I
(Informace)
KOMISE
RÁMEC SPOLEČENSTVÍ PRO STÁTNÍ PODPORU VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
(2006/C 323/01)
Strana
1. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.1 Cíle státní podpory výzkumu, vývoje a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.2 Politika státní podpory a VaVaI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3 Ověření vyváženosti podpory a jeho uplatnění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.1 Akční plán pro státní podpory: cílenější státní podpory a jejich nižší počet, ověření vyváženosti pro
posouzení podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.2 Cíl společného zájmu upravený v rámcových předpisech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
1.3.3 Vhodný nástroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.4 Motivační účinek a nezbytnost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.5 Přiměřenost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
1.3.6 Negativní účinky podpory VaVaI musí být omezeny tak, aby celkový účinek byl pozitivní . . . . . . . . . . . 6
1.4 Provedení ověřování vyváženosti: Právní domněnky a potřeba konkrétnějšího posouzení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
1.5 Motivace u zvláštních opatření, na něž se vztahuje tento rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2. OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.1 Oblast působnosti rámce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
2.2 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3. STÁTNÍ PODPORA VE SMYSLU ČL. 87 ODST. 1 SMLOUVY O ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1 Výzkumné organizace a zprostředkovatelé v oblasti inovací jako příjemci státní podpory ve smyslu čl. 87
odst. 1 Smlouvy o ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
3.1.1 Veřejné financování nehospodářských činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.1.2 Veřejné financování nehospodářských činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.2 Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES prostřednictvím veřejně
financovaných veřejných výzkumných organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
3.2.1 Výzkum jménem podniků (smluvní výzkum nebo výzkumné služby) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
3.2.2 Spolupráce podniků a výzkumných organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/1
Strana
4. SLUČITELNOST PODPORY PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. B) SMLOUVY O ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
5. OPATŘENÍ PODPORY ZPŮSOBILÉ K PŘIZNÁNÍ SLUČITELNOSTI PODLE ČL. 87 ODST. 3 PÍSM. C)
SMLOUVY O ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1 Podpora na projekty v oblasti VaV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.1 Kategorie výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.2 Základní míry podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.3 Příplatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
5.1.4 Způsobilé náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
5.1.5 Vratná záloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.1.6 Daňová opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.1.7 Klauzule o vyrovnávací podpoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
5.2 Podpora na studie technické proveditelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.3 Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.4 Podpora pro mladé inovativní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.5 Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
5.6 Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
5.7 Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
5.8 Podpora pro inovační seskupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
6. MOTIVAČNÍ ÚČINEK A NEZBYTNOST PODPORY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7. SLUČITELNOST PODPORY S VÝHRADOU PODROBNÉHO POSOUZENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.1 Opatření podléhající podrobnému posouzení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.2 Metodika podrobného posouzení: Kritéria VaVaI pro ekonomické posouzení některých individuálních
případů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.3 Pozitivní účinky podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.3.1 Existence selhání trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.3.2 Vhodný nástroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
7.3.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
7.3.4 Přiměřenost podpory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
7.4 Analýza narušení hospodářské soutěže a obchodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
7.4.1 Narušení dynamických pobídek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
7.4.2 Vytvoření tržní síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
7.4.3 Zachování neúčinných struktur trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
7.5 Porovnání a rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
C 323/2 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
Strana
8. KUMULACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
9. ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10.1 Podávání zpráv a monitorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10.1.1 Výroční zprávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
10.1.2 Přístup k plnému znění režimů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
10.1.3 Informační listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
10.2 Vhodná opatření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
10.3 Vstup v platnost, doba platnosti a revize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/3
1. ÚVOD
1.1 Cíle státní podpory na výzkum, vývoj a inovace
Podpora výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) je
důležitým cílem společného zájmu. Článek 163 Smlouvy o ES
stanoví, že „Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické
základy průmyslu Společenství a podporovat rozvoj
jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat
všechny výzkumné činnosti, které jsou ... pokládány za
nezbytné“. V článcích 164 až 173 Smlouvy o ES jsou vymezeny
činnosti, které mají být v této souvislosti prováděny, a oblast
působnosti a provádění víceletého rámcového programu.
Na zasedání v Barceloně v březnu 2002 Evropská rada přijala
jasný cíl pro další vývoj výdajů na výzkum. Vyjádřila souhlas
s tím, že celkové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen „VaV“)
a inovace ve Společenství je nutné zvýšit s cílem dosáhnout do
roku 2010 výše 3 % hrubého domácího produktu. Evropská rada
dále objasnila, že dvě třetiny této nové částky by měly pocházet
ze soukromého sektoru. K dosažení tohoto cíle by měly investice
do výzkumu každoročně růst průměrným tempem 8 %, přičemž
tempo růstu veřejných výdajů (1
) by mělo činit 6 % a roční tempo
růstu soukromých investic (2
) by mělo činit 9 %.
Cílem je prostřednictvím státní podpory zvýšit hospodářskou
účinnost (3
) a tím přispět k trvale udržitelnému růstu a tvorbě
pracovních příležitosti. Státní podpora VaVaI je proto slučitelná,
pokud lze očekávat, že povede k dodatečnému VaVaI, a pokud se
má za to, že narušení hospodářské soutěže není v rozporu se
společným zájmem, který Společenství pro účely tohoto rámce
staví na roveň hospodářské účinnosti. Cílem tohoto rámce je
zajistit tento cíl, a zejména usnadnit členským státům lépe
podporu zaměřit na příslušná selhání trhu (4
).
Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví zásadu, že státní podpora je
zakázána. V určitých případech však tato podpora může být
slučitelná se společným trhem na základě čl. 87 odst. 2 a 3
Smlouvy. Podpora VaVaI bude odůvodněná zejména na základě
čl. 87 odst. 3 písm. b) a čl. 87 odst. 3 písm. c). V tomto rámci
Komise stanoví pravidla, jež bude používat při posuzování
oznámené podpory, čímž vykonává svou posuzovací pravomoc
a zvyšuje právní jistotu a transparentnost svého rozhodování.
1.2 Politika státní podpory a VaVaI
V kontextu lisabonské strategie se úroveň VaVaI nepovažuje za
optimální pro hospodářství ve Společenství, z čehož vyplývá, že
zvýšení úrovně VaVaI povede k vyššímu růstu ve Společenství.
Komise se domnívá, že ke splnění této výzvy je nutno
zmodernizovat a vylepšit stávající pravidla státní podpory VaV.
Za prvé Komise v tomto rámci rozšiřuje stávající možnosti
podpory VaV na nové činnosti podporující inovace. Inovace
souvisí s postupem, který spojuje znalost a technologii s využitím
tržních příležitostí pro nové nebo vylepšené produkty, služby
a postupy podnikání ve srovnání s takovými produkty, službami
nebo postupy, jež jsou již na společném trhu dostupné, a které
s sebou nesou určitý stupeň rizika. Pro účely pravidel státní
podpory se však Komise domnívá, že státní podpora na inovace
musí být povolena nikoli na základě abstraktní definice inovací,
ale pouze v rozsahu, která se vztahuje ke konkrétním činnostem,
které jednoznačně řeší selhání trhu brzdící inovaci a u nichž
přínosy státní podpory pravděpodobně převáží možnou újmu
způsobenou hospodářské soutěži a obchodu.
Za druhé si Komise klade za cíl podporovat lepší správu státní
podpory VaVaI. Zamýšlí rozšířit škálu blokových výjimek pro
VaV, která je v současné době omezena na malé a střední
podniky (dále jen „MSP“) (5
). Budoucí obecné nařízení o blokových
výjimkách (dále jen „nařízení o blokových výjimkách“)
pokryje méně problematická opatření podpory v oblasti VaVaI.
Tento rámec se bude i nadále týkat všech opatření oznámených
Komisi, ať již proto, že se na opatření nevztahuje nařízení
o blokových výjimkách, nebo z důvodu povinnosti stanovené
v nařízení o blokových výjimkách oznamovat podporu jednotlivě,
nebo protože se členský stát rozhodne oznámit opatření,
na která by se v zásadě mohla podle nařízení o blokových
výjimkách vztahovat výjimka, jakož i posouzení veškeré
neoznámené podpory.
Za třetí, aby bylo možno přezkoumání Komise lépe zaměřit,
stanoví tento rámec pro posouzení opatření, která spadají do
jeho působnosti, nejen pravidla týkající se slučitelnosti některých
opatření podpory (kapitola 5 níže), ale, vzhledem k vyššímu
riziku, že některá opatření podpory naruší hospodářskou soutěž
a obchod, i další prvky týkající se analýzy motivačního účinku
a potřebnosti podpory (kapitola 6 níže), jakož i dodatečnou
metodiku, která se použije v případě podrobného posouzení
(kapitola 7 níže).
C 323/4 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(1
) Je třeba mít na paměti, že pouze část veřejných výdajů na VaV bude
kvalifikována jako státní podpora.
(2
) Srovn. „Investice do výzkumu: akční plán pro Evropu“; sdělení
Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
a sociálnímu výboru a Výboru regionů, KOM(2003) 226 v konečném
znění, s. 7.
(3) V ekonomii se pojem „účinnost“ (nebo „hospodářská účinnost“)
vztahuje na rozsah, v němž je celkový prospěch optimalizován na
konkrétním trhu nebo v hospodářství obecně. Dodatečný VaVaI
zvyšuje hospodářskou účinnost tím, že přesouvá tržní poptávku
směrem k novým nebo zdokonaleným výrobkům, postupům nebo
službám, což je rovnocenné snížení kvalitativně očištěné ceny těchto
výrobků.
(4
) K „selhání trhu“ dochází, pokud trh, je-li odkázán sám na sebe,
nevede k hospodářsky účinnému výsledku. V těchto případech může
zásah státu, včetně státní podpory, zlepšit výsledek trhu s ohledem
na ceny, objem a využití zdrojů.
(5
) Akční plán pro státní podpory. Cílenější státní podpory a jejich nižší
počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009. KOM
(2005) 107 v konečném znění – SEC(2005) 795; přijatý dne
7. června 2005.
V této souvislosti Komise zdůrazňuje, že konkurenceschopné
trhy by měly v zásadě samy vést k nejefektivnějšímu výsledku
s ohledem na VaVaI. V oblasti VaVaI to však nemusí platit obecně
a zásah státu pak může tento výsledek zlepšit. Podniky budou
více investovat do výzkumu jen potud, pokud mohou z jeho
výsledků získat konkrétní obchodní přínosy a pokud jsou si
těchto možností vědomy. Existuje mnoho důvodů nízké úrovně
VaVaI, které jsou částečně zapříčiněny strukturálními překážkami
a částečně existencí selhání trhu. Strukturální překážky by měly
být přednostně řešeny cestou strukturálních opatření (6
), zatímco
státní podpora může hrát určitou úlohu při vyvažování
neefektivností zapříčiněných selháním trhu. Empirické důkazy
naznačují, že má-li být státní podpora účinná, musí být
doprovázena příznivými rámcovými podmínkami, například
přiměřenými systémy práv k duševnímu vlastnictví, konkurenčním
prostředím s předpisy, které jsou příznivé pro výzkum
a inovace, a podpůrnými finančními trhy.
Státní podpora však rovněž narušuje hospodářskou soutěž a silná
hospodářská soutěž je zároveň rozhodujícím činitelem pro
trhem motivovanou podporu investic do VaVaI. Opatření státní
podpory je nutno navrhovat obezřetně s cílem omezit rozsah
ttěchchto narušování. V opačném případě se státní podpora stane
kontraproduktivní a sníží celkovou úroveň VaVaI a hospodářského
růstu.
Hlavní obavou v souvislosti s podporou VaVaI pro podniky je, že
budou narušeny a případně sníženy dynamické pobídky
konkurenčních podniků k investování. Pokud podnik obdrží
podporu, obecně to posílí jeho postavení na trhu a sníží
návratnost investic u ostatních podniků. Je-li toto snížení
dostatečně významné, je možné, že konkurenti svou činnost
v oblasti VaVaI omezí. Vede-li kromě toho podpora u příjemce
k mírným rozpočtovým omezením, může snížit i pobídku
k inovacím na úrovni příjemce. Podpora může dále podpořit
nevýkonné podniky nebo umožnit příjemci, aby zvýšil vylučovací
praktiky či svou tržní sílu.
