1
Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji
a inovacích pro potřeby státní správy
„BETA“
1. Název programu:
Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby
státní správy „BETA“ (dále jen „program“)
2. Právní rámec programu:
Program bude realizován podle:
 Zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon č. 130/2002 Sb.“);
 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon
č. 137/2006 Sb.“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“);
3. Poskytovatel:
Poskytovatelem podpory je Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze 6,
Evropská 2589/33b.
4. Identifikační kód programu:
Pro účely evidence v informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl
programu přidělen kód „TB“.
5. Doba trvání programu:
Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2016, tj. 5 let.
6. Termín vyhlášení programu:
V průběhu každého kalendářního roku až do roku 2015 včetně proběhne identifikace
výzkumných potřeb orgánů státní správy. První identifikace výzkumných potřeb a navazující
vyhlášení výzev k předkládání nabídek se předpokládá v roce 2011. Vybrané výzkumné
potřeby budou sloužit jako základ pro zpracování zadávací dokumentace k veřejným
zakázkám ve výzkumu, vývoji a inovacích (dále jen „veřejná zakázka“), které budou
vyhlašovány po celou dobu trvání programu.
Minimální doba realizace schválených veřejných zakázek je stanovena na 6 měsíců.
Maximální doba realizace je omezena na 36 měsíců. V průměru lze očekávat dobu řešení
veřejných zakázek v délce 24 měsíců.
2
Celkové výdaje na program a průměrná míra podpory:
Celkové výdaje na program jsou na období trvání programu rozvrženy v souladu
s předpokládaným postupným financováním výzkumných projektů a ve vazbě na jejich
očekávanou průměrnou délku. Podíl výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích
reflektuje způsob výběru projektů formou veřejných zakázek, jejichž uznané náklady budou
hrazeny v plné výši. Postupný nárůst výdajů odráží nutnost financovat v následujících letech
zároveň projekty z aktuálního i předcházejícího roku.
[mil. Kč]
ROK 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Celkové výdaje 80,0 134,5 150,5 150,5 124,5 640,0
Výdaje státního
rozpočtu 80,0 134,5 150,5 150,5 124,5 640,0
Neveřejné zdroje 0 0 0 0 0 0
Průměrná míra podpory 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %
7. Forma, míra a výše podpory:
Podpora bude poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením
výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo
organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem.
Výběr uchazečů na služby ve výzkumu, vývoji a inovacích bude probíhat formou veřejné
zakázky na výzkum, vývoj a inovace. Jednotlivé výzkumné projekty budou hrazeny ve výši
100 % uznaných nákladů z veřejných prostředků.
Podpora bude poskytována postupně, pomocí zálohového financování s doplacením celkové
částky až po řádném zhodnocení ukončeného projektu. V tomto směru bude klíčové splnění
cílů projektu a dosažení očekávaných výsledků.
Rozdělení prostředků mezi orgány státní správy (viz kapitola 9) bude odpovídat jejich
potřebám a kvalitě předložených výzkumných potřeb, splňujících podmínky programu.
8. Zaměření a cíle programu:
Program je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací určených pro potřeby orgánů
státní správy, a to zejména pro potřeby těch správních orgánů, které nejsou poskytovateli
podpory výzkumu, vývoje a inovací. Z programu však nejsou vyloučeny ani ty správní
orgány, které se dosud mezi poskytovatele veřejné podpory ve výzkumu a vývoji řadí.
Program je tedy zaměřen jak na potřeby poskytovatelů veřejné podpory, tak na potřeby
ústředních orgánů státní správy a dalších ústředních správních úřadů, které nejsou
poskytovateli veřejné podpory ve výzkumu a vývoji.
Konkrétně bude Technologická agentura ČR (dále též jen „TA ČR“) zadávat veřejné zakázky
pro potřeby následujících orgánů státní správy (odborných garantů):
 Českého báňského úřadu;
3
 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního;
 Ministerstva dopravy;
 Ministerstva práce a sociálních věcí;
 Ministerstva průmyslu a obchodu;
 Ministerstva pro místní rozvoj;
 Ministerstva vnitra;
 Ministerstva zahraničních věcí;
 Ministerstva životního prostředí;
 Státního úřadu pro jadernou bezpečnost;
 ostatních poskytovatelů účelové podpory.
Program bude realizován zadáním jednotlivých veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji
(viz též kap. 12 a kap. 15) na základě požadavků příslušných odborných garantů (viz kapitola
11).
Jediným uživatelem výsledků výzkumu realizovaného v rámci programu bude Česká
republika prostřednictvím příslušných orgánů státní správy, které své výzkumné potřeby
požadují realizovat prostřednictvím TA ČR.
Program vychází z koncepčních dokumentů příslušných odborných garantů a není členěn
do tematických podprogramů.
Cílem programu je zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů,
dozorových činností, stejně jako získání nových poznatků, dovedností, služeb, informačních
a řídicích produktů a postupů, které budou určeny pro výkon státní správy a povedou k vyšší
inovativnosti, tj. ke zvýšení kvality, dovolující zvýšit udržitelnost a prosaditelnost, a též
i ke zvýšení hospodárnosti této činnosti.
