SZ6051 Školní pedagogika

Pedagogická fakulta
jaro 2019
Rozsah
0/0/.5. 6 hodin. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. (přednášející)
prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. (přednášející)
doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. František Tůma, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jarmila Bradová, Ph.D. (náhr. zkoušející)
Mgr. Jana Létalová, Ph.D. (náhr. zkoušející)
Garance
doc. PaedDr. Hana Horká, CSc.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh
Pá 1. 3. 18:00–19:50 učebna 50, Pá 29. 3. 18:00–19:50 učebna 50, Pá 26. 4. 18:00–19:50 učebna 50
Předpoklady
!NOWANY( SZ6651 School Education )
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět navazuje, prohlubuje a zobecňuje poznatky a zkušenosti studujících osvojované v průběhu učitelské praxe a v oborových didaktikách. Předmět reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů o školním vyučování a učení a pokouší se je integrovat a zhodnotit pro školní praxi. Posláním předmětu je iniciovat, podporovat a rozvíjet profesní vidění, vědění a jednání budoucích učitelů. Předmět je vystavěn ze tří obsáhlejších bloků: (a) teorie a praxe školy jako instituce a organizace, (b) teorie a praxe tvorby, implementace a revize kurikula, (c) teorie a praxe školní výuky (vyučování a učení).
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu student je schopen:
• s porozuměním používat základní odbornou terminologii školní pedagogiky;
• aplikovat základní odbornou terminologii školní pedagogiky na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení školy jako instituce a organizace, vybraných kurikulárních dokumentů a vybraných výukových situací;
• charakterizovat edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• na příkladu popsat a vysvětlit kurikulární procesy;
• popsat a kriticky analyzovat práci cvičného učitele s kurikulárními dokumenty;
• na příkladech z praxe charakterizovat vybraná kritéria kvality výuky a zdůvodnit jejich důležitost pro každodenní práci učitele;
• naplánovat a s využitím sebereflexe zhodnotit vyučovací hodinu (zdůvodnění, relevance učiva, cíle, obsahy, metody, hodnocení a alterace);
• s využitím portfolia uvést příklady správně a nesprávně formulovaných výukových cílů;
• vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákova pojetí učiva;
• formulovat učební úlohy různé kognitivní náročnosti;
• s využitím teorie zdůvodnit v průběhu vlastní učitelské praxe uplatňované výukové metody, tyto metody zpětně kriticky posoudit í a navrhnout další možné alternativy zprostředkování stejného (obdobného) učiva;
• na příkladech ukázat různé možnosti hodnocení žáků a posoudit jejich výhody a nevýhody.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova):
  • 1. Úvod do studia školní pedagogiky.
  • Klíčové pojmy: školní pedagogika, pedagogika normativní, pedagogika popisná, živá didaktika, evidence-based education.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl věcné podstatě, cílům a přínosům školní pedagogiky jako vědní disciplíny. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) definovat školní pedagogiku jako vědní obor, (b) srovnat pedagogiku normativní a popisnou, (c) zdůvodnit přínosnost výzkumu vzdělávání v pedagogice, (d) zhodnotit klady a limity pedagogiky založené na důkazech.
  • 2. Vzdělávací a kurikulární politika, kurikulární dokumenty.
  • Klíčové pojmy: vzdělávací politika, kurikulární politika, kurikulární dokumenty.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl věcné podstatě, cílům, přínosům a fungování vzdělávací politiky. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) srovnat vzdělávací politiku jako praktickou činnost a jako vědní obor, (b) vysvětlit základní principy fungování vzdělávací politiky na základě vymezení rolí jejích jednotlivých aktérů a souvisejících procesů, (c) zdůvodnit důležitost vzdělávací politiky, (d) definovat kurikulum a popsat, které kurikulární dokumenty jsou klíčové, (e) popsat cíle kurikulární politiky, (f) na konkrétních příkladech demonstrovat, jak funguje vzdělávací politika v reálné praxi a jak její (ne) funkčnost ovlivňuje výkon učitelské profese.
  • 3. Vzdělávací a školský systém, škola jako instituce a organizace, škola a její funkce, škola jako učební prostředí.
  • Klíčové pojmy: vzdělávací systém, školský systém, škola, škola jako instituce, škola jako organizace, funkce školy, klasifikace ISCED, modely školního vzdělávání.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby se student dokázal orientovat ve školském systému a porozuměl důvodům vzniku a funkcím školy. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) klasifikovat typy a stupně škol dle normy ISCED, (b) vyjmenovat a objasnit funkce školy, (c) posoudit roli jednotlivých faktorů v modelu školního vzdělávání.
