FISKÁLNÍ
(NE)ZODPOVĚDNOST
ZEMÍ EU
Martin Slanicay, ESF MU
Struktura prezentace
 Přehled současného výzkumu
 Motivace a cíl práce
 Saldo veřejných financí a ekonomická teorie
 Regresní rovnice
 Data
 Odhad parametrů
 Datový fit
 Fiskální (ne)zodpovědnost
Přehled současného výzkumu [1/3]
 odhad strukturálních (cyklicky očištěných) sald
veřejných financí - populární oblast
makroekonomického výzkumu
 od r. 2000 je každoročně publikován odhad Evropské
komise pro země EU, metoda EK
 Girouard a André (2005) - 24 vybraných zemí OECD,
metoda OECD
 Bouthevillain a kol. (2001) - země EU, metoda ECB
 Alberola a kol. (2003) - metoda ECB systematicky
nadhodnocuje strukturální saldo během recesí a
podhodnocuje během konjunktury
 Larch a Turrini (2009) - nedostatky metody ECB návrhy
na jejich řešení
Přehled současného výzkumu [2/3]
 Brandner a kol. (1998) - trendová vyhlazovací
metoda
 Schneider a Krejdl (2000) – pro ČR, tři metody,
model β-konvergence, metodu časového trendu
a metoda využívající HP filtr.
 Bezděk a kol. (2003) - pro ČR, použití metody OECD
a metody ECB
 Braconier a Holden (1999) – severské země, metoda
založená na rozložení změny v celkovém saldu
veřejných financí na diskreční změny a ekonomické
změny
 Braconier a Forsfält (2004) – Švédsko, metoda, která
přizpůsobuje strukturální saldo změnám v daňovém
základu a mezeře nezaměstnanosti.
Přehled současného výzkumu [3/3]
 Kiss a Vadas (2004) – Maďarsko, kombinace
metody ECB a metody OECD s názvem production
function – constrained multivariate HP filter method.
 Brunila a kol. (1999) – Finsko, tři metody, metoda
využívající HP filtr, metoda založená na produkční
funkci a Blanchardova metoda
 Grundiza a kol. (2005) – Lotyšsko, metoda OECD a
metoda ECB
 Kattai a kol. (2003) – Estonsko, dvou-kroková
metoda založená na odhadech citlivosti jednotlivých
částí veřejných rozpočtů na produkční mezeru.
 Kaniovski a kol. (2008) – Rakousko, metoda
založená na odhadu produkční funkce.
Motivace [1/2]
 zmiňované studie odhadují strukturální saldo
veřejných financí pro jednotlivé roky zvlášť
 Většina z nich se věnuje pouze jedné zemi, případně
malé skupině zemí.
 u všech citovaných prací by šlo získat odhad
průměrné výše strukturálního salda prostým
zprůměrováním výsledků za jednotlivé roky
 odhad pouze pro několik předcházejících let
 závěr by nebyl nikterak vypovídající o fiskální
zodpovědnosti během delšího časového období
Motivace [2/2]
 Metoda použitá v této práci je zaměřena na
přímý odhad průměrné výše strukturálního
salda za sledované období 14 let a zkoumá
22 zemí EU.
 Podle autorových dosavadních znalostí je
tento článek první prací, která se pokouší
přímo odhadovat průměrnou výši
strukturálního salda veřejných financí za delší
časové období.
Cíl práce
 odhadnout průměrné strukturální saldo
veřejných financí zemí EU
 regresní rovnice závislosti salda veřejných
rozpočtů na hospodářském cyklu a na
setrvačnosti ve vývoji tohoto salda
 prozkoumání datového fitu
 určit, které země Evropské unie byly
v posledních 14 letech fiskálně zodpovědné a
které ne
Deficity a hospodářský cyklus
 v recesi propad rozpočtových příjmů způsobeno
poklesem příjmů firem a
domácností a odchodem firem z odvětví
 taktéž dochází k nárůstu některých veřejných
výdajů (např. sociálních)
 analogicky opačně pro období konjunktury
 v období konjunktury by se tedy měl stav
veřejných financí zlepšovat a v recesi
zhoršovat
Deficity a jejich setrvačnost
 velká část veřejných výdajů zemí EU má povahu
mandatorních výdajů (v ČR mandatorní a
kvazimandatorní výdaje kolem 80 %)
 k jejich změně je zapotřebí legislativní proces, který
může být v prostředí rozvinutých demokratických
zemích velmi zdlouhavý.
 Lze se proto domnívat, že ve vývoji veřejných financí
bude patrný setrvačný vývoj, který bude znamenat to,
že výše současného salda bude pozitivně závislá na
jeho vývoji v předchozím roce.
