Kooperace, vynucováníKooperace, vynucování a hospodářský růsta hospodářský růst Aplikace z ,,Complexity Economics"Aplikace z ,,Complexity Economics" Ekonomická společnost Masarykovy Univerzity 11. listopadu, 2009 Jaromír Baxa IES FSV UK, UTIA AV ČR jaromir.baxa@gmail.com Obsah Complexity Economics jako změna paradigmatu v ekonomii Virtuální ekonomiky jako nástroj komplexní ekonomie: Sugarscape a příjmová nerovnost Hospodářský růst: kooperace a vynucování v agentovém modelu Institucionální změna a její dopady Complexity Economics Změna paradigmatu v ekonomii: Ekonomika jako otevřený systém => dynamický systém, endogenní evoluce, rovnováha je spíše směřováním než stavem Komplexita, Chaos, Katastrofy ne jako nenormální stavy, ale jako logické důsledky charakteru ekonomických interakcí Hlavním cílem porozumění. Virtuální ekonomiky Oblíbeným nástrojem jsou virtuální ekonomiky: naprogramované skupiny heterogenních agentů v simulovaných situacích. Umožňují explicitní studium dopadů toho, že interakce probíhají v času a prostoru Nepracují s předokladem spojitého času a rychlého a automatického vyrovnávání rovnováh. Ilustrace: Homole cukru a příjmová nerovnost (Axtell-Epstein, 1996). Homole cukru Motivace Jaké jsou efekty kooperace, vynucování a kvality přírodních zdrojů na hospodářský růst? Murphy, Shleifer, Vishny (1991, 1993), Acemoglu (1995) a další ­ modely vysvětlující přetrvávající chudobu v některých zemích pomocí nevhodných incentiv: Předpoklad: aktivity spojené s dobýváním renty, krádežemi apod. obvykle vedou k vyšším krátkodobým ziskům než "poctivá práce". Pokud chybí instituce, které by rent-seeking znevýhodňovaly, nadanější lidé se na něj specializují a nevěnují se produktivním aktivitám. Rostoucí výnosy => Popularita kooperace klesá a s ní klesá i dlouhobý blahobyt. Traditiční model D. Acemoglu(1995): Producers-Predators model Institucionální změna ­ změní se počet ekvilibrií, změní se jejich poloha a i celkový blahobyt. Nemáme ale žádnou informaci, jak proběhne cesta z jedné rovnováhy na druhou. Income 1 R Producers Predators E1 E2 E3 E' E2 Klíčové závěry I v našich virtuálních ekonomikách je kooperace a její vynucování klíčové pro dlouhodobou prosperitu ­ jedinou výjimkou jsou případy s extrémně bohatými přírodními zdroji. Vynucování nemá vždy pozitivní dopad na blahobyt: pokud neexistuje, "piráti" jsou nejbohatší. Při zvýšení míry vynucování jsou tak trestáni ti nejúspěšnější a celkový blahobyt klesá. Zvýší se až v momentě, kdy se vytvoří dostatečné incentivy pro kooperaci. Virtuální ekonomika Populace agentů, na počátku 30. Přírodní zdroje ­ obilí ­ postupně dorůstá. Agenti: Získávají energii na život buď tím, že jedí obilí a nebo z jednoduchých interakcí s ostatními. Pokud jejich energie < 0, umřou. Interakce: vězňovo dilema s fixními strategiemi (kooperace, podvádění, náhodné střídání) ­ Kooperace: obchod nebo společná výroba ­ Podvádění: různé formy dobývání renty Ti, kteří podvedou, mohou dostat pokutu. Periodicky se objevují noví agenti, kteří si náhodně vybírají své strategie. Design: populační dynamika nahrazuje učení jednotlivého agenta. Simulace Cooperative agents (Producers) 10 Defective agents (Pirates) 10 Random agents 10 Penalty for defection 50 Population growth Energy form grain 1; 2.5; 5; 10 0; 1; 2; 3; 4; 5; 10; 15; 20; 25 Table 1: Parameters of Simulations 3% (3 new agents in 100 rounds) Detection probability (dx) Producer 