MVZ105 Teorie mezinárodních vztahů

Fakulta sociálních studií
podzim 2005
Rozsah
2/0/0. 12 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Hynková-Dvoranová (pomocník)
PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Pavel Pšeja, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Út 14:00–15:40 Aula
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Kurs je základním seznámením s hlavními teoriemi, které se rozvinuly za dobu existence oboru mezinárodních vztahů až do konce 80. let minulého století. Po úvodním přehledu genese teorií mezinárodních vztahů a hlavních problémů, které jsou s nimi spojeny, následuje podrobnější rozbor těch konkrétních teorií, které v rámci oboru mají největší význam. Kurs se věnuje nejdříve geopolitice jakožto specifickému případu na pomezí klasických teorií mezinárodních vztahů a jejich předchůdci, aby následně studenty seznámil s teoriemi spadajícími pod hlavičku liberalismu, realismu a různých marxistických variací. Základním zdrojem poznatků, ze kterého budou studenti čerpat, bude zadaná povinná literatura, popřípadě na ni navazující literatura doporučená; důležitou roli však hraje i znalost informací presentovaných na přednáškách. Studijní materiály, z nichž budou studenti čerpat, mají ponejvíce povahu odborných vědeckých textů uvozujících do dané problematiky. Nutným předpokladem úspěšného zvládnutí předepsaného učiva je dobrá znalost angličtiny. Absolvent kursu si osvojí znalost klasických teorií mezinárodních vztahů v historické perspektivě 20. století a bude se pojmově orientovat v hlavních problémech a trendech, jež jsou ve spojitosti s nimi diskutovány.
Osnova
  • DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! 1) První týden Úvod do problematiky; obecný kontext teorie MV Kořeny teorie MV, různí myslitelé jako předchůdci teorie MV, obecné pojmy a vědecké problémy spojené s fungováním teorií MV, vývoj teorií v časové posloupnosti od liberalismu přes realismus až k průniku behavioralismu a změnám metodologie, reálný politický kontext teorií a okolnosti poznamenávající jejich podobu, nástup neorealismu, velké debaty. Tipy: v oblasti kontextu teorie MV se soustřeďte na problematiku analytických rovin a možných způsobů zkoumání mez. vztahů obecně, myšlenkový vývoj v liberalismu a realismu, vliv debat na (sebe)pojetí teorií, a v neposlední řadě též na konkrétní okolnosti vlivu behavioralismu a jeho projevy. Povinná četba: Drulák (2003), s.29-51, 23 s., Hollis, Smith (2000), s.11-24, 27-56, 44 s. 2) Druhý týden Geopolitika Geopolitika jako předchůdce teorií MV, konkrétně pak realismu; její kořeny v 19. století a následný vývoj až po zlatou éru mezi světovými válkami; geopolitika německá (Kjellén, Ratzel, Haushofer) a anglosaská (mj. Mahan, Mackinder) jako dvě hlavní větve; diskreditace následkem 2. světové války a následný přerod v holisticky chápanou teorii (tzv. nová geopolitika); různé směry geopolitiky ve druhé polovině 20. století. Tipy: věnujte pozornost zejména geopolitickým teoriím jednotlivých autorů, jejich rozdílům a styčným bodům, změně charakteru geopolitiky po 2. světové válce a v této souvislosti především teorii H. a M. Sproutových, ale také ideovým následovníkům Mackindera Povinná četba: Dougherty, Pfaltzgraff (1981), s.58-79, 22 s., Krejčí (1997), s.329-340, 12 s. 3) Třetí týden a čtvrtý týden Klasický realismus: vývoj a hlavní myšlenky; realismus Carra a Morgenthaua Vznik realismu, role Reinholda Niebuhra, E. H. Carr jako tvůrce realismu a H. Morgenthau