Daňové zatížení práceDaňové zatížení práce
Robert Jahoda
Obsah dnešní prezentaceObsah dnešní prezentace
 CÍL: diskutovat vliv daní na rozhodnutí jedince 
nabízet práci
 Ukazatele měřící zdanění práce
 Diskutovat dopad daní na nabídku práce
 Diskutovat metodologické problémy
 Představit některé výsledky
Daňová teorie ­ funkce daníDaňová teorie ­ funkce daní
 FISKÁLNÍ ­ zdanění práce ve 
vyspělých zemích tvoří výrazný 
veřejný příjem (v ČR přes 55 % 
daňových příjmů)
 REDISTRIBUCE ­ PIT 
nejvýznamnějším redistribučním 
kanálem na příjmové straně
 EFEKTIVNOST ­ vliv na chování 
jedinců  ovlivňují nabídku práce
Oblasti výzkumuOblasti výzkumu
 MAKROPOHLED ­ vliv celkového 
daňového zatížení práce na celkovou 
zaměstnanost a dlouhodobý 
ekonomický růst
­ např. Joumard (2001) uvádí, že podle modelů 
Evropské komise vyvolá pokles zdanění práce o 1 
% HDP v dlouhém období růst zaměstnanosti o  
0,97 % 
 MIKROPOHLED ­ dopad zdanění na 
individuálního jedince
Měření daňového zatížení Měření daňového zatížení 
prácepráce
 Literatura definuje širokou oblast 
ukazatelů, pomocí kterých lze měřit 
daňové zatížení práce
­ Makro: zahrnutí různých proměnných
­ Mikro: vychází z ukazatelů lokální progrese; různé 
proměnné a jedinci
 V příspěvku představím: AETR, METR, 
efektivní daň na náklady práce 
Revenue Statistics (OECD, 2007)Revenue Statistics (OECD, 2007)
Implicit tax rate on labour (Eurostat)Implicit tax rate on labour (Eurostat)
Comparison of total tax wedge Comparison of total tax wedge 
(OECD, TW:13)(OECD, TW:13)
Mikroekonomický pohled na Mikroekonomický pohled na 
zdanění prácezdanění práce
 V prvopočátku konstruovány ukazatele 
zdanění (míry náhrad) sledující 
,,průměrného" zaměstnance
 Postupně rozšiřován okruh 
zaměstnanců a jejich příjmů
­ příkladem každoroční srovnávací studie 
Taxing Wages (mezi roky 1996­98 The 
Tax/Benefit Position of Employees), která též 
zahrnuje dopad dávek
Taxing wagesTaxing wages
 definováno několik typů domácností
 počítány průměrné efektivní daňové sazby 
(AETR)  důchodový efekt
 počítány mezní efektivní daňové sazby 
(METR)  substituční efekt
 Komparativní přehled, nutná zjednodušení 
 přístup je příliš ,,statický"
Posun v mikroekonomické částiPosun v mikroekonomické části
 snaha postihnout:
­ širší okruh domácností
­ specifika daňového a dávkového systému
­ širší okruh příjmů (typicky 0­200 % AW)
 příkladem výstupů: OECD (2006) 
Benefits and Wages: gross/net 
replacement rates, country specific 
files and tax/benefit models
Užití AETR a METR sazebUžití AETR a METR sazeb
 hledání ,,pastí neaktivity", např.:
­ ochota zvýšit svůj příjem prací ­ METR(ep)
­ ochota vstoupit na trh práce po období neaktivity 
­ METR(in)
­ ochota vstoupit na trh práce během období 
nezaměstnanosti (nemoci) ­ METR(un)
­ dojíždění za prací, hendikepované osoby, starší 
zaměstnanci, ,,šedá ekonomika", ...
 ex­ante a ex­post hodnocení dopadů 
vládních politik (akce/neakcetransformace 
a ekonomický růst)
Další posun v mikroekonomické Další posun v mikroekonomické 
oblastioblasti
 Snaha propojit modelové domácnosti s 
reálnou demografickou situací:
­ ekonometrické metody na náhodných 
výběrových souborech (WFTC ­  IFS)
­ na základě úplných dat o příjemcích 
sociálních dávek (VUPSV)
­ tvorba mikrosimulačních modelů 
postavených na datech ze statistických 
zjišťování (Jan Pavel, Daniel Münich; 
EUROMOD)
Slabiny užití metod u modelových Slabiny užití metod u modelových 
domácností domácností 
 Modelové výpočty postaveny na předpokladech a 
zjednodušeních
­ vnější ekonomické prostředí nezohledněno, regionální rozdíly, 
některé dávky ,,modelovány" (výdaje domácností), volnost jednání 
jedince omezena, omezen výběr domácností, nezohledňuje 
SSCer
 vypočtená sazba nic neříká o reakci domácnosti ani jaká je 
četnost výskytu
­ domácnost je určitě odrazena při mezním zdanění 100 %, jaká 
sazba je ale ,,mezní ­ demotivující"?
­ pokud indikujeme  past neaktivity, očekáváme zde domácnosti?
 rozhodování zjednodušeno na finanční pobídky
­ nefinanční odměny, radost z práce, vliv tradice (morálky)
 předpoklad dokonale informovaného, racionálně jednajícího 
jedince
­ domácnost nárokuje dávky, posuzuje 1/12 ročního příjmu, volí 
finančně výhodnější strategii (SZM), reaguje adekvátně na změny 
efektivního zdanění, faktor časového období
Otázka zahrnutí SSCerOtázka zahrnutí SSCer
 HP 10.000  ČP 7.200
­ 3.500 SSCer + 1.250 SSCee + 1.550 PIT
­ ATR=1­(10.000­1.250­1.550)/10.000 =     = 28 %
 HP 12.000  ČP 7.200
­ 1.500 SSCer+3.250 SSCee +1.550 PIT
­ ATR=1­(12.000­3.250­1.550)/12.000 =     = 40 %
Slabiny užití metod při využití Slabiny užití metod při využití 
reálných datreálných dat
 potřeba velkých a aktuálních datových 
souborů
 neprůkazné výsledky (malý nebo 
žádný vliv, statisticky nevýznamné)
 U mikrosimulačních modelů dopad 
stále jenom modelován
Některé příkladyNěkteré příklady
 teorie: vliv daní a dávek na ochotu 
pracovat
 Dekompozice: vlivu růstu příjmů, změny 
daňové úlevy na dítě a zavedení ,,in­work" 
na sazby METR
 Zdanění kvalifikované práce V4
Vliv daní a sociálních dávek
L
W
Vliv zavedení ,,in­work"Vliv zavedení ,,in­work"
Děkuji za pozornost