PJB403 Dějiny současné polské literatury I

Filozofická fakulta
podzim 2014
Rozsah
2/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 10:50–12:25 zruseno D22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje podrobnějším výkladem na předchozí přednášky a analyzuje dějiny polské literatury od druhé poloviny padesátých let zhruba do konce let sedmdesátých. Přednášky se věnují vývoji politické, společenské a kulturní situace v Polsku, osobnostem a tvorbě autorů jednotlivých generací a kromě domácí také literatuře vznikající či vycházející v zahraničí a rovněž zrodu domácího tzv. nezávislého oběhu. Na příkladech domácí četby a rozborů s vyučujícím posluchači sami zpracovávají referáty o přečtených dílech, specifickým výstupem je seminární studentská vědecká práce zaměřená na konkrétní problematiku zvolených autorů a jejich děl, kterou posluchači jako součást ukončení prezentují na závěr dvousemestrálního kurzu.
Osnova
  • 1. Po Stalinově smrti (1953) nastalo do roku 1956 v polské literatuře a kultuře vůbec období tzv. tání – objevila se kritika totalitního režimu a socialistického realismu, poněkud polevila cenzura. Nástup nové generace autorů, kterou známe jako Pokolenie ´56 nebo generace Współczesności, různé programy (turpismus, experimentální a lingvistická poezie, literatura o venkově a navazující na folklór, groteskní tvorba, science fiction atd.) – St. Grochowiak, T. Nowak, S. Mrożek, M. Hłasko, M. Białoszewski, W. Szymborska, Zb. Herbert, J. Harasymowicz, A. Bursa, St. Lem, T. Różewicz aj.
  • 2. Vývoj politické a společenské situace po roce 1956 (tzv. malá stabilizace), rozvoj publicistiky, tzv. polské filmové školy (Wajda, Munk, Ford, Kawalerowicz aj.), experimentálního divadla (mj. J. Grotowski, H. Tomaszewski).
  • 3. Emigrační literatura, časopisy a další aktivity (A. Czerniawski, J. Giedroyć, Cz. Miłosz, J. Stempowski, A. Bobkowski, J. Mackiewicz, S. Piasecki aj.). Emigrační polská nakladatelství - v PAŘÍŽI, kde měly svá sídla četné polské instituce vycházel od r. 1940 časopis Wiadomości Polskie Polityczne i Literackie, týdeník Polska Walcząca a od r. 1947 také slavná Kultura, která obzvlášť po r. 1956 získala velký význam pro svobodně smyšlející Poláky v cizině i doma; v LONDÝNĚ vycházel od r. 1942 měsíčník Nowa Polska, v letech 1946-81 literární týdeník Wiadomości, v r. 1949 vznikla Oficyna Poetów i Malarzy a v letech 1966-80 její čtvrtletník Oficyna Poetów a konečně v r. 1946 byl zde založen Svaz polských spisovatelů v cizině, který měl od r. 1976 svůj orgán Pamiętnik Literacki a nakladatelství; v ŘÍMĚ (během války až do r. 1946 polští vojáci vydávali v Itálií 80 časopisů, mj. literárně-politický týdeník Orzeł Biały, v jehož nakladatelství se objevilo 100 svazků, v Itálií existovalo také 28 polských nakladatelství), kde v r. 1946 Jerzy Giedroyć, Józef Czapski ve spolupráci s Gustavem Herlingem-Grudzińským založili Instytut Literacki, jehož součástí byla také Biblioteka IL a v r. 1947 připravili první čislo významného polského emigračního měsíčníku Kultura, jehož redakce (kromě J. Giedroyće také manželé Zofia a Zygmunt Hertzovi) v tomtéž roce přesídlila z Říma do Maisons-Laffitte u Paříže.
  • 4. Vývoj politické a společenské situace v roce 1968 - tzv. březnové události - manifestace a následné perzekuce vůči profesorům a studentům všech polských univerzit, pronásledování polské inteligence, jež vyústilo i v antisemitskou kampaň a nucenou emigraci četných polských intelektuálů židovského původu. V letech 1971-72 se kolem krakovského časopisu Student a literární skupiny Teraz (mj. A. Zagajewski, J. Kornhauser, W. Jaworski, J. Kronhold), ke které se připojili S. Barańczak a R. Krynicki z poznaňské literární skupiny Próby, J. Bierezin z lodžské skupiny Ruch, L. Herbst z Vroclavi, K. Karasek z varšavské skupiny Orientacja Poetycka Hybrydy - tvoří budoucí formace Generace 68 / Nowa Fala (Nová vlna), o jejímž programu rozhodly politické události z března 1968 a prosince r. 1970.
