NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ
OBZOR 4 ­ 2007 ROČ. VII
Miroslav Hloušek, Jiří Polanský
Produkční přístup k odhadu potenciálního produktu ­aplikace pro ČR
Summary:
This paper deals with estimations of potential output using production approach. This approach
relates to supply side of the economy. Its advantage lies in fact that it allows us to analyze each
factor that determines growth rate of potential output, i.e. capital, labour and total factor
productivity. Other methods of estimation of potential output are discussed as well. Comparison
of alternative approaches is illustrated on estimation of output gap.
Anotace:
Tento článek se zabývá odhadem potenciálních produktu za pomocí produkčního přístupu.
Tento přístup je spojen s ekonomií strany nabídky. Jeho výhoda spočívá ve skutečnosti, že nám
umožňuje analyzovat každý faktor ovlivňující tempo růstu potenciálního produktu, tj. kapitál,
práci a celkovou produktivitu faktorů. Zmíněny jsou rovněž ostatní metody odhadu potenciálnío
produktu. Porovnání alternativních přístupů je ilustrováno na odhadech mezery výstupu.
Jan Čapek
Mezera výstupu v ČR: oficiální a neoficiální odhady
Summary:
The article analyzes output gap values published by the Czech National Bank, Česká spořitelna,
and also deals with some output gap estimates of private persons. The Czech National Bank
publishes its estimates in Inflation Reports. Uncertainty of the ascertained data is significant; it
commonly exceeds one percentage point. Česká spořitelna publishes its output gap estimates in
its publication Quarterly Analysis ­ Economics in Detail, yet the published time series are
rather short. Nevertheless, the error rate increases so far. Unofficial estimates made by various
methods are also very different. Confidence bands are so wide that very little can be said about
true output gap values.
Anotace:
Článek analyzuje zveřejněné hodnoty mezery výstupu Českou národní bankou, Českou
spořitelnou a věnuje se též některým odhadům soukromých osob. Česká národní banka odhady
zveřejňuje ve svých Zprávách o inflaci. Zjištěná nejistota dat je významná, běžně se pohybuje
nad jedním procentním bodem. Česká spořitelna publikuje své odhady mezery výstupu ve své
publikaci Ekonomika pod lupou. Zveřejněné časové řady jsou zatím krátké, nicméně chybovost
zatím stále vzrůstá. Neoficiální odhady konstruované pomocí různých metod jsou také výrazně
různé. Konfidenční intervaly jsou natolik široké, že jde o skutečné hodnotě mezery výstupu říci
jen velmi málo.
Daniel Němec
Alternativní odhady NAIRU české ekonomiky a jejich implikace pro ekonomický růst
Summary:
This contribution deals with alternative estimates of non-accelerating inflation rate of
unemployment (NAIRU) for the Czech economy. NAIRU is meant to be an equivalent for the
equilibrium unemployment. Simple hysteretic model of the Phillips curve and multi-equation
dynamic macroeconomic model are presented. Parameters of these models and paths of the
NAIRU are estimated using techniques of the bayesian inference (Gibbs sampler, MetropolisHastings
algorithm) and filtration (Kalman filter). Trajectory of potential output is estimated in
the case of the multi-equation model. Potential output and NAIRU are treated as unobservable
states of economic system. Final part of this contribution address to implications for the
potential of the Czech Republic concerning sustainable economic growth.
Anotace:
Tento příspěvek nabízí alternativní odhady míry nezaměstnanosti neakcelerující inflaci
(NAIRU) české ekonomiky jakožto charakteristiky rovnovážné míry nezaměstnanosti.
V kontextu jednoduchého hysterezního konceptu Phillipsovy křivky a vícerovnicového
makroekonomického dynamického modelu jsou odhadnuty jejich parametry a trajektorie
NAIRU, a to technikami bayesovské analýzy (Gibbsův vzorkovač, Metropolis-Hastings
algoritmus) a filtrace (Kalmanův filtr). V případě vícerovnicového modelu je odhadnut i vývoj
potenciálního produktu, který je stejně jako NAIRU chápán jako nepozorovaný stav
ekonomického systému. Implikacím pro potenciál České republiky z hlediska udržitelnosti
jejího ekonomického růstu je věnována závěrečná část příspěvku.