1.3 Ověření vyváženosti podpory a jeho uplatnění
v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
1.3.1 Akční plán pro státní podpory: cílenější státní podpory
a jejich nižší počet, ověření vyváženosti pro posouzení
podpory
V Akčním plánu pro státní podpory (7
) Komise oznámila, že „aby
Komise co nejlépe přispěla k opětovně zahájené lisabonské
strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost, bude v případě
potřeby posilovat svůj ekonomický přístup k analýze státní
podpory. Ekonomický přístup je nástrojem lepšího zaměření
a zacílení určité státní podpory směrem k cílům opětovně
zahájené lisabonské strategie“.
Při hodnocení, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné
se společným trhem, Komise zvažuje pozitivní dopad opatření
podpory spočívající v dosažení cíle společného zájmu proti jeho
potenciálně negativním vedlejším účinkům, jako je narušení
obchodu a hospodářské soutěže. V Akčním plánu pro státní
podpory bylo v návaznosti na současnou praxi toto hodnocení
zformalizováno v podobě „ověření vyváženosti“ (8
). Při
rozhodování o schválení opatření státní podpory se toto ověření
provádí ve třech krocích, z nichž první dva se týkají pozitivních
a třetí negativních účinků státní podpory, a následně se zvažují
pozitivní a negativní účinky:
1. Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl
společného zájmu (např. růst, zaměstnanost, soudržnost,
životní prostředí)?
2. Je podpora dobře navržena, aby zajistila splnění cíle
společného zájmu, jinak řečeno řeší navrhovaná podpora
selhání trhu nebo jiný cíl?
i) Je státní podpora vhodným nástrojem politiky?
ii) Existuje zde motivační efekt, tj. mění podpora chování
podniků?
iii) Je opatření podpory přiměřené, tj. bylo by možno
stejné změny chování dosáhnout s menší podporou?
3. Je narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod
omezený, takže celkově převažují pozitivní účinky?
Ověření vyváženosti se použije při navrhování pravidel státní
podpory i při posuzování jednotlivých případů.
V případě nařízení o blokových výjimkách je státní podpora
slučitelná, jsou-li splněny stanovené podmínky. Totéž platí
obecně pro většinu případů, jimiž se tento rámec zabývá.
U jednotlivých opatření podpory, která mohou vzhledem
k vysokým částkám podpory mít vysoký rušivý potenciál, však
Komise provede celkové posouzení pozitivních a negativních
účinků podpory na základě zásady proporcionality.
1.3.2 Cíl společného zájmu upravený tímto rámcem
Tento rámec pojednává o cíli společného zájmu, jímž je podpora
výzkumu, vývoje a inovací. Jeho účelem je zvýšení hospodářské
efektivnosti řešením jasně definovaných selhání trhu, která brání
hospodářství ve Společenství dosáhnout optimální úrovně VaVaI.
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/5
(6) Včetně: vysokoškolského vzdělávání, výzkumných programů a veřejných
výzkumných zařízení, systému pravidel práv k duševnímu
vlastnictví podporujících inovace, přitažlivých rámcových podmínek
pro podniky, jež je podnítí k provádění VaVaI.
(7
) Akční plán státní podpory (poznámka pod čarou 5), bod. 21.
(8
) Srovn. Akční plán státní podpory (poznámka pod čarou 5), body 11
a 20, podrobněji rozvedené již ve sdělení o inovacích, KOM(2005)
436 v konečném znění ze dne 21. září 2005.
Ke stanovení pravidel, která zajistí, aby opatření podpory tohoto
cíle dosáhla, je především nezbytné určit selhání trhu, která brzdí
VaVaI. VaVaI se uskutečňují prostřednictvím mnoha činností,
které předcházejí řadě trhů s výrobky a které využívají dostupné
kapacity VaVaI k rozvoji nových nebo zdokonalených
výrobků (9
) a postupů na těchto trzích s výrobky, a tak posilují
hospodářský růst. Vzhledem k dostupným kapacitám VaVaI však
mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu,
a tak vést k neefektivnímu výsledku z těchto důvodů:
— Kladné externality/přelévání znalostí: VaVaI často
vytváří přínosy pro společnost v podobě přelévání znalostí.
Pokud je to však ponecháno na trhu, řada projektů může
mít ze soukromého hlediska nepřitažlivou míru návratnosti,
ačkoli projekty by pro společnost byly prospěšné,
jelikož podniky usilující o zisk opomíjejí vnější vlivy své
činnosti, když rozhodují o tom, kolik VaVaI uskuteční.
V důsledku toho nemusí být realizovány projekty ve
společném zájmu, nezasáhne-li stát.
— Veřejné statky/přelévání znalostí: Při vytváření obecných
poznatků, jako je základní výzkum, je nemožné zabránit
druhým, aby těchto poznatků (veřejných statků) využili,
zatímco konkrétnější poznatky související s výrobou chránit
lze, např. pomocí patentů, které vynálezci umožňují
získat vyšší výnos z inovací. K nalezení vhodné politiky
na podporu VaVaI je důležité rozlišovat mezi tvorbou
obecných poznatků a poznatků, které lze chránit. Podniky
mají tendenci přiživovat se na obecných poznatcích
vytvořených druhými, což vede k tomu, že nejsou ochotny
vytvářet poznatky samy. Trh může být nejen neúčinný, ale
může zcela chybět. Pokud by bylo vytvořeno více obecných
poznatků, mohla by mít z přelévání znalostí v hospodářství
prospěch celá společnost. Za tímto účelem může být
potřebné, aby vlády podporovaly vytváření znalostí v podnicích.
V případě základního výzkumu může být vhodné,
aby vlády plně financovaly snahy podniků provádět tento
základní výzkum.
— Nedokonalé a asymetrické informace: Pro VaVaI je
typická vysoká míra rizika a nejistoty. Kvůli nedokonalým
a nebo asymetrickým informacím se mohou soukromí
investoři zdráhat financovat hodnotné projekty; vysoce
kvalifikovaní zaměstnanci nemusí být informováni o pracovních
příležitostech v inovativních podnicích. V důsledku
toho nemusí být přidělování lidských a finančních zdrojů
na těchto trzích přiměřené a projekty hodnotné pro
hospodářství nemusí být realizovány.
— Nedostatečná koordinace a selhání sítě. Schopnost
podniků provádět vzájemnou koordinaci nebo alespoň
dosáhnout součinnosti a tudíž i poskytovat VaVaI může být
negativně ovlivněna. Problémy, včetně obtíží koordinovat
VaV a nalézat vhodné partnery, mohou vznikat z různých
důvodů.
1.3.3 Vhodný nástroj
Je důležité mít na paměti, že mohou existovat jiné, vhodnější
nástroje ke zvýšení úrovně VaVaI v hospodářství, např. regulace,
zvýšení prostředků určených pro vysoké školy, obecná daňová
opatření ve prospěch VaVaI (10
). Vhodnost určitého nástroje
politiky v dané situaci je obvykle spojena s hlavními příčinami
problému. Snížení překážek trhu může být při řešení potíží nově
příchozích s ohledem na příslušné výsledky VaVaI vhodnější než
státní podpora. Při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků
v oblasti VaVaI mohou být vyšší vynaložené prostředky na
vysoké školy vhodnější než poskytnutí státní podpory na
projekty v oblasti VaVaI. Členské státy proto musí volit státní
podporu, je-li vhodným nástrojem vzhledem k problému, který
se pokoušejí vyřešit. To znamená, že je nezbytné jasně určit
selhání trhu, jež hodlají řešit pomocí podpory.
1.3.4 Motivační účinek a nezbytnost podpory
Státní podpora VaVaI musí vést k tomu, že příjemce podpory
změní své chování tak, aby se zvýšila činnost v oblasti VaVaI
a aby se uskutečnily projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI, které
by jinak nebyly provedeny vůbec, či byly provedeny jen
v omezenějším rozsahu. Komise se domnívá, že v důsledku
podpory se musí činnost v oblasti VaVaI zvýšit, pokud jde
o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo rychlost. Motivační
účinek je zjištěn pomocí srovnávací analýzy, a to porovnáním
míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory. Členské
státy musí jasně ukázat, jak hodlají zajistit, aby byl motivační
účinek přítomen.
1.3.5 Přiměřenost podpory
Podpora je považována za přiměřenou pouze tehdy, nelze-li
dosáhnout téhož výsledku s užitím opatření podpory, jež
zkresluje hospodářskou soutěž v menší míře. Zejména částka
a míra podpory musí být omezena na minimum potřebné
k provedení podporované činnosti VaVaI.
1.3.6 Negativní účinky podpory VaVaI musí být omezeny tak,
aby celkový účinek byl pozitivní
Možná narušení hospodářské soutěže vyplývající ze státní
podpory VaVaI lze rozlišit takto:
— narušení dynamických pobídek podniků a vypuzení,
— podpora neefektivní výroby,
C 323/6 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(9
) To zahrnuje služby.
(10
) Viz sdělení o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření
týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti (Úř. věst.
C 384, ze dne 10.12.1998, s. 3)
— vylučující praktiky a zvyšování tržní síly,
— účinky na umístění hospodářských činností v jednotlivých
členských státech,
— účinky na obchodní toky v rámci vnitřního trhu.
Negativní účinky jsou obvykle vyšší u vyšších částek podpory
a u podpory poskytnuté na činnosti, které úzce souvisejí
s obchodním využitím výrobku nebo služby. Proto by měla
být míra podpory obecně nižší u činností souvisejících s vývojem
a inovacemi než u činností souvisejících s výzkumem. V definici
způsobilých nákladů je dále nutné zajistit, aby náklady, které lze
považovat za náklady na pokrytí běžných činností podniků,
nebyly způsobilé pro podporu. Na míru narušení mají vliv
rovněž charakteristiky příjemce a příslušných trhů. Tato hlediska
budou vzata v úvahu zejména v případech, které budou
posuzovány podrobně.
1.4 Provedení ověřování vyváženosti: Právní
domněnky a potřeba konkrétnějšího posouzení
Tento rámec se použije při posuzování podpory na výzkum,
vývoj a inovace, která je oznámena Komisi. Vyhodnocení
slučitelnosti prováděné Komisí bude prováděno na základě
ověření vyváženosti představeného v kapitole 1. Opatření bude
tudíž schváleno pouze tehdy, jestliže lze po zvážení všech prvků
ověření vyváženosti dospět k celkově kladnému hodnocení.
Posouzení Komise se však může lišit způsobem, jímž se toto
vyhodnocení provádí, neboť v každém jednotlivém případě se
mohou rizika pro hospodářskou soutěž a obchod spojená
s určitými druhy opatření lišit. Aniž by byly dotčeny články 4 až
7 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy
o ES (11
), Komise uplatní různé právní domněnky podle druhu
oznámeného opatření státní podpory.
Veškerá oznámená podpora bude nejprve posuzována podle
ustanovení kapitoly 5. V uvedené kapitole Komise stanovila řadu
opatření, u nichž a priori předpokládá, že státní podpora
zaměřená na tato opatření bude řešit konkrétní selhání trhu,
která brzdí VaVaI. Komise dále vypracovala řadu podmínek
a parametrů zaměřených na zajištění toho, aby státní podpora
zacílená na tato opatření vskutku měla motivační účinek, byla
přiměřená a zároveň měla pouze omezený negativní účinek na
hospodářskou soutěž a obchod. Kapitola 5 tudíž obsahuje
parametry týkající se podporované činnosti, měr podpory
a podmínek slučitelnosti. V zásadě jsou pro slučitelnost podle
čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES na základě tohoto rámce
způsobilá pouze opatření, jež splňují kriteria stanovená
v kapitole 5.
V kapitole 6 Komise blíže vysvětluje, jak bude posuzovat nutnost
a motivační účinek podpory.
V kapitole 7 Komise blíže vysvětluje, ve kterých případech
a jakým způsobem bude provádět podrobné posouzení.
To se projevuje na různých úrovních posouzení podrobněji
popsanýchníže. Co se týče první úrovně, má Komise za to, že je
v zásadě dostačující, aby daná opatření odpovídala podmínkám
popsaným v kapitole 5, jestliže jsou splněny podmínky
kapitoly 6, že platí domněnka motivačního účinku. U všech
ostatních opatření má Komise za to, že je zapotřebí provést další
přezkoumání z důvodu vyššího rizika pro hospodářskou soutěž
nebo obchod, a to z důvodu dané činnosti, částky podpory nebo
typu příjemce. Toto další přezkoumání bude obecně spočívat
v další, podrobnější analýze skutkového základu případu v souladu
s ustanoveními uvedenými v kapitole 6 ohledně nutnosti
a motivačního účinku podpory nebo v kapitole 7 ohledně
posouzení podpory přesahující prahovou hodnotu stanovenou
v oddílu 7.1 tohoto rámce. Po provedení tohoto dalšího
přezkoumání může Komise podporu schválit, prohlásit ji za
neslučitelnou se společným trhem nebo ji prohlásit za
slučitelnou se společným trhem za splnění stanovených
podmínek.