  • 5. Rok 1970 a tzv. prosincové události na severu Polska - stávky a demonstrace pracovníků v loděnicích, jež byly dozvukem vzpoury polské inteligence z března 1968, byly surově potlačené policií; dochází ke změnám v politickém vedení státu. Různorodá tvorba sedmdesátých let – literatura, divadlo, film, kultura.
  • 6. V r. 1975 podepisuje 59 polských spisovatelů tzv. memoriál 59 protestující proti změnám v ústavě zdůrazňujícím „přátelství PLR a Sovětského svazu“ a vůdčí úlohu komunistické strany; v březnu 1976 se k nim připojilo svými podpisy 78 emigračních polských spisovatelů. Většina děl signatářů se ocitla na indexu a spisovatelé se od té doby nemohli účastnit literárních setkání.
  • 7. Rok 1976 - dělnické stávky a nepokoje v Radomi a v Ursusu; založení KOR (Komitet Obrony Robotników), organizace, jež měla pomáhat obětem politických represí, spoluzakladateli byli mj. vědci, mladí politikové (A.Michnik, J.Kuroń), umělci a spisovatelé (mj. S.Barańczak - zákaz tisku v letech 1976-80, týkající se také jeho kolegů z formace Nová vlna); kulturní elity si byly vědomy, že jim hrozí represe, revize a četné provokace, přesto navazují spolupráci s dělníky a vzniká veřejná demokratická opozice. Bez vládního povolení vychází Biuletyn Informacyjny KOR, první necenzurované periodikum.
  • 8. Zrod nezávislého domácího oběhu – časopisy, nakladatelství, literatura, publicistika. V r. 1977 vzniká Niezależna Oficyna Wydawnicza (NOW-a), první nezávislé, necenzurované vydavatelství v komunistickém Polsku. Během čtyř let (do r.1981) vyšlo zde přes sto knížek a politických brožur; v tzv. II.okruhu vznikají také jiná nezávislá vydavatelství: Krąg, Przedświt, Pokolenie, ABC, KOS - Krakowska Oficyna Studentów, poznaňská Witryna. Vzniká nezávislý čtvrtletník Zapis (vycházel do r.1981), jež si klade za cíl prezentaci děl objatých cenzorským zápisem (kolem 130 spisovatelů doma i v zahraničí); spoluzakladatel S.Barańczak je propuštěn z poznaňské univerzity, kde byl vědeckým pracovníkem. V letech 1977-1980 vycházejí v II. vydavatelském okruhu časopisy: čtvrtletník Puls (Varšava, Lodž a od r.1982 Londýn), Głos, Indeks, Robotnik, Res Publica, Wezwanie, Kultura Niezależna, Agora a Tematy (Vroclav), Spotkania (Lublin), Brat-niak (Gdaňsk). Tvoří se nezávislé vzdělávací instituce (Towarzystwo Kursów Naukowych). Mimo to Kostel jako nezávislá instituce chystal od r.1975 akce Týden křesťánské kultury, literární setkání s nezávislými spisovateli a diskusní večery v Klubech katolické inteligence (KIK). Díky těmto nakladatelstvím, časopisům a institucím mnozí lidé znali díla emigračních spisovatelů, obzvlášť Cz.Miłosze, jehož knihy mohly být oficiálně publikovány teprve po obdržení Nobelovy ceny. Zostření cenzury a politické situace.
  • 9. Polská škola reportáže (v tomto semestru R. Kapuściński, H. Krall)
Literatura
    povinná literatura
  • JAROSIŃSKI, Zbigniew. Literatura lat, 1945-1975. Wyd. 4. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2002, 202 s. ISBN 8301119985. info
  • Burkot, Stanisław. Literatura polska w latach 1939-1999. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2002.
  • Nasiłowska, Anna. Literatura okresu przejściowego. Wyd. 2. Warszawa : Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007. 252 s. ISBN 978-83-01-14947-5.
  • Stabro, Stanisław. Literatura polska 1944-2000 w zarysie. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2002.
  • Literatura polska XX wieku. Przewodnik encyklopedyczny. Warszawa : PWN, 2000.