Program podporuje zejména vytváření a inovace modelů, novel právních norem a strategií pro
aktuální politiku státu, v národním i evropském kontextu (např. hospodářskou či sociální).
Součástí očekávaných výsledků je také návrh metod vyhodnocování účinnosti těchto politik
a strategií k získání zpětné vazby a tvorba podkladů pro budoucí směřování politik v rámci
zkvalitnění výkonu státní správy a efektivní alokace veřejných prostředků.
Výsledky programu a jejich aplikace by měla zkvalitnit politiky státu pomocí analýz
a podkladových dokumentů promítnutých do legislativních i nelegislativních předpisů
či strategických dokumentů.
Realizace programu by měla také přispět ke snížení vlivu výkyvů hospodářského cyklu
na socio-ekonomický rozvoj ČR (včetně snížení negativních vlivů ekonomické krize)
a k využití všech pozitivních aspektů globalizace pro sociálně vyvážený hospodářský rozvoj
ČR.
Specifické cíle programu jsou vzhledem k průřezovosti programu členěny dle potřeb
příslušných orgánů státní správy. Cíle jednotlivých projektů budou jasně definovány
v zadávací dokumentaci vyhlašovaných zakázek.
Specifické cíle programu jsou rozděleny dle potřeb příslušných orgánů státní správy
následovně:
4
1. Potřeby Českého báňského úřadu
Cílem je získání nových vědecky podložených poznatků z oblasti činnosti státní báňské
správy, umožňujících řádný výkon vrchního dozoru při hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem v plné šíři působnosti Českého báňského úřadu. Výzkumné potřeby
Českého báňského úřadu vyplývají z jeho koncepčních dokumentů, především ze zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
(zákon o státní báňské správě), ve znění pozdějších předpisů, Plánu hlavních úkolů státní
báňské správy a jeho součásti Plánu legislativních prací státní báňské správy a z Plánu
legislativních prací vlády ČR.
Specifické cíle potřeb Českého báňského úřadu jsou:
 výzkum horninových struktur vedoucí k možnému vybudování dalších podzemních
zásobníků pro uskladňování zemního plynu s cílem novelizovat stávající právní normy
upravující problematiku budování podzemních zásobníků pro uskladňování zemního
plynu, vypracovat metodiku určující stanovení vhodných horninových struktur.
 výzkum možností využití čerpaných podzemních vod pro energetické účely zaměřený
na novelizaci stávajících právních norem v problematice čerpaných podzemních vod
včetně účinku na životní prostředí a na vypracování metodiky k využití čerpaných
podzemních vod pro energetické účely.
 výzkum a vývoj nových technologických možností ekologického vydobytí ložisek
uranu a jejich legislativní dopad.
 výzkum a vývoj v oblasti využívání surovinových zdrojů ČR, zejména energetických
surovin.
2. Potřeby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
Cílem je získat poznatky, podklady a nástroje pro koncepční a metodickou činnost výkonu
státní správy, zajišťované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK) tak, aby
mohly být tyto činnosti vykonávány na vysoké odborné úrovni a odpovídaly aktuálnímu stavu
poznání.
Výzkumné potřeby, jejichž řešení předpokládá Český úřad zeměměřický a katastrální,
vyplývají zejména z Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje Českého úřadu zeměměřického
a katastrálního a Rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pro oblast
výzkumu a vývoje v geodezii, katastru a geomatice ze dne 15. 5. 2009. Výzkumná koncepce
vychází z doporučení a rezolucí vydávaných Mezinárodní asociací geodezie (IAG), zejména
její subkomise EUREF, která spravuje evropské souřadnicové systémy (ETRS89 a EVN)
a koordinuje návaznost národních souřadnicových systémů jednotlivých států EU. Českou
republiku v těchto strukturách zastupují pracovníci z resortu ČÚZK. Další požadavky vychází
z úkolů Evropské kosmické agentury (ESA) a úkolů vyplývajících ze směrnice Evropského
parlamentu a Rady EU č. 2007/2/ES.
Specifické cíle jsou:
 vývoj a implementace geodetické observační infrastruktury Globálního družicového
polohového systému (GNSS) v ČR orientované na navigační systém Galileo, ověření
této technologie pro využití ve vědeckém výzkumu a zeměměřické praxi včetně
5
začlenění geodetických observačních technologií do výzkumné infrastruktury EPOS
(European Plate Observing System).
 výzkum a vývoj v oblasti informačního systému v oboru geodezie, kartografie,
zeměměřictví a 3D katastru nemovitostí s využitím nových metod laser scaningu
včetně výzkumu a vývoje v oblasti kulturního dědictví.
 výzkumné činnosti spojené s trvalým udržováním státních etalonů velkých délek,
tíhového zrychlení, referenčního etalonu polohy včetně nových metod laser scaningu
v oblasti metrologie. Řešení vychází z požadavků Úřadu pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
 výzkum a vývoj rozsáhlé aplikace pracující s databází adres řešené v rámci
eContenplus č. ECP-2007-GEO-317002 pro potřeby registru státní správy pro územní
identifikaci, adresy a nemovitosti (RUIAN) a pro oblast systémových řešení,
pro verifikování uváděných údajů v metadatových systémech v souladu s normami
ISO a požadavků infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství
(INSPIRE).