Za prvé má Komise má za to, že u určitých opatření podpory je
splnění ustanovení uvedených v kapitolách 5 a 6 obecně
dostačující pro zajištění slučitelnosti, neboť platí domněnka, že
pro taková opatření by byl výsledek ověření vyváženosti
pozitivní. Odpověď na otázku, zda určité opatření spadá do této
kategorie, závisí na druhu příjemce a podporované činnosti a na
částce udělené podpory. Komise má za to, že následující opatření
budou prohlášena za slučitelná na základě kapitoly 5 a 6, pokud
i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v kapitole 5
a ii) podpora je udělena teprve po podání žádosti vnitrostátním
orgánům:
— podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je
příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud
je částka podpory nižší než 7,5 milionů EUR na projekt
(podpora na projekt plus podpora na studii proveditelnosti)
pro jeden malý nebo střední podnik,
— podpora pro malé a střední podniky na náklady práv
k průmyslovému vlastnictví,
— podpora pro mladé inovativní podniky,
— podpora na poradenské služby a na podpůrné služby
v oblasti inovací,
— podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Ohledně opatření, jejichž výčet je podán výše, kapitola 6
upřesňuje, že domněnka motivačního účinku platí tehdy, jsouli
splněny podmínky uvedené výše v bodě ii).
Za druhé přezkoumání oznámené podpory, která je nižší než
prahová hodnota stanovená v oddílu 7.1 tohoto rámce, spočívá
v prokázání motivačního účinku a nezbytnosti stanovenými
v kapitole 6. Takováto opatření budou tudíž prohlášena za
slučitelná na základě kapitoly 5 a kapitoly 6 pouze tehdy, jestliže
i) splňují všechny podmínky a parametry uvedené v kapitole 5
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/7
(11
) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
a ii) motivační účinek a nezbytnost byly prokázány v souladu
s kapitolou 6.
Za třetí další přezkoumání oznámené podpory vyšší než
prahové hodnoty stanovené v oddílu 7.1 tohoto rámce spočívá
v podrobném posouzení v souladu s ustanoveními kapitoly 7.
Tato opatření budou tudíž prohlášena za slučitelná na základě
kapitol 5, 6 a 7 jen tehdy, pokud i) splňují všechny podmínky
a parametry uvedené v kapitole 5 a pokud ii) ověření vyváženosti
podle kapitoly 7 představuje celkově kladné hodnocení.
1.5 Motivace pro zvláštní opatření, na něž se vztahuje
tento rámec
Uplatněním těchto kritérií na VaVaI určila Komise řadu opatření,
u nichž může být státní podpora za specifických podmínek
slučitelná s čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.
Podpora na projekty zahrnující základní a aplikovaný výzkum
a experimentální vývoj je zaměřena zejména na selhání trhu
související s kladnými externalitami (přelévání znalostí), včetně
veřejných statků. Komise považuje za užitečné zachovat různé
kategorie činnosti v oblasti VaVaI bez ohledu na skutečnost, že
činnosti mohou sledovat spíše interaktivní model inovací než
model lineární. Různé míry podpory vyjadřují různý rozsah
selhání trhu a to, jak úzce činnost souvisí s obchodním využitím.
Oproti předchozím pravidlům státních podpor v této oblasti byly
některé inovační činnosti zařazeny do experimentálního vývoje.
Kromě toho se zjednodušil systém příplatků. Vzhledem
k očekávaným větším důsledkům selhání trhu a očekávaným
větším kladným externalitám se zdají být oprávněné příplatky
pro malé a střední podniky v případě spolupráce malých
a středních podniků a spolupráce s těmito podniky, přeshraniční
spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem
(spolupráce podniků s veřejnými výzkumnými organizacemi).
Podpora na studie technické proveditelnosti v souvislosti s projekty
v oblasti VaVaI se zaměřuje na překonání selhání trhu souvisejícího
s nedokonalými a asymetrickými informacemi. Má se
za to, že tyto studie jsou trhu vzdálenější než samotný projekt,
a proto lze uznat poměrně vysoké míry podpory.
Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému
vlastnictví je zaměřena na selhání trhu související s kladnými
externalitami (přelévání znalostí). Cílem je zvýšit možnosti
malých a středních podniků dosáhnout přiměřených výnosů,
a tím jim poskytnout pobídku k provádění VaVaI.
Podpora pro mladé inovativní podniky byla zavedena za účelem
řešení selhání trhu spojených s nedokonalými a asymetrickými
informacemi, která poškozují tyto podniky zvlášť silně a omezují
jejich schopnost získat přiměřené prostředky na inovační akce.
Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách se
zaměřuje na selhání trhu, jež souvisí s neúplnými informacemi
a kladnými externalitami. Nabízí tak řešení problému spočívajícího
v tom, že inovace ve službách neodpovídají vždy
kategoriím VaV. Inovace činností služeb často spíše než
z využívání existujících vědeckotechnických nebo obchodních
znalostí vyplývá z interakce se zákazníky a konfrontace s trhem.
Navíc se inovace činností služeb obvykle silněji opírá o nové
postupy než o technologický rozvoj. V tomto rozsahu nejsou
inovace postupů a organizační inovace v oblasti služeb vhodně
pokryty podporou na projekty VaV, a proto jsou nutná další
specifická opatření podpory k řešení selhání trhu, která stojí
v cestě těchto inovací.
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací
poskytované zprostředkovateli v oblasti inovací se zaměřuje na
selhání trhu v souvislosti s nedostatečným šířením informací,
externalitami a nedostatečnou koordinací. Státní podpora je
vhodným řešením ke změně pobídek pro malé a střední podniky,
aby takové služby nakupovaly, a ke zvýšení nabídky a poptávky
po službách poskytovaných zprostředkovateli v oblasti inovací.
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků řeší selhání
trhu související s nedokonalými informacemi na trhu práce ve
Společenství. Vysoce kvalifikovaní pracovníci ve Společenství
jsou s větší pravděpodobností najímáni velkými podniky, protože
mají sklon vnímat velké podniky jako podniky, které nabízejí
lepší pracovní podmínky a jistější a přitažlivější zaměstnání.
Naproti tomu malé a střední podniky by mohly mít prospěch
z přenosu důležitých poznatků a větší inovační kapacity, pokud
by byly schopny přijmout vysoce kvalifikované pracovníky
k provádění činností v oblasti VaVaI. Vytváření spojnic mezi
velkými podniky nebo vysokými školami a malými a středními
podniky může přispět rovněž k řešení selhání trhu v souvislosti
s koordinací a podporovat vytváření seskupení.
Podpora pro inovační seskupení se zaměřuje na řešení selhání trhu
související s problémy koordinace, které brzdí rozvoj seskupení
nebo omezují vzájemné působení a toky poznatků v rámci
seskupení. Státní podpora by mohla k tomuto problému přispět
dvěma způsoby: za prvé podporou investování do otevřených
a společných infrastruktur pro inovační seskupení a za druhé
podporou zaměřenou na povzbuzování seskupení ke zlepšení
spolupráce, vytváření sítí a vzdělávání.
2. ROZSAH PŮSOBNOSTI A DEFINICE
2.1 Rozsah působnosti rámce
Tento rámec se vztahuje na státní podporu na výzkum, vývoj
a inovace. Bude se používat v souladu s ostatními politikami
Společenství týkajícími se státní podpory, dalšími ustanoveními
Smluv zakládajících Evropská společenství a právních předpisů
přijatých na základě těchto smluv.
Podle obecných zásad Smlouvy nelze státní podporu schválit, jeli
opatření podpory diskriminační v rozsahu, který není
odůvodněn charakterem státní podpory. S ohledem na VaVaI je
zejména nutné zdůraznit, že Komise neschválí opatření podpory,
které vylučuje možnost využít výsledky VaVaI v ostatních
členských státech.
Veřejné orgány mohou zadat VaV obchodním společnostem
nebo si od nich výsledky VaV zakoupit. Není-li VaV získán za
tržní cenu, bude obvykle využito státní podpory ve smyslu čl. 87
odst. 1 Smlouvy o ES. Jsou-li však tyto kontrakty naopak zadány
C 323/8 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
za tržních podmínek, o čemž může svědčit například vypsání
veřejného nabídkového řízení v souladu s použitelnými směrnicemi
o zadávání veřejných zakázek, zejména směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004
o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími
v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních
služeb (12
) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/
ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání
veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (13
),
Komise obvykle uzná, že se nejedná o státní podporu ve smyslu
čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
Tento rámec se vztahuje na podporu na výzkum, vývoj a inovace
ve všech odvětvích upravených Smlouvou o ES. Použije se rovněž
na odvětví, která podléhají zvláštním pravidlům Společenství pro
státní podporu, nestanoví-li tato pravidla jinak (14
).
Tento rámec se týká státní podpory VaVaI v oblasti životního
prostředí (15
), poněvadž existuje mnoho synergií, které lze využít,
mezi inovacemi souvisejícími s kvalitou a výkonností a inovacemi
týkajícími se optimalizace využívání energií, odpadu a bez-
pečnosti.
Po vstupu v platnost nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne
25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud
jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala
podporu pro výzkum a vývoj (16), je podpora na výzkum a vývoj
poskytovaná malým a středním podnikům vyňata z oznamovací
povinnosti za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES)
č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88
Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům
(17
). Členské státy však mohou takovou podporu
oznamovat. Pokud se rozhodnou tak učinit, bude při posuzování
této oznámené podpory používán tento rámec.
Ačkoli osobní náklady jsou způsobilé v několika opatřeních, na
něž se tento rámec vztahuje, a bylo zavedeno opatření podpory
na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků, obecná podpora
na zaměstnávání a vzdělávání výzkumných pracovníků
spadá i nadále do zvláštních nástrojů státní podpory v oblasti
zaměstnávání a vzdělávání, v současnosti nařízení Komise (ES)
č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88
Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (18
) a nařízení Komise
(ES) č 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87
a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (19
).
Podpora na výzkum, vývoj a inovace pro podniky v nesnázích ve
smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu
a restrukturalizaci podniků v nesnázích (20
) je z oblasti působnosti
tohoto rámce vyloučena.
2.2 Definice
Pro účely tohoto rámce se použijí tyto definice:
a) „malými a středními podniky“ (dále jen „MSP“) „malými
podniky“ a „středními podniky“ se rozumějí podniky ve
smyslu nařízení (ES) č. 70/2001 nebo jiným nařízením,
které jej nahrazuje;
b) „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nepatří do
definice malých a středních podniků;
c) „mírou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená
jako procento přípustných nákladů na projekt. Všechny
částky se uvádějí před odpočtem pro zdanění nebo jiným
poplatkem. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě než je
grant, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu
podpory. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná
na její hodnotu v době poskytnutí. Úroková sazba,
která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet
výše podpory při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba
použitelná v době poskytnutí podpory. Míra podpory se
vypočítává na příjemce;
d) „výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, např.
vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní
formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého
práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je
provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo
experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím
výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk
je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich
výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat
vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové,
nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám
tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným
tímto subjektem;
e) „základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická
práce vynakládaná zásadně za účelem získání
nových vědomostí o základních principech jevů nebo
pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena
na uplatnění nebo využití v praxi;
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/9
(12
) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
(13) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(14) Například článek 3 nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června
1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských
vodních cestách stanoví zvláštní pravidla pro slučitelnost
státní podpory na VaV v odvětví železniční, silniční a vnitrozemské
vodní dopravy.
(15
) Viz stávající pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu
životního prostředí (Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3) bod 7. Mimoto
v souvislosti s revizí pokynů pro ochranu životního prostředí
Komise uváží možnost začlenit nová opatření, která mohou
zahrnovat i ekologické inovace.
(16
) Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22.
(17
) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 364/2004.
(18
) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 363/2004 (Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 20).
(19
) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3. (20
) V současnosti: Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
f) „aplikovaným výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum
nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků
a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo
služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků,
postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí
složitých systémů nezbytných pro aplikovaný výzkum
kromě prototypů, na něž se vztahuje písmeno g);
g) „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování,
formování a používání stávajících vědeckých, technologických,
obchodních a jiných příslušných poznatků
a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo
návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb. Může zahrnovat rovněž
např. jiné činnosti zaměřené na definování koncepce,
plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů
a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů,
výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že
nejsou určeny pro obchodní využití.
Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních projektů
je zahrnut rovněž tehdy, pokud je prototyp nutně
konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš
nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení
a ověření. V případě následného obchodního využití
demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých
nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto
využití.
Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení
výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo
přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně
využívat.
Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné
změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů,
stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když
takovéto změny mohou představovat zlepšení;
h) „vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je
vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení,
které závisejí na výsledku projektu VaVaI;
i) „inovacemi postupů“ (21) se rozumějí realizace nového
nebo podstatně zlepšeného způsobu výroby nebo poskytování
(včetně významných změn techniky, zařízení a nebo
programového vybavení). Za inovace se nepovažují menší
změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo
kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo
logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným
systémům, upuštění od používání určitého postupu,
prosté obnovení nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí
výlučně ze změn v cenách činitelů, úprav, pravidelných
sezónních nebo cyklických změn, obchodování s novými
nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
j) „organizačními inovacemi“ (22
) se rozumějí realizace
nového způsobu organizace obchodních praktik podniků,
pracoviště nebo vnějších vztahů. Za inovace se nepovažují
změny obchodních praktik, organizace pracoviště nebo
vnějších vztahů, které jsou založeny na způsobech organizace,
které jsou již v podniku používány, změny ve strategií
řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého
postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny
plynoucí výlučně ze změn v cenách činitelů, úprav,
pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn,
obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými
výrobky;
k) „vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumějí
výzkumní pracovníci, inženýři, původci průmyslových
vzorů a vedoucí marketinku s vysokoškolským vzděláním
a nejméně pětiletou odbornou praxí. Doba studia v doktorském
programu může být započtena jako doba relevantní
odborné praxe;
l) „vysláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnance
příjemcem po určitou dobu, načež má zaměstnanec právo
vrátit se k svému předchozímu zaměstnavateli;
m) „inovačním seskupením“ se rozumí seskupení nezávislých
podniků – inovativních začínajících, malých, středních
a velkých podniků a výzkumných organizací – působící
v určitém odvětví a regionu a navržené k podněcování
inovační činnosti podporou intenzivních interakcí, sdílením
zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí
a efektivním přispíváním k převodu technologií, vytváření
sítí a šíření informací mezi podniky v seskupení. Členské
státy by měly usilovat přednostně o zajištění vhodné
rovnováhy malých a středních podniků a velkých podniků
v seskupení k dosažení určité kritické míry, zejména
prostřednictvím specializace v určité oblasti VaVaI a se
zohledněním stávajících seskupení v členském státě a na
úrovni Společenství.
3. STÁTNÍ PODPORA VE SMYSLU ČL. 87 ODST. 1
SMLOUVY O ES
Jakékoli financování, které splňuje podmínky čl. 87 odst. 1
Smlouvy o ES bude v zásadě považováno za státní podporu.
V zájmu vyjasnění jsou v následujícím textu podrobněji
rozvedeny situace, které jsou typické pro oblast výzkumu, vývoje
a inovací.
3.1 Výzkumné organizace a zprostředkovatelé v oblasti
inovací jako příjemci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1
Smlouvy o ES
Otázku, zda jsou výzkumné organizace příjemci státní podpory,
je nutno zodpovědět v souladu s obecnými zásadami státní
podpory.
C 323/10 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(21
) Srov. definici v manuálu OSLO, Pokyny pro shromažďování
a interpretaci inovačních dat, 3. vydání, Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj, 2005, strana 49. (22
) Srov. definici v manuálu OSLO, strana 51.
V souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a judikaturou Soudního
dvora ES je nutno veřejné finance na činnosti v oblasti VaVaI
prováděné výzkumnými organizacemi považovat za státní podporu,
pokud jsou splněny všechny podmínky čl. 87 odst. 1
Smlouvy o ES. V souladu s judikaturou to mimo jiné vyžaduje,
aby výzkumná organizace byla vymezena jako podnik ve smyslu
čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. To nezávisí na jejím právním
postavení (zda byla zřízena podle veřejného nebo soukromého
práva) nebo ekonomické povaze (tzn. na tom, zda vytváří či
nevytváří zisk). Rozhodující pro to, aby byla považována za
podnik je skutečnost, zda taková výzkumná organizace provádí
ekonomickou činnost, což je činnost spočívající v nabídce zboží
a nebo služeb na určitém trhu (23
). Jakékoliv veřejné financování
tudíž spadá při splnění dalších podmínek pod čl. 87 odst. 1
Smlouvy o ES.
3.1.1 Veřejné financování nehospodářských činností
Pokud stejný subjekt provádí jak činnosti hospodářské, tak
i nehospodářské povahy, financování z veřejných zdrojů nebude
s cílem dvojího financování spadat pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy
o ES, lze-li jasně oddělit oba uvedené typy hospodářské činnosti,
jakož i příslušné náklady a financování (24
). Důkaz, že tyto
náklady byly správně přiděleny, může být podán předložením
ročních finančních výkazů univerzit a výzkumných organizací.
Komise má nicméně za to, že primární činnosti výzkumných
organizací, jsou obvykle neziskového charakteru, zejména:
— vzdělávání s cílem zvýšit množství a zlepšit kvalifikaci
lidských zdrojů,
— provádění nezávislého výzkumu i výzkumu prováděného
ve spolupráci s jinými subjekty s cílem zvýšit objem
znalostí a zlepšit chápání stávajícího know-how,
— šíření výsledků výzkumu.
Komise má dále za to, že činnosti sloužící převodu technologií
(poskytování licencí, odstředivé vytváření (spin-off) dalších forem
managementu znalostí vytvořených výzkumnou organizací) mají
nehospodářskou povahu, jestliže jsou vnitřní povahy (25
)
a veškeré příjmy z těchto činností jsou reinvestovány do
primárních činností daných výzkumných organizací (26
).
3.1.2 Veřejné financování hospodářských činností
Jestliže výzkumné organizace a další neziskoví zprostředkovatelé
v oblasti inovací (například technologická centra, podnikatelské/
technologické inkubátory, obchodní komory) příležitostně
vykonávají hospodářské činnosti, například pronájem infrastruktur,
poskytování dodavatelských služeb obchodním společnostem
nebo provádění smluvního výzkumu, měly by je provádět
za běžných tržních podmínek a financování těchto činností
z veřejných zdrojů v sobě zpravidla bude obsahovat státní
podporu.
Mohou-li však výzkumné organizace nebo neziskové výzkumné
organizace prokázat, že celková částka financování ze státních
prostředků k poskytnutí určitých služeb, byla předána konečnému
příjemci a prostředník z ní nezískal žádný prospěch,
organizace, která fungovala jako prostředník, nemusí být nutně
považována za příjemce státní podpory.
Ohledně podpor plynoucích konečným příjemcům se použijí
obvyklá pravidla upravující státní podpory.
3.2 Nepřímá státní podpora podniků ve smyslu čl. 87
odst. 1 Smlouvy o ES prostřednictvím veřejně
financovaných veřejných výzkumných organizací
Tento oddíl má za cíl vyjasnit, za jakých podmínek získávají
podniky výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES
v případech smluvního výzkumu prováděného určitou výzkumnou
organizací nebo výzkumu prováděného ve spolupráci
s výzkumnou organizací. Ohledně zbytku úpravy obsažené
v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se použijí obvyklá pravidla.
V souladu s relevantní judikaturou bude zapotřebí zejména
posoudit, zda lze jednání veřejné výzkumné organizace připisovat
státu (27).
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/11
(23
) Věc 118/85, Komise v. Itálie [1987] Sb. rozh. 2599, odstavec 7; věc
C-35/96 Komise v. Itálie [1998] Sb. rozh. I-3851, CNSD, odstavec 36;
věc C-309/99, Wouters [2002] Sb. rozh. I-1577, odstavec 46.
(24
) Ekonomické činnosti spočívající v konkrétním výzkumu prováděném
na objednávku průmyslového subjektu cestou pronájmu
výzkumných infrastruktur a poskytování poradenských služeb.
(25) Vnitřní povahou Komise se rozumí situace, kdy je management
znalostí výzkumné organizace (výzkumných organizací) prováděn
buďto oddělením nebo pobočkou výzkumné organizace nebo
společně s dalšími výzkumnými organizacemi. Svěření dodávek
specifických služeb třetím stranám prostřednictvím veřejné soutěže
obvykle nezbavuje tyto činnosti povahy činností vnitřních.
(26) Ohledně všech zbývající druhů převodu technologií, na něž
organizace získávají státní podporu, se Komise nedomnívá, že by
mohla na základě svých současných poznatků obecně rozhodnout
o tom, že financování takovýchto činností má povahu státní
podpory. Komise zdůrazňuje povinnost členských států danou
ustanovením čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES vyhodnotit povahu těchto
opatření v každém jednotlivém případě a oznámit tato opatření
Komisi, mají-li za to, že představují státní podporu.
(27
) Srov. věc C-482/99, Francie v. Komise, [2002] Sb. rozh. I-4397,
k otázce přisuzovatelnosti státu.
3.2.1 Výzkum jménem podniků (smluvní výzkum nebo
výzkumné služby)
Tento bod se týká situace, v níž je projekt prováděn výzkumnou
organizací pro určitý podnik. Výzkumná organizace jednající
jako příkazník poskytuje službu podniku jednajícímu jako
příkazce v situacích kdy i) příkazník obdrží úměrnou úplatu za
svou službu a a ii) příkazce určí podmínky této služby. Příkazce
obvykle vlastní výsledky projektu a nese riziko neúspěchu. Pokud
výzkumná organizace provádí takovou zakázku, není obvykle
prostřednictvím výzkumné organizace postoupena podniku
žádná státní podpora, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
1. výzkumná organizace poskytuje službu za tržní cenu nebo,
2. neexistuje-li tržní cena, výzkumná organizace poskytuje
službu za cenu, která zahrnuje plně náklady a přiměřený
zisk.
3.2.2 Spolupráce podniků a výzkumných organizací
V případě projektu prováděného ve spolupráci se na návrhu
projektu podílejí, k jeho provedení přispívají a riziko a výsledek
projektu sdílejí nejméně dva partneři.
V případě projektů prováděných ve spolupráci společně podniky
a výzkumnými organizacemi Komise předpokládá, že prostřednictvím
výzkumné organizace není průmyslovému partneru
poskytnuta žádná nepřímá státní podpora díky příznivým
podmínkám spolupráce, pokud je splněna jedna z těchto
podmínek:
1. zúčastněné podniky hradí plně náklady projektu,
2. výsledky, které nemají za následek vznik práv k duševnímu
vlastnictví, mohou být obecně šířeny a případná práva
k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI
náležejí plně (28
) výzkumné organizaci,
3. výzkumná organizace obdrží od zúčastněných podniků
náhradu rovnající se tržní ceně práv k duševnímu vlastnictví
(29
), která plynou z činnosti výzkumné organizace
v souvislosti s projektem a které se převedou na zúčastněné
podniky. Případný příspěvek zúčastněných podniků
na náklady výzkumné organizace se od této náhrady
odečte.
Není-li splněna žádná z výše uvedených podmínek, členský stát
se může spolehnout na jednotlivé posouzení projektu spolupráce
(30
). Státní podpora nemusí být přítomna, pokud posouzení
smluvní dohody mezi partnery vede k závěru, že případná
práva k duševnímu vlastnictví s ohledem na výsledky VaVaI
a práva na přístup k výsledkům jsou přidělena různým
partnerům podílejícím se na spolupráci s přiměřeným zohledněním
jejich zájmů, odvedené práce a finančních a jiných příspěvků
k projektu. Nejsou-li splněny podmínky 1), 2) a 3) a jednotlivé
posouzení projektu spolupráce nevede k závěru, že se nejedná
o státní podporu, Komise bude považovat celou výši příspěvku
výzkumné organizace na projekt za podporu podnikům.
4. SLUČITELNOST PODPORY PODLE ČL. 87 ODST. 3
PÍSM. B) SMLOUVY O ES
Podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES lze podporu VaVaI,
která má napomoci uskutečnění významného projektu společného
evropského zájmu, považovat za slučitelnou se společným
trhem.