jako hlavní a nejvlivnější představitel, podoby realismu v Carrově a Morgenthauově podání včetně Morgenthauových šesti principů realismu, kritika klasického realismu; obsah realismu včetně jeho různých variant, hlavní pojmy a myšlenky realismu. Tipy: Soustřeďte se primárně na obsah zmíněných šesti principů, dále na odlišnosti v Carrově a Morgenthauově chápání realismu a jejich příčiny, a konečně na argumenty kritiků realismu. Povinná četba: Guzzini (2004), s.33-46, 14 s., Morgenthau (1978), s.1-26, 26 s. 4) Pátý týden Klasický realismus: Kennan a Kissinger, průnik behavioralismu George Kennan a Henry Kissinger jako pokračovatelé H. Morgenthaua, kořeny a hlavní rysy jejich myšlení, realismus v praxi jakožto teoretický základ americké zahraniční politiky, vliv behavioralismu na realismus, uplatnění exaktních metod, zdánlivý rozpor behavioralismu a realismu, příklady aplikace behaviorálních přístupů a modelů. Tipy: Je zapotřebí nepominout znalost charakteristiky a klíčových bodů Kennanovy a Kissingerovy koncepce realismu, kromě toho se soustřeďte na charakteristiku vztahu behavioralismu a realismu a na vhodné příklady. Povinná četba: Guzzini (2004), s.47-80, 113-127, 49 s. 5) Šestý týden Klasický liberalismus Liberalismus jako způsob chápání mez. vztahů, jeho kořeny v politické filosofii i filosofii obecně, variace liberalismu v teorii mezinárodních vztahů, tři tradice liberalismu (lib. Internacionalismus, lib. imperialismus a lib. pacifismus) jako zdroje pro formování teorií, lidská práva jako součást teorie liberalismu, vztah liberalismu a globalisace. Tipy: Věnujte pozornost odkazům na kořeny liberalismu ve sféře politického myšlení, zejména pak odkazům na jednotlivé autory a jejich přínos liberálnímu myšlení, Fukuyamově chápání liberalismu a jeho role v dnešním světě, a konečně propojení idejí liberalismu s vlivem ekonomických faktorů. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.29-65, 37 s., Doyle, in Viotti, Kauppi (1999), s.233-245, 13 s., Drulák (2003), s.72-87, 16 s. Další informace: první zápočtový test délka 20 minut struktura testu: 3 otevřené otázky po 5 bodech, 5 uzavřených otázek po 3 bodech obsah adekvátní rozsahu témat příslušných do pátého týdne včetně a k nim přidělené literatury, orientace na schopnost správně zařadit základní pojmy a hlavní představitele termín seznámení studentů s hodnocením kontrolního testu: do sedmi kalendářních dnů 6) Sedmý týden Neovarianty liberalismu Navazuje na předchozí téma, od obecných premis liberalismu přechází k detailnímu rozboru jednotlivých variant liberalismu v procesu jeho vývoje v rámci MV, lib. internacionalismus, lib. institucionalismus a idealismus jako tři základní teorie a jejich proměna v neovarianty, role liberalismu v současné teorii MV. Tipy: Soustřeďte se primárně na charakteristiky jednotlivých tradic a teorií a snažte se najít jejich distinktivní znaky, zkoumejte vzájemnou relevanci jednotlivých teorií a jejich použitelnost v teorii MV, významná je rovněž znalost dílčích tezí a přístupů v jednotlivých teoriích a jejich tvůrců (jako příklad lze uvést Mitranyho, Helda, Fukuyamu aj.). Zvláštní pozornost věnujte výsadnímu postavení neoliberálního institucionalismu a jeho vazbě na ostatní teorie MV. