AEA_33 Doba římská a doba stěhování národů v Evropě

Filozofická fakulta
podzim 2010
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. (přednášející)
Mgr. Dagmar Vachůtová, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
Po 11:40–14:55 C43
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška seznamuje s archeologickým obrazem a dějinami evropského území od předřímského období do šedesátých let šestého století n.l. na základě archeologických a písemných pramenů. Výuka navazuje na vědomosti získané v rámci bakalářského studia, které podstatně rozšiřuje faktograficky i metodologicky.
Osnova
  • 1. Úvod, vymezení tématu, legendy a fakta o vzniku Germánů. Poznatky o jastorfské kultuře: její rozsah a vnitřní vývoj. Archeologické doklady kontaktů s Kelty. 2. Kulturní obraz dnešního Polska v době římské. Kultury jastorfská, pomořská a wielbarská. Čerňachovský komplex a kultura Sîntana de Mureş. 3. Kultura převorská, obchod s jantarem, západobaltská oblast (Aestiové). Kultura luboszycká (Burgundové), skupina gustowská: Lübsow-fenomén tzv. knížecích hrobů starší doby římské (příklady z Polska a Německa). Grossromstedtská kultura (75 př.n.l.). Eponymní pohřebiště, nekropole Schkopau, sídlištní poměry. Plaňanská skupina v Čechách jako mladší fáze grossromst. kultury. 4. Sídlištní poměry v barbariku doby římské: S Evropa (Holandsko, Šlesv.-Holštýnsko, Dánsko): klimatické poměry, problematika osídlení výšinných poloh. Wurty, halové stavby, orientace V-Z. Dvorce oddělené ploty. Sídlištní prameny k náboženským představám Germánů d. římské (zdobená ohniště, celé zvířecí skelety u ohnišť). Zvířecí depozita, stavební oběti, očistné oběti. Lidské skelety na barbarských sídlištích. Severská votívní depozita (bažiny Thorsberg, Nydam I-III, Illerup, Vimosse). Centrální dlouhodobá obětiště a regionální či jednorázová obětiště. Skladba obětin včetně zvířat a lidí. Nálezy přístupových cest a dřevěných plastik: Wittemoor, Braak, Oberdorla. „Lidé z bažin“ – Tollund, Grauball,Windeby. 5. Počátky římsko barbarských konfliktů a budování vojenských základen východně od Rýna. Lolliova porážka, Drúzovy výpravy, Tibériova tažení. Římské základny na dolním Rýnu (Nijmegen, Castra Vetera) a na řece Lippe: Oberaden, Holsterhausen, Haltern, Anrepen. Rok 6: tažení proti Marobudovi (tábor v Markbreitu), r. 9: bitva v Teutoburském lese (příčiny, průběh, lokalizace, archeologické prameny,důsledky). Germanikovy trestné výpravy (r. 14-16 n.l.). Bitva mezi Arminiem a Marobudem, konzolidace poměrů po r. 21 n.l. až do doby císaře Claudia (41-54). 6. Situace za Claudia: přesuny legií v Mogontiaku, posílení auxilií podél Neckaru (tzv. nekarští Svébové). Důsledky povstání Batavů (r. 69-70) při dolním Rýnu (Gelduba-Krefeld-Gellep). Budování odenwaldského limitu (spojnice mezi Neckarem a Mohanem, př. kastel v Hesselbachu). Domitiánova válka s Chatty r. 83-85: počátky systematické výstavby limitu. Stavební charakteristika ORL, srovnání opevnění v Horní Germánii a fortifikací v západní Raetii. 7. Východní část Raetie: vojenské objekty v Podunají (Řezno, Künzing, Passov). Noricum. Norické království – Magdalensberg. Pozdější centra: Virunum, Ovilava. Podle T. Fischera nejstarší základny budovány v Noriku až za Flaviovců. Obranná linie: 2 legionářské tábory poblíž, v Albingu jen dočasný provizorní, v Lorchu trvalý (Lauriacum), založený r. 191 (II. leg Italica). Canabae legionis povýšeno v r. 212 na municipium, poškozeno ve 3. stol., v pozdním 4. stol. pozvolna opouštěno. Noricko-pannonská mohylová pohřebiště (na náhrobcích zobrazení kroje žen). 