OBSAH :
Karel Doubravský, Thaddeus Mallya
Význam malých a středních firem pro českou ekonomiku
Anotace:
Od 90 let minulého století došlo k rychlému rozvoji nových technologií, jako jsou výpočetní a
digitální technika, telekomunikace a mnohé další. S rozvojem těchto technologií a jejich
aplikací ve výrobních, administrativních a informačních sférách, klesl význam ekonomických
úspor v mnoha odvětvích a zvětšila se role malých a středních firem (MSF) [1], [2], [3], [4].
Důvodem byla změna ve výrobních technologiích, poptávce, v důsledku růstu životní úrovně, a
rozdělení spotřebitelského trhu. Změnou prošla i nabídka pracovních příležitostí a snaha firem
dosáhnout flexibility a efektivnosti. Všechny tyto změny vedly k zániku řady velkých firem a
vzniku MSF [10]. Tyto obecné poznatky platí i pro Českou republiku, kde malé a střední firmy
(MSF) hrají velkou roli v její ekonomice. Tyto firmy vytvářejí řadu pracovních příležitostí
a pomáhají vytvářet sociální stabilitu státu. Jsou také považovány za jeden z hlavních faktorů
ovlivňující ekonomický rozvoje země. Proto se tento článek snaží analyzovat vliv MSF na
ekonomický růst ČR. Konkrétně je sledován přínos MSF v oblasti zaměstnanosti, přidané
hodnoty a vývozu. Tento vliv je zkoumán za použití statistických metod, kdy je zjišťován trend
vývoje jednotlivých časových řad. Data použitá pro analýzu byla získána z různých zdrojů,
zejména z odborných článků, zpráv CSÚ, dokumentů MPO a zpráv ČNB.
Summary:
In the nineties last century we have seen very quick changes of technologies, such as
information technology, telecommunication technology, etc. With this development and the
application of these technologies in productions, administration a information areas, the
importance of economies of scale has declined in many sectors with an increased role for small
and medium enterprises (Acs, and Audretsch, 1987; 1993). The reason was a shift in industry
structure away from greater concentration and centralization in the direction of less
concentration and decentralization. This was mainly due to changes in production technology,
in consumer demand, labor supply, the pursuit of flexibility and efficiency in many sectors.
These factors, in turn, led to the restructuring and downsizing of large enterprises and the entry
of new firms, mostly small and medium size enterprises (Birch, David L., 1979). This also
applies to Czech Republic, whereby small and medium enterprises play a significant role in its
economy. Small and medium enterprises (SMEs) in Czech Republic create work opportunities
and help to create social stability after the decline of heavy industries which used to be a
symbol of former centrally planned economy. SMEs are also considered to be one of the main
factors influencing the economic development of the country. Thus, this article tries to analyze
the influence of SMEs on economic growth of Czech Republic. Mainly we want to establish its
contribution to employment, added value, export. This task will be achieved using statistical
methods by analyzing available data in different time series. The data used were obtained from
NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ
OBZOR 2 ­ 2006 ROČ. VI
different sources, especially from journals, Czech Statistics Office reports, documents of the
Ministry of Trade and Commerce and reports of the Central Bank.
Rastislav Kotulič
Foreign direct investment and their influence on economic growth and regional
development
Summary:
From the point of view of the Slovak economy, we have managed to bridge an uneasy period,
characterized by solving of number of difficult economic problems, in the past 15 years.
Nowadays, the most visible is the problem of slow economic growth of under-developed
regions of Slovakia. It is important to look for new ideas and to find solutions in new
approaches and more elaborate concepts of regional policy. From the point of view of content,
this articles analyses the economic development of regions of Slovakia on the level of regions,
on the basis of the influx of foreign direct investment (FDI) with the help of the neo-classical
model of regional development. On the basis of stated methodology for evaluation of economic
level of regions and their under-development was used a complex relevant indicator of
development, which is the amount of foreign direct investment flowing into the particular
region on the level of NUTS III (regions of Slovakia). From the analysis it is obvious that the
most under-developed region in the particular time period is the Prešov region and the most
developed region is the Bratislava region. The listing of individual regions is as follows. On the
first place is BA ­ the Bratislava region (center of the region is the capital of Slovakia ­
Bratislava), which during the observed time period of 6 years attained an average of 64.88 per
cent of all foreign direct investment coming to Slovakia. Second place is taken by KE ­ the
Košice region, which during the observed time period attained an average of 12.57 per cent of
all FDI. Third is TT ­ the Trnava region, with an average of only 5.75 per cent of all FDI.
