NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ
OBZOR 2 ­ 2007 ROČ. VII
Jaroslava Hečková
Determinanty ďalšieho vývoja priemyslu
The Determinants of the Future Industrial Development
Summary:
This article analyses the determinants of the futurés industrial development. It identifies the
new conditions, driving forces and limitations of industrial development (for example factors as
globalisation, global competitiveness, liberalization of economic policy in the trade, investment,
ownership, supply of direct foreign investments, technical, technological and innovation
changes, enviromental requirements, sustainability of development) in the age of globalisation
with special regard on the Slovak and European industry.
Anotace:
Článek analyzuje determinanty dalšího vývoje průmyslu. Identifikuje nové podmínky, vůdčí
síly a omezení průmyslového vývoje (například faktory jako globalizace, liberalizace obchodní
hospodářské politiky, investice, vlastnictví, nabídku přímých zahraničních investic, technické,
technologické a inovační změny, ekologické podmínky, udržitelnost rozvoje) v době
globalizace se zvláštním důrazem na slovenský a evropský průmysl.
Zdeňka Hrnčárková
Několik pohledů na novou ekonomiku
Several Views on the new economy
Summary:
The article focuses on the problematics of the new economy. While the fact that terminology
differs vastly is not a considerable problem, the differences in definitions could cause some
misunderstandings. There are many polemics about recognition, quantification and existence of
the new economy among the economists. The new economy could be viewed from both, the
microeconomic and macroeconomic perspectives, whereas its existence in the macroeconomic
level is often in dispute. The following themes ­ financial return of investment, productivity of
labour and change in structure of firms ­ are considered in this article. The origin of the new
economy could be located to the USA which stress the importance of education and research
and development. However, today's leaders in information and communication technologies
could be found among the Scandinavian states, where the political will for the knowledge-based
economy is really strong.
Anotace:
Článek se zabývá problematikou nové ekonomiky. Zatímco výrazná odlišnost terminologie není
závažným problémem , rozdílné definice mohou způsobit některá nedorozumění. Mezi
ekonomy existuje silná polemika o rozpoznání, kvantifikaci a i samotné existenci nové
ekonomiky. Nová ekonomika může být vnímána z mikroekonomické i makroekonomické
perspektivy, ovšem její existence na makroekonomické úrovni je často předmětem sporů.
V článku jsou pojednávána následující témata ­ finanční návratnost investic, produktivita práce
a změny firemní struktury. Původ nové ekonomiky můžeme nalézt v USA, které zdůrazňují
důležitost vzdělání, výzkumu a rozvoje. Nicméně současné lídry v oblasti informačních a
komunikačních technologií nalezneme spíše mezi skandinávskými zeměmi, kde existuje
skutečně silná vůle pro ekonomiku založenou na znalostech.
Luděk Kouba
Sociálně-ekonomické přístupy k teorii růstu v rámci literatury ekonomie hlavního proudu
Social-economic Approaches to the Growth Theory in the Mainstream Literature
Framework
Summary:
Lots of alternative social-economic contributions to the growth theory have emerged in the
economic literature since the early nineties. Their common feature is that they focus on the
significance of various non-economic factors. These factors could be sorted out into political,
institutional and cultural features. Nowadays, the majority of economists accept importance of
basic institutions (property rights) in the economic growth and development. However,
contemporary mainstream literature leaves them out completely. The aim of this paper is to
analyze the incidence of social-economic approaches to the growth theory in mainstream
literature and to point out their undervaluation in relation to their real importance. The first part
of the paper deals with Czech literature and the second part with foreign literature.
Anotace:
Od počátku devadesátých let se v ekonomické literatuře objevilo mnoho různých sociálněekonomických
příspěvků k teorii růstu. Jejich společným rysem bylo soustředění zájmu na neekonomické
faktory. Tyto faktory můžeme rozdělit na politické, institucionální a kulturní
znaky. V současnosti tak většina ekonomů připouští důležitost základních institucí
(vlastnických práv) pro ekonomický růst a rozvoj. Nicméně současná literatura hlavního proudu
je zcela opomíjí. Cílem tohoto článku je analyzovat dopad sociálně-ekonomických přístupů
k teorii růstu na literaturu hlavního proudu a poukázat jejich podhodnocení ve vztahu k jejich
skutečné důležitosti. První část článku se zabývá českou literaturou a druhá část je zaměřena na
literaturu zahraniční.
