CJA051 Bakalářská zkouška z češtiny

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SoZk.
Vyučující
doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc. (přednášející)
prof. PhDr. Jana Pleskalová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Helena Bednářová
Předpoklady
Získání všech předepsaných zápočtů, kolokvií a zkoušek za bakalářský cyklus studia.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Jiné omezení: Bakalářskou zkoušku lze skládat nejdříve po 6. semestru.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Obecné stanovuje Čl. 7 Studijního a zkušebního řádu FF MU. Obsahem bakalářské zkoušky z českého jazyka a literatury je v jazykové části dobrá znalost současného českého jazyka ve všech jeho plánech a příslušných jazykovědných disciplínách (fonetika a fonologie, morfologie, tvoření slov, syntax, lexikologie, stylistika). Při výkladu jevů současného jazyka se předpokládá znalost pojmoslovného aparátu z úvodu do studia českého jazyka; požadovány jsou rovněž základní znalosti o vývoji češtiny. Studijní literatura je uvedena v anotacích kursů pro bakalářský cyklus studia bohemistiky. Obsahem literárněvědné části je znalost české literatury od jejích počatků do současnosti, teorie literatury, úvodu do studia literatury a schopnost analýzy literárního textu. Vše v rozsahu látky (přednesené a procvičené) v 1.-6. semestru.
Osnova
  • Tematické okruhy z českého jazyka: 1) fonetika a fonologie češtiny: fonetika, její náplň a cíle práce; fonologický aspekt zkoumání procesu komunikace; vokalické a konsonantické fonémy a jejich alofony; zvukové členění výpovědi; ortoepie, ortofonie. 2) morfologie a tvoření slov: slovní druhy - povaha a klasifikace; slovesné a jmenné gramatické kategorie; hlavní tendence novočeské deklinace a konjugace; významové a formální změny při tvoření slov; slovotvorná kategorie, slovotvorný typ; současné slovotvorné tendence v češtině; morfematika. 3) syntax: valence; jednotlivé větné členy, výrazová a funkční charakteristika hierarchizace větné propozice; syntaktické vztahy, způsoby a prostředky jejich realizace klasifikace souvětí; aktuální větné členění; negace; nominální skupina. 4) lexikologie: delimitace jednotek lexikální roviny jazyka; pojmenovací postupy v češtině; sémaziologie a onomaziologie; lexikální význam; významové vztahy mezi lexikálními jednotkami (synonymie, opozitnost, hyperonymie-hyponymie; polysémie); slovní zásoba, její vrstvy, vývojové proměny; současná česká lexikografie, typologie slovníku. 5) stylistika: klasifikace stylů různé způsoby a kritéria; funkční styly - obecná charakteristika (způsob vymezování, možný počet f.s., stylové normy jednotlivých f.s.); slohotvorní činitelé; funkční dichotomie a dichotomie formy, jejich projevy v různých typech textů; základní slohové postupy; stylová charakteristika výrazových prostředků. 6) historie jazyka od praslovanštiny: slovanské jazyky a jejich přehled; praslovanština, její časové a teritoriální vymezení; nářeční štěpení praslovanštiny; staroslověnština; nejdůležitější staroslověnské památky; hláskosloví a morfologie staré češtiny; analýza jednodušších staročeských textů. 7) obecně teoretické otázky: jazykověda a její členění; teorie znaku; komunikační model, základní funkce jazyka; klasifikace jazyků; jazykové společenství, norma, úzus, kodifikace; strukturní a nestrukturní útvary národního jazyka; nástin českých dialektů. 8) znalost významných osobností vývoje české jazykovědy, 9) znalost základní literatury oboru a nejdůležitějších periodik. Tematické okruhy z české literatury vycházejí z pořadavků uvedených v anotaci (viz výše).
Literatura
  • Jazykovědné okruhy: viz literatura k příslušným dílčím disciplínám.
Metody hodnocení
Zkouška se koná před tříčlennou komisí. Výsledek zkoušky se hodnotí společnou známkou. Při neprospěchu z jazykové nebo literární části se opravná zkouška koná pouze z jedné části, byla-li druhá část ohodnocena 1. nebo 2. stupněm. V tomto případě stanoví výslednou známku znovu celá komise společně.
Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Poznámka k periodicitě výuky: vždy ve zkouškovém období (po jarním semestru v červnu a v září, po podzimním semestru v lednu).
Informace o studijních prerekvizitách jsou zveřejňovány na vývěskách Ústavu českého jazyka a Ústavu české literatury.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2003, jaro 2004, podzim 2004, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, jaro 2008, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024, jaro 2025.