Synchronizace hospodářského cyklu mezi českou ekonomikou a eurozónou – DSGE přístup Martin Slanicay, ESF MU MUES 17.10.2013 Struktura prezentace nmotivace a cíl práce nDSGE modely nmodel, data, odhad nmetoda založená na šokové dekompozici nvýsledky n Motivace [1/3] nvstup do EU – závazek budoucího vstupu do EMU nztráta vlastní měnové politiky - hlavní náklad přistoupení ke společné měně npodle OCA výše těchto nákladů závisí na synchronizaci hospodářského cyklu ndokonale synchronizovaný hospodářský cyklus - náklady minimální nasynchronní chování obou ekonomik – náklady se zvyšují n Motivace [2/3] nsynchronizace hospodářského cyklu - hlavní faktor ovlivňující případnou neoptimalitu společné měnové politiky nvelké množství empirických studií nHaan et al (2008), Fidrmuc and Korhonen (2006) nv zásadě 2 převažující přístupy Motivace [3/3] 1.odstranit trendovou komponentu z dat a spočítat podmíněné korelace nfiltrační metody (HP filter, band-pass filter, etc.) nebo modely časových řad 2.využít model časových řad (např. SVAR) k identifikaci nabídkových a poptávkových šoků nani jeden z nich nevyužívá plně specifikovaný DSGE model – výsledky nelze strukturálně interpretovat Cíl práce nprozkoumat synchronizaci hospodářského cyklu pomocí DSGE modelu nvyužitím DSGE modelu dvou ekonomik rozložím pozorované proměnné na příspěvky jednotlivých strukturálních šoků nspočítám jejich podmíněné korelace a to jak se tyto korelace mění v čase nvýsledky lze strukturálně interpretovat n DSGE modely [1/3] nmodely hospodářského cyklu, odvozené z mikroekonomických principů nreprezentativní agenti s racionálními očekáváními ndomácnosti, firmy, CB, vláda, … nmaximalizují účelovou funkci nužitková funkce, zisková funkce, … npři daných omezení nrozpočtové omezení, poptávkové omezení, Calvo omezení frekvence cenových změn, ... DSGE modely [2/3] nmaximalizační úlohy (závisí na modelu) nvolba mezi spotřebou a prací nvolba mezi současnou a budoucí spotřebou nvolba mezi obchodovatelným a neobchodovatelným zbožím nvolba mezi domácím a zahraničním zboží njak nastavit cenu/mzdu, pokud víme, že ji nemůžeme několik období změnit n… n DSGE modely [3/3] nmaximalizační úlohy vedou k podmínkám optimality prvního řádu (FOCs) – nelineární funkce nFOCs se v okolí steady-statu approximují Taylorovým rozvojem prvním řádu nvýsledkem je soustava dynamických lineárních rovnic s racionálními očekáváními ndá se převézt na stavový tvar a pro dané hodnoty parametrů pak tuto soustavu vyřešit nparametry se dají odhadovat Model nnovokeynesiánský DSGE model dvou ekonomik, převzatý z Kolasa (2009) ncenové a mzdové rigidity nnáklady přizpůsobení kapitálu nzvyky ve spotřebě, distribuční náklady nobchodovatelné vs neobchodovatelné statky nkomplexní model, 52 rovnic, 14 pozorovaných proměnných nobě ekonomiky modelovány stejně Šoky nšoky v produktivitě v sektoru obch. zboží nšoky v produktivitě v sektoru neobch. zboží nšoky v investiční efektivitě npreferenční šoky ve spotřebě nšoky v nabídce práce nšoky ve vládních výdajích nšoky v monetární politice n n Data [1/2] nčvrtletní data pro ČR a EA 12 nod 1Q 2000 do 3Q 2011 npřevzatá z Eurostatu n 14 časových řad (7 pro každou ekonomiku) nspotřeba, investice, HDP, inflace, úrokové sazby, reálná mzda, vnitřní směnné relace nvnitřní směnné relace – poměr cen obchodovatelného a neobchodovatelného zboží n n n n n Data [2/2] nkromě úrokových sazeb jsou všechny