MPR_MRMR Management rozvoje měst a regionů 1 Plánování měst (v ČR) Mgr. Petr Tonev, Ph.D. 2 Územní plánování Po roce 1989 došlo k zásadním změnám v podmínkách, ve kterých územní plánování působí, a tedy i ve smyslu této činnosti: Zaniklo centrální plánování a řízení ekonomiky - ÚP tím ztratilo svého „silnějšího bratra“, v jehož faktickém područí bylo. Obnova obecního zřízení a oddělování státní správy od samosprávy Zastupitelstva schvalují pro územní obvody svých obcí územně plánovací dokumenty (přenesené pravomoci – pořizování - delegované státem) Zpracování územních plánů se stalo předmětem činnosti soukromých architektonických kanceláří. Zpracovatel musí být autorizován ČKA Regionalizace veřejné správy. Od roku 2001 začínají působit v nově ustavených krajích regionální orgány veřejné správy. Z centrální úrovně na ně byla přenesena zodpovědnost za územní plánování na regionální úrovni. ÚP velkých územních celků, od r. 2007 potom ZUR Změny v legislativním prostředí územního plánování - po celá 90. léta - dílčím způsobem, formou novelizací, mj. i větší důraz na OŽP a zapojení veřejnosti Teprve v roce 2006 nová zákonná úprava - z. č. 183/2006 platná od 1.1. 2007 ÚP – období po roce 1989 Legislativní základ od 1.1.2007 zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) + novely stavebního zákona: Zákon č. 350/2012 Sb. – platnost od 1.1. 2013 Zákon č. 225/2017 Sb. – platnost od 1.1. 2018 prováděcí vyhlášky k zákonu: vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Nový zákon především upravil a posunul roli ÚP směrem k potřebě zajištění udržitelného rozvoje území (vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský vývoj a soudržnost společenství jeho obyvatel - v rozsahu neohrožujícím podmínky života příštích generací). ÚP – legislativa Orgány veřejné správy (ÚP) - hierarchie Působnost ve věcech ÚP je stavebním zákonem svěřena: • Ministerstvu (myšleno je Ministerstvo pro místní rozvoj – MMR), • Ministerstvu obrany (na území vojenských újezdů). • orgánům krajů • orgánům obcí ÚP – orgány Zákon č. 183/2006 • Politika územního rozvoje (PÚR) • Územně plánovací podklady: – územně analytické podklady /ÚAP/ – územní studie /US/ • Územně plánovací dokumentace: – zásady územního rozvoje – územní plán – regulační plán • Územní rozhodnutí – o umístění stavby nebo zařízení, – o změně využití území, – o ochranném pásmu, – o dělení nebo scelování pozemků, – o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. • Územní opatření – o stavební uzávěře – o asanaci území • Úprava vztahů v území – předkupní právo – náhrady za změnu v území Nástroje ÚP – starý x nový zákon Zákon č. 50/1976 • Územně plánovací podklady – územně technické podklady, – urbanistická studie – územní generel – územní prognóza • Územně plánovací dokumentace: – územní plán velkého územního celku – územní plán obce – regulační plán • Územní rozhodnutí – o umístění stavby, – o využití území, – chráněném území nebo o ochranném pásmu, – o dělení nebo scelování pozemků, – o stavební uzávěře. • Politika územního rozvoje (PÚR) • Územně plánovací podklady: – územně analytické podklady /ÚAP/ – územní studie /US/ • Územně plánovací dokumentace: – zásady územního rozvoje – územní plán – regulační plán • Rozhodování v území: – Územní řízení – Územní rozhodnutí – Územní opatření – Úprava vztahů v území • Předkupní právo • Náhrady za změnu v území ÚP – nástroje Měřítko Stát Kraje Obec Část obce _________________ Pozemek/stavba Politika územního rozvoje • republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje Územně plánovací podklady • zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území • prověření a posouzení možných řešení problémů v území Územně plánovací dokumentace • požadavky na uspořádání a regulace využití území na regionální a místní úrovni Územní řízení => územní rozhodnutí, územní souhlas • požadavky na umístění stavby nebo zařízení, jejich změny nebo změny jejich vlivu na okolní území Územní opatření • opatření obecné povahy, umožňující budoucí žádoucí rozvoj v území nebo odstranění důsledků katastrof nebo jejich rizika Úprava vztahů v území • brání spekulaci s pozemky určenými pro veřejně prospěšné stavby a stavby ve veřejném zájmu • kompenzuje újmu vlastníkům nemovitostí, vzniklou v důsledku územního plánování ÚP – nástroje Územně plánovací dokumentace --------------------------------------------- - zásady územního rozvoje - územní plán - regulační plán Územní plán stanoví základní koncepci  rozvoje území obce  ochrany jeho hodnot  plošného a prostorového uspořádání ("urbanistická koncepce")  uspořádání krajiny  veřejné infrastruktury Územní plán vymezí:  zastavěné území,  plochy a koridory, zejména • zastavitelné plochy • plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (také označované jako "plocha přestavby") • pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření • a pro území rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (rozhodování o změnách v území např. podmíní zpracováním územní studie nebo regulačního plánu) Územní plán (ÚP) Územní plán ÚP je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí ÚP se pořizuje a vydává  pro celé území obce  pro celé území hlavního města Prahy  popřípadě pro celé území vojenského újezdu O pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce Pořizovatel Úřad územního plánování (ORP) (popř. obec určená krajem) – autorizovaný úředník (vzdělání, zkoušky odborné způsobilosti na úseku územního plánování) Zpracovatel Fyzická osoba s oprávněním - autorizací České komory architektů Pořízení ÚP/RP Vstupy a výstupy ÚP textová část • vymezení zastavěného území • urbanistická koncepce zastavitelné plochy přestavbové plochy systém sídelní zeleně • uspořádání krajiny • koncepce veřejné infrastruktury dopravní, technické, občanské vybavení veřejná prostranství • podmínky využití ploch hlavní využití (převažující účel využití) přípustné využití podmíněně přípustné využití nepřípustné využití podmínky pro prostorové uspořádání (výšky staveb, struktura zástavby, výměra stavebních pozemků, intenzita jejich využití) • veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření … … … Obsah ÚP grafická část • základní členění hranice řešeného území zastavěné území zastavitelné plochy plochy přestavby územní rezervy území pro územní studie / regulační plány/ dohoda o parcelaci • hlavní výkres urbanistická koncepce plochy s rozdílným způsobem využití koncepce uspořádání krajiny veřejná infrastruktura veřejně prospěšné stavby a opatření územní rezervy • výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací • (etapizace) … … … Hlavní výkres – výřez Územně plánovací dokumentace --------------------------------------------- - zásady územního rozvoje - územní plán - regulační plán Regulační plán  Není povinný  Zpracovává se pro určitou část obce, u malých obcí výjimečně pro celou obec  Podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ŽP, pro přístupy ke stavbám  Musí být v souladu s ÚP a ZÚR  Tlak ze strany obcí – nástroj prosazení lokálního VZ vůči investorům RP– příklady regulace Stavební čáry RP– příklady regulace Výška budovy RP– příklady regulace Koeficient zastavění Problémy ÚP měst  Minimální rozsah pozemků vlastněných obcemi  Obtížná dostupnost pozemků pro realizaci neziskových/nekomerčních aktivit (funkcí) – občanská vybavenost, zeleň atd. (i z důvodů vlastnické roztříštěnosti)  Rozvojové záměry nejsou kryty finančními možnostmi obcí (či spolupracujících developerů)  Nekoncepčními změnami ÚP dochází k zásadním chybám v postupu (etapizaci) rozvoje obcí, k nespojitému/chaotickému využívání zastavitelných ploch  Značný rozsah zastavitelných ploch v ÚP vyplývá spíše ze spekulativních důvodů, než z potřeby je skutečně využít - při změnách nedochází k vypuštění dlouhodobě nerozvíjených zastavitelných ploch  Neexistuje nástroj vhodný pro plánování/usměrňování rozvoje přirozených funkčních celků – metropolitních oblastí (město + zázemí) Přehled schválené územně plánovací dokumentace V Šumava CHKO Podyjí Hradecko-pardubická aglomerace VP Ralsko Strategické plánování Strategické plánování (v území) Neexistuje zavedená obecně platná definice. Berman et al. (1999) „…systematický způsob jak organizovat změny a vytvářet v celé společnosti široký konsensus na společné vizi pro lepší ekonomickou budoucnost. Jedná se o tvořivý proces, který určí kritické oblasti a nalezne shodu na důvěryhodných záměrech, cílech a strategiích, které, pokud budou naplněny, pomohou řešit situaci v těchto kritických oblastech. Strategické plánování je rovněž účinným nástrojem, jak spojit za společným cílem rozhodující představitele podniků a veřejné správy k vytvoření veřejně soukromého partnerství, které zlepší místní podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost města.