Bi8778 Antropologie a archeologie Austrálie a Oceánie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2012
Rozsah
2/0. 2 kr. (plus 2 za zk). Ukončení: zk.
Vyučující
Ladislav Nejman, PhD. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc.
Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Ladislav Nejman, PhD.
Dodavatelské pracoviště: Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
St 18:00–19:50 Bp1
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Hlavní cíle tohoto předmětu jsou představení australské archeologie a antropologie s krátkým úvodem k osídlení Pacifiku. Vzhledem k tomu že z doby původního osídlení Austrálie neexistují písemné záznamy, archeologické výzkumy hrají rozhodující roli v řešení otázek původního osídlení Austrálie. Na konci tohoto kurzu bude student rozumět základním aspektům australské archeologie a antropologie, kulturní rozličnosti původních obyvatelů, bude mít vědomí o chronologické hloubce osídlení a bude znát vědecké metody, podle kterých bylo naše moderní chápání lidského osídlení této oblasti rekonstruováno.
Osnova
  • 1. Úvod. Původní osídlení Austrálie, tichomořských ostrovů a Nového Zélandu, spojitost s kontinentálními modely osídlování, příklady nejstarších archeologických lokalit, důležitá role absolutních datovacích metod v interpretování archeologického kontextu, dekonstrukce populárních mýtů o domorodých kulturách Austrálie (např. "nejdéle pokračující kultury", "nejstarší kultury na světě", "neměnící se společnosti"), první evropské a předevropské kontakty.
  • 2. Biologická antropologie australských domorodců: jak se vysvětluje extrémní fenotypová variabilita australských domorodců. Fenotypové vlastnosti australských populací v průběhu 50 000 let osídlení, genetické studie, vysvětlení kontroverzí a diskusí ohledně fenotypové variability australských populací.
  • 3. Vymírání megafauny v pleistocénu. Vysvětlení kontroverzí okolo debat o vymírání australské megafauny, příklady lokalit, náčrt modelů vymírání, popis lokality Cuddie Springs. Úvod do datovací metody opticky stimulované luminiscence (OSL) a její role v datování lidského osídlení Cuddie Springs.
  • 4. Původní osídlení Tasmánie: celosvětově nejvíce geograficky izolovaná společnost. Původní osídlení Tasmánie, vysvětlení vlivu geografické izolace na genetické a kulturní vlastnosti tasmánské populace. Úvod do datovacích metod užívaných při interpretaci chronologie a význam radiokarbonové metody.
  • 5. Ekonomie pobřežních a vnitrozemských populací v holocénu. Diverzita způsobů zaopatřování potravy užívaných australskými domorodci v různých ekologických zónách (vnitrozemí, kontinentální pobřeží, příbřežní ostrovy), záhada hromad vytvořených odhazování schránek mořských měkkýšů (Anadara shell).
  • 6. Lidské adaptace v suchých oblastech. Modely pouštní kultury, diverzita adaptací suchých oblastí, typy nástrojů, vzorce osídlení.
  • 7. Domorodé umění a jeho počátky. Typy uměleckých projevů (rytiny, malby, přenosné umění), počátky domorodého umění: případová studie poloostrova Burrup - světově nejrozsáhlejší lokalita.
  • 8. Sociální identita a interakce v průběhu holocénu. Modely společenské změny, intenzifikace společenských procesů v holocénu, vazba mezi skalním uměním a společenskými systémy, kosmologie.
  • 9. Etnografické procesy a změny v posledním tisíciletí. Způsob použití etnografických dokladů při modelování minulých kultur a s tím spojená úskalí. Dynamická povaha kultur australských domorodců.
Literatura
  • Hiscock P. (2008): Archaeology of Ancient Australia. London: Routledge.
  • Mulvaney J., Kamminga J. (1999): Prehistory of Australia. Washington: Smithsonian Institution Press.
  • Curnoe, D. (2009) Possible causes and significance of cranial robusticity among Pleistocene - Early Holocene Australians. Journal of Archaeological Science 36:980-990.
  • Habgood, P. J., Franklin, N. R. (2008) The revolution that didn't arrive: A review of Pleistocene Sahul. Journal of Human Evolution 55:187-222.
Výukové metody
přednáška
Metody hodnocení
závěrečný písemný test
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, jaro 2025.