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s.148-162, 15 s. 7) Osmý týden Neorealismus Rozdíly neorealismu a realismu, postavení neorealismu v současné teorii MV, otázka jeho dominance, hlavní myšlenky neorealismu dle K. Waltze jako jeho tvůrce, a to včetně tří klíčových principů, argumentace odůvodňující specifický pohled neorealismu na mezinárodní systém. Tipy: Klíčový význam mají Waltzovy argumenty pro neorealistické chápání MV a jeho charakteristika fungování systému na základě tří principů, zvýšenou pozornost věnujte také celkové Waltzově argumentaci vysvětlující jeho pojetí systému, fungování a vlastnosti systému, a aplikaci tohoto pojetí na mezinárodní vztahy. Povinná četba: Guzzini (2004), s.147-165, 19 s., Waltz (1979), s.60-101, 42 s. 8) Devátý týden Koncepce Fukuyamy a Huntingtona jako příklady konkrétních aplikací liberalismu a realismu Dva specifické příklady konkrétní podoby uvažování o mezinárodních vztazích, rozbory uvedených dílčích teorií, Huntingtonova představa kultury jako nejzákladnějšího fenoménu a bytostně konfliktních vztahů mezi kulturami, Fukuyamova vize vítězství liberální demokracie jako nejefektivnějšího souboru idejí, silná a slabá místa obou teorií. Tipy: Soustřeďte se na Fukuyamovo pojetí liberální demokracie, otázka vztahu liberalismu a demokracie, na Huntingtonovo pojetí civilizací a na jeho rozpracování západního universalismu. Povinná četba: Fukuyama (2002), s.25-67, 43 s., Huntington (2001), s.31-41, 213-244, 42 s. 9) Desátý týden Marxismus a jeho varianty Kořeny marxistického myšlení v mezinárodních vztazích, současná posice. Vazby k ostatním teoriím. Gramsciho teorie hegemonie a teorie závislosti jako příklady uplatnění marxismu v mezinárodních vztazích. World system theory Immanuela Wallersteina jako příklad vlivné a teoreticky nejpropracovanější koncepce vycházející z marxismu, východiska teorie mj. v práci V. I. Lenina, prostorové i časové aspekty teorie, klíčové pojmy a perspektivy vývoje mezinárodního systému z hlediska Wallersteinovy teorie včetně rozboru faktorů krize systému. Tipy: Pozornost věnujte především klíčovým pojmům teorie, jako je koncepce jádro-semiperiférie-periférie, jednotlivým projevům časové dimenze teorie, specifickému chápání pojmu krize a třem zdrojům krize, jak je Wallerstein podrobně specifikuje, včetně pro jeho teorii charakteristického pojmu geokultura. Seznamte se také s hlavními projevy marxismu v mezinárodních vztazích v podobě různých teorií, které z marxismu vycházejí. Povinná četba: Burchill, Linklater (2001), s.129-150, 22 s., Baylis, Smith (1999), s.127-144, 17 s. 10) Jedenáctý týden Teorie mezinárodních vztahů v 80. létech dvacátého století Stav teorií MV v této přelomové dekádě (z hlediska jejich vývoje), hlavní faktory kvalitativní změny povahy teorií, sbližování neorealismu a neorealismu, problém vztahu positivismus versus postpositivismus, nové teorie vznikající ve sféře postpositivismu (např. feminismus, postmodernismus atd.) Tipy: Zaměřte se primárně na charakteristiku obsahu hlavních teorií spadajících do hranic postpositivismu a na jejich posici ve vztahu k předchozímu vývoji teorií mezinárodních vztahů. Povinná četba: Baylis, Smith (1999), s. 172-187, 16 s. 11) Dvanáctý týden Zápočtový test kontrolní test délka 20 minut struktura testu: 3 otevřené otázky po 5 bodech, 5 uzavřených otázek po 3 bodech obsah adekvátní rozsahu témat příslušných od šestého do jedenáctého týdne včetně a k nim přidělené literatury, orientace na schopnost správně zařadit základní pojmy a hlavní představitele termín seznámení studentů s hodnocením kontrolního testu: do sedmi kalendářních dnů
Metody hodnocení
V průběhu kursu studenti sepíší dva kontrolní testy, kurs je zakončen písemnou zkouškou (viz níže).
