BKA227 Etnologie Balkánu I

Filozofická fakulta
podzim 2016
Rozsah
2/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Helena Bočková (přednášející)
PhDr. Helena Bočková (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Pilch, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 14:10–16:35 L34
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Etnokulturně profilovaný kurz se zabývá etniky a regionálními etnokulturními skupinami na Balkáně. Podává jejich přehled, religiózní a kulturně-historickou charakteristiku a vymezuje problémy v současnosti s cílem pochopit kulturní dědictví formující jejich současnou etnokulturní svébytnost. Na vybraných příkladech analyzuje procesy dnešní revitalizace globalizací ohrožených etnoregionálních skupin související s postmodernistickými snahami o zachování kulturní diverzity. Zevrubně sleduje historické a současné etnické migrace, jejich vliv na dnešní složitou etnickou mapu Balkánu a etnokulturní působení a důsledky, jak se projevují zejména na úrovni každodenního života. Seznamuje s emickým a etickým hodnotícím přístupem při studiu etnokulturních jevů. Vysvětluje problematiku etnicity kultury s ohledem na rozdíl mezi objektivistickou a subjektivistickou interpretací. Součástí výkladu jsou i základy etnické teorie a terminologie. Předmět má interaktivní e-learningovou podporu. Studenti budou po absolvování kurzu schopni popsat a interpretovat etnokulturní problematiku Balkánu z pohledu každodennosti v souvislostech aktuálních významů a teorií. V rámci kurzu aplikují získané poznatky v terénním výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s Balkánci v Česku.
Osnova
  • 1. Etnogeneze balkánských národů – aktuálnost a složitost problematiky. Základní terminologie. Vědní obory a prameny. Vznik etnografie/etnologie jako vědy o národech. Nástin bádání
  • 2. Klasifikace populací: antropologická, genetická, archeologická, lingvistická, religionistická, podle písma, etnická, etnostatistická, etnologická
  • 3. Základní etnokulturní změny v dějinách Balkánu: helenizace, romanizace, slavizace, albanizace, turcizace a islamizace, moderní národy a národní identity
  • 4. Migrace jako součást balkánského způsobu života. Typy migrací
  • 5. Etnické menšiny. Národnostní politika
  • 6. Mulitietnicita a jednota tradiční kultury Balkánu. Etnoidentifikační funkce kultury
Literatura
    povinná literatura
  • ŠATAVA, Leoš. Národnostní menšiny v Evropě :encyklopedická příručka. 1. vyd. Praha: Ivo Železný, 1994, 385 s. +. ISBN 80-7116-375-9. info
  • LANGER, Jiří a Helena BOČKOVÁ. Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Syntéza mezinárodního výzkumu. Ostrava: Šmíra-Print, 2010, 936 s. ISBN 978-80-87427-07-1. info
    doporučená literatura
  • ERIKSEN, Thomas Hylland. Etnicita a nacionalismus : antropologické perspektivy. Translated by Marek Jakoubek. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 352 s. ISBN 9788074190537. info
  • BRINGA, Tone. Biti musliman na bosanski način : identitet i zajednica u jednom srednjobosanskom selu. Translated by Senada Kreso. Sarajevo: Dani, 1997, 271 s. ISBN 995871700X. info
  • My a ti druhí v modernej spoločnosti : konštrukcie a transformácie kolektívnych identít. Edited by Gabriela Kiliánová - Eva Kowalská - Eva Krekovičová. 1. vyd. Bratislava: VEDA, vydavateľstvo SAV, 2009, 722 s. ISBN 9788022410250. info
  • BOČKOVÁ, Helena. Makedonské regionální skupiny. Problémy klasifikace, etnonym a kolektivních identit. In: Studia Macedonica II. Brno 2015, s. 91-103.
  • Heroldová, Iva. Akulturační proces české menšiny v Chorvatsku. Národopisné aktuality 5, 1968, s. 8-13.
  • Bočková, Helena - Pospíšilová, Jana: Bulhaři v Brně. Proměny profesní a etnické minority. Český lid 93, 2006, s. 113-135.
