G1061k Mineralogie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/2. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Radek Škoda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Lubomír Kyrc (pomocník)
Mgr. Kamil Sobek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. František Novotný (pomocník)
Mgr. Lenka Skřápková (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Martin Ivanov, Dr.
Dodavatelské pracoviště: Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Pá 9. 10. 12:00–14:00 G1,01004, Pá 27. 11. 9:00–16:00 Gs,-1011, Pá 11. 12. 9:00–10:00 G2,02003
Předpoklady
(! G1061 Mineralogie ) && (!NOW( G1061 Mineralogie )) && (!PROGRAM(B-GE) || (NOW( G0101 Školení BOZP a PO pro geology ) && NOW( C7777 Zacházení s chemickými látkami ) && (NOW( CST:CJV_DIAL Dialang )|| CST:CJV_DIAL Dialang || JA001 Odborná angličtina - zkouška || JA002 Pokročilá angličtina - zk || JAG01 Angličtina pro geology I || JAG02 Angličtina pro geology II )))
Znalost základů mineralogie, chemie a fyziky na úrovni středoškolských učebnic.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy a procesy v mineralogii. Po absolvování předmětu má student přehled o základních minerálech, jejich vlastnostech a systematice.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu:
- rozumnět základům morfologické a strukturní krystalografie;
- schopen určit soustavu a krystalové tvary krystalů z holoedrických oddělení souměrnosti
- teoreticky znát cca 50 hlavních minerálů, jejich chemické vzorce, vlastnosti, genezi a využití v praxi
- schopen dle morfologie, fyzikálních vlastností a teoretických znalostí prakticky určit hlavní horninotvorné a ložiskotvorné minerály
Osnova
  • I. Krystalová chemie jako základ pro představu výstavby struktur minerálů (vlastnosti atomů, iontů, jejich vzájemné interakce a vazby) II. Strukturní krystalografie - základní představa o periodickém a neperiodickém uspořádání. Základní zákonitosti periodicity částic, popis periodicity, operace, prvky a grupy symetrie. Základní typy struktur a jevy se strukturou sovisející (polymorfie, polytipie, metamiktní stav, dvojčatění). Základní metody výzkumu struktur. III. Morfologická krystalografie jako odraz vnitřního uspořádání částic hmoty; symetrie, tvary, projekce, krystalizace, srůsty. IV. Fyzikální vlastnosti minerálů; jako důsledek jejich struktury (mechanické vlastnosti, barva, základy optiky, radioaktivita a další). V. Chemie minerálů - seznámení s možnostmi popisu chemického složení, základní analytické metody a zpracování výsledků a jejich grafická prezentace. VI. Stabilita minerálů - základy termodynamiky využití fázových diagramů v mineralogii. Genetická mineralogie - část zaměřená na vysvětlení základních pochodů vzniku minerálů v přírodě. VII. Krystalochemická klasifikace minerálů. Nerost, varieta, pevné roztoky, izomorfní skupiny. Mineralogické názvosloví. Minerální asociace, parageneze. VIII. Prvky: (Au, Ag, Cu, Pt, Fe, diamant, grafit, S). Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, bornit, galenit, pyrhotin, nikelín, molybdenit, cinabarit, covellín, chalkozín, argentit. Pyrit, markazit, arzenopyrit, antimonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit, realgar, auripigment.Halovce: halit, sylvín, carnallit, fluorit. IX. Oxidy a hydroxidy:minerály SiO2, hematit, korund, ilmenit, rutil, kasiterit,spinelidy (magnetit, spinel, chromit), chryzoberyl, uraninit, kuprit. Gibbsit, brucit, manganit, goethit, lepidokrokit, diaspor, boehmit, limonit, bauxit. X. Sulfáty. Bezvodé: anhydrit, baryt, celestin, anglezit., vodnaté: sádrovec, chalkantit, melanterit, epsomit, kamence. Karbonáty. Kalcitový strukturní typ: kalcit, magnezit, siderit, rodochrozit., dolomitový strukturní typ: dolomit, ankerit., aragonitový strukturní typ: aragonit, cerusit., struktury s jiným uspořádáním: malachit, azurit. Fosfáty a jiné skupiny: monazit, apatit, pyromorfit, erytrín, annabergit, vivianit, autunit, torbernit. Scheelit, wulfenit, krokoit, wolframit, columbit. XI.Silikáty. a/ Tektosilikáty: živce (ortoklas, mikroklin, sanidin, adulár, plagioklasy), foidy (analcim, leucit, nefelín), zeolity b/ Fylosilikáty: mastek, slídy (muskovit, paragonit, biotit, flogopit, lepidolit, cinvaldit), chlority, minerály serpentinitové skupiny, prehnit, jílové minerály, glaukonit XII. c/ Inosilikáty: pyroxeny (enstatit, bronzit, hyperspen, diopsid, hedenbergit, augit, jadeit, spodumen), amfiboly (antofylit, tremolit, aktinolit, amfibol obecný a čedičový, glaukofan), pyroxenoidy (wollastonit) d/ Cyklosilikáty: turmalíny, beryl, cordierit e/ Nesosilikáty: skupina olivínu, chondrodit, granáty, minerály Al2SiO5, staurolit, chloritoid, titanit, topaz, zirkon f/ Sorosilikáty: skupina zoisitu a epidotu, vesuvian, prehnit
Literatura
  • NESSE, William D. Introduction to mineralogy. 2nd ed. New York: Oxford University Press, 2012, xv, 480. ISBN 9780199859764. info
  • CHVÁTAL, Marek. Úvod do systematické mineralogie. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2005, 171 s. ISBN 8086821115. info
  • GREGEROVÁ, Miroslava, Bohuslav FOJT a Václav VÁVRA. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. Vyd. 1. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002, 325 s. ISBN 8070281952. info
  • CHVÁTAL, Marek. Mineralogie pro 1. ročník : krystalografie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2002, 169 s. ISBN 8071849987. info
  • ZIMÁK, Jiří. Mineralogie a petrografie. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, 1998, 226 s. ISBN 8070678569. info
  • KLEIN, Cornelis a Cornelius S. HURLBUT. Manual of mineralogy : (after James D. Dana). 21st ed. New York: John Wiley & Sons, 1993, xii, 681. ISBN 047157452X. info
  • ZOLTAI, Tibor a James H. STOUT. Mineralogy :concepts and principles. Minneapolis, Minnesota: Burgess publishing company, 1985, x, 505 s. ISBN 0-8087-2606-4. info
  • CHOJNACKI, Józef. Základy chemické a fyzikální krystalografie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1979, 509 s. URL info
  • SLAVÍK, František, Jiří NOVÁK a Jaroslav KOKTA. Mineralogie. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1974, 486 s. info
  • LUKÁČ, Rudolf. Všeobecná mineralógia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1968, 319 s. info
  • HEJTMAN, Bohuslav a Jiří KONTA. Horninotvorné minerály. 2. vyd., v NČSAV 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 307 s. URL info
Výukové metody
blokové přednášky
Metody hodnocení
Písemný test,ústní zkouška, praktické poznávání minerálů. V případě zcela krizové situace v podzimním semestru 2020 bude ukončení předmětu distanční formou.
Navazující předměty
Informace učitele
http://mineralogie.sci.muni.cz
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.