PJ_79 Polští prokletí básníci a spisovatelé - tzv. kaskadéři literatury

Filozofická fakulta
jaro 2013
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 9:10–10:45 zrusena M12
Předpoklady
Předpokládá se dobrá znalost polštiny - většina textů a filmů nebyla přeložena do češtiny. Studenti vyšších ročníků (kteří už absolvovali předmet Dějiny současné polské literatury I) mají přednost před studenty z nižších ročníků.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
"Poezja jest radością, pod którą kryje się rozpacz. A pod rozpaczą znowu jest radość". (Adam Zagajewski)

Literární seminář si klade za cíl seznámit studenty s životem a tvorbou polských prokletých básníků (S. Przybyszewski, S. Korab-Brzozowski, K. Zawistowska, M. Komornicka) a spisovatelů - tzv. kaskadéři literatury (A. Bursa, M. Hłasko, S. Grochowiak, R. Wojaczek, E. Stachura, R. Milczewski-Bruno, K. Ratoń, A. Babiński, W. Różański, také H. Poświatowska aj.) "Rozervané polské duše v těžkých časech polské komunistické totality vydaly skutečně šílené básnické květy" - tak psali čeští autoři o polských prokletých básních druhé poloviny 20. století, kteří v době normalizace díky samizdatu ovlivnili i své české generační souputníky a některá jména jsou dodnes skutečnými legendami i u nás.

"Człowiek przed trzydziestką jest podpalaczem, a po trzydziestce staje się strażakiem." (Witold Gombrowicz)

Označení „prokletí básníci“ (franc. les poétes maudits, pol. poeci przeklęci, wyklęci) poprvé užil francouzský romantický básník Alfred de Vigny, pak básník Paul Verlaine v knize Les poètes maudits (1884). Pojem se původně používal pouze jako označení spisovatelů zmíněných v jeho knize, ale později se stal jménem pro autory, jejichž zásluhou se literatura obohatila o nové inspirační zdroje: v jejich dílech se objevují vedle sebe pocity zhnusení i okouzlení, zášť i láska, přízemnost i vznešenost. Ve své době nebyli prokletí básníci pochopeni, neboť svou tvorbou i životními postoji (vzpoura, bolest a předčasná smrt se stala nedílnou součástí jejich osudů) pobuřovali morálku společnosti. Jejich tvorba se nakonec stala trvalou inspirací pro další básnické generace.

“Trzeba przyjąć, że Rimbaud był geniuszem. A jeżeli nawet nie, to popatrzeć na niego, jak na człowieka, który próbuje dotknąć innych ludzkich doświadczeń, otworzyć drzwi, które dotychczas były zamknięte. Tacy ludzie są w każdym pokoleniu, jedni są genialni, inni nie są, ale dzięki nim czegoś więcej się dowiadujemy o sobie samych. Oni otwierają drzwi do ciemnego pokoju, żeby go oświetlić”. (Agnieszka Holland)

Za prototyp prokletého básníka je obvykle považován Charles Baudelaire, pak také Paul Verlaine a Arthur Rimbaud. Mezi prokleté básníky bývá řazen i francouzský renesanční básník François Villon či praotec literárního horroru Edgar Allan Poe. Hlavním znakem tohoto stylu poezie bylo hledat krásu v ošklivosti, psát i o dosud tabuizovaných tématech, s autory často bývá spojena představa o dekadentním životním stylu spojeném s neúctou k většinové společnosti a jejím pravidlům.

"Ponieważ w świecie współczesnym wszystko jest na sprzedaż, sprzedaje się również śmierć artysty lub tragiczne życie. Fascynuje Przybyszewski, nie Staff, Kleist, nie Goethe, Brzozowski, nie Prus itd." (Tadeusz Różewicz)
Výukové metody
Přednášky doplněné semináři, samostatná práce.
Metody hodnocení
Podmínky ukončení: splnění seminárních povinností, tj. odpovídající docházka (max. 3 neomluvené absence), 1 písemná práce (vyberte si autora a některé jeho dílo, napište, co Vás na něm zaujalo). Jazyk: polština, čeština nebo slovenština. Rozsah: 1,5-2 stránky.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014.