Regresní rovnice [1/2]
 deft…saldo veřejných rozpočtů jako procento HDP
 yt…odchylka tempa růstu HDP od svého průměru
 et…náhodný šok
 b0…konstanta
 b1…parametr citlivosti salda veřejných financí na
odchylku v tempu růstu HDP,
 b2…parametr závislosti salda veřejných financí na
svojí předchozí hodnotě
tttt
edefbybbdef  1210
Regresní rovnice [2/2]
 vysvětlovanou proměnnou saldo veřejných financí a ne saldo
státního rozpočtu
 používání mimorozpočtových fondů znemožňuje srovnání
strukturálních sald státních rozpočtů mezi zeměmi
 produkční mezera - obvyklejší způsob modelování
hospodářského cyklu
 použití produkční mezery (odhadnuté pomocí HP filtru) vedlo ke
špatným výsledkům.
 nižší koeficienty determinace pro většinu zemí
 parametry vyšly u některých zemí záporné, což jde proti použité
úvaze při konstrukci modelu.
 použití aproximace pomocí odchylek temp růstu je vhodnější,
protože při schvalování rozpočtu se v návrzích operuje s odhady
temp růstu HDP (namísto odhadu produkční mezery).
Data [1/2]
 roční data 22 zemí EU převzatá z Eurostatu,
http://ec.europa.eu/eurostat.
 u Dánska, Estonska, Španělska, Francie,
Itálie, Litvy, Rakouska, Slovinska, Slovenska,
Finska, Švédska a Velké Británie - data od
roku 1995 do roku 2009.
 u Belgie, ČR, Polska, Portugalska, Německa,
Irska, Lucemburska, Maďarska a Nizozemí data
od roku 1996 do roku 2009.
 u ostatních zemí EU nebyly v této databázi
k dispozici odpovídající časové řady,
případně byly tyto časové řady příliš krátké
Data [2/2]
 deft…Government deficit/surplus, debt and
associated data, pc_gdp Percentage of GDP,
s13 General government, edp_b9 Net lending
(+)/Net borrowing (-) under the EDP
(Excessive Deficit Procedure)
 yt...odchylka od průměrného tempa růstu
HDP, měřítkem tempa růstu zvoleno: GDP
and main components – volumes, pch_pre
Percentage change on previous period, b1gm
Gross domestic product at market prices
Odhad parametrů [1/3]
země b0 b1 b2 R2 p-hod
V. Británie -1,14** 1,11*** 0,63*** 0,9165 0,0000
Irsko -0,64 0,66*** 0,62** 0,8908 0,0000
Španělsko -0,65 1,14*** 0,69*** 0,8886 0,0000
Dánsko 0,26 0,82*** 0,9*** 0,8637 0,0000
Finsko 0,77* 0,61*** 0,79*** 0,8495 0,0000
Francie -1,86*** 0,76*** 0,42** 0,8435 0,0000
Lotyšsko -1,36*** 0,25*** 0,47* 0,8348 0,0001
Nizozemí -0,49 0,72*** 0,50** 0,8091 0,0003
Odhad parametrů [2/3]
země b0 b1 b2 R2 p-hod
Švédsko 0,70* 0,37** 0,55*** 0,7078 0,0012
Lucembursko 0,58 0,38** 0,69** 0,595 0,0109
Německo -0,98 0,56*** 0,53** 0,5749 0,0139
Belgie -0,6 0,70*** 0,53* 0,5675 0,0151
Slovinsko -2,41*** 0,30*** -0,02 0,5583 0,0112
Itálie -1,54** 0,44** 0,48** 0,5577 0,0113
ČR -2,03* 0,33** 0,53** 0,5365 0,0214
Odhad parametrů [3/3]
země b0 b1 b2 R2 p-hod
Estonsko 0,15 0,19** 0,12 0,4959 0,0231
Polsko -2,57* 0,44** 0,41 0,4283 0,061
Portugalsko -3,99* 0,49* -0,04 0,3188 0,1466
Slovensko -4,05** 0,38 0,27 0,3123 0,1275
Litva -2,71* 0,24 0,21 0,2706 0,2065
Maďarsko -4,65** -0,24 0,22 0,2146 0,2989
Rakousko -1,13* 0,20 0,36 0,1992 0,2948
Odhadová metoda a její předpoklady
 odhad parametrů byl proveden metodou OLS
 autokorelace reziduí, normalita náhodných složek ani
heteroskedasticita kvůli malému počtu pozorování a
ostatním důvodům zkoumána nebyla
 prozkoumání kolinearity mezi deft aYgrt
 Kleinovým testem únosnosti kolinearity prošly úspěšně
všechny země
 testování významnosti korelačního koeficientu mezi
zkoumanými regresory ukázalo na kolinearitu pouze v
případě Irska
 u ostatních zemí nepředstavuje kolinearita významný
problém.