  • 4. Vzdělávání, vzdělání, vzdělanost: pojetí, teorie a obecné cíle vzdělávání.
  • Klíčové pojmy: vzdělávání, vzdělání, vzdělanost, pojetí a teorie vzdělávání, obecné cíle vzdělávání.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student rozlišil pojmy vzdělání, vzdělávání a vzdělanost a s porozuměním zdůvodnil, jak se odlišná pojetí vzdělanosti promítají do cílů a obsahů školního vzdělávání. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) srovnat různá pojetí vzdělanosti, (b) vysvětlit rozdíl mezi různými pojetími vzdělávání, (c) popsat proces tvorby cílů a obsahů školního vzdělávání, (d) zhodnotit, jaké pojetí, cíle a obsahy vzdělávání jsou zárukou vzdělanosti.
  • 5. Kurikulum: cíle a obsahy a obsahy školního vzdělávání a jejich transformace, kurikulární procesy.
  • Klíčové pojmy: cíle, obsahy, učivo, kurikulum, didaktika, ontodidaktická transformace, psychodidaktická transformace, kognitivní transformace.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl problematice stanovování cílů a transformace obsahů školního vzdělávání jako základním východiskům kurikulární teorie a didaktiky. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) vysvětlit, jakou roli sehrávají v kurikulu a ve výuce cíle a obsahy, (b) vysvětlit proces přeměny oborových obsahů do kurikulárních obsahů, (c) vysvětlit proces přeměny kurikulárních obsahů do žákovských znalostí, dovedností, kompetencí a jiných dispozic.
  • 6. Učebnice a další didaktická média.
  • Klíčové pojmy: didaktická média, interaktivní tabule, školní učebnice, struktura učebnice, didaktické funkce učebnice, výzkum učebnic, používání učebnic.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl charakteristikám, které podmiňují fungování klasických i elektronických učebnic a dalších didaktických médií. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) zdůvodnit význam učebnice v systému didaktických médií, (b) chápat učebnici a další didaktická média jako provázaný celek a porozumět vztahu mezi jejich strukturními komponentami a didaktickými funkcemi, (c) porozumět výzkumu učebnic a dalších didaktických médií a orientovat se v základních poznatcích, které tyto výzkumy přinášejí, (d) zodpovědně vybrat a používat kvalitní učebnici a další didaktická média.
  • 7. Výuka: vyučování a učení, aktéři a procesy školní výuky.
  • Klíčové pojmy: žák a jeho učení, učitel a jeho vyučování, výuka, výukové metody, autoregulace učení, celoživotní učení.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl učení a vyučování jako vzájemně provázaným procesům. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) na příkladech objasnit různé druhy učení, (b) charakterizovat pojem styl učení a vysvětlit možnosti práce učitele se styly učení ve školním vyučování, (c) uvést příklady využití metakognitivních strategií při autoregulaci učení žáků (ve vybraném aprobačním předmětu), (d) objasnit pojem učitelovo pojetí výuky a charakterizovat vlastní pojetí výuky.
  • 8. Organizace a řízení třídy.
  • Klíčové pojmy: organizace třídy, řízení třídy, uspořádání třídy, autorita, kázeň.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl faktorům ovlivňujícím organizaci a řízení třídy. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) zdůvodnit, jak organizace a řízení třídy souvisí s kvalitou výuky, (b) vymezit zásady správné interakce a komunikace ve třídě s různým prostorovým uspořádáním, (d) posoudit legitimitu požadavku autority ve výchově, (e) na příkladech ilustrovat možné příčiny nekázně.
  • 9. Učební úlohy: pohledy z mezinárodních srovnávacích výzkumů.
  • Klíčové pojmy: učební úlohy, kompetence k učení, metakognice, reprezentace (mentální), mezinárodně srovnávací výzkumy.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl učebním úlohám jako jádru moderní didaktiky, která staví na hlubším vhledu do vztahů mezi procesy vyučování a učení. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) zdůvodnit význam učebních úloh ve výuce (v širším kontextu kultury vyučování a učení), (b) analyzovat učební úlohy (např. z hlediska kognitivní aktivizace), (c) formulovat učební úlohy vzhledem k různým učebním cílům, obsahům a možnostem žáků.
  • 10. Hodnocení učebního procesu žáků a výsledků žáků – typy a funkce hodnocení.
