AEB_17 Počátky produktivního hospodářství Předního východu

Filozofická fakulta
podzim 2013
Rozsah
2/0/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavel Král (přednášející), prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
každý sudý pátek 11:40–14:55 C42
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: znalost látky odpřednášené v rámci výuky, základní orientace v odborné literatuře, studenti by se meli seznámitjak jsou údaje o prednásené problematice presentovány v: Encyklopedie starovekého Predního Východu (viz. literatura)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 40 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/40, pouze zareg.: 0/40, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/40
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška má zájemce informovat o rozmanité problematice starověkého Předního Východu. Kromě počátku člověka jako živočišného rodu a druhu bude poukázáno na nejstarší lidskou činnost na území Předního Východu. Studenti budou postupně informováni o jednotlivých pravěkých vývojových etapách od paleolitu až po eneolit v souvislosti se zaváděním intenzívního hospodaření a důraz bude kladen na základní rozdíly ve vývoji u jednotlivých období starověkého Předního Východu.
Osnova
  • 1. Počátky člověka jako živočišného rodu a druhu a nejstarší doklady lidské přítomnosti a činnosti na Předním Východě až do počátku mezolitu (asi 1 000 000 až 10 000 př. Kr.). Charakteristika postupného vývoje a proměn lovecko-sběračského stadia lidské společnosti podle zdejších nálezů a zjištění. Lokality: Ubajdija, pohřebiště v pohoří Karmel, Belbasi a Beldibi, Šanidar, Zarzi, Palegaura. Natúfien jako stadium přípravy změn.
  • 2. Předkeramické stadium neolitického vývoje ve své vývojové dynamice (asi 10 000 - 6 500). Zintenzivnění nejprve sběračských a posléze i loveckých obživných činností. Soustředění na určité druhy divokých travin a vypěstování prvních obilnin, po čemž následuje i ochočení pvrních domácích zvířat. Proměny v nazírání na přírodní zdroje, snaha o intenzivnější práci s nimi a o jejich zušlechťování. Výskyt broušené kemenné industrie, prvotní metalurgie a výroby textilu, počátky chemických transformací surovin (pálené a hašené vápno). Hledání optimálních variant pospolitého způsobu života, prvotní urbanismus (jerišský sultánien). Snaha o zvýraznění role osobnosti a jijího nehmotného rozměru (ozdoby) a pokusy o magické ovlivnění jejího osudu (hliněné sošky). Lokality: Jericho-Tell es-Sultán, Rás Šamra VC, Tell Asvad u Damašku, předkeramický Hacilar, Catal Hüyük, Cayönü Tapesi, Murajbit, Kermez Dere, Tell Maghzalíja, lokality v pláni Deh Luran náležející fázím Bus Mordeh a Ali Koš období Ali Koš.
  • 3. Keramický neolit (asi 6 500 - 5 500). Vytvoření kombinovaného hospodářského a společenského modelu, obohacujícího nově zavávděnými obživnými činnostmi tradičního způsobu života, který spočívá na periodickém a cyklickém pohybu "katastrem" obce za potravními zdroji v návaznosti na jejich využitelnost (zrání hospodářských plodin, existence pastvy pro dobytek, výskyt vegetace pro stáda divoké zvěře, která skýtají obživu lovcům). "Masová" zimní shromáždění v pláních, kde příslušné obce vedle vytěžování potravních zdrojů konají obřady a rituály, upevňující skupinovou solidaritu a integrující nové členy. Střídají se s letními rozptyly do podhorských oblastí, kde jsou k dispozici nové, čerstvé zdroje. V duchovní olasti patrně nesoustavné vnímání světa jako volné asociace vzájemně sousedících prostředí. Lokality: Byblos Néolithique, Rás Šamra VB a VA, lokality amucké pláně (Damašek) stupňů A a B, Mersin, keramický Hacilar, Džarmo, Umm Dabághija, hassunská a sámarrská kultura s nalezišti Jarimtepe I, Tell es-Sauván a Čóga Mami, lokality v Pláni Deh Luran náležející fázi Mohammad Džavvar období Ali Koš.
  • 4. Eneolit a zavádění intenzivního hospodářství s přírodními zdroji, charakteristika základních rozdílů a odlišností oproti neolitu (asi 5 500 - 3 500 př. Kr.).
Literatura
  • HELLER, Jan. Encyklopedie starověkého Předního východu. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 447 s. ISBN 80-85983-58-3. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
přednášky 2x týdně, délka: 1 semestr, ústní zkouška
Informace učitele
Studijní literatura / Literature: ------------------- Huot, J.L.: Les premiers villageois de Mésopotamie - Du village a la ville. Paris: Armand Colin 1994. Charvát, P: Ancient Mesopotamia - Humankind s Long Journey into Civilization. Prague: Oriental Institute 1993. Mellaart, J.: Earliest Civilizations of the Near East. London: Thames and Hudson 1965. J. Prosecký a kol.: Encyklopedie starovekého Predního Východu. Praha: LIBRI 1999.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: každé tři roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2013/AEB_17