Daň z přidané hodnoty – inovace jejích kontrolních mechanismů
Anotace: Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daň v mnoha zemích. Zejména v Evropě je daň
z přidané hodnoty „údajně“ nepostradatelná z hlediska podpory volného pohybu zboží a služeb, ale
také jako jeden z významných zdrojů příjmů rozpočtu Evropské unie. Zároveň ale v současnosti
prochází tato daň určitou krizí, kdy začínají selhávat její původní kontrolní mechanismy – frekvence
obchodování je často tak vysoká, že správce daní není schopen efektivně kontrolovat vazbu mezi
přiznanou daní u jednoho subjektu a nárokem na odpočet u subjektu druhého. Hledá se proto způsob,
jak tyto kontrolní mechanismy inovovat a zabezpečit tak kvalitní výběr daně s ohledem na funkci
fiskální (kolik), ale i redistribuční (od kterých poplatníků – konečných spotřebitelů). Nejde tedy jen
o skutečné podvody, ale o celkový dopad na chování spotřebitelů a plátců, o hledání vhodného
nastavení např. z hlediska administrativních nákladů.
Cíl: Výzkumným cílem disertační práce je na základě mezinárodní komparace navrhnout takové úpravy
na úrovni EU a ČR, které by tento současný stav pomohly řešit.
Hodnocení efektivnosti nastavení daňového a dávkového systému v ČR
Anotace: Hodnocení efektivnosti jednotlivých dílčích veřejných politik musí být založeno na sledování
jak efektů na straně veřejných příjmů (daní, veřejného pojistného, poplatků), tak na straně výdajů
(dávek v různých formách, peněžních i nepeněžních), ale také (a to je nejnáročnější) na sledování
efektu veřejných služeb (veřejných statků).
Cíl: Cílem práce bude analýza toho, jak moc jsou v souladu záměry a použité nástroje Ministerstva
práce a sociálních věcí (jako hlavního strůjce sociální politiky) a na druhé straně nástroje a postupy
Ministerstva financí jakožto subjektu, majícího za cíl efektivně a „spravedlivě“ vybrat nutné finanční
prostředky formou daní a částečně i pojistného. Již nyní existují náznaky (viz indikátor METR), že
komunikace mezi těmito dvěma významnými aktéry není ideální a v praxi dochází k nesouladu a
poklesu efektivnosti systému jako celku. Cílem bude dále najít vhodná řešení problémových „míst“.