Téma: Online generace v lavicích

6. února 2019

Úvod

9. ročník Open space konference o e-learningu IS MU se trochu netradičně konal již 6. února, ale počtu účastníků to neubralo, ba naopak. Tématem celé konference byla on-line generace, nebo chceme-li generace Y, která plní dnešní přednáškové místnosti univerzit. Účastníci konference si mohli vyslechnout zkušenosti svých kolegů, jak s takovou generací studentů pracovat, jak ji zaujmout... A rozhodně bylo co sdílet.

Přivítání se ujal prorektor pro studium a informační technologie Mgr. Michal Bulant, Ph.D., který potěšeně konstatoval, že se konference za období 9 let konání výrazně posunula od hands-on prezentací ke zkušenostem ve výuce. Dále účastníky přivítal děkan Fakulty informatiky prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., který neopomněl zmínit i výročí Informačního systému Masarykovy univerzity. Oba také shodně ocenili vysokou účast posluchačů konference. A samozřejmě účastníky konference přivítal vedoucí Centra výpočetní techniky doc. Ing. Michal Brandejs, CSc., který vtipně seznámil účastníky s tím, jak se e-learning na MU postupně rozšiřuje i do oblastí mimo výuku a že sami účastníci se zanedlouho stanou testovanou cílovou skupinou prostřednictvím plánovaného BOZP kurzu pro zaměstnance.

První blok

Odborný program zahájila Mgr. Michaela Odehnalová se svým příspěvkem nazvaným Současná generace studentů a příklady práce s ní z pohledu Kariérního centra. V úvodu příspěvku byli účastníci konference seznámeni s úlohou samotného Kariérního centra v rámci Masarykovy univerzity a její roli vůči generaci Y, tedy především se snahou propojovat jak studenty s potencionálními zaměstnavateli, tak opačně. Generaci Y, tedy studentům, jsou Kariérním centrem nabízeny různé vzdělávací kurzy, workshopy, panelové diskuze, ale také individuální konzultace či koučování.

Příspěvek pak nejvíce času věnoval identifikování specifických potřeb generace Y a jejich odlišnostem oproti generacím předchozím. Generaci Y ovlivňuje například masivní dopad internetu, sociální sítě a neustálé zviditelňování úspěchu ostatních skrze tato média. Tato každodenní vlna obrázků úspěchů přátel může být generací Y brána jako motivace anebo naopak může být formou frustrace. Dnešní studenti mají díky internetu mnoho možností, ať už je to přístup k informacím, který by však měl být vybalancován kritickým myšlením, nebo určitý druh svobody, protože se jedná o generaci vyrůstající prakticky bez omezení, ale sami studenti se díky tomu často nacházejí v rozhodovacích dilematech.

Jak této generaci pomoci se rozhodnout? Kariérní centrum tuto otázku řeší pomocí dvou předmětů z praxe, jež jsou studentům MU nabízeny, a to předmětu Kariérní start, který jako celouniverzitní, tedy volitelný předmět, pomáhá studentům s jejich kariérním plánováním a předmětu Praktikum pracovní psychologie, který je ovšem povinně volitelným předmětem pouze pro obor Psychologie na Filozofické fakultě MU.

Na základě zkušeností s vedením těchto vzdělávacích kurzů magistra Odehnalová zjistila, že generace Y potřebuje především nalézat odpovědi na otázky „Proč tohle máme dělat? Proč používat tuhle metodu? Jaké jsou důsledky? Jaký to má smysl?”. Je důležité studentům pomoci najít odpovědi, a to především diskuzí, kterou sami vyhledávají. I když se může stát, že dojde ke střetu názorů, protože generace Y je specifická právě velmi odlišnými názory od generací předchozích. V neposlední řadě je důležité zapojení moderních technologií, s nimiž jsou současní studenti sžití, a nebát se sdílení informací, a to i třeba o nás samých.

