NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ
OBZOR 3 ­ 2007 ROČ. VII
Andrea Čornejová Aradyová, Judita Táncošová
Investičné stimuly a ich úloha v hostiteľských ekonomikách
Summary:
With a view to upgrading or enhancing ability to attract and benefit from FDI, countries are
continuing to adopt measures intended to improve their investment climates. Investment
incentives induce new investors to establish a presence, to expand existing business or not to
relocate elsewhere. They may also be provided to increase the benefits from FDI by stimulating
foreign affiliates to operate in desired ways or to direct them into favoured industries or regions.
The main reason for providing incentives is to correct for the failure of markets to capture wider
benefits from externalities of production. Such externalities may be the result of economies of
scale, the diffusion of knowledge or the upgrading of skills. They may justify incentives to the
point that the private returns equal the social returns. There is an emerging consensus among
economists that countries should try to attract FDI not so much by offering incentives but by
building genuine economic advantages. Incentives should not be a substitute for building
competitive capabilities. In sum, incentives can be effective in attracting and influencing the
location and behaviour of TNCs, but they should by complemented with other policy measures
aimed, for example, at enhancing the level of skills, technology and infrastructure quality.
Anotace:
S cieľom zvyšovania úrovne či posilňovania schopnosti prilákať PZI, krajiny prijímajú rôzne
opatrenia na vylepšenie ich investičného prostredia. Investičné stimuly povzbudzujú nových
investorov, aby sa etablovali prípadne expandovali existujúce aktivity, alebo aby sa
nepremiestnili niekde inde. Môžu byť tiež poskytované, aby zvyšovali výnosy z PZI
podporovaním zahraničných pobočiek, aby pôsobili žiadaným spôsobom, alebo ich smerovaním
do perspektívnych odvetví, či zaostalejších regiónov. Hlavným dôvodom pre poskytovanie
stimulov je korigovať nedostatok trhov pri získavaní úžitkov z pozitívnych externalít produkcie.
Takéto externality môžu byť výsledkom rozšírenia znalostí alebo zdokonalenia schopností.
Tieto môžu oprávňovať stimuly až do bodu, kedy sa súkromné výnosy rovnajú sociálnym
výnosom. Medzi ekonómami sa objavuje konsenzus, že krajiny by sa mali snažiť prilákať PZI
nielen na základe poskytovania štedrých investičných stimulov, ale najmä vytváraním pravých
ekonomických výhod. Stimuly by nemali byť náhradou za budovanie konkurenčných
spôsobilostí. Stimuly teda môžu byť efektívne na prilákanie PZI, či ovplyvňovaní lokality a
správania TNK, ale mali by byť doplnené ďalšími politickými opatreniami zameranými
napríklad na zdokonaľovanie schopností, kvalitu technológie či zlepšovanie infraštruktúry.
Jitka Dušková
Sociální ekonomie v rámci dějin ekonomického myšlení
Summary:
This article is concerned on the development of social economics. History is divided into two
phases. The former phase starts in the second half of the 18th century. Second phase begins in
the fortieths of the 20th century and ends in the begining of 21st century. We identify
predecesors of contemporary social economics (Sismondi, Proudhon, co-operative socialists,
Pesch etc.). We also roughly describe development in present-days and determine some factors
(death of Waters, refusal of Etzioni's I & WE paradigm) which resulted in an actual situation.
Anotace:
Příspěvek se zabývá historickým vývojem sociální ekonomie. Od druhé poloviny 18. století do
konce první poloviny 20. století identifikuje předchůdce (Sismondi, Proudhon, družstevní
socialisté, Pesch a další), z jejichž děl může současná sociální ekonomie čerpat. Počínaje 40.
lety 20. století stručně nastiňuje současný vývoj až po počátek 21. století. Dále jsou zde
uvedeny některé faktory (smrt W. R. Waterse, odmítnutí Etzioniho paradigmatu), které ovlivnili
současnou situaci.
Kamil Fuchs
Zdroje brněnské ekonomické školy a její inspirace
Summary:
The article focuses on basic chains of causation which influenced constitution and development
of the science of national economy at the Brno School of Economics. The school formed itself
in the 1920s and 1930s at the Faculty of Law, Masaryk University in Brno. This work explains
how the method and conception of the science in the context of both economy and theory was
formed. It also points out the fact that the concept was influenced by sources of Czech
economic thinking. The author of this article attempts to describe the reasons why a search for
a new method and its gradual cultivation alike were so important at the Brno School. The article
sums up by illustrating a continuity of approach as reflected in the second generation of the
School representatives.