3. Potřeby Ministerstva dopravy
Cílem je získat podklady, poznatky pro koncepční, metodickou, rozhodovací a kontrolní
činnost a výkon státní správy, zajišťované Ministerstvem dopravy tak, aby mohly být činnosti
vykonávány na vysoké odborné úrovni a aby byly dosaženy takové odborné znalosti, které
umožní orgánům státní správy získávat, udržovat a rozvíjet specifické schopnosti, potřebné
pro zajištění udržitelného rozvoje dopravy, na což je v poslední době kladen vysoký důraz
zejména z hlediska členských států EU.
Cíl programu vychází z priorit Bílé knihy evropské dopravní politiky pro rok 2010, včetně její
revize, z Aktualizace Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013 a Akčního plánu ITS,
zohledňuje také Národní strategii bezpečnosti silničního provozu na léta 2011 – 2020 a dále
vychází z evropských dokumentů vztažených k interoperabilitě železniční dopravy.
Specifické cíle v oblasti dopravy vycházejí z přesně vymezených potřeb a požadavků
Ministerstva dopravy a jsou zaměřeny na:
 zvýšení bezpečnosti a environmentální šetrnosti dopravy s cílem snížení
celospolečenských ztrát tím, že se vyvinou nové technické a technologické standardy.
 vývoj účinných metod a nástrojů pro kvantifikaci přímých a společenských
vícenákladů (externalit) vlivu jednotlivých druhů dopravy ČR pro přípravu procesu
harmonizace podmínek mezi jednotlivými dopravními obory a zefektivnění plánování
rozvoje infrastruktury.
 zlepšení dopravně telematických a informačních systémů pro plánování, organizování
a realizaci služeb dopravních systémů, včetně tvorby rámců pro zapojení sektoru
dopravy ČR do evropských iniciativ v souvislosti se směrnicí akčního plánu rozvoje
dopravní telematiky a zajištění plnohodnotného zapojení sektoru dopravy ČR
do infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)
v rámci plnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES.
 zefektivnění systémů veřejné hromadné dopravy cestou navržení legislativních rámců
(nástroj kontroly dotačních prostředků) a standardů technicko-organizačních vazeb
systémů veřejné hromadné dopravy osob.
4. Potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí
6
Cílem je rozšiřování socioekonomické poznatkové základny v oblasti nových faktorů
ovlivňujících systémy sociální ochrany obyvatelstva a kvalitu pracovního života, sociálních
dopadů integrace ČR do evropských a globálních struktur, sociálně ekonomických dopadů
stárnutí populace, české sociální a rodinné politiky a efektivnosti a kvality trhu práce.
Níže uvedené cíle vychází z Národního akčního plánu sociálního začleňování, z Koncepce
podpory transformace pobytových sociálních služeb a Národního programu přípravy
na stárnutí (Kvalita života ve stáří). Základem pro výzkumné priority je také Národní akční
plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti (NAP), Národní politika
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky společně se Střednědobými
strategickými záměry EU v oblasti BOZP na léta 2007 až 2012.
Specifické cíle v sociální oblasti jsou:
 zvyšovat efektivnost sociálního systému včetně výplaty sociálních dávek
a objektivizovat potřeby osob odkázaných na pomoc společnosti i s cílem zabránit
jejich sociální exkluzi.
 navrhnout nástroje a opatření podporující trvalé zvyšování kultury bezpečnosti práce
i v kontextu odlišných zvyklostí v globalizované společnosti.
 identifikovat negativní jevy stárnutí společnosti a nalezení možností minimalizace
jeho dopadů.
5. Potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu
Cílem je zkvalitnit podklady a nástroje pro koncepční, metodickou, rozhodovací a dozornou
činnost a výkon státní správy, zajišťovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu tak, aby
mohly být tyto činnosti vykonávány na vysoké odborné úrovni a odpovídaly aktuálnímu stavu
poznání. Předpokládané oblasti, ve kterých budou výzkumné potřeby předkládány, zahrnují
oblasti v gesci MPO, zejména průmyslovou politiku, energetiku, podporu podnikání či
mezinárodní obchod.
Podporované aktivity budou v souladu se Státní energetickou koncepcí, Exportní strategií ČR,
Koncepcí rozvoje malého a středního podnikání, Národní inovační strategií ČR a dalšími
relevantními koncepčními a strategickými materiály.
Specifické cíle v oblasti podpory v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu jsou:
 stimulovat pomocí výzkumu a vývoje vznik nových technologií, služeb, přístrojů
a zařízení, zejm. v průmyslu a energetice, které na trhu chybí a jejich existence na trhu
je pro stát žádoucí.
 zvýšit efektivitu a zkvalitnit rozhodování v oblastech spadajících do gesce MPO,
zejm. v oblasti stavebnictví a energetiky.
6. Potřeby Ministerstva pro místní rozvoj
Cílem je zkvalitnit metodické, legislativní i rozhodovací činnosti ústředního správního úřadu
ve věcech regionální politiky, cestovního ruchu, územního plánování a bydlení, a to zejména
ve vztahu k přípravě nových strategických materiálů Ministerstva pro místní rozvoj, jako
7
je Strategie regionálního rozvoje, Národní rozvojový plán, Národní strategický referenční
rámec a Politika územního rozvoje.