Po skončení příspěvku byl věnován čas dotazům. Byly položeny například tyto dotazy: „Kdo Vás nejčastěji oslovuje?“, „Jak se dozví studenti o kurzu Kariérní start?“ a samozřejmě otázka připravená speciálně pro tuto konferenci: „Čím Vás studenti v poslední době překvapili?“.

Druhý příspěvek nazvaný Odevzdejte video! účastníkům prezentovala Mgr. Hana Žižková, která dokázala v konferenční místnosti navodit svou energií příjemnou atmosféru. Magistra Žižková se podělila o zkušenost výuky předmětu Rétorika na Pedagogické fakultě MU, kdy byla postavena před choulostivou situaci, jak vyzkoušet stovky studentů z rétoriky – „Skenovací testy přece nepřicházejí v úvahu. Student musí mluvit!”. Bylo nutné vymyslet jiné vyhovující řešení. Po dlouhých úvahách a výpočtech času, který by vyučující musela interaktivitě se studenty věnovat, se řešení objevilo. Magistra Žižková dala svým studentům na výběr ze dvou možností ukončení předmětu. Buď mohou klasicky přednést svoji prezentaci v učebně, anebo mohou natočit video. U videa bylo ovšem nutné stanovit nezbytná kritéria, dodat studentům podrobný návod, který pomohla vytvořit uživatelská podpora Informačního systému MU. Ale především byla potřeba aplikace, která by umožnila sledovat nahrané video, u toho současně procházet snímky prezentace a ještě zároveň ve stejný čas psát jeho celkové hodnocení. S tím pomohlo Servisní středisko pro e-learning na MU na Fakultě informatiky MU, jehož ochotnou pomoc magistra Žižková velmi ocenila. Účastníci konference se mohli seznámit jak s podobou zmíněné aplikace, tak také mohli shlédnout jedno studentské video, které demonstrovalo praktické řešení předmětu.

Zmíněno bylo i sbírání zpětné vazby, kdy studenti odpovídali například na otázku, kolikátou verzi videa odevzdávali. Závěr byl věnován shrnutí přednášky a také konstatování, že v poslední době je stále méně prezenčních studentů, kteří by si volili natočení videa jako ukončení předmětu, ale kombinovaní studenti videa stále natáčejí. Jejich motivace, že nemusí vážit cestu na univerzitu, je silnější než ostych z natáčení videí. Zdůrazněno však bylo, že je stále velice důležité ponechat studentům vlastní volbu.

Publikum mělo znovu možnost pokládat dotazy. Objevila se například otázka: „Zda si magistra Žižková počítala časovou úsporu, které díky možností odevzdání videí dosáhla?“.

Druhý blok

Na přestávku navázal druhý blok programu zahájen přednáškou Mgr. Valdemara Švábenského o jeho výukových aktivitách. Pan magistr si přizval také dva své kolegy, kteří si za úkol vytyčili do 30 minut navrhnout aktivizující metodu z náhodných slov navrhnutých publikem. Samotný příspěvek pak byl plný aktivit, které přinutily publikum mezi sebou interagovat a tím se znovu navodila uvolněná atmosféra v konferenčním sále. Přednášející takto demonstroval metody, které na svých seminářích využívá. Dále byly představeny aktivizující kartičky, jež se starají o aktivní zapojení studentů ve výuce, a to především jako memorování si probírané látky, ale také vytváření různorodých podnětů k diskuzi v daném kolektivu a následné hledání společných řešení – často tedy učení se od sebe navzájem. Prostor byl samozřejmě věnován i diskuzi, kde se objevily například dotazy: „Kdy si myslíte, že je vhodné zařadit takové aktivity v hodinách?“ nebo „Jsou nějaká omezení, týkající se velikosti skupiny při zapojení aktivity?“.

Druhého příspěvku pojmenovaného Studenti včera, dnes a zítra z pohledu učitele se ujal, v rámci OSK již známý přednášející, MUDr. Ondřej Zahradníček. MUDr. Zahradníček věnoval pozornost především tomu, že studenty rozdělil do několik netradičních skupin – studenti předevčírem, studenti včera, studenti dnes a studenti zítra. Do skupiny studenti předevčírem dle přednášejícího spadají studenti bez zkušeností s technikou a technologiemi nejen ve výuce, skupina studenti včera již nějakou zkušenost s technologiemi má, a to například s audiovizuální technikou, která byla zařazována do jejich výuky, ale stále pouze jako doplněk tzv. frontální výuky.