Informace učitele
DETAILNI A ZAVAZNY SYLABUS SE VSEMI NEZBYTNYMI INFORMACEMI JE UMISTEN V SEKCI STUDIJNI MATERIALY TOHOTO KURSU!! Povinná literatura (platí vždy v rozsahu stránek, jak jsou uvedeny u literatury ve struktuře témat kursu, zbytek textu je třeba chápat jako literaturu doporučenou): Baylis, John, Smith, Steve, The Globalization of World Politics, Oxford University Press, Oxford 1999 Burchill, Scott, Linklater, Andrew, Theories of International Relations, 2. vyd., Palgrave, Londýn 2001 Dougherty, James E., Pfaltzgraff Jr., Robert L., Contending Theories of International Relations, 5. vyd., Longman, New York 2001 Doyle, Michael W., Liberalism and World Politics, in Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Allyn and Bacon, Boston 1999 Drulák, Petr, Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2003 Fukuyama, Francis, Konec dějin a poslední člověk, Rybka Publishers, Praha 2002 Guzzini, Stefano, Realismus v mezinárodních vztazích a v mezinárodní politické ekonomii, Barrister and Principal, Brno 2004 Hollis, Martin, Smith, Steve, Teorie mezinárodních vztahů, CDK, Brno 2000 Huntington, Samuel P., Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu, Rybka Publishers, Praha 2001 Krejčí, Oskar, Mezinárodní politika, Victoria Publishing, Praha 1997 Morgenthau, Hans J., Politics among Nations, Alfred A. Knopf, New York 1978 Waltz, Kenneth N., Theory of International Politics, McGraw-Hill, New York 1979 Doporučená literatura: Aron, Raymond, Peace and War, Praeger, New York 1967 Baldwin, David (ed.), Neorealism and Neoliberalism, Columbia University Press, New York 1993 Booth, Ken, Smith, Steve, Zalewski, Marysia (eds.), International Theory: Positivism and Beyond, Cambridge University Press, Cambridge 1996 Brown, Chris, Understanding International Relations, Macmillan, Londýn 1997 Carr, E. H., Twenty Years Crisis, 1919-1939, Macmillan, Londýn 1951 Der Derian, James (ed.), International Theory: Critical Investigations, New York University Press, New York 1995 Goldstein, Joshua S., International Relations, 4. vyd., Pearson, New York 2001 Groom, A. J. R., Light, Margot, Contemporary International Relations: A Guide to Theory, Pinter Publishers, Londýn 1994 Herz, John, Political Realism and Political Idealism, The University of Chicago Press, Chicago 1959 Hocking, Brian, Smith, Michael, World Politics, 2. vyd., Longman, London 1995 Kegley, Charles W. (ed.), Controversies in International Relations Theory: Realism and the Neoliberal Challenge, St. Martin's Press, New York 1995 Kegley, Charles W., Wittkopf, Eugene R., World Politics, 8. vyd., Palgrave 2001 Keohane, Robert O. (ed.), Neorealism and its Critics, Columbia University Press, New York 1986 Moravcsik, Andrew, Taking Preferences Seriously: A Liberal Theory of International Politics, International Organization, vol. 51, no. 4, 1997 Morgenthau, Hans J., Politics among Nations, Alfred A. Knopf, New York 1978 Rothstein, Robert (ed.), The Evolution of Theory on International Relations, University of South Carolina Press, Columbia 1991 Smith, Steve, Booth, Ken, Současná teorie mezinárodních vztahů, Barrister and Principal, Brno 2001 Thúkydides, Dějiny peloponnéské války, Odeon, Praha 1977 Vasquez, John, Classics of International Relations, Prentice Hall, New Jersey 1996 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations Theory: Realism, Pluralism, Globalism, Allyn and Bacon, Boston 1999 Viotti, Paul R., Kauppi, Mark V., International Relations and World Politics, 2. vyd., Prentice-Hall, New Jersey 2001
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022.