Anotace:
Článek je věnován základním souvislostem ovlivňujícím vznik a rozvoj ekonomického učení ­
národohospodářské vědy ­ ekonomů brněnské ekonomické školy. Škola se formovala ve 20.­
30. letech XX. století na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Autor vysvětluje
vznik metody a pojetí národohospodářské vědy v kontextu hospodářských i teoretických
souvislostí. Poukazuje na skutečnost, že pojetí je ovlivněno rovněž zdroji českého
ekonomického myšlení. V článku se snaží postihnout důvody důrazu na hledání nové metody
a její postupné rozvíjení na půdě brněnské školy. V závěrečné části ilustruje kontinuitu přístupu
ve druhé generaci školy.
Bohumil Frantál, Pavel Klapka, Josef Kunc
Vybrané aspekty inovačního prostředí v regionech ČR
Summary:
The article assesses the innovation environment (potential) of the regions (NUTS II regions) of
the Czech Republic according to six selected indexes. It is concerned with the rate of correlation
association between the indexes, with typology of regions based on the innovation environment.
The main objective of the article is to assess relevance of chosen method and claficication, short
introduction of innovation environment of the regions of the Czech Republic and their typology.
A follow up objective is to possibilities of pick up the threats of next works or its application
e.g. for more detailed hierarchical division of the Czech Republic.
Anotace:
Článek hodnotí inovační prostředí (potenciál) krajů a regionů NUTS II České republiky podle
šesti zvolených ukazatelů. Zabývá se jednak mírou korelační asociace mezi jednotlivými
ukazateli, jednak typologií regionů založenou na inovačním prostředí. Hlavním cílem článku je
hodnocení relevance zvolené metodiky a její vysvětlení, stručné představení inovačního
prostředí regionů ČR a jejich typologie. Dalším cílem je také možnost na zvolenou metodiku
navázat v dalších pracích a využít ji např. pro podrobnější hierarchické členění území České
republiky.
Pavel Ondrčka
Národní makroekonomická politika v evropské unii
Summary:
The aim of the article is to present the links between national macroeconomic policy and
overnational economic policy of Eropean Union. The principle problem in the design of
macroeconomic rules is the controlling through Stability and growth Pact. Policy co-ordination
(postulated in EC Treaty) is necessary in order to give coherence to the overall economic policy
framework. The differeces in the national fiscal policies of the individual states requires
separate approach at the present time. But in the long time much more important is to
coordinate in the Monetary Union central monetary policy with different national fiscal
policies.
Anotace:
Cílem článku je poukázat na vztahy mezi národní makroekonomickou politikou a nadnárodní
ekonomickou politikou Evropské unie. Základní problém v návrhu makroekonomických
pravidel spočívá v kontrole prostřednictvím Paktu stability a růstu. Politika koordinace
(vytýčená v Dohodách evropské komise ) má za úkol ukázat spojitost s celkovou ekonomickou
politikou EU. Rozdíly v ekonomických politikách jednotlivých států vyžadují v současnosti
diferencovaný přístup. Ale dlouhodobě bude ještě důležitější koordinace v rámci Monetární
unie při centralizované monetární politice a diferencované fiskální politice jednotlivých
členských zemí.
Martin Užík, Renáta Vokorokosová
Labour productivity as a factor of competitiveness - a comparative study
Summary:
The article "Labour Productivity as a Factor of Competitiveness" points out the national
performance of Slovakia, Germany and the Euro 12. Specification of labour performance is
diagnosed within the NACE grouping of economic activities. Labour Productivity is
considered a sustainable factor of economic growth and national competitiveness
respectively. Data derived from National Accounts (ESA 95) make it possible to compare
the Labour Productivity trends within the observed groups and are adjusted to the base year
2000. Moreover, the investigation also captures the comparison of Labour Productivity
within tradable and nontradable sectors of the observed units.
Anotace:
Článok "Produktivita práce ako faktor konkurenčnej schopnosti" analyzuje vývoj v oblasti
produktivity práce na Slovensku, ktorý ďalej porovnáva s vývojom produktivity práce
v Nemecku a EU-12. Analýza sa vzťahuje na klasifikáciu ekonomických činností (OKEČ)
s dôrazom na pozorovanie dvoch hlavných sektorov ­ obchodovateľného a
neobchodovateľného. Cieľom príspevku je diagnostikovať dlhodobé konkurenčné výhody na
základe vývoja produktivity práce v pozorovaných krajinách.