“ SP – soubor postupných konkrétních kroků, které vedou k zlepšení sociálních a ekonomických podmínek („socioekonomický rozvoj“) a životního prostředí v řešeném území. (oproti tomu - ÚP soustavně a komplexně řeší funkční využití území – zabezpečení souladu všech územních hodnot.)  Počátek SP ve stávající podobě v ČR – přibližně polovina 90. let  Národohospodářské nebo oblastní plánování před rokem 1989 sice formálně deklarovalo podobné cíle, ale metody, postupy a především vnější podmínky byly diametrálně odlišné  Deziluze z „neúspěchu“ ÚP (nebyl schopen „zajistit“ realizaci rozvojových záměrů) => první strategické plány a programy rozvoje (obecní popř. mikroregionální úroveň)  Strategický dokument na obecní (lokální) úrovni není definován legislativou – pouze:  Zákon o obcích, č. 128/2000, §84 Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce, Odtud se odvíjí různý obsah strategických dokumentů, zpracovatelé, kvalita…  Především zpočátku 90. léta byly rozdíly v kvalitě obrovské díky absenci metodiky, praxe a také „účelovosti“ zpracovaných dokumentů. Strategické plánování v ČR Název strategického / prováděcího dokumentu Počet zákonů Koncepce 11 Plán 9 Program 7 Strategie 4 Akční plán 4 Politika 3 Zásady 2 Prognóza 2 Dlouhodobý záměr 2 Koncepční záměr 1 Koncepce strategie 1 Strategická koncepce 1 Dlouhodobý výhled 1 Priority 1 Střednědobý plán 1 Stav 2017 - ve 33 zákonech uložena povinnost existence 50 strategických nebo prováděcích dokumentů na vládní úrovni – 15 různých pojmenování Terminologie x ukotvení v legislativě x definování obsahu Rozsah věnovaný strategickým a prováděcím dokumentům v jednotlivých zákonech se značně liší: • v 12 zákonech (36 %) je stanovena pouze povinnost takový dokument zpracovat, projednat resp. schválit • v 9 zákonech (28 %) je popsán i obsah dokumentu • v 12 zákonech (36 %) je uveden odkaz na prováděcí právní předpis, který blíže specifikuje strategický nebo prováděcí dokument Struktura strategického dokumentu Základní části 1. Analytická část - souhrnná situační analýza/profil 2. Identifikace klíčových problémů - SWOT analýza zkoumaného území 3. Návrhová (strategická) část - syntéza dosažených výsledků, formulace cílů, strategických prioritních oblastí 4. Implementační část - obsahuje formulaci postupných kroků (opatření, aktivit), které vedou k naplnění vizí (specifikace projektů, finanční plán, zabezpečení realizace projektů – identifikace zodpovědných institucí a organizací), 5. Monitoring - opatření na monitorování a evaluaci úspěšnosti projektů Strategie – vize a cíl Strategie – stromovitá struktura STRATEGICKÝ PLÁN Globální cíl PROBLÉMOVÝ OKRUH 1 Strategický cíl PROBLÉMOVÝ OKRUH 2 Strategický cíl PRIORITA 1 Cíl priority PRIORITA 2 Cíl priority PRIORITA 3 Cíl priority PRIORITA 4 Cíl priority OPATŘENÍ 1 Operační cíl OPATŘENÍ 2 Operační cíl OPATŘENÍ 3 Operační cíl OPATŘENÍ 4 Operační cíl OPATŘENÍ 5 Operační cíl OPATŘENÍ 6 Operační cíl ROZVOJOVÁ AKTIVITA 1 Realizační výstup ROZVOJOVÁ AKTIVITA 2 Realizační výstup ROZVOJOVÁ AKTIVITA 5 Realizační výstup ROZVOJOVÁ AKTIVITA 6 Realizační výstup ROZVOJOVÁ AKTIVITA 10 Realizační výstup ROZVOJOVÁ AKTIVITA 11 Realizační výstup Strategie – stromovitá struktura STRATEGICKÝ PLÁN Globální cíl PROBLÉMOVÝ OKRUH Strategický cíl PRIORITA Cíl priority Strategie – stromovitá struktura OPATŘENÍ 1 Operační cíl PROBLÉMOVÝ OKRUH Strategický cíl PRIORITA Cíl priority Strategie – stromovitá struktura Kdo zajistí financování? Evaluace? Přístupy ke zpracování SP 1) Expertní nebo také TOP=>DOWN (vysoká míra odborného přístupu zpracovatele a malá míra participace místních odborníků/zadavatele) 2) Komunitní (BOTTOM=>UP) - založen na opakovaných diskuzích s místními aktéry, kteří pod vedením zpracovatele sami zpracovávají, nebo se podílejí na zpracování vlastního strategického plánu kritéria posouzení přístupu:  zapojení zástupců komunity (obce, mikroregionu, kraje…) a/nebo expertů (zpravidla externích poradců)  odbornost zpracování  důraz položený na analytickou nebo strategickou část Expertní metoda Komunitní metoda Silné stránky - odborná a metodicky kvalitní práce (přesnost, detailní sledování jevů) - nezávislost na místním prostředí - standardizovaný postup - jednodušší zpracování - konkrétní problémy a řešení - důraz