Erika Pastoráková, Eva Rievajová
Dôchodkové systémy v krajinách Európskej únie v kontexte reformných procesov
The Pension Systems in the EU Coutries in the Context of Reform Processes
Summary:
The pension reform is one of the most sensitive and complex interference with lives of major
part of the population. Financing of pension systems is part of public finance, having an impact
on its quality and sustainability.
The pension reform in Slovakia is based on three pillars model. The first pillar is obligatory and
financed on an on-going basis (unfunded), the second pillar presents contributions to retirement
funds, creating capital funds and the third pillar consists of voluntary pension saving schemes.
The article deals with positive and negative sites of the existing systems of financing of
pensions.
Anotace:
Otázky dôchodkových systémov a hľadanie ich systémových riešení sa stali dominantnou
ekonomickou témou v rade vyspelých krajín sveta. Dôchodková reforma je jednou
z najcitlivejších a najkomplikovanejších zásahov do života značnej časti populácie.
Financovanie dôchodkových systémov je súčasťou verejných financií, významne ovplyvňuje
ich kvalitu a udržateľnosť. Dôchodková reforma v SR vychádza z trojpilierového modelu, kde
prvý pilier je povinný priebežne financovaný, druhý predstavuje starobné dôchodkové sporenie
financované kapitalizačným spôsobom a tretím je dobrovoľné dôchodkové sporenie. Príspevok
poukazuje na klady a zápory existujúcich systémov financovania dôchodkov.
Tibor Paulík, Ľubica Švantnerová
Ponímanie vlastníctva v ekonomickej teórii
The Views on the Ownership Conception in the Economic Theory
Summary:
The paper wants to introduce evolution of views on the ownership conception from the
standpoint of the economic theory. It describes the views on the ownership conception as well
as the attitudes to it, along with the evolution of the economic theories and refers to major
determinants of individual economic schools in the process of defining the ownership
conception. In conclusion, the paper explains the importance of precise definition of the
ownership conception for the municipalities needs.
Anotace:
Článek představuje vývoj pohledu na koncepci vlastnictví z pohledu ekonomické teorie.
Popisuje pohledy na koncepci vlastnictví stejně jako názory na ně v průběhu vývoje
ekonomických teorií a poukazuje na determinanty jednotlivých ekonomických škol v procesu
definování koncepce vlastnictví. V závěru článek vysvětluje důležitost přesné definice
koncepce vlastnictví pro potřeby místních samospráv.
Michal Tvrdoň
Komparativní analýza minimální mzdy v ČR a ve vybraných zemích EU
The Comparative Analysis of the Minimum Wage in Czech Republic and Selected EU
Countries.
Summary:
Presented article deals with minimum wage within selected EU countries. We consider
minimum wage desirable by reason of incentive to work of low paid and unskilled workers. On
the other hand, empirical studies proved some negative impacts on young workers. The main
problem of minimum wage is setting of its amount both in absolute rate or in relative one (e.g.
to average wage). This rate should be stimulating enough (in a relation to low paid workers) and
simultaneously not binding (in a relation to employers). Performed analysis has shown that
minimum wage settings differ within EU countries. The ratio of female workers who earn
minimum wage to total female workers is higher than the same ratio of male workers in most
EU countries.
Abstrakt
Předkládaná stať se zabývá komparativní analýzou minimální mzdy v ČR a ve vybraných
zemích EU. Minimální mzda je považována nejen za jeden z nástrojů motivace nízkopříjmové
pracovní síly, ale také jako sociální nástroj, jehož hlavním smyslem je zajištění určité výše
příjmů u nízkokvalifikované pracovní síly. Stať je rozdělena do tří částí. První část je věnována
teoreticko-metodologickým východiskům, druhá je svou podstatou geneze statutu minimální
mzdy v ČR a třetí část obsahuje komparativní analýzu ve vybraných zemích EU.