8. Historie římského zájmu o Británii- Kassiterides-cínové ostrovy (Caesar 55, 54 př.n.l., r. 43 za Claudia- 4 legie+pomocné sbory (celkem cca 50 tisíc mužů) R. 49 – Ostorius Scapula –1. pevnosti napříč od JZ k SV. 83-86 – Iulius Agricola, základny až ve Skotsku i 1 legion. tábor (Pinnata castra). Hadriánova fortifikace 122-367. Tzv. mílové kastely, Vindolanda (Chesterholm). Antoninův val: 142-181 Septimius Severus v Británii. 9. Státní svátek 10. Další vývoj v Podunají. Tzv. Sarmatský limes: systém valů v uherské rovině, vznikl asi po r. 332, ztratil význam v r. 378. Dolnodunajské provincie: Trácia (r. 46), Moesia (od r. 45/46). Trajánovy boje o Dácii. V důsledku ničivého vpádu Gótů r. 271 odchází z Dácie římské vojsko i správa. Po vyklizení Dácie reorganizace obou Moesií na 6 částí. Ve 4. stol. (378 bitva u Hadrianopole) usazování Gótů v Moesii a Thrácii (jejich nespokojenost v důsledku nezajištění obživy od Římanů). Kulturní obraz na počátku doby stěhování národů. Archeologické periodizace DSN. 11. Hunové, přehled základních písemných pramenů, inventář jezdecko-nomádské společnosti, význam Hunů. Historie a archeologický obraz Gótů v Evropě. Hlavní písemné prameny. Osudy a hmotná kultura Vizigótů. Pohyb Ostrogótů – nejprve v Panonii, vztahy se Skiry. Ostrogóti za Theodoricha (jeho biografie, vztah k východořímskému císaři), jeho boj s Odoakerem o ovládnutí Říma 490-493. Ostrogótská Itálie: pohřebiště (asi 15-20 lokalit), rychlá romanizace. Poklad z Domagnana (šperky, kolem r. 500). Konec ostrogótské Itálie v důsledku výprav Justiniána. 12. Archeologický obraz a stručná historie Durynků, Alamanů, Frízů, Sasů a Anglů. 13. Přehled dějin Langobardů, vývoj jejich hmotné kultury v oblasti nad středním tokem Dunaje a v Panonii. Vztahy mezi Gepidy a Langobardy. Hlavní pohřebiště. Odchod Langobardů do severní Itálie. Politický zánik Langobardů a jejich kulturní dědictví.
Literatura
  • SAKAŘ, Vladimír a Jan BOUZEK. Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 149 s. ISBN 80-7066-161-5. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
4 P, Zk Požadavky ke zkoušce: přehledná znalost problematiky, reálií a vybraných kategorií hmotné kultury (především „neřímské“ Evropy) na základě přednášek a studijní literatury.
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura: Celkové přehledy: Behm-Blancke, G. 1973: Gesellschaft und Kunst der Germanen. Dresden. Döbler, H. 2000: Die Germanen. Legende und Wirklichkeit von A-Z. München. Heather, P. 2002: Gótové. Praha. Kokowski, A. – Leibner, Ch. – Urbański, A. eds. 2003: Die Wandalen. Nordstemmen. Krüger, B. et al. 1988: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa. Ein Handbuch in zwei Bänder (ed. Herrmann Joachim). Berlin. Todd, M. 1999: Germáni. Praha. Wielowiejski, J. 1981: Prahistoria ziem Polskich, Tom V. Pózny okres latenski i okres rzymski. Wrocław- Warszawa-Kraków-Gdańsk. K problematice římsko-germánských vztahů a k limitu: Bouzek, J. - Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Praha (skripta). Dannheimer, H. ed. 1992: Der römische Limes in Bayern. München. Fischer Th. 1988: Römer und Bajuwaren an der Donau. Regensburg (II 11.913) Fischer, Th. 2002: Noricum. Mainz am Rhein. Frere, S. 1967: Britannia. A History of Roman Britain. London. (I 6534) Friesinger, H. - Krinzinger, F. (eds.) 1997: Der römische Limes in Österreich. Wien. Schmidt, S. (ed.) 2005: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau (Begleitband zur Ausstellung des Landes Baden-Württemberg ..), Esslingen am Neckar. (II 13.302) Visy, Z. 1988: Der pannonische Limes in Ungarn. Budapest-Stuttgart. Wiegels, R. 2007: Die Varusschlacht. Wendepunkt der Geschichte? Stuttgart. (II 13.279) Specializované přehledy: Brabant, J. 1993: Hausbefunde der rőmischen Kaiserzeit im freien Germanien. Halle (Saale) (II 9908). Błażejewski, A. 1998: Obrządek pogrzebowy kultury przeworskiej na Śląsku. Wrocław Domański, G. 1996: Jastorfkultur in Polen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraße…, Kraków, 293-303. Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen (A,B). Stuttgart. Dušek, S. 2001: Das germanische Gräberfeld von Schlotheim, Unstrut-Hainich-Kreis. Stuttgart (II 11.690). Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jűngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 23nn. Gomolka-Fuchs, G. (ed.) 1999: Die Sîntana de Mureş-Černjachov-Kultur (sborník z kolokvia). Bonn. Jaskanis, J. 1996: Cecele. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Ostpolen. Kraków. Kaczanowski, P. 1992: Bemerkungen zur Chronologie des Zustroms rőmischer Waffenimporte in das europäische Barbaricum. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 171nn. Kaliff, A. 2001: Gothic connections. Contacts between eastern Scandinavia and the southern Baltic coast – 1000 BC-500 AD. Uppsala (I 11.541). Michalowski, A. 2003: Osady kultury przeworskiej z terenów ziem Polskich. Poznań. Olędzki, M. – Skowron, J. (eds.) 2004: Kultura przeworska. Odkrycia – interpretacje – hipotezy. Tom 1., Łódź. Leube, A. (ed.) 1998: Haus und Hof im östlichen Germanien. Bonn (II 11.705) Martyniak, G.- Pastwiński, R.- Pazda, St. 1997: Cmentarzysko kultury przeworskiej w Ciecierzybie, Gmina Byczyna, woj. Opolskie. Wrocław (II 11.570) Nowakowski, W. 1996: Das Samland in der römischen Kaiserzeit und seine Verbindungen mit dem römischen Reich und der barbarischen Welt. Marburg-Warszawa. Pietrzak, M. 1997: Pruszcz Gdański. Fundstelle 10. Ein Gräberfeld der Oksywie- und Wielbark-Kultur in Ostpommern. Kraków. Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen, 155-299. Spáčilová, L.-Wolfová, M. 1996: Germánská mytologie. Svět germánských božstev. Olomouc. Tejral, J. - Pieta, K. - Rajtár, J. (eds.) 1995: Kelten, Germanen, Römer, Brno-Nitra. Wielowiejski, J. 1989: Die römerzeitlichen Silbergefäße in Polen. Importe und Nachamungen, Bericht der RGK 70, 191-241. Wołagiewicz, R. 1993: Ceramika kultury wielbarskiej mędzy Bałtykiem a morzem Czarnym. Szczecin. Hmotná kultura (materiálové práce) – výběr: Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg. Isings, C. 1957: Roman Glass from dated finds. Groningen/Djakarta. Kokowski, A. 1997: Schlossbeschläge und Schlüssel im Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit, Lublin. Kolendo, J. (ed.) 1998: Nowe znaleziska importów rzymskich z ziem Polski I. Tom 1. Korpus znalezisk rzymskich z europejskiego Barbaricum. Warszawa. Künzl, S. 2000: Quellen zur Typologie des römischen Tafelsilbers, SNM ř. A-Historie, LIV/1-4, 71-86. Makiewicz, T. 1996: Bernstein aus den vorrömischen Eisenzeit und römischen Kaiserzeit in Groβpolen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe…, 65-76. (I 10.341). Stawiarska, T. 1985: Glass beads of northern Poland in the period of Roman influence. Wrocław. Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa. (I 11.345) Tempelmann-Maczyńska, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Mainz am Rhein. Weski, T. 1982: Waffen in germanischen Gräbern der älteren römischen Kaiserzeit südlich der Ostsee. BAR 147, Oxford. Zieling, N. 1989: Studien zu germanischen Schilden der spätlatène- und der römische Kaiserzeit im freiem Germanien. BAR 505, Oxford.
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2018.