3,3 0,5 Pirate 5,0 1,1 Table 2: Payoff Matrix Producer/ Cooperation Pirate/ Defection Pro simulace využívané Netlogo, pro každé nastavení parametrů 30 simulací Výsledky I: Efekt vynucování Pravidlo: Každé kolo je odhaleno několik podvádějících a ti jsou potrestáni prohibitivně vysokou pokutou. V podstatě odhalení = smrt. Pokud takové pravidlo neexistuje, podvádění je dominantní strategií. Po počátečním růstu díky redistribuci se možnosti růstu vyčerpají => postupná trvalá stagnace Výsledky I: Efekt vynucování Prob. Income Průměrný blahobyt a pravděpodobnost trestání, stav po 10 000 iteracích 1 21 3 1) Negativní efekty trestání. 2) Pozitivní efekty: kooperace postupně dominantní strategií a ztráty elit jsou kom- penzovány novými příležitosmi 3) Podvádějící výjimkou Výsledky II: Institucionální změna Mnohem zajímavější problém: Pravidlo vynucující kooperaci nebude existovat od počátku, ale bude zavedeno až v průběhu simulace ze strachu ze stagnace. Teorie: takové pravidlo povede k rychlému růstu protože zmizí incentivy k podvádění. Ale: empirie ukazuje na obtíže spojené s učením, jeho nákladnost a dlouhou dobu, než vede ke skutečné změně chování Výsledky II: Institucionální změna Rychlá změna vedla k poklesu blahobytu 0 50 100 150 200 250 300 350 400 0 500 1000 1500 2000 totalavscore defectavscore cooperateavscor randomavscore Výsledky II: Institucionální změna Pomalá změna k dlouho trvající stagnaci -50 0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 avtotalscore avdefectscore avcooperatescor avrandomscore Výsledky II: Institucionální změna Big-bang a postupná změna Časování změny: vždy na počátku období stagnace, po obrácení trendu. Původní elity ­ ti, kteří dokázali nejlépe využívat původního prostředí ­ zaplatili nejvyšší cenu. Následný růst až potom, co se objevily nové příležitosti. V modelu s tím, jak přišli noví, spolupracující agenti. Tento závěr byl robustní pro mnoho různých specifikací. Závěry 1.Efekt vynucování na hospodářský růst není přímočarý. 2."Transition takes some time" - po zavedení pravidla, které má zlepšit podmínky, trvá nějakou dobu, než se jeho dopady projeví ­ učení a nové příležitosti 3.Pokles celkového i průměrného blahobytu neznamená, že by změnou utrpěli všichni agenti. 4.Elity mají silné incentivy na to, aby bránily změnám 5.Tyto závěry v souladu s teorií institucionální změny D. Northe. Vybraná Literatura Acemoglu, D. (1995). Reward Structures and the Allocation of Talent. European Economic Review, 39:1, pp. 17-33. Dabla-Norris, E., Freeman, S. (2004). Enforcement of Property Rights and Underdevelopment. Review of Development Economics, 8:3, pp. 391-405. Grossman, H., Kim, M. (1995). Predation and Accumulation," Journal of Economic Growth, 1:3, pp. 333-50. Grossman, H., Kim, M. (2002). Predation, Efficiency, and Inequality," Journal of Institutional and Theoretical Economics (JITE), 158:3, pp. 393-. Mehlum, H., Moene, K., Torvik, R. (2003). Predator or prey? Parasitic enterprises in economic development. European Economic Review, 47, pp. 275 ­ 294. Murphy, K., Shleifer, A., Vishny, R. (1993). Why Is Rent-Seeking So Costly to Growth? The American Economic Review, 83:2, Papers and Proceedings of the Hundred and Fifth Annual Meeting of the American Economic Association. (May, 1993), pp. 409-414. Wilhite, A. (2006). Protection and Social Order. Journal of Economic Behavior and Organizations, 61:4, pp. 691-709.