FF:IMBc001 Státní závěrečná zkouška bc. - Informace o předmětu

IMBc001 Státní závěrečná zkouška bakalářská

Rozsah

0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.

Vyučující

doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D. (cvičící)
PhDr. Petr Macek, Ph.D. (cvičící)

Garance

doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Bc. Jitka Leflíková
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta

Předpoklady

Podmínky opravňující studenta přistoupit k SZZ: Splnění celofakultních požadavků (TV, filozofie, cizí jazyk), úspěšné absolvování povinných oborových kurzů a získání požadovaného počtu kreditů (jednooborové studium Bc.180 kreditů/dvouoborové studium Bc. 98/85 kreditů). Uzavření studia + odevzdání písemné přihlášky k SZZ viz aktuální informace o termínu uzavírání studia TIM na vývěsce ústavu. Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské diplomové práce je její předchozí zveřejnění v IS MU, viz "závazné termíny studia" TIM na stránkách ústavu a čl. 38 odst. 2 studijního řádu MU http://www.rect.muni.cz/statut/studrad_new.htm

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Teorie interaktivních médií (program FF, B-HS)
• Teorie interaktivních médií (program FF, B-OT) (3)

Cíle předmětu

Obecná charakteristika: Státní závěrečná zkouška ukončuje tříleté bakalářské studium teorie interaktivních médií. Při zkoušce má student prokázat ucelené znalosti a orientaci v oboru umění nových médií, v rozsahu definovaném tématickými okruhy SZZ, které zahrnují historii umění nových médií ve světovém a českém kontextu, základy teorie umění nových médií a hlavní myšlenkové trendy a fenomény tzv. kyberkultury. Okruhy otázek k Bc.zkoušce jsou zahrnuty v osnově.