  • Klíčové pojmy: diagnostika, hodnocení, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, normativní a kriteriální hodnocení, vstupní, průběžné a výstupní hodnocení, autonomní a heteronomní hodnocení, validita hodnocení, funkce hodnocení, role chyby v učebním procesu. diagnostické funkce učebních úloh.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl věcné podstatě hodnocení procesu učení žáků a jejich výsledkům, práci s chybou v procesu učení, funkcím hodnocení a u jednotlivých typů hodnocení zhodnotil z didaktického hlediska jejich silnější stránky i omezení. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) definovat, porovnat a vysvětlit nejdůležitější termíny související s pedagogickým hodnocením – procesu i výsledků (diagnostika, formativní a sumativní hodnocení, normativní a kriteriální hodnocení, autonomní a heteronomní hodnocení, vstupní, průběžné, výstupní hodnocení), (b) na příkladech charakterizovat funkce školního hodnocení, (d) navrhnout možnosti řešení odcizenosti hodnocení, (e) vysvětlit význam zajištění validity hodnocení.
  • 11. Hodnocení výsledků žáků – formy hodnocení, základní požadavky na hodnocení.
  • Klíčové pojmy: formy hodnocení (numerická, verbální, grafická, nonverbální), popisný jazyk, kritéria a indikátory hodnocení, závěrečná zpráva (možnosti); hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl formám průběžného i závěrečného sumativního hodnocení a z didaktického hlediska posoudil jejich silnější stránky i omezení a porozumět základním požadavkům hodnocení: tvorbě kritérií a indikátorů hodnocení a užívání popisného jazyka při hodnocení. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) definovat, porovnat a vysvětlit různé formy hodnocení, (b) na příkladech uvést kritéria a indikátory hodnocení a užití popisného jazyka, (c) orientovat se v problematice hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  • 12. Analýza a reflexe výuky a rozvíjení její kvality.
  • Klíčové pojmy: analýza výuky, reflexe výuky, hospitace, videozáznam vyučovací hodiny, hodnocení výuky.
  • Cílem přednášky je přispět k tomu, aby student porozuměl významu analýzy výuky pro její další zlepšování. Po jejím absolvování a samostatném studiu student dokáže: (a) charakterizovat postupy získávání informací o své vlastní výuce, (b) charakterizovat jednotlivé fáze hospitace, (d) aplikovat hospitační metodiku AAA pro analýzu vybraných výukových situací, (e) navrhovat alterace vybraných výukových situací.
Literatura
    povinná literatura
  • JANÍK, Tomáš, Jan SLAVÍK, Vladislav MUŽÍK, Josef TRNA, Tomáš JANKO, Veronika LOKAJÍČKOVÁ, Jindřich LUKAVSKÝ, Eva MINAŘÍKOVÁ, Jiří SLIACKY, Zuzana ŠALAMOUNOVÁ, Simona ŠEBESTOVÁ, Naďa VONDROVÁ a Pavel ZLATNÍČEK. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 434 s. Syntézy výzkumu vzdělávání, sv. 1. ISBN 978-80-210-6349-5. info
  • PÍŠOVÁ, Michaela, Petr NAJVAR, Tomáš JANÍK, Světlana HANUŠOVÁ, Klára KOSTKOVÁ, Věra JANÍKOVÁ, František TŮMA a Jana ZERZOVÁ. Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 154 s. ISBN 978-80-210-5744-9. info
  • JANÍKOVÁ, Marcela. Základy školní pedagogiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 119 stran. ISBN 9788021048799. info
  • SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 322 s. ISBN 9788024718217. URL info
  • POL, Milan. Škola v proměnách. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 194 stran. ISBN 9788021044999. info
  • PASCH, Marvin, Trevor G. GARDNER, Georgea M. LANGER, Alane STARK a Christella MOODY. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Translated by Milan Koldinský. Vydání druhé. Praha: Portál, 2005, 416 stran. ISBN 8073670542. info
  • WALTEROVÁ, Eliška. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004, 295 stran. ISBN 8073150832. info
  • SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole : východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 190 s. ISBN 8071782629. info
Výukové metody
Předpokládané výukové činnosti a výukové metody: přednáška, doplněná aktivizujícími prvky a navazujícím samostatným studium odborné literatury.
Metody hodnocení
V den zkoušky student nejdříve absolvuje písemný test. Po jeho úspěšném vykonání ve stejný den student pokračuje ústní zkouškou. Je-li test hodnocen F, student je povinen se hlásit na opravný termín.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2017, jaro 2018, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.