Se skupinou studentů dnes se všichni setkáváme na univerzitách, ovšem přednášející sám podotknul, že to není počítačová generace, ale již spíše generace mobilní. Podobný přestup jako od počítačů k mobilům můžeme sledovat také u sociálních sítí, kdy Facebook již není tím hlavním médiem generace dnes (a spíše ho užívají generace včerejší, dnešní střední generace), ale stává se jím Instagram. Studenti dnes očekávají i určitou interaktivitu s informacemi ve výuce. Odpovědníky jsou osvědčená věc, MOOC kurzy nabízejí další možnosti vzdělávání, kdežto učebnice jsou jakýmsi ohraničením toho, co se po studentech ve výuce chce... Ale jak jinak tedy studentům zprostředkovávat informace, jakým způsobem, v jaké podobě? Řešením by mohla být virtuální realita či augmentovaná realita. Prvním takovým krokem je využívání simulací ve výuce. Zde je potřeba se zamyslet, jaké simulace zvolit – low fidelity či high fidelity (často nejvhodnější je samozřejmě kombinace).

Dle prezentujícího je také důležité se neuzavírat světu a poskytovat mu informace a také z něj čerpat. Generace studentů dnes ovšem bojuje s problematikou tzv. informačního zahlcení. Neumí s takovým množstvím jí přístupných informací pracovat. Mnohdy není ale nezbytné, aby studenti měli všechny informace v hlavě, avšak je nutné, aby tam měli alespoň ty informace základní, které jim pomohou se k dalším, detailnějším informacím dostat a hodnotit je. Avšak i MUDr. Zahradníček vyslovil svůj názor, že není od věci se od technologií občas odrhnout.

Závěrečné přednášky druhého bloku se ujaly Mgr. Martina Šindelářová Skupeňová a Mgr. Eva Trumpešová - Rudolfová, dvě jazykářky vyučující anglický jazyk na Masarykově univerzitě jako zaměstnankyně Oddělení Centra jazykového vzdělávání na Filozofické fakultě MU a na Fakultě informatiky MU. Jejich přednáška byla pojmenována English Autonomously: jazyková výuka v lavicích a (hlavně) mimo ně, tedy stejně jako volitelný předmět pro studenty MU.

Příspěvek byl zahájen aktivitou, přesněji anonymním elektronickým hlasováním, ve kterém publikum konference odpovídalo na otázky týkající se jejich zkušeností s výukou anglického jazyka z pohledu studenta. Výsledkem aktivity byla širší reflexe, která potvrdila, že anglický jazyk je většinou vyučován formou přednesu učitele na základě učebnice. Poté již následovala část příspěvku věnující se samotnému předmětu.

V čem je kurz English Autonomously jiný, zajímavý? Odpovědí, dle přenášejících, je anglický termín „tailoring”, který naznačuje, že kurz je studentům šitý na míru. Přednášející se snaží, aby studenti navštěvující zmíněný předmět dělali to, co chtějí, co je baví a hlavně to, co pro ně má smysl, a to se velmi často může lišit od toho, co si myslí vyučující.

Následovala aktivita zapojující publikum, jehož úkolem bylo vyjmenovat činnosti, které podle něj během výuky v běžném předmětu dělá učitel, a které student. V kurzu Angličtina autonomně se role totiž obrátily! Vyučující asistují studentům při tvorbě jejich individuálních vzdělávacích plánů v předmětu. Studenti mohou tedy již na začátku kurzu sami vyjádřit, čemu se chtějí věnovat, na jaké jazykové úrovni, a vybrat si metody výuky, témata workshopů... Během tří setkání s vyučujícím, který je zde spíše poradcem a který je každým studentem volen individuálně, studenti ukazují svůj vlastní postup v procesu vzdělávání, případně se radí o tom, jak postupovat v dalším měsíci či co by měli změnit.