Followed on the fourth place by ZA ­ the Žilina region (4.18 per cent), fifth TN ­ the Trenčín
region (3.90 per cent), sixth BB ­ the Banská Bystrica region (3.19 per cent), seventh NR ­ the
Nitra region (3.19 per cent) and the last eighth place is PO ­ the Prešov region, with an average
of only 2.46 per cent of all foreign direct investment.
Anotace:
Z hľadiska vývoja slovenského hospodárstva sme sa za posledných pätnásť rokov od začiatku
transformačného procesu preklenuli cez nie ľahké obdobie, charakteristické riešením viacerých
zložitých ekonomických problémov. V súčasnosti do popredia ostro vystúpil problém pomalého
ekonomického rastu zaostalých regiónov Slovenska. Preto je potrebné poohliadnutie sa za
novými myšlienkami a riešenia hľadať v nových prístupoch a prepracovanejších koncepciách
regionálnej politiky. Z obsahového hľadiska článok analyzuje ekonomický rozvoj regiónov
Slovenska členených podľa krajov, na základe prílivu priamych zahraničných investícii (PZI)
za pomoci modelov neoklasickej teórie regionálneho rozvoja. Na základe stanovej metodiky pre
hodnotenie ekonomickej úrovne regiónov a ich zaostalosti bol použitý komplexný relevantný
indikátor rozvoja, ktorým je výška priamych zahraničných investícii plynúcich do daného
regiónu na úrovni NUTS III (kraje Slovenska). Z analýzy vyplynulo, že najzaostalejším
regiónom počas sledovaného obdobia je Prešovský kraj a najvyspelejším regiónom je
Bratislavský kraj. Poradie jednotlivých regiónov je nasledovné. Na prvom mieste sa umiestnil
BA - Bratislavský kraj (strediskom kraja je hlavné mesto Slovenska - Bratislava), ktorý za
sledované obdobie 6 rokov dosiahol v priemere až 64,88 % z celkových priamych zahraničných
investícii, ktoré prišli na Slovensko. Na druhom mieste sa umiestnil KE - Košický kraj, ktorý za
sledované obdobie dosiahol v priemere 12,57 % z celkových FDI. Tretie miesto obsadil TT -
Trnavský kraj, ktorý v priemere získal už iba 5,75 % z celkových FDI. Ďalej na štvrtom mieste
sa umiestnil ZA ­ Žilinský kraj (4,18 %), na piatom mieste TN ­ Trenčiansky kraj (3,90 %), na
šiestom mieste BB ­ Banskobystrický kraj (3,19 %), na 7 mieste NR ­ Nitriansky kraj (3,19 %)
a na poslednom ôsmom mieste PO ­ Prešovský kraj, ktorý si v priemere odniesol len 2,46 %
z celkových priamych zahraničných investícii.
David Martinčík
80 let historie naší centrální banky
Summary:
The Bank of Vienna Town was the first bank which gave credits to the government of our
territory. The first bank with emission monopoly was Privileged Austrian National Bank which
was established in 1816. More than 60 years later Austro-Hungarian Bank came into being
which had the function of central bank till the time of disintegration of monarchy in 1918. Then
after the foundation of independent the Czechoslovak republic the Bank Office at the Finance
Department was founded which subserved the function of central bank. Although the separate
central bank act was accepted already in 1920 the National Bank of Czechoslovakia came into
being in 1926 in the period of prosperity and overcame war problems. The undisputed
economic successes of the National Bank and all Czechoslovak economy during the period of
prime republic were terminated by German occupation. The first development after the war was
pointed to the centralization of Czechoslovak banking system but only the communistic putsch
on February 1948 meant definitive removing to construction of the banking system according to
Soviet model. The National Bank was nationalized and then in 1950 was transformed into
institution according to Soviet design ­ Czechoslovak State Bank. The bank was fully underling
to The Department of Finance and requirement of general economist plan. Czechoslovak State
Bank became the standardly operating holder of monetary policy in market economy as far as
the change of political authoritarianism in 1989.