Dalším cílem v této oblasti je podpora znalostní základny pro tvorbu a aplikaci rozvojových
dokumentů obcí a krajů, přípravy a aplikace národních programů regionálního rozvoje,
a to včetně implementace inovačních prvků do rozvoje obcí, měst a regionů vedoucí
k zabezpečení jejich budoucího rozvoje a národní či mezinárodní konkurenceschopnosti.
Tento cíl vychází ze Strategie regionálního rozvoje ČR, dále pak politiky územního plánování
a ze Zásad urbánní politiky.
Specifickými cíli potřeb Ministerstva pro místní rozvoj jsou:
 nalezení nových mechanismů pro udržitelný a sociálně-ekonomický rozvoj sídel
v městském a venkovském prostoru včetně jejich vzájemné interakce a spolupráce.
 optimalizace regionálního rozvoje a na základě výzkumů různých podoblastí
regionálního rozvoje navrhnout opatření vedoucí ke snížení existujících nerovností
v rozvoji regionů.
7. Potřeby Ministerstva vnitra
Cílem je zdokonalení současných praxí, metodik, získávání nových poznatků, dovedností,
služeb, informačních a řídicích produktů a postupů, které budou výhradně určeny pro výkon
Ministerstva vnitra, a povedou ke zkvalitnění, inovativnosti a též i ke zvýšení hospodárnosti.
Tento cíl vychází zejména z kompetencí přidělených Ministerstvu vnitra zákonem
č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,
a z koncepčních dokumentů Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie
realizace Smart Administration v období 2007 – 2015. V každé oblasti jsou rozpracovány
státní politiky, které zahrnují strategické i koncepční záměry rozvoje.
Specifické cíle jsou:
 racionalizace a zvýšení efektivity činnosti v oblasti matrik, státního občanství,
občanských průkazů, evidence obyvatel.
 získávání nových poznatků v oblasti sdružovacího a shromažďovacího práva,
povolování organizací s mezinárodním prvkem.
 zvýšení efektivity archivnictví a spisové služby.
 získávání nových poznatků v oblasti cestovních dokladů, povolování pobytu cizinců
a postavení uprchlíků.
 specifikace nových požadavků v oblasti územního členění státu, státní hranice, jejich
vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla.
 zlepšení ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství.
 rozvoj odborných, legislativních a právních podmínek a kritérií pro účelné správní
řízení, správní trestání a spisovou službu.
 odborný, legislativní a právní rozvoj informačních systémů veřejné správy.
8. Potřeby Ministerstva zahraničních věcí
Cílem je získání nových poznatků směřujících k formulaci doporučení pro rozhodování státní
správy v oblasti mezinárodních vztahů a zahraniční politiky ČR. Důraz bude kladen na oblast
8
tvorby a prosazování státních zájmů, evropskou i mimoevropskou zahraniční politiku včetně
její bezpečnostní, energetické, rozvojové, hospodářské a kulturní dimenze. Cílem bude také
dosažení větší administrativní efektivity.
Cíle programu vychází z Koncepce zahraniční politiky ČR, schválené vládou dne
20. července 2011. Kromě Koncepce zahraniční politiky ČR vyplývá zájem Ministerstva
zahraničních věcí o výsledky aplikovaného výzkumu i z role resortu zahraničních věcí při
vytváření nové bezpečnostní strategie ČR (navazující na dokument z roku 2003) a nové Bílé
knihy o obraně.
Specifické cíle potřeb Ministerstva zahraničních věcí jsou:
 posílení pozice ČR a zvýšení její angažovanosti v mezinárodních organizacích EU
s cílem zintenzívnit mezinárodní spolupráci, podporovat zahraničně politické cíle ČR
a zajistit prosperitu státu a jeho občanů.
 posílení bezpečnosti ČR a jejích občanů zejména prostřednictvím zajištění stabilního
postavení ČR v rámci NATO a aktivním podílem na rozvoji Společné bezpečnostní
a obranné politiky EU.
 zvýšení efektivity rozvojové a transformační spolupráce stejně jako humanitární
pomoci ČR a zvýšení angažovanosti ČR v této oblasti.
 racionalizace a zvýšení efektivnosti systému zahraničních agentur ČR
a zastupitelských úřadů.
 omezení nelegální migrace do ČR (včetně obchodování s lidmi).
9. Potřeby Ministerstva životního prostředí
Cílem programu v oblasti životního prostředí je získání odborných podkladů pro zdokonalení
metodik, hodnocení změn životního prostředí, dozorových činností a získání nových
poznatků, dovedností a postupů, které budou určeny pro zvýšení kvality a efektivity výkonu
státní správy a správních úřadů a povedou ke zkvalitnění rozhodovacích, hodnotících a řídích
procesů při výkonu jejich činnosti.
Specifikace cílů vychází z konkrétně definovaných potřeb a požadavků Ministerstva životního
prostředí na uplatnění principů udržitelného rozvoje, na pokračování integrace životního
prostředí do sektorových politik a na podporu ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti
environmentálních programů. Účelem programu je v oblasti životního prostředí zejména
vytváření a zkvalitnění specifických modelů, odborných metodik, novel právních norem
a strategií uplatnitelných v aktivní státní politice životního prostředí.