  • ŚLIWIŃSKI, Piotr a Przemysław CZAPLIŃSKI. Literatura Polska, 1976-1998 : przewodnik po prozie i poezji. Wyd. 1. Kraów: Wydawnictwo Literackie, 1999, 428 s. ISBN 8308028578. info
    doporučená literatura
  • CZAPLIŃSKI, Przemysław. Kalendarium życia literackiego 1976-2000 : wydarzenia, dyskusje, bilanse. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2003, xii, 629. ISBN 8308034179. info
  • ZAWADA, Andrzej. Literackie półwiecze, 1939-1989. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 2001, 286 s. ISBN 8370238645. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru. Vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). první. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 490 s. spisy FF č. 349. ISBN 80-210-393-6. info
  • BALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 1, Strategie liryczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1982. ISBN 83-02-01172-X. info
  • BALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 2, Ideologie artystyczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1988. ISBN 83-02-03053-8. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík, Roman MADECKI, Anna GAWARECKA, Krystyna KARDYNI-PELIKÁNOVÁ, Lenka VÍTOVÁ, Vanda PINDUROVÁ, Jarmil PELIKÁN, Karla ONDRÁŠKOVÁ, Boguslaw BAKULA, Dobrochna DABERT, Grzegorz GAZDA, Andrzej ZAWADA a Irena HRABĚTOVÁ. Slovník polských spisovatelů. Ludvík Štěpán - autor koncepce slovníku a editor, autor předmluvy a úvodní eseje. první. Praha: Libri, 2000, 555 s. Slovníky spisovatelů 107. ISBN 80-7277-005-5. info
Výukové metody
Přednášky doplněné semináři, studium doporučené literatury.
Metody hodnocení
Typ ukončení: 1/ zápočtový test (úspěšnost v testu alespoň 60 %) zaměřený na ověření faktografických znalostí a pojmů (základní rysy polské literatury v období 1956-1977 a nejvýznamnější osobnosti, klíčová literární díla, znalost sekundární literatury), ale také širších souvislostí

2/ pohovor o četbě - 20 položek (próza + poezie a drama) z níže uvedeného seznamu, zbytek v druhém semestru kurzu

Podmínky ukončení: splnění seminárních povinností, tj. odpovídající docházka (max. 3 neomluvené absence), 1 stručný referát s prezentací v rámci semináře - délka cca 10 minut.
Navazující předměty
Informace učitele
Povinná četba (seznam pro oba semestry) kontrola po podzimním semestru - min. 20 položek (próza + poezie a drama) ze seznamu:
I. semestr - próza: Cz. Miłosz: Dolina Issy / Zniewolony umysł; J. Andrzejewski: Bramy raju / Ciemności kryją ziemię (jeden z titulů); W. Gombrowicz: Dziennik (libovolný díl), Kosmos; M. Białoszewski: Pamiętnik z powstania warszawskiego; W. Odojewski: Wyspa ocalenia / Zasypie wszystko, zawieje (jeden z titulů); J. Stryjkowski: Austeria; G. Herling-Grudziński: Inny świat; H. Krall: Zdążyć przed Panem Bogiem; M. Hłasko: Wybór opowiadań (zde povinně: Pierwszy krok w chmurach, Następny do raju); R. Kapuściński: Cesarz / Imperium / Szachinszach (jeden z titulů); T. Konwicki: Kompleks polski / Mała apokalipsa (jeden z titulů); E. Redliński: Konopielka; S. Lem: Solaris / Głos pana / Wizja lokalna / Cyberiada (jeden z titulů);
II. semestr - próza: P. Huelle: Weiser Dawidek; S. Chwin: Hanemann; W. Myśliwski: Kamień na kamieniu / Widnokrąg / Traktat o łuskaniu fasoli (jeden z titulů); J. Pilch: Inne rozkosze / Spis cudzołożnic / Pod Mocnym Aniołem (jeden z titulů); A. Sapkowski: libovolný titul; A. Stasiuk: Biały kruk / Opowieści galicyjskie / Dukla / Jadąc do Babadag (jeden z titulů); O. Tokarczuk: Prawiek i inne czasy / Dom dzienny, dom nocny / Ostatnie historie / Bieguni (jeden z titulů); D. Masłowska: Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną / Paw królowej (jeden z titulů); nová próza - libovolné tituly (viz laureáti a nominace na cenu Nike aj.)
poezie: (nejlépe reprezentativní výbor z díla, případně významná sbírka) Cz. Miłosz, W. Szymborska, Z. Herbert, T. Różewicz, E. Lipska, S. Barańczak, M. Białoszewski, E. Stachura, J. Twardowski, R. Wojaczek
drama: S. Mrożek: Emigranci + Tango; T. Różewicz: Kartoteka; J. Głowacki: libovolné drama; T. Słobodzianek: libovolné drama.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.