SEMINÁŘ EKONOMICKÝCH MOZKŮ 3. ROČNÍK ŘEŠENÍ 3. SÉRIE Příklad 1 a) Nábytkový rozpočet – Přebytkový rozpočet b) Státní duhový rys – Státní dluhopis c) Marshmallow plan – Marshallův plán d) Riziková kráva – Riziková zpráva e) Cenný klavír – Cenný papír Příklad 2 Z políček označených písmeny následně zjistíte tajenku. V1 Ý N O IS2 P L A GT DN O S T3 HE R4 E C E S5 UE6 M B A R G7 BO L D8 N9 O B P Y AH16 U L D15 N PE R T14 O L13 M A12 K QM O MN O K E11 G A RR E OV A10 V NO L E SO T É K A17 K TC I E18 M KI S E19 P S20 P R E A D21 I V E R Z I F I K A C22 Í N V O T FS E C27 A X A T26 I CD I LV K I L25 EE JT R A K24 D Í B A N23 E Tajenka: HA OB DC ND EE SF TG EH SI TJ IK VL NM ON VO EP MQ RR OS CT EU ! Příklad 3 a) Na mateřské dovolené Lucie patří mezi ekonomicky aktivní, zaměstnané, na rodičovské dovolené patří Lucie mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo a po návratu do práce (i jako OSVČ) je znovu ekonomicky aktivní, zaměstnaná. b) František, kterému jsou teprve 3 roky, by se neměl řadit do žádné skupiny – běžně se jedná o rozdělení dospělé populace (od 15 let). Pokud bychom ho přesto chtěli do některé ze skupin zařadit, jednalo by se o ekonomicky neaktivní. c) 𝑚í𝑟𝑎 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 = 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í+𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í = 499 859 5 080 573 = 9,84 % 𝑚í𝑟𝑎 𝑒𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘é 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑖𝑡𝑦 = 𝑒𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛í 𝑒𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛í + 𝑒𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘𝑦 𝑛𝑒𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛í = 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í + 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í 𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í + 𝑛𝑒𝑧𝑎𝑚ě𝑠𝑡𝑛𝑎𝑛í + 𝑒𝑘𝑜𝑛𝑜𝑚𝑖𝑐𝑘𝑦 𝑛𝑒𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑛í = 5 080 573 9865496 = 51,5% Příklad 4 Nejprve vypočteme tzv. “superhrubou mzdu”, která se rovná 134 % hrubé mzdy, v našem případě částce 35.510 Kč. Tuto částku následně zaokrouhlíme na stovky nahoru, na částku 35.600 Kč. Protože Ondra nemá žádné daňově odčitatelné položky, přistoupíme k výpočtu daně. Ta činí pro fyzické osoby 15 % (viz § 16 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále jen “ZDP”). Daňová povinnost před uplatněním slev na dani je 5.340 Kč. Jelikož Ondra podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, má nárok na uplatnění slevy na poplatníka. Ta činí měsíčně 2.070 Kč (jedna dvanáctina z 24.840 Kč, viz § 35ba odst. 1 písm a) ZDP). Současně víme, že Ondra uplatňuje za leden 2017 daňové zvýhodnění na dítě. Hodnota daňového zvýhodnění na první dítě je 1.117 Kč (jedna dvanáctina z 13.404 Kč, viz § 35c odst. 1 ZDP). Jeho odvedená záloha na daň z příjmů fyzických osob je tak 2.153 Kč (5.340 – 2.070 – 1.117). Zaměstnanci bude rovněž ze mzdy strženo sociální pojištění (6,5 %, což odpovídá částce 1.723; zaokrouhlováno na celé Kč nahoru) a zdratovní pojištění (4,5 %, což odpovídá částce 1.193, zaokrouhlováno na celé Kč nahoru). Oporu pro tuto skutečnost nalezneme v § 8 odst. 2 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a v Zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Celkem činí odvod na zdravotní a sociální pojištění 2.916 Kč. Ondrova čistá mzda se pak rovná 26.500 – 2.153 – 2.916 = 21.431 Kč. Příklad 5 Poraďte Ondrovi a Lucii s následujícími otázkami. a) V roce 2017 proběhne (proběhl) v Brně zápis do školek od 2. do 16. 5. Zdroj: zapisdoms.brno.cz/?session_test=1485710669 Pozn: Informace na webu byla již změněna. b) V tomto příkladu bylo potřeba dát si pozor na to, které částky se platí jen jednou ročně a které vícekrát. Navíc se v školkovné neplatí v roce předcházejícím povinné školní docházce. Výpočet: školkovné 500 Kč měsíčně vynásobíme počtem měsíců v roce, tj. 12, a počtem let, které František stráví ve školce s odečtením jednoho roku, kdy se školkovné neplatí, přičteme stravné 150 Kč týdně vynásobené počtem týdnů v roce (52) a počtem let strávených ve školce a přičteme výdaje na výlety 600 Kč ročně vynásobené počtem let strávených ve školce. 500*12*2 + 150*52*3 + 600*3 = 37200 Rodiče školka vyjde na 37 200 Kč. c) Pokud rodiče zajímají pouze finanční náklady, musíme spočítat náklady obou druhů dopravy. Je potřeba provést úvahu o tom, kolik jízd denně bude vykonáno. Pokud jsou rodiče doma, budou muset jet do školky a zpět domů nejdřív ráno a poté ještě odpoledne tam a zpět Františka vyzvednout. Mohou však i pracovat, pak ze školky odchází nebo odjíždí jiným směrem a výpočet se tak zesložiťuje. Ze zadání se jeví jako nejpravděpodobnější možnost, že se jedná o cestu do školky a ze školy, tedy 2 jízdy denně. MHD: Zde je potřeba zvážit, zda si rodina pořídí šalinkartu, či si bude kupovat jednotlivé jízdenky. František jakožto dítě do 6 let za MHD neplatí, takže jízdenku potřebuje pouze rodič. Protože rodina žije v Brně, pohybuje se v pásmech 100+101. Školka je vzdálená 40 minut, takže potřebují jízdenku za 25 Kč. Při 10 jízdách týdně a 40 týdnech za rok jsou náklady na jízdenky 10 000 Kč, výhodnější je tedy určitě roční šalinkarta, která stojí 4 750 Kč a navíc rodiče mají bydliště v Brně, takže mají nárok na dotaci od města a šalinkarta je tak vyjde jen na 3 300 Kč ročně. Další možností je i přenosná šalinkarta, která je dražší, ale mohou na ni jezdit oba rodiče a střídat se. Auto: Cena benzinu k 9. 1. 2017 byla 31,05 Kč, protože je školka vzdálená 20 km, ujedou rodiče 20*10*40 = 8 000 km ročně, při spotřebě 6l/100 km tak projezdí 480 litrů. Náklady jsou 31,05 * 480 = 14 904 Kč, což je zcela jistě více, než za MHD, ať už by zvolili jakoukoliv možnost jízdenek. Rodiče budou Františka vozit MHD.