Cíle jsou v souladu s mezinárodními trendy a vychází z Aktualizované státní politiky
životního prostředí – priority 2011 - 2020, Aktualizace státního programu ochrany přírody
a krajiny ČR (2009), Programu NATURA 2000, Národního programu na zmírnění dopadů
změny klimatu v ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR (2010). Reflektována byla též směrnice
2008/50/ES, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a Směrnice 2001/81/ES,
o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší.
Specifické cíle potřeb Ministerstva životního prostředí jsou:
 uplatnit a využívat vědecky zdůvodněné metodiky a parametry pro zvýšení
efektivnosti uplatňování ekonomických a legislativních nástrojů v oblasti ochrany
životního prostředí jako jsou optimalizace administrativní zátěže vyvolané
9
environmentálními regulacemi, tvorba a ověřování metod kvantitativního
ekonomického hodnocení dopadů politik v oblasti ochrany životního prostředí
na podniky a domácnosti, dobrovolné dohody v podpoře environmentálních inovací,
zvýšení efektivity nástrojů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
a efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí v praxi.
 zvýšit efektivitu predikce vlivu přírodních jevů a procesů, využití přírodního
potenciálu a vyhodnocování jejich dopadu na krajinu, společnost a kvalitu složek
životního prostředí.
 optimalizovat a zkvalitnit odborné, legislativní a právní podmínky a kritéria
pro účelné, šetrné a efektivní využívání přírodních zdrojů a jejich ochranu, zejména
vodních zdrojů, geotermálního potenciálu a nakládání s odpady. Vypracovat nové
metodiky včetně referenčních zdrojů pro stanovení nejlepších dostupných technik
pro zkvalitnění ochrany ovzduší.
 vyhodnocování vlivu dopravy na jednotlivé složky životního prostředí vzhledem
k legislativní odpovědnosti MŽP za kvalitu životního prostředí, ovzduší, zlepšování
imisní situace a snižování emisí rizikových, mutagenních a karcinogenních látek.
10. Potřeby Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Cílem je získat poznatky, podklady a nástroje pro koncepční, metodickou, rozhodovací
a dozornou činnost a výkon státní správy, zajišťovanou Státním úřadem pro jadernou
bezpečnost tak, aby mohly být tyto činnosti vykonávány na vysoké odborné úrovni
a odpovídaly aktuálnímu stavu poznání. Zejména v poslední době je kladen zvláštní důraz
na trvalé zvyšování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení provozovaných na území
členských států EU.
Cíle zohledňují i možnost, že v souladu s Energetickou koncepcí ČR a Koncepcí nakládání
s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem bude dozorný orgán v budoucnu posuzovat
nové skutečnosti spojené s prodlužováním životnosti jaderných elektráren, nové technologie
nakládání s vyhořelým palivem, příp. výstavbou nových jaderných zařízení. V oblasti
kontrolních režimů lze očekávat, že v návaznosti na mezinárodní aktivity budou přijímány
a zaváděny nové mechanismy kontrol a rozšiřován seznam sledovaných položek.
Cíle programu jsou v souladu s trendy EU a OECD/NEA a úzce souvisí s vývojem Radiační
monitorovací sítě ČR a úkoly Radonového programu České republiky. Cíle vycházejí
z Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti působnosti Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost a z programu Výzkum a vývoj pro potřeby Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost jako orgánu státního dozoru a státní správy v oblastech jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany a kontroly dodržování zákazu nakládání s chemickými a biologickými
zbraněmi.
Specifické cíle v oblasti jaderná energetika jsou:
 zvyšovat jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
 optimalizovat radiační ochranu a na základě výzkumu různých typů ionizujícího
záření a ozáření navrhnout opatření ke snížení vlivu záření na člověka a životní
prostředí.
11. Potřeby dalších poskytovatelů v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje
10
Cílem je získání nových poznatků, podkladů a nástrojů pro koncepční, metodickou, hodnotící
a kontrolní činnost za účelem zkvalitnění procesu podpory aplikovaného výzkumu
a experimentálního vývoje v České republice. Uvedený cíl povede ke zvýšení kvality
rozhodovacích, hodnotících a kontrolních procesů při výkonu činností poskytovatelů účelové
podpory výzkumu a vývoje.
Specifické cíle potřeb dalších poskytovatelů jsou:
 identifikace nových nástrojů a modelů, které mohou být využity ve stávajících
programech aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby
státní správy, nebo na základě kterých mohou být navrženy nové programy.
 optimalizace a zvýšení efektivity procesu výběru návrhů programových projektů.
 zdokonalení fungování a zefektivnění procesu hodnocení a kontroly průběhu řešení
a plnění cílů programových projektů a kontroly jimi dosažených výsledků.
 optimalizace a zkvalitnění hodnotících kritérií pro projekty.
 zdokonalení fungování a inovace vnitřních procesů a informačních systémů
nezbytných pro zajištění realizace programů.
 zkvalitnění poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního
vlastnictví.
 identifikace a analýza možností rozšíření a zvýšení efektivity mezinárodní spolupráce
v oblasti podpory VaVaI.