Hodnocení pokroků a závěrečná klasifikace také spadá do rukou studentů, a to pomocí sebereflexe. Pokud nastane situace, kdy student neplní svůj studijní plán, sám si pak navrhuje také trest. Přednášející v závěru svého příspěvku neopomněly publikum informovat i o tom, jaká jsou omezení či rizika takto nastaveného předmětu. Účastníci konference následně dostali prostor k položení vlastních dotazů. Zajímalo je například: „Kolik studentů zvládá jeden courselor?“ nebo „Jak často se Angličtina autonomně vyučuje?“ apod.

Třetí blok

Třetí a závěrečný blok zahájil příspěvek RNDr. Tomáše Obšívače věnovaný vzájemnému hodnocení studentů – formě kolaborativní výuky. Výhodou vzájemného hodnocení studentů je například podpora hlubšího porozumění probírané látky. Hodnocení i samotné sebehodnocení je jednou z klíčových činností, kterou by si studenti měli během studia osvojit.

Představena byla aplikace Informačního systému MU pojmenovaná Vzájemné hodnocení, jejímž cílem je usnadnit distribuci studentských prací. Aplikace disponuje formulářem na zpětnou vazbu a má pomoci rozvíjet zmíněnou kompetenci sebehodnocení. RNDr. Obšívač účastníkům blíže vysvětlil, jak aplikace funguje a zmínil i proběhlý pilotní provoz v reálné výuce. Vyjmenoval také omezení, která si programátorský tým uvědomuje a se kterými si snaží poradit. Jedním z nich je upozornění týkající se anonymity a pseudoanonymity prací.

Prostor byl poté věnován dotazům, kterých rozhodně nebylo málo. Pro představu lze uvést tyto: „Je možné v rámci Vzájemného hodnocení přiřazení prací napříč ročníky?“, „Může se učitel zapojit do komentování hodnocení?“ nebo „Může mít jeden hodnotitel více prací k hodnocení?“. Další dotazy se týkaly především možné další vlny distribuce souborů, které studenti odevzdali po termínu, a tedy možného dodatečného vstupování do hodnocení.

Následně převzal slovo doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D. a navázal na přednášku věnovanou vzájemnému hodnocení s příspěvkem Dovednostní formy výuky práva a IT technologie – aplikace pro vzájemné hodnocení studentů, kde zhodnotil svou účast v pilotním provozu zmíněné aplikace. Docent Sehnálek mluvil nejen o problému současné generace s písemným a mluveným projevem, ale také o jejích dalších odlišnostech od generací předchozích. Proto si pro svou výuku zvolil právě metodu seminárních prací, které si studenti hodnotí navzájem, následně jim je hodnotí doktorští studenti a později dostanou zpětnou vazbu i od vyučujícího během ústní zkoušky. Ve své prezentaci zmínil, s čím se během použití aplikace potýkal, co bylo potřeba změnit a na závěr připojil i své přání směřované k tvůrcům, které se týkalo výstupů hodnocení.

Závěrečného příspěvku celé konference se ujala Mgr. Dana Kozlová, zaměstnankyně Centra výpočetní techniky Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Obsah příspěvku vyplynul z jeho samotného názvu – Novinky v IS MU. Účastníci a aktivní uživatelé IS MU se detailněji mohli dozvědět, co se skrývá pod, pro mnohé z nich tajemným, pojmem „Nový IS”, který byl trvale zaveden o letních prázdninách a jehož vývoj nadále pokračuje.