Ondřej Krčál
Evoluční teorie růstu - Smithovsko-Schumpeterovská inspirace
Summary:
In this paper, we try to present an evolutionary growth theory inspired mainly by the work of
Adam Smith and Joseph Schumpeter. Most importantly, we deal with the relationship between
the economic growth on one side, and the size of the markets and intensity of competition in the
markets on the other side. Furthermore, we are trying to draw attention to the importance of
linkages between firms and centres of markets and between firms and their suppliers and
customers for creation and diffusion of innovations. Lastly, we use the previously created
theory for analysis of the growth in productivity in the USA in 1990s.
Anotace:
V tomto článku prezentujeme evoluční teorii růstu inspirovanou zejména dílem Adama Smithe
a Josepha Schumpetera. Věnujeme se na jedné straně vztahu mezi ekonomickým růstem a
velikostí trhu a intenzitou konkurence na trhu na straně druhé. Kromě toho, je pozornost
věnována významu vazeb bezi firmami a tržními centry a mezi firmami a jejich dodavateli a
zákazníky z hlediska vytváření a šíření inovací. V neposlední řadě je nastíněná teorie použita
pro analýzu růstu produktivity ve Spojených státech amerických během 90. let 20. století.
Naďa Voráčová
Ekonomická teorie vztahu fiskální politiky a růstu
Summary:
This article attempts to analyze the relation between fiscal policy and economic growth from
the perspective of economic theory. It focuses on effects of the system of taxation structure and
expenses on economic growth, and also on influence of fiscal disequilibrium. In the case of
disequilibrium, special attention is paid to Ricardo's equivalency theorem, criticism it was
subjected to and relevance of its conclusions.
Anotace:
Cílem tohoto článku je analýza vztahu mezi fiskální politiku a ekonomickým růstem z hlediska
ekonomické teorie. Zaměřuje se na účinky struktury daňového systému a výdajů na
ekonomický růst a taktéž na vliv na fiskální nerovnováhu. V případě nerovnováhy je speciální
pozornost věnována Richardově teorii ekvivalence, kritice této teorie a významu z ní
plynoucích závěrů.
Petra Černíková
Vliv měnové integrace na ekonomiku země
Summary:
The presented article examines all possible aspects of entering a monetary union. An analysis of
potential benefits and costs that are subsequent to adopting of common currency is mentioned.
The author also deals with a theoretical background of the problem, mainly with the theory of
optimum currency areas. Becoming a member of monetary union is advantageous since
expected benefits exceeds costs. Despite both benefits and costs are hard to quantify, we can
predict that if possible costs are minimized then benefits will be maximized. Let us expect that
monetary policy and exchange rate can be effective ways to absorb asymmetric shocks. Under
these circumstances, the adoption of common currency is suitable only if there exist alternative
adjusting mechanisms in a given country. If these alternative adjusting mechanisms do not
work, the country will face undesirable changes of unemployment rate.
Decision about the date of accession to monetary union is a matter of political decision. In spite
of this, the decision should be well timed, mainly with regard to internal economic situation.
Anotace:
Článek se zabýval problematikou vstupu země do měnové unie. Prostor byl věnován nejen
samotnému rozboru potenciálních přínosů a nákladů spojených s tímto krokem, ale taktéž
teoretickým východiskům. Pro zemi je členství v měnové unii výhodné od okamžiku, kdy
očekávané přínosy převáží nad náklady. Přestože jak přínosy, tak i náklady jsou obtížně
kvantifikovatelné, dá se předpokládat, že v případě minimalizace nákladů bude země
maximalizovat benefity z členství plynoucí. Vyjdeme-li z předpokladu, že autonomní monetární
politika a měnový kurz jsou efektivní při vyrovnání případného asymetrického (ať už
nabídkového či poptávkového) šoku, poté je pro danou zemi vstup do měnové unie vhodný až
v okamžiku, kdy fungují alternativní přizpůsobovací mechanismy. V opačném případě země
čelila poměrně vysokým nákladům, zejména pokud jde o nárůst nezaměstnanosti.
Rozhodnutí o vstupu do měnové unie je v rukou politických představitelů a de facto je to
rozhodnutí politické. Přesto však by měl být tento krok dobře načasován, a to především
s ohledem na domácí připravenost a vnitřní ekonomickou situaci.