Anotace:
První bankou na našem území, která poskytovala úvěry vládě, byla Vídeňská městská banka.
První bankou, která získala emisní monopol, byla Privilegovaná rakouská národní banka
založená v roce 1816. O více než 60 let později vznikla Rakousko-Uherská banka, která plnila
funkce centrální banky až do rozpadu monarchie. Po vzniku samostatného Československého
státu byl založen Bankovní úřad při ministerstvu financí, který plnil funkce centrální banky.
Ačkoliv byl zákon o samostatné centrální bance přijat již v roce 1920, Národní banka
československá vznikla až v roce 1926 v období prosperity a překonání poválečných potíží.
Nesporné ekonomické úspěchy prvorepublikové Národní banky a celé ekonomiky ukončila až
německá okupace. Již první poválečný vývoj směřoval k centralizaci československého
bankovnictví, ale teprve únorový puč v roce 1948 znamenal definitivní přechod k budování
bankovnictví podle sovětského vzoru. Národní banka byla zestátněna a poté v roce 1950
přeměněna na instituci podle sovětského vzoru ­ Státní banku československou. Banka byla
úplně podřízena ministerstvu financí a souhrnnému národohospodářskému plánu. Teprve po
změně politického režimu v roce 1989 se banka stala standardně fungujícím nositelem měnové
politiky v tržní ekonomice.
Tibor Paulík
Stav a výhľad konvergenčného procesu v krajinách V4
Summary:
In spite of distinct progress, at present none of the V4 countries fulfils all Maastricht
convergence criteria. A new view of intended dynamism of fiscal consolidation in order to fulfil
the Maastricht criteria can be seen from the comparison of basic expectations according to
updated convergence programmes of the V4 countries. With respect to different expected dates
of the entry of the V4 countries to the Eurozone it is not possible, not even on the basis of
comparing the updated convergence programmes, to identify the probability of fulfilling all
convergence criteria in the periods that are relevant for the assessment of preparedness for the
entry to the Eurozone. In the Czech Republic the inflation criterion should be relatively reliably
fulfilled in 2008. As far as Hungary is concerned, the probability of exceeding the reference
value is high. Except for a very tight programme of fulfilling the fiscal criteria, it is possible
that inflation criterion for the entry to the Eurozone will not be fulfilled. There is a relatively
strong probability that also in Poland the reference value will be exceeded in 2008. The
fulfilment or non-fulfilment of inflation criterion can be influenced by the development of
exchange rate, alternatively also by the slower growth rate of GDP than expected. If we take
into account the estimated updated covergence programme in Slovakia, the probability of
exceeding the reference value in 2007 is very high. It should be, however, totally eliminated by
adhering to inflation goal within 2 per cent for the year 2007.
Anotace:
Navzdory výraznému pokroku, žádný z V4 států nesplňuje všechna kriteria Maastrichtské
konvergenční dohody. Ze srovnání základních očekávání vycházejících z aktualizovaných
konvergenčních programů států V4 je patrný nový pohled zamýšlené dynamiky fiskální
konsolidace, jež má za cíl splnit maastrichtská kritéria. Vzhledem ke skutečnosti, že očekávaná
data přístupu zemí V4 do Eurozóny jsou různá, není možné ani na základě srovnání
aktualizovaných konvergenčních programů stanovit pravděpodobnost splnění všech kritérií v
období, jež je pro hodnocení připravenosti vstupu do Eurozóny relevatní. V České republice by
inflační kritérium mělo být relativně spolehlivě splněno v roce 2008. V případě Maďarska je
pravděpodobnost překročení referenční hodnoty poměrně vysoká. Je možné, že inflační kritéria,
stanovená pro přístup do Eurozóny, nebudou s výjimkou velmi úzkého programu naplňování
fiskálních kritérií splněna. Existuje rovněž poměrně vysoká pravděpodobnost, že i v Polsku
bude v roce 2008 překročena referenční hodnota. Splnění či nesplnění inflačních kritérií může
být ovlivněno vývojem směnného kurzu nebo také růstem HDP, který bude neočekávaně
pomalý. Jestliže se zaměříme na konvergenční programy na Slovensku, musíme konstatovat, že
pravděpodobnost přesažení referenční hodnoty už v roce 2007 je nadmíru vysoká. Důsledným
dodržováním cílové dvouprocentní inflace v roce 2007 by se tomu však mělo zamezit.