data vyjádřeny pomocí odprůměrovaných prvních diferencí logaritmů npřibližně jako odchylky tempa růstu od svého průměru nkromě úrokových sazeb jsou všechny data sezónně očištěné nmetoda Tramo/Seats, software Demetra nnominální úrokové sazby vyjádřeny v procentech za čtvrtletí n Odhad [1/3] nvyužitím softwaru Dynare 4.2.4 npomocí bayesiánských technik nRandom Walk Metropolis-Hastings algoritmus nkombinuje apriorní a datovou informaci nodhad parametrů je dán jejich posteriorním rozdělení nbodový odhad – posteriorní průměr n Odhad [2/3] nMH algoritmus n4 řetězce, každý 2 mil. vzorků npoužito posledních 25 % vzorků z každého řetězce nprůměrná míra akceptace v řetězci - 29 % nv souladu s doporučením, viz Koop (2003) n n Odhad [3/3] nprozkoumána korektnost odhadu nMCMC diagnostiky nvyhlazené šoky – Ljung-Box test nevaluace modelu npredikční výkonnost ndruhé momenty – data vs model vs VAR nspektrální hustoty – data vs model n Metoda založená na šokové dekompozici [1/3] nŠoková dekompozice ukazuje příspěvky jednotlivých šoků k odchylkám dané proměnné od svého steady-state. nVývoj zkoumané proměnné je v každém období dekomponován na příspěvky jednotlivých šoků Šoková dekompozice – domácí produkt Metoda založená na šokové dekompozici [2/3] nZ šokové dekompozice získáme trajektorie vlivu šoků na danou proměnnou nmůžeme spočítat podmíněné korelace nkorelace mezi trajektorií vlivu domácího šoku na domácí proměnnou a trajektorií vlivu zahraničního šoku na zahraniční proměnnou nmůžeme tyto trajektorie sčítat nkorelace mezi trajektorií vlivu určité skupiny šoků na domácí proměnnou a trajektorií vlivu určité skupiny šoků na zahraniční proměnnou n Metoda založená na šokové dekompozici [3/3] njak se tyto podmíněné korelace mění v čase nStává se vliv šoků synchronizovanější? nDochází ke konvergenci hospodářského cyklu? njak moc který šok ovlivňuje kterou proměnnou n Výsledky [1/5] nSynchronizace hospodářského cyklu - celkový dopad šoků nspotřeba - málo korelovaný (0,38; 0,39) nspotřební šoky (52,4 %; 60,8 %) ninvestice – hodně korelovaný (0,7; 0,7) ninvestiční šoky (45,6%; 56,1 %) nprodukt – hodně korelovaný (0,57; 0,81) ninflace – středně korelovaný (0,50; 0,54) núrokové sazby – vysoce korelovaný (0,75; 0,86) Výsledky [2/5] nKonvergence hospodářského cyklu – jak se celkový dopad šoků mění v čase nspotřeba – korelace se zvyšují - konvergence ninvestice – korelace se zvyšují – konvergence nprodukt – korelace se zvyšují – konvergence ninflace – korelace se systematicky nemění núrokové sazby – korelace nejdřív klesala, pak rostla, už není moc prostoru pro další konvergenci Výsledky [3/5] nSynchronizace HC – jednotlivé šoky nšoky v produktivitě u obch. zboží - asymetrický vliv ninvestiční šoky - symetrický vliv nKonvergence HC – jednotlivé šoky nspotřební šoky a investiční šoky – konvergence nmonetární šoky a šoky v produktivitě u neobch. zboží - divergence n Výsledky [4/5] nStrukturální rozdíly nšoky v produktivitě u obch. zboží - mnohem důležitější v ČR než v EA nšoky v produktivitě u neobch. zboží - mnohem důležitější v EA než v ČR ninvestiční šoky - mnohem důležitější v EA než v ČR n Výsledky [5/5] nZajímavosti nMonetární politika ECB je zřejmě mnohem víc diskreční než u ČNB - monetární šoky hrají mnohem větší roli v EA než v ČR nČNB následuje ECB v její diskreční politice – velká korelace u vlivu monetárních šoků na úrokové sazby n Děkuji za pozornost