Vývoj veřejného zadlužení ve vyspělých zemích a jeho následky
Většina vyspělých ekonomik včetně těch nejsilnějších má vysokou míru veřejného dluhu. Toto
zadlužení sebou nese významné náklady i rizika. Je účelné zkoumat dopady veřejného zadlužení na
ekonomický růst a nerovnost.
Výchozí literatura: (Reinhart, Rogoff 2009), (Reinhart, Sbrancia 2015), (Trebesch 2016), (Moody 2018)
Stabilita bankovního sektoru v zemích EU – rozvahový přístup
Velká část vysvětlení vzniku a průběhu poslední finanční krize je skryta v pohledu přes rozvahy bank
(balance sheet approach). Kořeny vysvětlení sahají k pracem Irvinga Fishera, ale jsou dále rozvíjeny
u řady dalších autorů (Minsky, Siebert, Koo, Eggertson, Krugman, Beneš, Goodhard a další). Tento
přístup se zdá být nosným jak didakticky, tak analyticky. Cílem práce by mělo být jednak objasnit
vysvětlovací sílu přístupu, jeho možnosti a analýzu potenciálních rizik spouštěčů příští finanční a
bankovní krize.
Koncept sociálně-tržního hospodářství jako normativní teorie hospodářské politiky
Cílem práce by mělo být systematicky zpracovat původ, genezi a současná pojetí a alternativní výklady
konceptu.
Návrhy (multiraterálních) pravidel pro snižování veřejných dluhů a státní bankroty
Většina vyspělých ekonomik včetně těch nejsilnějších má vysokou míru veřejného dluhu. Toto
zadlužení sebou nese významné náklady i rizika. Je účelné zvyšující se rizika státních defaultů i na
možné regulační a institucionální rámce oddlužení včetně tzv. „finanční represe“ a jejích
hospodářskopolitických konsekvencí.
Nová pojetí mixu fiskální a monetární politiky