9. Srovnání současného stavu v České republice a v zahraničí:
V České republice je zadávání veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích vymezeno
ustanovením § 2 odst. 2 písm. g) ve spojení s § 7 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. s odkazem na
aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Dle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 130/2002 Sb. se pro
účely podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích veřejnou zakázkou rozumí zakázka na služby
v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích pro potřeby poskytovatele nebo správního
úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku, a která je
zadána příjemci v rámci programu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací postupem podle
zákona o veřejných zakázkách a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle
tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, je-li příjemce
organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem
a vývojem. Dle § 7 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. poskytovatel poskytne účelovou podporu
po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na
základě zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách, s výjimkou případů
podle odstavců 5 a 6 a těch projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích,
kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
V České republice je podpora výzkumu a vývoje z programu realizovaného formou veřejných
zakázek pro potřeby většího počtu resortů v počátcích. Instituce své výzkumné potřeby řešily
doposud pomocí resortního programu realizovaného formou veřejných zakázek, např.
Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2009 byl
spuštěn program Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015 realizovaný
Ministerstvem vnitra. Tento program je svým zaměřením průřezový a zajišťuje tak zadávání
veřejných zakázek pro několik organizačních složek státu.
11
Z hlediska tématu a cílů programu, tj. zajištění podkladů pro rozhodování státní správy
a zkvalitnění jejích služeb, není používání centrálního zadávání veřejných zakázek
prostřednictvím programu příliš časté. Veřejné zakázky jako svůj nástroj používá Evropská
komise v 7. Rámcovém programu pro výzkum, vývoj a demonstrační aktivity, a to zejména
v podprogramu Kapacity, v projektech zaměřených na informační a komunikační technologie.
V Evropské unii také funguje od roku 2009 Rámcový program Konkurenceschopnost
a inovace, který se soustředí na podporu činnosti státní správy v oblasti podnikání a inovací,
energetiky a informačních a komunikačních technologiích a na následné zlepšení podmínek
pro malé a střední podniky.
Velmi podobný program na podporu výzkumných potřeb pro využití ve státní správě má
Slovinsko (Targeted Research Programmes). Z programu jsou formou dotace podporovány
výzkumné projekty, jejichž výsledkem jsou podklady pro rozhodování, dlouhodobé
a strategické plánování na národní úrovni a prioritní oblasti v průřezových tématech.
Administraci projektů a společné vyhlašování výzev zajišťuje pro zainteresované resorty
Slovinská výzkumná agentura. Program je jedním z nástrojů implementace Slovinské
strategie rozvoje.
10. Odborní garanti a uchazeči:
Orgány státní správy (odborní garanti), pro které bude TA ČR zajišťovat výzkum a vývoj
formou veřejných zakázek v podporovaných oblastech, budou odbornými garanty
jednotlivých zakázek a posléze i příjemci poznatků, vytvořených v rámci jejich řešení. TA ČR
bude celý proces administrovat v úzké součinnosti s odbornými útvary (gestory) věcně
příslušných orgánů státní správy.1
Uchazeči o účelovou podporu budou subjekty splňující definici uchazeče dle § 2 odst. 2 písm.
b) zákona č. 130/2002 Sb. a definici dodavatele uvedenou v § 17 odst. 1 písm. a) zákona
č. 137/2006 Sb. V rámci programu se očekává realizace minimálně 200 projektů, řešených
zhruba 50ti subjekty.
V programu se předpokládá následující struktura příjemců:
Procentuální
zastoupení
Počet
Vysoké školy 35 % 17 - 18
Výzkumné organizace - subjekty ostatního typu 35 % 17 - 18
Veřejné výzkumné instituce (v.v.i.) 20 % 10
Malé a střední podniky 5 % 2 - 3
Velké podniky 5 % 2 - 3
1
Odborný gestor je útvar odborného garanta, který se v oboru své působnosti ve spolupráci s poskytovatelem
podílí na zadávání, sledování, vyhodnocování a usměrňování postupu řešení výzkumného projektu; po ukončení
projektu hodnotí naplnění stanovených cílů a vyjadřuje se k dosaženým výsledkům a k jejich využití. Odborný
gestor určí ze svých zaměstnanců jednu osobu, která bude ve funkci zpravodaje zajišťovat plnění výše uvedené
spolupráce. Odborný garant je ústřední správní úřad, příp. jiný orgán státní správy, který je uživatelem
výsledků.
12
11. Způsobilost uchazečů:
Veřejné zakázky se může zúčastnit pouze ten uchazeč, který prokáže splnění podmínek
způsobilosti dle § 18 zákona č. 130/2002 Sb. Poskytovatel je oprávněn požadovat i splnění
kvalifikačních kritérií uvedených v § 50 - § 57 zákona č. 137/2006 Sb.
Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat
svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče. Způsobilost prokazuje uchazeč doklady povinně
předkládanými k návrhu projektu, a to pouze jednou v průběhu veřejné soutěže.
12. Podmínky poskytnutí účelové podpory:
Zadávací řízení může být vyhlášeno pouze k těm výzkumným potřebám, které vyhověly
kritériím hodnocení výzkumných potřeb, na jejichž realizaci je v daném roce dostatečné
množství prostředků a které Rada programu (odborný poradní orgán) doporučila.