Datový fit [1/3]
 u některých zemí (Rakousko, Francie,
Švédsko, Lucembursko, Slovinsko, Itálie a
částečně také Estonsko, Slovensko a Litva)
by šel datový fit rovnice významně zvýšit
přidáním dodatečného regresoru yt-1.
 další možná rozšíření
 dummy proměnná pro volební roky (v případě
ČR nevýznamné)
 dummy proměnná pro povodňové roky (v
případě ČR významné)
Datový fit [2/3]
 nejlepší výsledky - země s delší tradicí tržního
hospodářství (V. Británie, Irsko, Španělsko, Dánsko,
Finsko, Francie, Nizozemí, Švédsko).
 zajímavá výjimka - dobrý datový fit Lotyšska, které je
malou ekonomikou, která navíc musela projít
transformací.
 horší výsledky u postkomunistických zemí (Slovinsko,
ČR, Estonsko, Polsko, Slovensko, Litva a Maďarsko)
 náklady transformačních institucí
 zásadní reformy v oblastí daní, penzí a zdravotnictví,
 obojí oslabuje vazbu mezi vysvětlovanou proměnnou a
jejími regresory
Datový fit [3/3]
 relativně horší výsledky u těch zemí, jejichž
podíl veřejného dluhu na HDP v té době
překračoval nebo se blížil Maastrichtské
kritériu 60 % (Belgie, Itálie, Rakousko)
 oslabení vztahu mezi vysvětlovanou
proměnnou a regresory
 špatných výsledků se také dosáhlo u těch
zemí, jejichž fiskální politika byla natolik
dobrodružná, že nás nepříznivý výsledek této
regrese vůbec nepřekvapí (Portugalsko,
Maďarsko)
Fiskální (ne)zodpovědnost [1/5]
 srovnání pouze u těch zemí, u kterých vyšla
p-hodnota celého modelu menší než 0,1
 V. Británie, Irsko, Španělsko, Dánsko, Finsko, Francie,
Lotyšsko, Nizozemí, Švédsko, Lucembursko, Německo,
Belgie, Slovinsko, Itálie, ČR, Estonsko, Polsko
 srovnání na základě odhadů průměrného
strukturálního salda dané země, vyjádřeného
jako procentní podíl salda na HDP.
Fiskální (ne)zodpovědnost [2/5]
Jelikož platí, že
),1/()()(0
0)()(
)()()()()(
20210
1210
1210
bbdefEdefEbbb
defEbyEbb
eEdefbEybEbEdefE
tt
tt
tttt





pak můžeme fiskální (ne)zodpovědnost zkoumat na
základě podílu b0 /(1-b2), který můžeme interpretovat
jako průměrné strukturální saldo veřejných financí
vyjádřené jako procentní podíl tohoto salda na HDP.
Fiskální (ne)zodpovědnost [3/5]
Finsko Dánsko Lucemb. Švédsko Estonsko
3,6004 2,5367 1,8439 1,5588 0,1742
Nizozemí Belgie Irsko Španělsko Německo
-0,9779 -1,2799 -1,6744 -2,097 -2,1073
Slovinsko Lotyšsko Itálie V. Británie Francie
-2,3608 -2,542 -2,9697 -3,053 -3,2325
ČR Polsko
-4,2829 -4,3628
Podíl b0 /(1-b2) – průměrné strukturální saldo jako podíl na HDP
Fiskální (ne)zodpovědnost [4/5]
 mimořádně fiskálně zodpovědné - Finsko,
Dánsko, Lucembursko a Švédsko
 fiskálně zodpovědné - Estonsko
 fiskálně nezodpovědné - Nizozemí, Belgie,
Irsko, Španělsko, Německo, Slovinsko,
Lotyšsko a Itálie
 mimořádně fiskálně nezodpovědné - Velká
Británie, Francie, Česká republika a Polsko
 severské země mezi nejzodpovědnějšími
 Španělsko a Irsko mezi nezodpovědnými
Fiskální (ne)zodpovědnost [5/5]
 velký vliv krize - při odhadu na předkrizových datech
(do r. 2008) mezi zodpovědnými také Španělsko a
Irsko
 ČR mezi nejnezodpovědnějšími, přestože jiné země
mají větší problémy s veřejnými financemi
 analýza posledních 14 let nebere v potaz výši
zděděného státního dluhu (v případě ČR malého)
 vysoký hosp. růst v dobách zadlužování – velké
strukturální deficity, ale poměr státního dluhu ku
HDP roste díky růstu HDP pomaleji
 fiskální politika ČR byla nezodpovědná, přestože
její negativní důsledky byly hosp. růstem utlumeny
Děkuji za pozornost