Informační systém nyní své uživatele může zaujmout například rozšířenými funkcemi vyhledávání, které se stalo jeho stěžejní funkcí. Kromě již zmíněné nové agendy pro vzájemné hodnocení, kterou mohou učitele snadno zařadit do své výuky a výuku tím obohatit, dostala nový vzhled také oblíbená diskuzní fóra. Ty lze nově používat snadněji na mobilních zařízeních. Velkou proměnou pak prošly Interaktivní osnovy, které se kromě nového designu dočkaly také editační lišty s novými prvky a snadnějšího ovládání prvků při tvorbě osnovy, kdy v současné době stačí dané prvky pouze přesouvat za pomocí kurzoru myši. Do osnovy nyní mohou učitelé vkládat soubory přetažením z disku svého počítače, systém si daný soubor sám uloží přímo k osnově. PDF dokumenty lze teď zobrazit studentům přímo k listování. Vyučující také jistě ocení přehled osnov, pokud jich ve svém předmětu mají více, anebo zobrazení výstupu jimi tvořené osnovy.

Postupného redesignu se dočkaly i velmi často ve výuce využívané Odpovědníky, a to prozatím formou zobrazování testových otázek studentům v novém vzhledu, který je mnohem přehlednější. Magistra Kozlová také zmínila webovou stránku Elportál, kde je k nalezení Katalog technologií ve výuce na MU, sloužící jako inspirační knihovna nástrojů a služeb vhodných do výuky mimo IS MU. Agenda Rozvrh se také dočkala nového vzhledu, a navíc k ní byla připojena aplikace Kalendář, která nejen studentům zajišťuje propojení více informací týkající se celého semestru na jednom místě. Kalendář je možné si také synchronizovat například s Google Calendar.

Co se týká vzdělávání či pomoci uživatelům při orientaci v systému, IS MU nabízí tzv. Akademii IS. Uživatelé si tady mohou v praxi zlepšit své kompetence týkající se vyhledávání. Na svá řešení úkolů dostávají ihned zpětnou vazbu a za absolvování lekcí získávají odznáčky. Po získání všech tří odznáčků je jim odměnou hvězdný motiv, který si mohou nastavit na pozadí svého Informačního systému.

Nejnovější novinkou, zveřejněnou v den konference, je Průvodce e-learningem seznamující vyučující s prostředím IS MU a zprostředkovávající ucelený přehled využití e-learningových aplikací. Ovšem tímto změny v IS MU nekončí. V blízké budoucnosti by se nového vzhledu a mnohdy i nových prvků měly dočkat aplikace pro kontrolu originality „Vejce vejci“ (aplikace na zjišťování podobností textu), již zmiňované Odpovědníky a celý Záznamník učitele.

V závěru příspěvku přednášející vyzvala všechny účastníky konference k předávání podnětů a k vyjádření zpětné vazby na již implementované novinky. Tím otevřela bohatou diskuzi, kdy vyučující měli možnost s tvůrci IS MU komunikovat osobně.

Během přestávek byl připraven také doprovodný program. Účastníci konference měli možnost na stánku „Nový IS” konzultovat s pracovníky uživatelské podpory IS MU své problémy, podněty… Například zde byla poskytnuta rada, jak kopírovat Interaktivní osnovu daném předmětu do aktuálního vyučovacího období. Mnoho hostů také využilo čas prodiskutovat s ostatními své nabyté dojmy a poznatky z přednášek, a to nad kávou a občerstvením. Někteří účastníci také využili možnosti se setkat se zaměstnancem uživatelské podpory své fakulty osobně. Často tato setkání byla plná pozitivních slov. V neposlední řadě téměř každý věnoval pár minut i vyplnění soutěžní doplňovačky obsahující zapeklité úkoly, samozřejmě tematicky zaměřené na IS MU, která třem výhercům (v letošním případě výherkyním) přinesla odměnu v tekuté formě.

Závěr

Závěrečné slovo Open space konference o e-learningu IS MU 2019 si převzala Ing. Jitka Brandejsová, která všechny účastníky pozvala na sladkou narozeninovou tečku, protože je to již 20 let, kdy Informační systém zkvalitňuje a napomáhá ve výuce na Masarykově univerzitě. Tak snad minimálně ještě dalších 20 let tomu tak bude!

A o tom, že se i letošní ročník konference povedl a naplnil (možná předčil) očekávání, svědčily i usměvavé tváře všech zúčastněných – hostů i pořadatelů.