Účelová podpora může být poskytnuta pouze těm uchazečům, kteří splnili kvalifikační
kritéria a podmínky způsobilosti a vyhověli všem kritériím hodnocení.
Účelové prostředky budou poskytovány na základě výsledků výběrového řízení, v rámci
zadání veřejné zakázky v souladu s programem, dle § 10, § 12 a § 31 zákona č. 130/2002 Sb.
a na základě smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory v termínech stanovených
smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory.
V souladu s § 12 zákona č. 130/2002 Sb. je možné poskytnout podporu pouze za podmínky
respektování zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem
o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích prostřednictvím
informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
13. Způsobilé náklady:
Způsobilé náklady budou specifikovány v Zadávací dokumentaci ke každé veřejné zakázce.
Obecně budou, v souladu s § 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 130/2002 Sb., z prostředků programu
hrazeny následující způsobilé náklady:
 osobní náklady nebo výdaje,
 náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
 další provozní náklady nebo výdaje,
 náklady nebo výdaje na služby,
 doplňkové náklady nebo výdaje.
14. Druhy výsledků:
V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají
dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků (kategorizace dle aktuálně platné
Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených
programů), a které budou realizovány:
13
 H:
o výsledky promítnuté do právních předpisů a norem,
o výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných
v rámci kompetence příslušného poskytovatele,
o výsledky promítnuté do schválených strategických a koncepčních dokumentů
VaVaI orgánů státní nebo veřejné správy.
 F – výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor,
 G – technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek,
 N – certifikovaná metodika, specializovaná mapa s odborným obsahem,
 R – software,
 P – patent,
 V – výzkumná zpráva,
 Z – poloprovoz, ověřená technologie.
15. Obecná kritéria hodnocení:
Hodnocení ex ante:
Hodnocení v programu bude probíhat ve dvou stupních. Nejprve každý z dotčených resortů
shromáždí od okruhu relevantních zájemců (přednostně to budou interní útvary resortu,
ústřední orgány státní správy; územní samosprávné celky v rozsahu výkonu jejich přenesené
působnosti mohou své výzkumné potřeby předložit prostřednictvím svého nadřízeného úřadu)
návrhy výzkumných potřeb.
Pro hodnocení návrhů výzkumných potřeb a k sestavení jejich pořadí ustaví poskytovatel
v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. odborný poradní orgán, složený ze zástupců dotčených
resortů a zástupce TA ČR. Každý návrh výzkumné potřeby bude hodnocen nejméně dvěma
odbornými posudky nezávislých oponentů.
Hodnocení bude provedeno podle jednotné metodiky hodnocení výzkumných potřeb a
společných kritérií, které budou popsány ve vnitřním předpise TA ČR.
Kritéria hodnocení výzkumných potřeb jsou následující:
A. binární:
 navrhovaná výzkumná potřeba je potřeba aplikovaného výzkumu a experimentálního
vývoje,
 návrh výzkumné potřeby je v souladu s cíli programu,
 podstata výzkumné potřeby nebo její části nebyla či není řešena v rámci jiného
programu, projektu, grantového projektu, výzkumného záměru nebo veřejné zakázky.
B. hodnotící:
 potřebnost,
 naplnění cílů programu,
 očekávaný výsledek,
 očekávaný přínos,
14
 využití očekávaných výsledků v praxi,
 cena ve vztahu k době řešení a výsledku,
 proveditelnost.
Zvláštní důraz bude kladen na 1. binární kritérium, tj. zhodnocení, zda se skutečně jedná
o výzkum a vývoj. Pokud nebude některá z výzkumných potřeb splňovat předepsaná kritéria,
odborný poradní orgán ji vyřadí a může doporučit k financování další výzkumnou potřebu,
která se původně umístila „pod čarou“. Odborný poradní orgán také zhodnotí duplicitní řešení
mezi výzkumnými potřebami v rámci resortu i mezi jednotlivými resorty a dále možné
duplicity s již podpořenými projekty financovanými v tomto programu i v jiných programech
TA ČR a ostatních poskytovatelů.
K výzkumným potřebám, které odborný poradní orgán doporučí poskytovateli a poskytovatel
je schválí, zahájí TA ČR zadávací řízení. TA ČR může zahájit zadávací řízení pouze
k výzkumným potřebám, které splnily kritéria hodnocení výzkumných potřeb. Na přípravě
zadávací dokumentace k vybraným výzkumným potřebám bude TA ČR spolupracovat
s příslušným garantem - orgánem státní správy. TA ČR bude odpovědná za správnost
postupu, daný resort poskytuje věcnou stránku zadávací dokumentace.
Zadávací řízení bude probíhat v závislosti na finančním objemu zakázky takto:
a) postupem dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
b) na základě výjimky uvedené v § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách (zakázky malého rozsahu).
Postup podle varianty b) bude upraven vnitřním předpisem za dodržení základních principů
§ 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Cílem umožnění výběru z uvedených variant postupů zadávání veřejných zakázek je
zjednodušení a zrychlení mechanismu zadávání veřejných zakázek u zakázek malého rozsahu
tak, aby nevznikaly zbytečné náklady a průtahy při vedení zadávacích řízení.