na vlastní strategii bez rozsáhlé analytické části Slabiny - nadbytečný rozsah analytické části na úkor strategické části - malá znalost místního prostředí - malá hloubka projednání - povrchnost - nerealizovatelné záměry - subjektivita aktérů Kdy ji použít? - málo místních expertů/aktérů - velká a složitá území (problém horizontální komunikace) - v již fungující „organizaci“ (např. sdružení obcí), kde je zájem na společném řešení Předpoklady úspěšnosti - intenzivní komunikace mezi zpracovatelem a zadavateli (jasně definovaný způsob projednávání) - stanovení dostatečně širokého týmu místních znalců Přístupy ke zpracování SP Doplňkové analýzy PESTLE (někdy PESTEL) analýza je analytická technika sloužící ke strategické analýze okolního prostředí PESTLE je akronym počátečních písmen různých typů vnějších faktorů: politické, ekonomické, sociální, technologické, legislativní, ekologické. P – Political - politické – existující a potenciální působení politických vlivů E – Economical - ekonomické – působení a vliv místní, národní a světové ekonomiky S – Social - sociální – průmět sociálních změn v území, součástí jsou i kulturní vlivy (lokální, národní, regionální, světové) T – Technological - technologické – dopady stávajících, nových a vyspělých technologií L – Legal - legislativní – vlivy národní, evropské a mezinárodní legislativy E – Ecological - ekologické (environmentální) – místní, národní a světová problematika životního prostředí a otázky jejího řešení Podstatou PESTLE analýzy je identifikovat pro každou skupinu faktorů ty nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy. Metoda PESTLE je součástí metod používaných v oblasti analýzy dopadů. Někdy bývá použita jako vstup analýzy vnějšího prostředí do SWOT analýzy Doplňkové analýzy Někdy se používá také podobná zjednodušená varianta nazývaná PEST analýza: P – politické – existující a potenciální působení politických vlivů E – ekonomické – působení a vliv místní, národní a světové ekonomiky S – sociální – průmět sociálních změn dovnitř organizace T – technologické – dopady nových a vyspělých technologií Případně název/zkratka STEEPLED analýza, kdy jsou faktory identické jako u PESTLE, ale jsou přidány etické (Ethics) a demografické (Demographic) faktory. Alternativně se používá také název STEER analýza, kdy jsou v podstatě identické faktory uspořádány takto: S - socio-cultural - socio-kulturní faktory T - technological - technologické faktory E - economic - ekonomické faktory E - ecological - ekologické faktory R - regulatory - regulující faktory (legislativa jako regulace) Oblast Strategický dokument Územní plán Legislativa nepřímo zákon č. 183/2006 Sb. + vyhlášky Zaměření sociálně ekonomický rozvoj (CO?, popř. JAK?) funkční využití plochy (fyzické plánování) (KDE?) Charakter iniciační/proaktivní regulativní Postup zpracování volný definovaný zákonem/vyhláškou Projednávání nespecifikováno jasná a závazná pravidla Schvalování zastupitelstvo zastupitelstvo Závaznost nezávazný, orientační závazný Řešené území obec (mikroregion) obec Časový horizont 10 -15 let do 15 let Rychlost zpracováni 1-2 roky 2-3 roky Změny, aktualizace průběžně bez procedurálního postupu předepsaný procedurální postup Upraveno podle: Perlín, R.(2002): Strategický plán mikroregionu Rozdíly mezi strategickým dokumentem obce a územním plánem vzájemná korekce Analýza Program rozvoje (akční plán) Zadání územního plánu Přípravné práce pořizovatele, průzkumy a rozbory (v současnosti ÚAP) Strategický plán (dlouhodobá vize) Koncept Pokyny pro zpracování návrhu Návrh územního plánu, jeho posouzení a projednání Vydání územního plánu spolupráce Možný vztah mezi rozvojovými dokumenty a územním plánem Nejčastější nedostatky SP (lokální úroveň) Absentuje strategie/celková vize rozvoje (jde jen o souhrn projektů/investic) Koncentrace na krátkodobé aspekty/cíle plánování Do přípravy SP nebyla zainteresovaná veřejnost, dokument vznikl pouze „od stolu“ Chybí propojení na územní plán nebo se naopak vyskytují duplicity s ÚP (mechanické přebírání některých kapitol) SP je zpracován formálně a na základě jednotné šablony aplikované pro více obcí nebo zcela neodborně, nerespektují principy SP Jediným cílem zpracování SP bylo splnění podmínky pro žádost o dotaci Nepřehlednost dokumentu, množství nadbytečných a nepodstatných informací (kvantita ≠ kvalita)