Komise vyvodí závěr, že čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES
platí, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:
1. navrhovaná podpora se týká projektu, který je jasně
definován z hlediska svého provedení, včetně účastníků
a cílů projektu. Komise se rovněž může rozhodnout, že
bude určitou skupinu projektů považovat za jediný projekt.
2. projekt musí být ve společném evropském zájmu: projekt
musí přispět konkrétním, jasným a identifikovatelným
způsobem k zájmu Společenství. Výhoda dosažená cílem
tohoto projektu nesmí být omezena na členský stát nebo
členské státy, které jej realizují, ale musí být rozšířena na
Společenství jako celek. Projekt musí představovat
významný posun vpřed s ohledem na cíle Společenství,
například tím, že má velký význam pro evropský
výzkumný prostor nebo že je předním projektem evropského
průmyslu. Skutečnost, že projekt uskutečňují podniky
z různých zemí, nepostačuje. Pozitivní účinky
podpory lze prokázat např. významným přeléváním pro
společnost, přispěním opatření ke zlepšení situace
Společenství s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku,
vytvořením nových trhů nebo vývojem nových technologií.
C 323/12 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(28
) „Plné přidělení“ znamená, že výzkumná organizace požívá plných
hospodářských výhod těchto práv tím, že si k nim ponechá plné
dispoziční právo, zejména vlastnické právo a právo poskytnout
licence. Tyto podmínky mohou být uděleny i v případě, že se daná
organizace rozhodne uzavřít další smlouvy týkající se těchto práv
včetně poskytnutí příslušných licencí partneru spolupráce.
(29
) „Úplata odpovídající tržní ceně za práva k duševnímu vlastnictví“
znamená získání plného hospodářské užitku z těchto práv. V souladu
s obecnými zásadami státních podpor a s uvážením obtíží logicky
vyplývajících z daného předmětu objektivně určit tržní cenu práv
k duševnímu vlastnictví bude Komise považovat tuto podmínku za
splněnu, jestliže výzkumná organizace jakožto prodávající bude
v okamžiku uzavření smlouvy jednat tak, aby získala co nejvyšší
možnou protihodnotu.
(30
) Tímto ustanovením se nemění povinnost členských států oznamovat
určitá opatření podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.
Přínosy projektu by neměly být omezeny na výrobní
odvětví přímo dotčené, ale jeho výsledky musí mít
v hospodářství v rámci Společenství širší význam a využití
(navazující trhy, alternativní využití v jiných odvětvích atd.);
3. podpora je nezbytná pro dosažení stanoveného cíle
společného zájmu a přestavuje pobídku pro provedení
projektu, který musí zahrnovat i vysokou míru rizika. To
lze prokázat rentabilitou projektu, výší investice a peněžními
toky v čase a studiemi proveditelnosti, posouzením
rizik a stanovisky odborníků;
4. projekt má velký význam s ohledem na svou povahu
a rozsah: musí to být vzhledem k cíli projekt smysluplný
a dostatečně rozsáhlý.
Komise bude na oznámení pohlížet příznivěji, pokud příjemce
sám k projektu významně přispěje. Bude též příznivěji pohlížet
na oznámené projekty, do nichž budou zapojeny podniky nebo
výzkumné subjekty z významného počtu členských států.
Aby Komise mohla daný případ řádně posoudit, je nutno
prokázat společný evropský zájem v praxi: např. je nutno
prokázat, že projekt umožňuje dosáhnout významného pokroku
k dosažení konkrétních cílů Společenství.
5. SLUČITELNOST PODPORY S ČL. 87 ODST. 3
PÍSM. C) SMLOUVY O ES
Státní podpora na výzkum, vývoj a inovace je slučitelná se
společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES,
pokud na základě ověření vyváženosti vede k větší činnosti
v oblasti VaVaI, aniž by nepříznivě ovlivnila podmínky
obchodování v rozsahu, který je v rozporu se společným
zájmem. Komise bude pohlížet příznivě na oznámení opatření
podpory, která jsou doložena pečlivým vyhodnocením obdobných
opatření podpory v minulosti s prokázáním motivačního
účinku podpory. Následující opatření jsou způsobilá k přiznání
slučitelnosti podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.
5.1 Podpora na projekty v oblasti VaV
Podpora na projekty v oblasti VaV bude považována za
slučitelnou se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES, jestliže jsou splněny podmínky stanovené
v tomto oddílu.
5.1.1 Kategorie výzkumu
Podpořená část výzkumného projektu musí zcela spadat do
jedné či několika z těchto kategorií výzkumu: základní výzkum,
aplikovaný výzkum, experimentální vývoj.
Při zařazení různých činností bude Komise odkazovat na vlastní
praxi a rovněž na zvláštní příklady a vysvětlivky uvedené
v manuálu Frascati o měření vědeckých a technických činností,
navržené standardní praktiky pro přehledy výzkumného a experimentálního
vývoje (31
).
Skládá-li se projekt z různých úkolů, tyto úkoly musí být
kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního
výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje
nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií.
Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup
s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu
k činnostem bližším trhu. V souladu s tím Komisi nic nebrání
v tom, aby určitý úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu
jako aplikovaný výzkum, zařadila jako aplikovaný výzkum,
a zároveň zjistila, že určitá činnost prováděná v rámci projektu
v dřívějším okamžiku představuje experimentální vývoj nebo že
nepředstavuje výzkum vůbec.
5.1.2 Základní míry podpory
Míra podpory vypočtená na základě způsobilých nákladů
projektu nesmí přesáhnout:
a) 0 % u základního výzkumu;
b) 0 % u aplikovaného výzkumu;
c) % u experimentálního vývoje.
Míru podpory je nutno zjistit pro každého příjemce a pro
každého partnera, který obdrží státní podporu v rámci projektu
prováděného ve spolupráci.
V případě státní podpory na projekt v oblasti VaV, který se
provádí ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky,
nesmí společná podpora vyplývající z přímé státní podpory
konkrétního výzkumného projektu a příspěvků (pokud představují
podporu – viz oddíl 3.2. od výzkumných organizací
k tomuto projektu překročit u žádného přijímacího podniku
dané výše mezní hodnoty podpory.
5.1.3 Příplatky
Mezní částky stanovené pro aplikovaný výzkum a experimentální
vývoj lze zvýšit takto:
a) pokud má být podpora poskytnuta malým a středním
podnikům, míru podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů
u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých
podniků;
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/13
(31
) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 2002.
b) do maximální míry podpory ve výši 80 % lze příplatek 15
procentních bodů uplatnit, pokud (32
):
i) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně
dvěma na sobě nezávislými podniky a jsou splněny
tyto podmínky:
— jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých
nákladů projektu prováděného ve spolu-
práci,
— projekt musí zahrnovat spolupráci s nejméně
jedním malým nebo středním podnikem nebo
přeshraniční spolupráci, tj. činnosti v oblasti
výzkumu a vývoje se uskutečňují nejméně ve
dvou různých členských státech,
ii) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem
a výzkumnou organizací, zejména v kontextu koordinace
vnitrostátních politik VaV a jsou splněny tyto
podmínky:
— výzkumná organizace nese alespoň 10 % způsobilých
nákladů projektu,
— výzkumná organizace má právo zveřejnit
výsledky výzkumného projektu v míře, v níž
pocházejí z výzkumu prováděného touto orga-
nizací,
iii) pouze v případě aplikovaného výzkumu, jestliže jsou
výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím
technických a vědeckých konferencí nebo jejich
zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopisech
nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem
(databáze, v nichž jsou pro každého dostupné prvotní
údaje o výzkumu) nebo prostřednictvím volného
softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým
kódem.
Pro účely bodů i) a ii) se subdodávky nepovažují za účinnou
spolupráci. V případě spolupráce podniku s výzkumnou
organizací se nejvyšší možné míry podpory a příplatků
stanovené v tomto rámci nevztahují na výzkumné
organizace.
Tabulka znázorňující míru podpory:
Malý podnik
Střední pod-
nik
Velký podnik
Základní výzkum 100 % 100 % 100 %
Aplikovaný výzkum 70 % 60 % 50 %
Aplikovaný výzkum 80 % 75 % 65 %
v případě:
— spolupráce mezi
podniky;
Malý podnik
Střední pod-
nik
Velký podnik
pro velké podniky:
přeshraniční spolupráce
nejméně s jedním
malým nebo
středním podnikem
nebo
— spolupráce podniku
s výzkumnou orga-
nizací
nebo
— šíření výsledků
Experimentální vývoj 45 % 35 % 25 %
Experimentální vývoj 60 % 50 % 40 %
v případě:
— spolupráce mezi
podniky;
pro velké podniky,
přeshraniční spolupráce
nebo spolupráce
s alespoň
jedním malým nebo
středním podnikem
nebo
— spolupráce podniku
s výzkumnou orga-
nizací
5.1.4 Způsobilé náklady
Míra podpory bude vypočtena na základě nákladů na výzkumný
projekt v rozsahu, v němž mohou být považovány za způsobilé.
Veškeré způsobilé náklady musí být přiděleny na konkrétní
kategorie VaV.
Způsobilé jsou tyto náklady:
a) osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní
podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely
výzkumného projektu);
b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy
jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto
nástroje a vybavení využívány pro projekt po celou dobu
jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány
pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu
vypočtené pomocí správných účetních postupů;
c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy
jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za
způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy
odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou
C 323/14 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(32
) Projekty financované v rámcovém programu Evropského společenství
pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace budou mít
automaticky nárok na příspěvek za spolupráci kvůli minimálním
podmínkám účasti na těchto projektech.
vypočteny v souladu se správnými účetními postupy.
U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady
na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;
d) náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty
zakoupené nebo které byly předmětem licence pořízené od
vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce
proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo
při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na poradenské
a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné
činnosti;
e) dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku
výzkumného projektu;
f) ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál,
dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo
v důsledku provádění výzkumné činnosti.
5.1.5 Vratná záloha
Pokud členský stát poskytuje vratnou zálohu, která se považuje
za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, použijí
se níže uvedená pravidla:
Kdykoli je členský stát schopen prokázat na základě platné
metodiky spočívající na dostatečně ověřitelných údajích, že je
možné vypočíst hrubý ekvivalent grantu takovéto podpory
poskytnuté formou vratné zálohy a na tomto základě vytvořit
režim podpory, kde tento ekvivalent hrubého grantu splňuje
podmínky maximálních měr podpory stanovené v tomto oddíle,
může tento režim a související metodiku oznámit Komisi.
Přijme-li Komise tuto metodiku a uzná-li režim za slučitelný,
podpora může být udělena na základě ekvivalentu hrubého
grantu této vratné zálohy až do měr podpory přípustných podle
ustanovení tohoto oddílu.
Ve všech ostatních případech je vratná záloha vyjádřena jako
procentní podíl způsobilých nákladů; pak smí překročit míry
uvedené v tomto oddíle za podmínky, že jsou splněny následující
požadavky.
Aby Komise mohla opatření podpory posoudit, je nutno určit
podrobná ustanovení o splacení zálohy v případě úspěšnosti
projektu a jasně vymezit, co se bude považovat za úspěšný
výsledek výzkumné činnosti. Všechny tyto prvky musí být
oznámeny Komisi. Komise přezkoumá, zda definice úspěšného
výsledku byla stanovena na základě přiměřené a uvážlivé
hypotézy.
V případě úspěšného výsledku musí opatření zabezpečit splacení
zálohy s úrokem, který se přinejmenším rovná použitelné
úrokové sazbě vypočtené podle sdělení Komise o metodě
stanovení referenčních a diskontních sazeb (33
).
V případě úspěchu, který přesahuje výsledek definovaný jako
úspěšný, by měl být členský stát oprávněn požadovat další platby
kromě splacení částky zálohy včetně úroku podle referenční
sazby stanovené Komisí.
Jestliže projekt neuspěje, záloha nemusí být splacena zcela.
V případě částečného úspěchu bude Komise za běžných
okolností požadovat, aby zajištěné splacení bylo úměrné stupni
dosaženého úspěchu.
Záloha může zahrnovat nejvýše 40 % způsobilých nákladů
v případě experimentálního vývoje a 60 % v případě aplikovaného
výzkumu, k nimž lze přičíst příplatky.
5.1.6 Daňová opatření
Na základě hodnotících studií (34
) předložených v oznámení
členských států bude Komise považovat opatření daňové
podpory VaVaI za mající motivační účinek tím, že podněcují
vyšší výdaje na VaVaI ze strany podniků.