Martin Slaný, Koji Sudo
The causes of deflation and some selected problems in Japanese economy
Summary:
The work deals with the phenomenon of deflation and selected problems of Japanese economy
which are somehow related to deflation. The first part focuses on how deflation influenced
Japanese economy in general. The second part concentrates on some side effects which are
connected to the issue of deflation, especially the problem of excessive growth of public debt in
Japan. The last part deals with descriptions of attention paid to this weighty phenomenon by
economic and political authorities and assessing if they were able to find effective tools for its
minimalisation or even complete elimination.
Anotace:
Práce se zabývá fenoménem deflace a vybranými problémy japonské ekonomiky, které s deflací
souvisejí. V první části se autoři zaobírají tím, jaké účinky měla (má) deflace na japonskou
ekonomiku. V druhé části je pozornost soustředěna na některé doprovodné efekty související
s deflací. Jde zejména o problém nadměrného růstu veřejného dluhu v Japonsku. Poslední část
se věnuje tomu, jakou pozornost věnovaly hospodářsko-politické autority tomuto závažnému
jevu a zdali dokázaly najít účinné nástroje na její odstranění/minimalizaci.
Dana Švihlová
Postavenie komunít v trvalo udržateľnom rozvoji
Summary
The article is focused on the role of community in the concept of sustainable development.
From the theory point of view the most important for determining of the community role is
understanding of social capital, its structure and position in local development. Global forces
have great impact on community life and the communities have to undertake strategic activities
in main areas aimed at enhancing of local wealth through local economy; control of local
sources; enhancing of ecological sources; defining of sufficient needs; improvement of local
culture. In design process of integrate sustainable strategy the communities can be guided by
experiences of Local Agenda 21 and recommendations of Local Action 21 which provide
process and available instruments to build sustainable communities.
Anotace:
Článek se zaměřuje na roli komunit v konceptu udržitelného rozvoje. Z teoretického pohledu
vyplývá, že nejdůležitějším faktorem pro určení role komunity je pochopení společenského
kapitálu, jeho struktury a pozice v místním rozvoji. Největší dopad na komunity mají
globalizační elementy; komunity proto musí podnikat strategické kroky zaměřené na zvyšování
svého bohatství lokální ekonomikou, kontrolou lokálních zdrojů, využíváním ekologických
zdrojů, definováním dostatečných potřeb či zlepšením místní kultury. V tomto procesu návrhu a
integrace strategií udržitelného rozvoje mohou komunity využít zkušeností Local Agenda 21 a
doporučení Local Action 21, které poskytují know-how a nástroje k vytvoření udržitelných
komunit.
Libor Žídek
Hospodářský vývoj Číny: (1949-2005)
Summary:
The aim of the article is to present the development of the Chinese economy since the end of the
civil war in 1949. We concentrate mostly on the period of strong economic growth that
appeared after the beginning of the gradual reforms at the end of the 1970. The economy keeps
growing since that time admirable pace. We analyze steps of the reforms in different sectors of
the economy, in functioning of the markets, and in the applied economic policy. Then we
advance to achieved economic results and analyze the causes of the strong growth. In the final
part of the article we mention problems that the Chinese economy and society has to recently
face up.
Anotace:
Příspěvek analyzuje vývoj čínské ekonomiky od uchopení moci komunisty v roce 1949 do
současnosti. V první části sledujeme chronologický vývoj přes politiku velkého skoku a
kulturní revoluce až k začátku reforem v roce 1978. Většina příspěvku se zabývá samotnými
reformami. Nad reformami uvažujeme z pohledu jednotlivých sektorů ekonomiky, fungování
trhů a hospodářské politiky. V další části příspěvku analyzujeme dosažené výsledky a příčiny
tohoto vývoje. Naším závěrem je, že ekonomický vzestup Číny stojí na souhře řady faktorů.
Tyto ekonomické výsledky ovšem nejsou prosty problémů, kterým se věnujeme v závěrečné
podkapitole.