Nabídky předložené uchazeči budou nejprve zhodnoceny z hlediska způsobilosti (viz kapitola
12), splnění zadávacích podmínek a následně zhodnoceny podle níže uvedených hodnotících
kritérií. Přesná kritéria hodnocení, jejich váhy a způsob hodnocení budou specifikovány
v Zadávací dokumentaci ke každé veřejné zakázce. Tato kritéria budou stejná pro všechny
zadávané zakázky z programu.
Dílčí kritéria hodnocení dle ekonomické výhodnosti jsou:
 odborná úroveň nabídky (zejména z hlediska úrovně pochopení problematiky, kvality,
komplexnosti, hloubky a detailnosti rozpracování nabízeného řešení, resp. kvality
zpracování navrhovaných výstupů),
 zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení,
 soulad jednotlivých položek rozpočtu s cenami v místě a čase obvyklými, v oblasti
předmětu plnění zakázky nebo předmětu obdobného,
 uchazečem navržené způsobilé náklady.
Hodnocení nabídek předložených uchazeči bude provádět hodnotící komise sestavená ad hoc
ke každé veřejné zakázce v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Jejími členy budou
zástupce Kanceláře TA ČR, zástupce garanta, resp. gestora a externí odborníci. Zástupce
15
garanta, resp. gestora v hodnotící komisi může být zároveň členem odborného poradního
orgánu. Hodnotící komise je odpovědná poskytovateli.
Výsledek jednání hodnotící komise bude předložen poskytovateli ke schválení.
Hodnocení v průběhu a ex post:
Projekty vybrané k financování budou v průběhu realizace i po jejím skončení pravidelně
kontrolovány a hodnoceny v souladu s § 13 zákona č. 130/2002 Sb. Kontrolováno bude
zejména využití poskytnutých prostředků, soulad se zadáním zakázky a s cíli projektu
uvedenými ve smlouvě o poskytnutí podpory, resp. v rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Průběžné hodnocení má za úkol zamezit financování projektů, které neplní stanovený
harmonogram prací a neřeší cíle projektu v souladu se schváleným návrhem projektu.
Hodnocení provede poskytovatel na základě průběžné zprávy předložené příjemcem,
oponentních jednání k danému projektu, za účasti odborníků z dané oblasti, případně
kontrolou na místě. Průběžné hodnocení s posouzením rizika nedosažení cílů a výsledků
projektu určí, zda projekt bude nadále podporován a plně financován či zastaven.
V průběžném hodnocení bude rovněž posuzováno plnění povinností o předávání informací do
informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (podle § 31 zákona
č. 130/2002 Sb.).
Poskytovatel bude v souladu s § 13 odst. 2 zákona č 130/2002 Sb. provádět u příjemců
podpory také pravidelné finanční kontroly.
Kritéria hodnocení výsledků projektu:
 věcný soulad výsledků řešení projektů se zadáním veřejné zakázky a předloženou
nabídkou uchazeče,
 přínos a kvalita výsledků projektů z hlediska možností jejich uplatnění,
 typ dosažených výsledků,
 proveditelnost a možnost praktického uplatnění výsledků veřejné zakázky,
 účelnost vynaložení uznaných nákladů.
Vzhledem k tomu, že z programu budou podporovány projekty, jejichž výsledky by měly být
aplikované, bude probíhat i kontrola využití výsledků konkrétních zakázek ve spolupráci
s daným odborným gestorem. Hodnotit se bude zejména, zda je výsledek využíván
dle původních předpokladů a jaké jsou jeho dopady a přínosy. Hodnotící kritéria i indikátory
úspěšnosti budou obecné a pro všechny projekty i odborné garanty stejné. Tyto kontroly
ze strany TA ČR budou probíhat po dobu dvou let od ukončení zakázky.
16. Kritéria splnění cílů programu:
Dosažení hlavního i dílčích cílů programu bude vyhodnocováno v souladu s Metodikou
hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů,
schválenou vládou a platnou v době hodnocení programu.
Dosažení cílů programu bude vyhodnocováno na základě souboru indikátorů určených
pro monitorování průběhu plnění programu a hodnocení jeho celkové výkonnosti
a úspěšnosti.
16
Indikátory jsou řazeny do tří kategorií dle své povahy, a to indikátory realizace programu,
indikátory výsledků programu a indikátory splnění cílů programu.
P.
Číslo
Indikátor Počet
Indikátory realizace programu
1.
Minimální počet zveřejněných zadání veřejné zakázky a podpořených
projektů
200
2. Minimální počet úspěšně ukončených projektů celkem 180
3. Úspěšně bude dokončeno minimálně 90 % projektů
Indikátory výsledků programu
4.
Minimální počet podaných patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů,
zavedených poloprovozů a ověřených technologií
10
5. Minimální počet prototypů, funkčních vzorků a software 20
6. Minimální počet certifikovaných metodik a specializovaných map 80
7. Minimální počet výsledků promítnutých do právních norem 90
Minimální počet aplikovaných výsledků programu 200
Indikátory splnění cílů programu
8. Minimálně bude dosaženo 75 % specifických cílů programu