Míra podpory v případě daňové státní podpory VaVaI se vypočte
buď na základě jednotlivých projektů v oblasti VaVaI nebo na
úrovni podniku jako poměr mezi celkovou úlevou na dani
a částkou veškerých způsobilých nákladů na VaVaI vzniklých
v období nejvýše tří po sobě následujících fiskálních roků.
V posledně jmenovaném případě se oznámení opatření daňové
podpory VaVaI může týkat bez rozdílu všech způsobilých
činností VaVaI; v tomto případě nesmí být překročena příslušná
míra podpory na experimentální vývoj (35
).
V době oznámení musí členský stát předložit odhad počtu
příjemců.
5.1.7 Klauzule o vyrovnávací podpoře
K řešení skutečného nebo možného přímého či nepřímého
narušení mezinárodního obchodu lze povolit vyšší míry
podpory, než jsou obecně přípustné podle tohoto oddílu, pokud
soutěžitelé usazení mimo Společenství – přímo či nepřímo –
obdrželi (v posledních třech letech) nebo dostanou v rovnocenné
míře podporu na obdobné projekty, programy, výzkum, vývoj
nebo technologie. Pokud je však pravděpodobné, že k narušení
mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze
dotyčného odvětví po více než třech letech, lze v souladu s tím
rozhodné období prodloužit.
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/15
(33
) Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3, zveřejněno rovněž na adrese:
http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/legislation/refe-
rence.html.
(34
) Třebaže to nemusí být možné provést ex ante pro nově zavedené
daňové opatření státní podpory, od členských států bude očekáváno
předložení hodnotících studií o motivačních účincích jejich vlastních
daňových opatření.
(35
) Naopak v případě, kde opatření státní podpory na VaVaI činí rozdíl
mezi různými kategoriemi VaVaI, nelze překročit relevantní míry
podpory.
Je-li možné, dotčený členský stát poskytne Komisi dostatečné
informace, aby tato mohla situaci posoudit, zejména s ohledem
na nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má
soutěžitel z třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o poskytnuté
nebo navrhované podpoře, může své rozhodnutí založit na
nepřímých důkazech.
5.2 Podpora na studie technické proveditelnosti
Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro
účely činností aplikovaného výzkumu nebo experimentálního
vývoje je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu, že míra podpory
vypočtená na základě nákladů na studie, nepřekročí tyto míry
podpory:
a) u malých a středních podniků 75 % v případě vypracování
studií pro účely činností aplikovaného výzkumu a 50 %
v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního
vývoje;
b) u velkých podniků, 65 % v případě vypracování studií pro
účely činností aplikovaného výzkumu a 40 % v případě
vypracování studií pro účely činností experimentálního
vývoje.
5.3 Podpora pro malé a střední podniky na náklady
práv k průmyslovému vlastnictví
Podpora poskytnutá malým a středním podnikům na náklady
související se získáním a uznáním patentů nebo jiných práv
k průmyslovému vlastnictví je slučitelná se společným trhem ve
smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES do stejné míry
podpory jako v případě podpory VaV u výzkumných činností,
které poprvé vedly k dotčeným právům k průmyslovému
vlastnictví.
Způsobilými náklady jsou
a) veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv
v prvním právním řízení včetně nákladů spojených
s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky
i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním
přihlášky před udělením práva;
b) náklady na překlady a další náklady, které vzniknou
v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním
v dalších právních řízeních;
c) náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním
platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným
námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou
až po udělení práva.
5.4. Podpora pro mladé inovativní podniky
Podpora pro mladé inovativní podniky je slučitelná se společným
trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jsou-li
splněny následující podmínky (36
):
a) příjemcem je malý podnik, který v době poskytnutí
podpory existuje po dobu kratší 6 let a
b) příjemcem je inovativní podnik, a to na základě toho, že:
i) členský stát může na základě vyhodnocení provedeného
vnějším znalcem, a to zejména na základě
obchodního plánu prokázat, že příjemce v předvídatelné
budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo
postupy, které jsou technologicky nové nebo značně
zdokonalené ve srovnání se současným stavem
v daném odvětví ve Společenství a které znamenají
riziko technického nebo průmyslového neúspěchu,
nebo
ii) výdaje příjemce na VaV představují alespoň 15 % jeho
celkových provozních výdajů alespoň v jednom ze tří
let předcházejících udělení podpory, nebo, v případě
začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou
finanční situaci v předchozích letech, v souladu
s auditem za jeho současné fiskální období potvrzeným
vnějším auditorem;
c) podpora nepřevýší částku 1 milionu EUR. Výše této
podpory nesmí překročit částku 1,5 milionu EUR v regionech
způsobilých na základě odchylky podle čl. 87 odst. 3
písm. a) Smlouvy o ES a 1,25 milionu EUR v regionech
způsobilých na základě odchylky podle čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES.
Příjemce může obdržet podporu pouze jednou během období, ve
kterém je způsobilý jako mladý inovativní podnik. Tuto podporu
lze kumulovat s jinými podporami poskytnutými podle tohoto
rámce, přičemž podpora na výzkum, vývoj a inovace je
předmětem výjimky podle nařízení (ES) č. 364/2004 nebo
jiného nařízení, které jej nahradí, a podporou schválenou Komisí
podle pokynů pro rizikový kapitál.
Příjemce nesmí obdržet státní podporu jinou než podporu VaVaI
a podporu na rizikový kapitál dříve, než tři roky po poskytnutí
podpory pro mladé inovativní podniky.
5.5 Podpora na inovace postupů a organizační inovace
ve službách
Inovace ve službách nemusí vždy spadat do kategorií výzkumu
vymezených v oddílu 5.1, ale jsou typicky méně systematické
C 323/16 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(36) Tím není dotčeno použití pokynů pro vnitrostátní regionální
podporu na léta 2007–2013 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13)
a zejména udělení podpory nově založeným malým podnikům do
celkové částky 2 milionů EUR na malý podnik se sídlem v oblastech,
kde se lze odchýlit od ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy
o ES.
a často vycházejí z interakce se zákazníky, poptávky na trhu,
přijetí obchodních a organizačních modelů a praktik z inovativnějších
odvětví nebo obdobných zdrojů.
Podpora na inovace postupů a organizační inovace ve službách je
slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES při maximální míře podpory 15 %
v případě velkých podniků, 25 % v případě středních podniků
a 35 % v případě malých podniků. Velké podniky jsou způsobilé
pro tuto podporu pouze tehdy, spolupracují-li s malými
a středními podniky, pokud jde o podporovanou činnost,
přičemž spolupracujícím malým a středním podnikům musí
vzniknout nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů.
Běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek,
výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených
operací nejsou způsobilé pro státní podporu, i když mohou
představovat zdokonalení.
Musí být splněny tyto podmínky:
a) organizační inovace musí vždy souviset s používáním
a využitím informačních a komunikačních technologií (IKT)
ke změně organizace;
b) inovace je formulována jako projekt s určeným a kvalifikovaným
vedoucím projektu a s určenými náklady na projekt;
c) výsledkem podpořeného projektu je vypracování normy,
modelu podnikání, metodiky nebo koncepce, které lze
soustavně reprodukovat, případně certifikovat a patentovat;
d) inovace postupů nebo organizační inovace jsou nové nebo
významně zdokonalené v porovnání se současným stavem
daného odvětví ve Společenství. Novost může členský stát
prokázat například na základě přesného popisu inovace ve
srovnání se současným postupem nebo organizačními
technikami používanými jinými podniky ve stejném
odvětví;
e) projekt v oblasti inovací postupů nebo organizačních
inovací zahrnuje značnou míru rizika. Toto riziko může
členský stát prokázat například tím, že přesvědčivě doloží:
náklady na projekt v poměru k obratu společnosti, dobu
potřebnou k vyvinutí nového postupu, očekávané výnosy
z inovace postupů ve srovnání s náklady na projekt
a pravděpodobnost selhání.
Způsobilé náklady jsou stejné jako u podpory VaV (srov. oddíl).
V případě organizačních inovací však náklady na nástroje
a vybavení zahrnují pouze náklady na nástroje a vybavení IKT.
5.6 Podpora na poradenské služby a podpůrné služby
v oblasti inovací
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti
inovací je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES pouze tehdy, jsou-li splněny následující
podmínky:
1. příjemcem je malý nebo střední podnik;
2. podpora udělená v kterémkoli tříletém období nepřesáhne
maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce (37
);
3. poskytovatel služeb má prospěch z vnitrostátní nebo
evropské certifikace. Nemá-li poskytovatel služeb prospěch
z vnitrostátní nebo evropské certifikace, nesmí podpora
činit víc než 75 % způsobilých nákladů;
4. příjemce musí použít státní podporu na to, aby pořídil tyto
služby za tržní cenu (nebo je-li poskytovatel služeb
neziskovou organizací za cenu, která zahrnuje celé náklady
a přiměřený zisk).
Způsobilé jsou tyto náklady:
— u poradenských služeb v oblasti inovací jsou to následující
náklady: konzultace vedení, technologická pomoc, služby
v oblasti převodu technologií, vzdělávání, poradenství při
nabývání a ochraně práv k duševnímu vlastnictví a při
obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními
smlouvami, poradenství v souvislosti s používáním norem,
— u podpůrných služeb v oblasti inovací jsou to následující
náklady: kancelářské prostory, databáze, technické knihovny,
výzkum trhu, použití laboratoře, označování,
zkoušení a osvědčování jakosti.
Je-li poskytovatel služeb neziskovým subjektem, může být
podpora poskytnuta formou snížení ceny jakožto rozdílu mezi
zaplacenou cenou a tržní cenou (nebo cenou, v níž jsou
zakalkulovány plné náklady a přiměřená marže). V takovém
případě by měly členské státy zřídit systém zajišťující transparentnost
plných nákladů poskytnutých poradenských a podpůrných
služeb, jakož i ceny zaplacené příjemcem, aby bylo možno
změřit a průběžně sledovat poskytovanou podporu.
5.7 Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných
pracovníků
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků
vyslaných z veřejné výzkumné organizace nebo velkého podniku
do malých a středních podniků je slučitelná se společným trhem
ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES za předpokladu,
že jsou splněny tyto podmínky:
Vyslaní pracovníci nesmějí nahrazovat jiné zaměstnance, ale být
zaměstnáni v nově vytvořené funkci v rámci podniku a musí být
ve výzkumné organizaci nebo velkém podniku, který takovéto
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/17
(37
) Aniž by byla dotčena možnost pobírat zároveň podporu de minimis
ohledně dalších způsobilých výdajů.
pracovníky vysílá, zaměstnáni nejméně po dobu dvou let. Vyslaní
pracovníci musí v malém nebo středním podniku, který dostává
podporu, pracovat na činnostech VaVaI .
Způsobilými náklady jsou veškeré osobní náklady na vypůjčení
a zaměstnání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně nákladů
na využití personální agentury, jakož i příspěvek na mobilitu pro
vyslané pracovníky. Maximální míra podpory činí 50 %
způsobilých nákladů po dobu nejvýše 3 let na podnik
a vypůjčenou osobu.
Toto ustanovení neumožňuje zahrnout náklady na poradenství
(úhrada služeb poskytnutých odborníkem, aniž by byl tento
odborník v podniku zaměstnán) jako takové, na něž se vztahují
pravidla podpory pro malé a střední podniky (38
).
5.8 Podpora pro inovační seskupení
Investiční podporu lze poskytnout na zřízení, rozšíření
a povzbuzení inovačních seskupení výhradně právnické osobě,
která inovační seskupení provozuje. Tento subjekt odpovídá za
organizaci účasti a přístupu do sídla seskupení, využívání jeho
zařízení a podílení se na jeho činnostech. Přístup do sídla
seskupení, využívání jeho zařízení a podílení se na jeho
činnostech nelze omezit a poplatky účtované za využívání jeho
zařízení a podílení se na jeho činnostech musí být v souladu
s příslušnými náklady seskupení.
Taková podpora může být udělena těmto zařízením:
— zařízení pro vzdělávací a výzkumná střediska,
— výzkumné infrastruktury s otevřeným přístupem: laboratoře,
zkušebny,
— širokopásmové síťové infrastruktury.
Maximální míra podpory činí 15 %.
