FF:HIB0033 Fortifikace v dějinách - Informace o předmětu
HIB0033 Fortifikace v dějinách do konce středověku
Filozofická fakultajaro 2008
- Rozsah
- 2/0. 4 kr. Ukončení: k.
- Vyučující
- doc. Ing. PhDr. Miroslav Plaček (přednášející)
- Garance
- prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Hana Ambrožová - Rozvrh
- každou lichou středu 10:00–13:15 A21 stara
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90 - Mateřské obory/plány
- Historie (program FF, B-BI)
- Historie (program FF, B-FY)
- Historie (program FF, B-GE)
- Historie (program FF, B-GK)
- Historie (program FF, B-HI) (3)
- Historie (program FF, B-HS)
- Historie (program FF, B-CH)
- Historie (program FF, B-MA)
- Historie (program FF, M-HI) (2)
- Historie (program FF, M-HS)
- Historie (program FF, N-HI) (2)
- Historie (program FF, N-HS)
- Učitelství historie pro střední školy (program FF, N-HS3)
- Učitelství historie pro střední školy (program FF, N-SS)
- Učitelství historie pro střední školy (program FF, N-SS3)
- Cíle předmětu
- Počátky opevňování lidských sídlišť, přehled vývoje v pravěku od neolitu až po expanzi říše římské na přelomu našeho letopočtu na našem území v konfrontaci se starověkými říšemi Předního východu a jižní Evropy. Situování, dispozice, charakteristika a příklady skladby opevnění v daných obdobích. Rozvoj fortifikací evropské antiky se zvláštním přihlédnutím k organizaci římského limitu, uspořádání, formy a detaily jeho opěrných bodů, jejich vazba na komunikační sítě, kontinuální linie (Hadrián, Antoninus, Traian), pochodové tábory a metody jejich zjišťování a výzkumu. Fortifikace raného středověku - na západě a jihu Evropy zčásti dědictví antiky, nebo vyrůstají z tohoto substrátu. Středovýchodní tradice konstrukcí ze dřeva a hlíny, ať slovanského či germánského původu, střet archeologických a historických chronologií. Geneze hradisek, typy hradeb a jejich konstrukce, Velká Morava a převzetí jejích tradic přemyslovskou hradskou soustavou. Srovnání se slovanskými hradišti v dolním Polabí a v Polsku. Odkaz antiky v Byzanci a Bulharsku, křížové výpravy a jejich dopad na vývoj fortifikací - setkání Západu s architekturou Byzance a Arabů. Hrady rytířských řádů. Počátky hradů s dovršením feudalizace a zformováním šlechty ve Francii na přelomu 10. -11. st., šíření do Evropy s vrcholem ve 12. a 13. st. Funkce a třídění opevněných sídel a fortifikací vůbec, základní skladba funkčních článků. Francouzské hrady - moty a donjony, reforma Filipa II. Augusta, přizpůsobení palným zbraním a konečně oddělení pevnostní a sídelní funkce. Časté využití římských staveb (ještě více v Itálii). Anglické hrady - skromné počátky, normanský vnos, vrchol za Edvarda I., směřování k zámkům. Hrady v bývalých zemích s německou feudalitou (vč. Pobaltí) - charakteristika odlišností daných územní roztříštěností a různorodými vlivy, role císařských staveb, zejména otonských a štaufských. Styčné body a odlišnosti vývoje a geneze hradů zemí České koruny, Uherska a Polska, typologie hradů a tvrzí, historie a kritéria klasifikace, vzájemná ovlivnění vývoje a recepce cizích předloh. Opevněné kostely (refugia) a hrady řádu něm. rytířů - charakteristiky staveb v jednotlivých zemích, vývoj a příklady. Hrady a komendy dalších rytířských řádů u nás. Fortifikace středoevropských měst ve středověku - formování městských organizmů, kategorie měst, jejich postupné opevňování a konečný přerod v renesanční (a barokní) pevnosti. Dočasná a polní opevnění - vozové hradby, tábory, obléhací objekty, externí fortifikace. Reakce na rozvoj obléhací techniky a taktiky, válečné a obléhací stroje, dopad uplatnění palných zbraní. Duchovní a hmotná kultura každodenního života na středověkém hradě, stavební prvky, vybavení hradu a krytí potřeb obyvatel. Dějiny bádání a literatura.
- Literatura
- Bochenek, R: Od palisád k podzemním pevnostem. Praha 1972
- Syrový, B. a kol.: Architektura svědectví dob. Praha 1977.
- Piskadlo, A: Grody, zamki, fortece. Warszawa 1977.
- KAZDOVÁ, Eliška, Karel SKLENÁŘ a Jana VIGNATIOVÁ. Archeologické památky. Čechy, Morava, Slezsko. 1. vyd. Opava: Optys, 1994, 249 s. Museon 2. ISBN 80-85819-08-2. info
- KLUČINA, Petr, Richard MARSINA a Andrej ROMAŇÁK. Vojenské dějiny Československa. Edited by Zdeněk Procházka. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1985, 363 s. info
- Metody hodnocení
- Duchovní a hmotná kultura každodenního života na středověkém hradě, stavební prvky, vybavení hradu a krytí potřeb obyvatel. Dějiny bádání a literatura.
- Informace učitele
- Kolokvium získá uchazeč s přehledem o problematice a projevem podrobnější znalosti ve vybrané sféře a nepochybnou orientací v historických souvislostech.
- Statistika zápisu (jaro 2008, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2008/HIB0033