Osnova

• Státní bakalářská(oborová) zkouška je ústní komisionální zkouška, sestávající ze dvou odděleně klasifikovaných částí: a. Obhajoba bakalářské diplomové práce v rozsahu nejméně 50 000 znaků (povinnou součástí předkládané práce je resumé v češtině a jednom světovém jazyku). b. Zkouška z oborových předmětů: 1. Archeologie umění interaktivních médií 2. Historie kyberkultury 3. Teorie umění interaktivních médií Ad 1) Archeologie umění interaktivních médií 1. Předchůdci mediálního umění. Média nahrazují umění - W.Benjamin, B.Brecht, L. Fontana (fotografie, rozhlas, film). Umění reaguje na média: umělecké avantgardy (tvorba a manifesty reflektující vývoj médií a strojovou estetiku). M. Duchamp. 2. Konflikt a spolupráce avantgardy a masmédií v 60. a 70. letech 20. století. Televize - médium bez umění. Počátky mediálního umění. T. Adorno, M. McLuhan – o televizi. Tři strategie mediálního umění a jejich reprezentanti: Nam June Paik, Wolf Vostell, Chris Burden. 3. Pionýři elektronického umění: video art a umění video instalace Forma a smysl videa, zpětná vazba, uzavřený okruh. Video jako zrcadlo a nástroj kontroly. Film vs. syntetický obraz. Nam June Paik a Shuya Abe, Vasulkas, The Kitchen a další. 4. Audio art (hudba - sound art – audio art) a intermedia 1.fáze (19.stol.) – dadaisté a futuristé, 2.fáze: polovina 20. století: intermedia a sound art, 3. fáze: audio art (jako sub-disciplína sound artu). Zvukové instalace a ambientní hudba. Virtualizace hudby. 5. Realita/Medialita: hybridní procesy mezi uměním a životem – procesuální mediální umění a performance art Performance art, happening, event. Expanded cinema. Tělo, tělesnost a nová média. Feminismus a video. E.A.T. (Experiments in Art and Technology), Laurie Anderson, Carolee Schneemann, Pipilotti Rist, Orlan, Stelarc. 6. Technologické konstrukce časoprostoru: aspekty percepce – od video artu k virtuální realitě Abstraktní a experimentální film (20.léta 20.stol.). Experimentální, strukturální film (70.léta 20.stol.). 80.léta 20. stol.– zájem o narativní formy a subjektivní výraz. Fyziologické efekty a extenze (Granular Synthesis), prostory percepce (Jeffrey Shaw). 7. Virtuální vyprávění: od krize vyprávění příběhů k novému vyprávění jako mentální schopnosti. Virtuální renesance vyprávění (konec 20. stol.) Může jednoduchý příběh reprezentovat složitost naší reality? vs. simultaneita, detail, perspektivizace, proud myšlenek. Narativní princip sítě - hypertextové vyprávění. Kybernetika jako narativní princip. Od kinoautomatu ke kolektivnímu autorství. Generovaná realita. 8. Imerze a interakce: od kruhových fresek k interaktivním obrazovým prostorům.Digitální umění. Umění a obrazové světy. Panorama - imerze jako koncept. Iluze vs. distance. Virtuální umění: telematické, genetické a imersivně-interaktivní umění. CAVE vs. HMD. Jeffrey Shaw, Roy Ascott, Myron Krueger, Charlotte Davies, Knowbotic Research, Eduardo Kac, Ken Goldberg, Thomas Ray, Christa Sommerer, Laurent Mignonneau, Karl Sims. A-Volve. 9. Sociální technologie: dekonstrukce, subverze a utopie demokratické komunikace. Post-utopické (vs. utopické) strategie mediálního umění. Politizace umění od 70. let: Situacionisté (Guy Debord), William Burroughs a Brion Gysin, Fluxus (viz W.Vostell, Nam June Paik). 70. léta: Dekonstrukce masmédia televize: Dan Graham, Dara Birnbaum, Klaus vom Bruch, Marcel Odenbach. Subverzivní strategie (Paul Garrin, Brian Springer). Vlastní produkce (Rabotnik TV, TVTV, Kanal X). 90.léta: Sociálněutopické představy spojené s internetem a digitálními médii. Net aktivismus. Kyber-feminismus: Donna Haraway, Sadie Plant, Guerilla Girls, VNS Matrix. 10. Interaktivita, participace, networking – umění a telekomunikace. 60.léta: „Otevřené dílo“ v happeningu a Fluxu (John Cage, Allan Kaprow, Nam June Paik). 70.léta: Interaktivní instalace a performance (Dan Graham, Peter Campus, Peter Weibel, Bruce Nauman). 80.-90.léta: Interaktivní média: zaměření na interakci uživatel – počítač: interakce s video-příběhem, interakce mezi tělem a datovým prostředím. The world first collaborative sentence (Douglas Davis, 1994). Mail art, e-mail art (ARTEX). 11. Kybernetické skulptury -inscenování technologie – robotické umění. Inscenovaná technologie: automaty, androidy, roboty. Počátky robotického umění - 60. léta: Tři základní strategie: ovládání na dálku (Nam June Paik a Shuya Abe- Robot K-456 (1964)); kybernetické entity (Tom Shannon - Squat (1966)) a autonomní chování (Edward Ihnatowicz - The Senster (1969-1970)). Robotické umění dnes: Margo Apostolos, SRL, Louis-Philippe Demers a Bill Vorn. 1.1) Umění nových médií v bývalém Československu a v České republice po roce 1989 1. Předchůdci mediálního umění v ČR Zdeněk Pešánek, Zdeněk Sýkora, Alexander Hackenschmied (Hamid). 2. Od Theatergraphu k Laterně magice. Kinoautomat Miroslav Kouřil, Emil František Burian. Alfréd Radok, Emil Radok a Josef Svoboda. Radúz Činčera. 3. Video a experimentální film v bývalém Československu. 4. Čeští mediální umělci na mezinárodní scéně Woody Vasulka, Michael Bielický, Frank Malina. 5. Media art v ČR dnes. Školství, umělci. Silver, PetraVargová, FedericoDíaz, Tomáš Dvořák, Anetta Mona Chisa, Markéta Baňková… Ad 2) Historie kyberkultury 1. Kybernetický obrat (Kybernetické pojetí informace, dopad kybernetiky a jejího jazyka na společenské vědy, posthumanismus) 2. Co je to kyberkultura? Vymezení a periodizace. (40.-90.léta 20.stol. Od zrodu výpočetních technologií a kontextu zrodu jejich raného vývoje po kyberpunk, kriminalizaci hackerského hnutí.) 3. Koncepty kyberkultury. (Utopické koncepty k.; informační koncepty k.; antropologické koncepty k.; epistemologické koncepty k.) 4. Co jsou to tzv. nová média? Definice. Fenomén novosti. Stará vs. nová/digitální/interaktivní média. 5. Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Subkultury kyberprostoru, kontrakultura a fenomén hackers. (Počáteční fáze kyberkultury.) 6. Identita on line, počítačové hry a prožitkové vyprávění. 7. Kyborg - rod, identita, tělo a „decentralizovaný subjekt“. 8. Festivaly a instituce zaměřené na media-art u nás a v zahraničí. Ad 3) Teorie umění interaktivních médií 1. Elektronické umění, kybernetické umění, mediální umění, digitální umění. (materiál, kontext) 2. Intermedia a multimedia, happening, event, akce (aspekty mediálního umění jako procesuálního umění) 3. Vývoj a definice konceptu interaktivity: (člověk-médium-člověk, člověk-stroj, Jaká interakce? L. Manovich) 4. Vývoj a definice konceptu hypertextu. 5. Vývoj a definice konceptu kybernetického prostoru (Metafora prostoru a počítačová síť.) 6. Vývoj a definice konceptu virtuální reality (virtuální realita vs. rozšířená (augmented) realita, telepresence) 7. Analogový vs. digitální (ideologie a technické fakty) 8. Vizuální kultura a nová estetika digitálních médií 9. Remediace (podle McLuhana, Listera, Boltera a Grusina) 10. Autopoiesis, emergence (umělá inteligence, umělý život). Myšlení o nových médiích T. Adorno J. Baudrillard W. Benjamin G. Deleuze, F. Guattari V. Flusser M. Foucault J.-F. Lyotard L. Manovich M. McLuhan P. Virilio

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.

• Statistika zápisu (jaro 2023, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2023/IMBc001