V případě regionů způsobilých pro podporu podle čl. 87 odst. 3
písm. a) Smlouvy o ES má Komise za to, že míra podpory nesmí
překročit:
— 30 % pro regiony s méně než 75 % průměru HDP EU-25 na
obyvatele, u nejvzdálenějších regionů s vyšším HDP na
obyvatele a u regionů se statistickým účinkem do 1. ledna
2011 (39
),
— 40 % pro regiony s méně než 60 % průměru HDP EU-25 na
obyvatele,
— 50 % pro regiony s méně než 45 % průměru HDP EU-25 na
obyvatele.
Jako projev uznání jejich zvláštního znevýhodnění budou
nejvzdálenější regiony způsobilé pro další příplatek ve výši
20 % HDP, jestliže jejich HDP na obyvatele klesne pod 75 %
průměru EU-25 a v ostatních případech ve výši 10 %.
Regiony se statistickým účinkem, které spadají do odchylky
podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, budou od 1. ledna
2010 způsobilé pro 20 % míru podpory.
Je-li podpora udělena malému nebo střednímu podniku, lze
maximální míru zvýšit o 20 procentních bodů u malého
podniku a 10 procentních bodů v případě podpory pro střední
podnik.
Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do
pozemků, budov, strojního zařízení a vybavení.
Provozní podporu na povzbuzení inovačních seskupení lze
poskytnout právnické osobě provozující inovační seskupení. Tato
podpora musí být dočasná a zpravidla musí být její poskytování
do určité doby zastaveno, aby existovala pobídka k tomu, že
budou ceny v přiměřeném časovém horizontu odrážet náklady.
Takováto podpora může být udělena na omezenou dobu pěti let
za podmínky, že se poskytovaná částka podpory postupně
snižuje („degresivní podpora“). Její intenzita může v prvním roce
dosáhnout 100 %, ale v pátém roce musí lineárně poklesnout až
na nulu. Trvání nedegresivní podpory je omezenou celkovou
dobou pěti let a její intenzita nesmí převýšit 50 % způsobilých
nákladů. V řádně odůvodněných případech a na základě
přesvědčivých důkazů předložených oznamujícím členským
státem může být podpora na povzbuzení seskupení udělena na
delší dobu, jež však nepřekročí deset let.
Způsobilými náklady jsou osobní a administrativní náklady
spojené s těmito činnostmi:
— marketing seskupení s cílem získat pro účast v něm další
společnosti,
— správa veřejně přístupných zařízení seskupení,
— organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí
na podporu výměny znalostí a vytváření sítí mezi členy
seskupení.
Při oznamování investiční podpory nebo podpory na povzbuzení
seskupení musí členský stát poskytnout rozbor technologické
specializace inovačního seskupení, stávajícího
regionálního potenciálu, stávající výzkumné kapacity, přítomnosti
seskupení ve Společenství se stejným účelem a možných
tržních objemů činností seskupení.
Případy, kdy členské státy financují inovační infrastrukturu, která
budeme být provozována na bázi otevřeného přístupu pro
neziskové organizace, budou posuzovány podle ustanovení
oddílu 3.1.
C 323/18 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(38
) V současnosti: nařízení (ES) č. 70/2001.
(39
) Srov. Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013,
odstavce 18-20.
6. MOTIVAČNÍ ÚČINEK A NEZBYTNOST PODPORY
Státní podpora musí mít motivační účinek, tj. musí vést k tomu,
že příjemci změní své chování tak, že se zvýší jejich činnost
v oblasti VaVaI. V důsledku podpory by se měla činnost v oblasti
VaVaI zvýšit, pokud jde o míru, rozsah, vynaloženou částku nebo
rychlost.
Komise se domnívá, že státní podpora nepředstavuje pro
příjemce pobídku ve všech případech, kdy činnost v oblasti
VaVaI (40
) byla zahájena před tím, než příjemce podal žádost
o podporu u vnitrostátních orgánů.
Pokud podpořený projekt v oblasti VaVaI nebyl zahájen před
podáním žádosti, Komise má za to, že motivační účinek je
automaticky splněn u těchto opatření podpory:
— podpora na projekt a studie proveditelnosti, pokud je
příjemce podpory malým nebo středním podnikem a pokud
je částka podpory nižší než 7,5 milionů EUR na projekt na
jeden malý nebo střední podnik,
— podpora pro malé a střední podniky na náklady práv
k průmyslovému vlastnictví,
— podpora pro mladé inovativní podniky,
— podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti
inovací,
— podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků.
U všech ostatních opatření (41
) bude Komise požadovat, aby
členské státy doložily motivační účinek.
K ověření, zda plánovaná podpora přiměje příjemce podpory
podniky k tomu, že změní své chování tak, že se zvýší jejich
činnost v oblasti VaVaI, členské státy předem poskytnou
vyhodnocení zvýšené činnosti v oblasti VaVaI pro všechna
jednotlivá opatření posuzovaná Komisí na základě srovnávací
analýzy porovnávající situaci bez podpory a situaci, kdy je
podpora poskytnuta. Lze použít následující kritéria spolu
s dalšími relevantními kvantitativními a nebo kvantitativními
faktory předloženými členskými státy, které podaly příslušné
oznámení:
Rozšíření rozsahu projektu: růst celkových nákladů na projekt (bez
snížení výdajů příjemce podpory v porovnání se situací, kdy by
nebyla poskytnuta podpora); zvýšení počtu osob přidělených na
činnosti v oblasti VaVaI;
Rozšíření rozsahu: zvýšení počtu očekávaných přínosů projektu;
náročnější projekt, který se vyznačuje vyšší pravděpodobností
dosažení zásadního pokroku na poli vědy nebo techniky či
vyšším rizikem neúspěchu (spojeným zejména s vyšším rizikem
obsaženým ve výzkumném projektu, s dlouhodobou povahou
projektu a s nejistotou ohledně jeho výsledků).
Urychlení postupu projektu: kratší doba dokončení projektu ve
srovnání se situací, kdy by byl projekt uskutečňován bez
podpory;
Zvýšení celkové částky vynaložené na VaVaI: celkové zvýšení nákladů
na VaVaI vynaložených příjemcem; změny rozpočtových
prostředků přidělených na projekt (bez odpovídajícího snížení
rozpočtu jiných projektů); zvýšení nákladů na VaVaI vynaložených
příjemcem vyjádřené jako podíl celkového obratu;
Pokud lze prokázat významný účinek na alespoň jeden z těchto
prvků s přihlédnutím k běžnému chování podniku v příslušném
odvětví, Komise obvykle vyvodí závěr, že navrhovaná podpora
má motivační účinek.
Pokud Komise provádí podrobné posouzení jednotlivého
opatření, tyto ukazatele nelze považovat za dostatečné k prokázání
motivačního účinku a bude nutno Komisi předložit
dodatečné důkazy.
Při posuzování režimu podpory jsou podmínky týkající se
motivačního účinku pokládány za splněné, pokud se členský stát
zaváže poskytovat individuální podporu v rámci schváleného
režimu podpory teprve po ověření, zda je přítomen motivační
účinek, a k předkládání výročních zpráv o provádění schváleného
režimu. Ve svých výročních zprávách členský stát musí uvést, jak
posoudil motivační účinek podpory před jejím poskytnutím
s použitím výše uvedených kvantitativních a kvalitativních
ukazatelů.
7. SLUČITELNOST PODPORY S VÝHRADOU
PODROBNÉHO POSOUZENÍ
Komise se domnívá, že zvýšení činnosti v oblasti VaVaI ve
Společenství je ve společném zájmu Společenství, jelikož lze
očekávat, že významně přispěje k růstu, prosperitě a trvale
udržitelnému rozvoji. V této souvislosti Komise uznává, že státní
podpora hraje pozitivní roli, je-li dobře zaměřená a vytváří-li
vhodnou pobídku pro podniky, aby zvýšily VaVaI. Státní
podpora však může vést rovněž k významnému narušení
hospodářské soutěže, které je nutno vzít v úvahu.
7.1 Opatření podléhající podrobnému posouzení
U níže uvedených opatření provede Komise vzhledem k vyššímu
riziku narušení hospodářské soutěže podrobnější posouzení.
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/19
(40
) Pokud se navrhuje poskytnout podporu projektu v oblasti VaVaI,
nevylučuje to, že možný příjemce již provedl studie proveditelnosti,
na něž se žádost o státní podporu nevztahuje.
(41
) Tzn. podpora na projekt pro velké podniky a na malé a střední
podniky ohledně podpory převyšující 7,5 milionu EUR; podpora na
inovace postupů a organizační inovace ve službách a podpora pro
inovační seskupení.
U opatření, na něž se vztahuje nařízení o blokových výjimkách:
— u všech případů oznámených Komisi na základě povinnosti
oznámit podporu jednotlivě, jak je stanoveno
v nařízení o blokových výjimkách.
U opatření, na něž se vztahuje tento rámec:
V případech, kdy částka podpory převyšuje
— na podporu projektů (42
) a studie proveditelnosti:
— je-li předmětem projektu „převážně“ základní
výzkum (43): 20 milionů EUR na podnik, na projekt/
studii proveditelnosti,
— je-li předmětem projektu „převážně“ aplikovaný
výzkum (44
): 10 milionů EUR na podnik, na projekt/
studii proveditelnosti,
— pro všechny ostatní projekty: 7,5 milionu EUR na
podnik, na projekt/studii proveditelnosti,
— u inovací postupů a organizačních inovací ve službách
5 milionů EUR na projekt a podnik,
— pro inovační seskupení (na jedno seskupení) 5 milionů
EUR.
Účelem tohoto podrobného posouzení je zajistit, aby vysoké
částky podpory VaVaI nenarušovaly hospodářskou soutěž
v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem, ale skutečně
přispěly ke společnému zájmu. Tak tomu je, pokud přínosy státní
podpory s ohledem na dodatečný VaVaI převáží nevýhody pro
hospodářskou soutěž a obchod.
Podrobné posouzení je posouzením přiměřenosti v závislosti na
možném rušivém potenciálu v daném případě. V souladu s tím
skutečnost, že se provádí podrobné posouzení, neznamená
nutně potřebu zahájit v daném případě formální vyšetřovací
řízení, ačkoli u některých opatření tak tomu být může.
Pokud členské státy zajistí úplnou spolupráci a poskytnou včas
přiměřené informace, Komise se vynasnaží provést vyšetřování
včas.
7.2 Metodika podrobného posouzení: Kritéria VaVaI
pro ekonomické posouzení některých individuálních
případů
Komise uvádí pokyny, pokud jde o druh požadovaných
informací a používanou metodiku u opatření podléhajících
podrobnému posouzení. Tyto pokyny mají zajistit, aby rozhodnutí
Komise a jejich odůvodnění byla transparentní a předvídatelná,
aby byla zajištěna předvídatelnost a právní jistota.
Podrobné posouzení se provádí na základě níže uvedených
pozitivních a negativních prvků, které se použijí dodatečně ke
kritériím stanoveným v kapitole 5. V některých případech může
použitelnost a váha přisuzovaná těmto prvkům záviset na formě
nebo cíli podpory. Podrobnost posouzení se strany Komise bude
úměrná riziku narušení hospodářské soutěže. To znamená, že
rozsah analýzy bude záviset na povaze případu. Státní podpora
pro činnosti, které jsou vzdáleny od trhu, proto bude s menší
pravděpodobností předmětem velmi podrobného posouzení.
Členské státy se vyzývají, aby předložily všechny prvky, které
považují za prospěšné pro posouzení daného případu. Členské
státy se zejména vyzývají, aby se spoléhaly na hodnocení
minulých režimů nebo opatření státní podpory, posouzení
dopadů provedené orgánem poskytujícím podporu, finanční
zprávy, vnitřní obchodní plány, které by podnik měl vypracovat
u důležitých projektů, odborná stanoviska a jiné studie
související s VaVaI.
7.3 Pozitivní účinky podpory
Skutečnost, že podpora podněcuje podniky, aby ve Společenství
uskutečnily VaVaI, které by jinak neprovedly, představuje hlavní
pozitivní prvek, k němuž se bude přihlížet při posuzování
slučitelnosti podpory.
V této souvislosti bude Komise věnovat pozornost zejména
těmto prvkům:
— čistý přírůstek VaVaI uskutečňovaných podnikem,
— příspěvek opatření k celkovému zlepšení dotyčného odvětví
s ohledem na úroveň VaVaI,
— příspěvek opatření ke zlepšení situace ve Společenství
s ohledem na VaVaI v mezinárodním měřítku.