  • Botík, Ján. Etnická história Slovenska. K problematice etnicity, etnickej identity, multietnického Slovenska a zahraničných Slovákov. Bratislava: Lúč, 2007, 228 s. ISBN 80-7114-650-6
  • ERIKSEN, Thomas Hylland. Sociální a kulturní antropologie : příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Translated by Hana Antonínová. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 407 stran. ISBN 9788073674656. info
  • Bočková, Helena. Karakačani: kultura a identita. Slovanský jih 16, 2016, č. 3, s. 3-15. ISSN 1213-3612.
  • Bočková, Helena: Vlaši na Balkáně. Geneze, historie a kultura minority. Příspěvek k otázce etnokulturní tradice. Ethnologia Europae centralis 7, 2005, s. 73–90.
Výukové metody
přednášky, diskuse, e-learning, studium literatury, domácí úkoly, balkanisté terénní výzkum
Metody hodnocení
Písemná zkouška (úspěšné absolvování minimálně 60 %). Předpoklad ke zkoušce: splnění úkolů v e-learningu; balkanisté navíc seminární práce (výzkumná zpráva). Za čtvrtou a další absenci na semináři náhradní úkoly. Absolutní minimum prezence je 50 %. Do absence se nepočítají zahraniční studijní pobyty, exkurze kateder, přednášky zahraničních vyučujících.
Informace učitele
Další doporučená literatura:
Zeměpis světa. Evropa. Praha: Orbis 1968, s. 30-36.
Gellner, Arnošt. Národy a nacionalismus. 2. vyd. Praha: Josef Hříbal 1993.
Botík, Ján. Enkláva a diaspora ako zvláštne formy spoločenstva ľudí. Slovenský národopis 21, 1973, s. 495-512.
Botík, Ján. Etnokultúrne procesy v podmienkach etnického rozdelenia. Slovenský národopis 43, 1995, s. 431-444.
Bednaříková, Jarmila - Homola, Aleš - Měřínský, Zdeněk. Stěhování národů a Východ Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha: Vyšehrad 2006, s. 11-28, 32-34, 39-40, 170-223, 280-283.
Dorovský, Ivan. Makedonci žijí mezi námi. Brno: Masarykova univerzita 1998, zjm. s. 215-257, 267-274.
Šafařík, Pavel Josef. Slovanský národopis. Praha 1955.
Niederle, Lubor. Slovanský svět. Zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva. Praha 1909.
Osmanská moc ve střední a jihovýchodní Evropě v 16.-17. století I. Praha: Čs.-sovět. institut ČSAV 1977, s. 55-95, 219-234.
Prosecký, Jiří a kol. Encyklopedie starověkého Předního východu. Praha: Libri 1999, hesla deportace, diaspora, Frygové, fryština, Indoevropané, indoevropské jazyky, mořské národy, Řekové, Semité, semitské jazyky, Židé.
Cvijić, Jovan. Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje. Beograd: Državna štamparija 1922, kap. Metanastazička kretanja, Uzroci metanastazičkich kretanja, Polsedice migracija. Nové vyd. Cvijić Jovan. Sabrana dela II. Balkansko poluostrvo IV. Beograd 1987 (www.promacedonia.org Etnografija).
Kănčov, Vasil. Makedonija. Etnografija i statistika. Sofija 1900. (www.promacedonia.org Etnografija)
Weigand, Gustav. Ethnographie von Makedonien. Leipzig 1924, kap. II/3. Bulharský překlad: www.promacedonia.org Etnografija (kap. Način na život).
Beranová, Magdalena. Slované. 2. přeprac. vyd. Praha: Libri, 2000.
Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická zdatnost. Praha: Karolinum 2000, s. 304-311, 326-361 (kap. Jak se dělá kvalitativní výzkum, Cizinec jako sociolog).
Kuba, Ludvík. Čtení o Bosně a Hercegovině. Cesty a studie z roků 1893–1896. Praha 1937.
Botík, Ján: Dolnozemskí Slováci. Tri storočia vysťahovaleckých osudov, spôsobu života a identity Slovákov v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Bulharsku. Nadlak 2011.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Informace k inovaci předmětu
Předmět byl inovován v rámci projektu „Filozofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky (FIFA) – reg.č. CZ.1.07/2.2.00/28.0228, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

logo image
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2018.