7.3.1 Existence selhání trhu
Jak je uvedeno v kapitole 1, státní podpora může být nezbytná ke
zvýšení VaVaI v hospodářství pouze v rozsahu, v němž trh sám
o sobě nezajišťuje optimální výsledek. Je zjištěno, že některá
selhání trhu brzdí celkovou úroveň VaVaI ve Společenství. Ne
všechny podniky a odvětví v hospodářství však narážejí na tato
selhání trhu stejnou měrou. Proto co se týká opatření, která
podléhají podrobnému posouzení, členský stát musí předložit
přiměřené informace, zda se podpora vztahuje na obecné selhání
C 323/20 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(42) U projektů EUREKA je tento strop stanoven na dvojnásobek této
částky.
(43
) Má se za to, že projekt sestává „převážně“ ze základního výzkumu,
je-li více než polovina způsobilých nákladů vynaložena na činnosti,
které spadají do kategorie základního výzkumu.
(44
) Má se za to, že projekt sestává „převážně“ aplikovaného výzkumu, jeli
více než polovina způsobilých nákladů vynaložena na činnosti,
které spadají do kategorie aplikovaného výzkumu nebo základního
výzkumu.
trhu s ohledem na VaVaI ve Společenství nebo na konkrétní
selhání trhu.
Podle toho, jaké konkrétní selhání trhu je třeba řešit, Komise
vezme v úvahu tyto prvky:
— přelévání znalostí: předpokládaná úroveň šíření informací,
specifičnost vytvořených poznatků, dostupnost
ochrany práv k duševnímu vlastnictví,
— nedokonalé a asymetrické informace: míra rizika
a složitost výzkumu, potřeba vnějších financí, charakteristika
příjemce podpory s ohledem na získání vnějších
financí,
— nedostatečná koordinace: počet spolupracujících podniků;
míra spolupráce, odlišný zájem mezi spolupracujícími
partnery, problémy při navrhování smluv, problémy třetích
stran při koordinaci spolupráce.
Pro státní podporu zaměřenou na projekty VaVaI nebo činnosti
v podporovaných oblastech vezme Komise v úvahu: i) znevýhodnění
způsobená odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi;
ii) zvláštní údaje o místním hospodářství, společenské
a nebo historické důvody pro nízkou úroveň činnosti VaVaI ve
srovnání s příslušnými průměrnými údaji a nebo situací
v členských státech a nebo na evropské úrovni; a iii) případný
další důležitý ukazatel, který dokládá vyšší míru selhání trhu.
7.3.2 Vhodný nástroj
Státní podporu VaVaI lze povolit podle čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o ES, pokud je nezbytná k dosažení cíle
společného zájmu, jako výjimku z obecného zákazu státní
podpory. Důležitým prvkem v ověření vyváženosti je, zda
a nakolik lze státní podporu VaVaI považovat za vhodný nástroj
ke zvýšení činnosti v oblasti VaVaI vzhledem k tomu, že stejných
výsledků lze dosáhnout jinými, méně rušivými nástroji.
V analýze slučitelnosti bude Komise přihlížet zvláště k jakémukoli
posouzení dopadu navrhovaného opatření, které provedl členský
stát. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž členský stát
zvážil jiné možnosti politiky a u nichž byly zjištěny výhody
použití výběrového nástroje, jako je státní podpora, a byly
předloženy Komisi.
7.3.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory
Při posuzování státní podpory VaVaI je nejdůležitější podmínkou
analýza motivačního účinku opatření podpory. Zjišťování
motivačního účinku znamená posouzení, zda plánovaná
podpora přiměje podniky, aby uskutečnily VaVaI, které by jinak
neprovedly.
V kapitole 6 je podána řada ukazatelů, jež mohou členské státy
použít k prokázání motivačního účinku. Pokud je však opatření
posuzováno podrobně, Komise bude požadovat, aby byl
motivační účinek přesněji vymezen, aby se zamezilo nepatřičnému
narušení hospodářské soutěže.
Při analýze vezme Komise kromě ukazatelů uvedených v kapitole
6 v úvahu tyto prvky:
— specifikace zamýšlené změny: zamýšlená změna v chování,
o níž státní podpora v oznámeném případě usiluje,
musí být dobře specifikována (spuštění nového projektu,
větší velikost, rozsah nebo rychlost projektu),
— srovnávací analýza: změnu chování je nutno zjistit
pomocí srovnávací analýzy, jaká by byla úroveň zamýšlené
činnosti s podporou a bez podpory. Rozdíl obou scénářů se
považuje za dopad opatření podpory a popisuje motivační
účinek,
— ziskovost: nebyl-li by projekt sám o sobě pro soukromý
podnik ziskový, ale vytvořil by významná pozitiva pro
společnost, je pravděpodobnější, že podpora má motivační
účinek. K vyhodnocení celkové ziskovosti (či neziskovosti)
projektu lze použít metodiky hodnocení, které se běžně
používají v dotčeném výrobním odvětví (45
),
— výše investice a peněžní toky v čase: vysoké počáteční
investice, nízká úroveň odpovídajících peněžních toků
a významný podíl peněžních toků vznikajících ve velmi
vzdálené budoucnosti budou považovány za pozitivní
prvky při posuzování motivačního účinku,
— míra rizika spojeného s výzkumným projektem: na
základě např. studií proveditelnosti, posouzení rizik
a odborných stanovisek se při posuzování rizik přihlédne
zejména k nevratnosti investice, pravděpodobnosti obchodního
neúspěchu, riziku, že projekt bude méně výnosný, než
se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné
činnosti, a riziku, že náklady projektu ohrozí finanční
životaschopnost podniku; U státní podpory zaměřené na
projekty nebo činnosti v oblasti VaVaI v podporovaných
oblastech vezme Komise v úvahu znevýhodnění způsobená
odlehlostí a jinými regionálními zvláštnostmi, které mají
negativní dopad na úroveň rizika výzkumného projektu,
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/21
(45
) Tyto mohou zahrnovat způsoby hodnocení současné čisté hodnoty
projektu (tzn. součet diskontovaného předpokládaného peněžního
toku plynoucího z investice minus investiční náklady), vnitřní
návratnost (internal rate of return – IRR) nebo návratnost použitého
kapitálu (return of capital employed – ROCE), finanční zprávy
a vnitřní obchodní plány obsahující informace o prognózách
poptávky, prognózy nákladů, finančních prognózy (např. NPV,
IRR, ROCE), dokumenty, které jsou předloženy investičnímu výboru
a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty
poskytnuté finančním trhům mohou sloužit jako důkaz.
— průběžné vyhodnocování: na opatření, u nichž se
předpokládají (v malém měřítku) pilotní projekty nebo
které stanoví dobře vymezené milníky vedoucí k ukončení
projektu v případě neúspěchu a u nichž se předpokládá
následné veřejně dostupné monitorování, bude pohlíženo
pozitivněji, pokud jde o posouzení motivačního účinku.
7.3.4 Přiměřenost podpory
Nezávisle na kriteriích uvedených v kapitole 5 by mě dotčený
členský stát poskytnout tyto dodatečné informace:
— otevřené výběrové řízení: pokud v členském státě
existuje více (možných) kandidátů na provedení projektu
v oblasti VaVaI, splnění požadavku přiměřenosti je
pravděpodobnější, pokud byl projekt zadán na základě
transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií,
— podpora omezená na nejnižší možnou míru: členské
státy musí vysvětlit, jak byla uvedená částka vypočtena, aby
se zajistilo, že je omezena na nejnižší nezbytnou míru.
7.4 Analýza narušení hospodářské soutěže a obchodu
Státní podpora VaVaI může ovlivnit hospodářskou soutěž na
dvou úrovních: i) dopad na hospodářskou soutěž v inovačním
postupu, tj. hospodářskou soutěž s ohledem na VaVaI uskutečňované
směrem nahoru od trhů s výrobky a ii) dopad na
hospodářskou soutěž na trzích s výrobky, kde jsou využívány
výsledky činností VaVaI.
Při posuzování negativních účinků opatření podpory Komise
zaměří svou analýzu narušení hospodářské soutěže na předvídatelný
dopad podpory VaVaI na hospodářskou soutěž mezi
podniky na dotčených trzích s výrobky. Komise bude přikládat
větší váhu rizikům pro hospodářskou soutěž a obchod, která
mohou s velkou pravděpodobností vzniknout v dohledné
budoucnosti.
Účinek na hospodářskou soutěž v inovačním postupu bude
relevantní tehdy, bude-li mít předvídatelný dopad na výsledek
hospodářské soutěže na budoucích trzích s výrobky. V určitých
případech se výsledky VaVaI např. v podobě práv k duševnímu
vlastnictví obchodují na tzv. technologických trzích, např.
prostřednictvím poskytnutí licence na patenty. V těchto případech
Komise může zvážit rovněž účinek podpory na hospodářskou
soutěž na technologických trzích.
Dopad VaVaI na trhy s výrobky je značně dynamický a analýza
proto bude výhledová. Často lze tutéž inovační činnost spojit
s více budoucími trhy s výrobky. Je-li tomu tak, musí být dopad
státní podpory posouzen z hlediska souboru dotčených trhů.
Existují tři různé způsoby, jimiž může podpora VaVaI narušit
hospodářskou soutěž na trzích s výrobky:
1. podpora VaVaI může narušit dynamické pobídky pro
účastníky na trhu, aby investovali (vypuzení);
2. podpora VaVaI může vytvořit nebo zachovat postavení
tržní síly;
3. podpora VaVaI může zachovat neefektivní strukturu trhu.
Státní podpora může mít rovněž negativní účinek na obchodování
na společném trhu. Zejména pokud podpora VaVaI vede
k vypuzení soutěžitelů, opatření podpory mohou v zásadě vést
k přesunu obchodních toků a umístění hospodářské činnosti.
7.4.1 Narušení dynamických pobídek
Hlavní obava související s podporou VaVaI poskytovanou
podnikům se týká toho, že jsou narušeny dynamické pobídky
soutěžitelů k investování. Pokud podnik obdrží podporu, obecně
to zvyšuje pravděpodobnost úspěšného VaVaI na straně tohoto
podniku, což v budoucnu povede k větší přítomnosti na trhu
(trzích) s výrobky. Tato větší přítomnost může vést soutěžitele
k tomu, že omezí rozsah svých původních investičních plánů
(vypuzení).
Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:
— Výše podpory: Opatření podpory, která zahrnují značné
částky podpory, povedou pravděpodobněji k významným
účinkům vypuzení. Význam výše podpory se bude měřit
s ohledem na celkové soukromé výdaje na VaV v odvětví
a částku vynaloženou hlavními účastníky.
— Blízkost trhu/kategorie podpory: Čím více je opatření
podpory zaměřeno na činnost v oblasti VaVaI blízko trhu,
tím je pravděpodobnější, že vyvine značné účinky vypu-
zení.
— Otevřené výběrové řízení: Pokud je grant poskytnut na
základě objektivních a nediskriminačních kritérií, Komise
zaujme kladnější postoj.
— Překážky odchodu: Soutěžitelé s větší pravděpodobností
zachovají (nebo ještě zvýší) své investiční plány, jsou-li
překážky odchodu u inovačního postupu velké. To může
nastat, pokud je mnoho minulých investic soutěžitelů
vázáno v určité trajektorii VaVaI.
— Pobídky k soutěži o budoucí trh: Podpora VaVaI může
vést k tomu, že konkurenti příjemce podpory upustí od
soutěže o budoucí trh, protože výhoda poskytnutá
podporou (vzhledem k technologické výhodě nebo načasování)
snižuje možnost, aby na tento budoucí trh vstoupili
se ziskem.
C 323/22 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
— Rozlišení výrobků a úroveň hospodářské soutěže:
Týká-li se inovace výrobků spíše vývoje odlišných výrobků
(související např. s odlišnými značkami, normami, technologiemi,
skupinami spotřebitelů), soutěžitelé budou
pravděpodobně postiženi méně. Totéž platí, pokud se na
trhu vyskytuje mnoho efektivních soutěžitelů.
7.4.2 Vytvoření tržní síly
Podpora VaVaI může mít narušující účinky vzhledem ke zvýšení
nebo zachování určitého stupně tržní síly na trzích s výrobky.
Tržní síla je schopnost ovlivňovat po značnou dobu tržní ceny,
objem, paletu nebo jakost zboží a služeb nebo jiné parametry
hospodářské soutěže na trhu, a to na úkor spotřebitelů. Komise
posoudí tržní sílu před poskytnutím podpory a změnu tržní síly,
kterou lze očekávat v důsledku podpory.
Komise je znepokojena zejména těmi opatřeními v oblasti VaVaI,
která umožňují příjemci podpory převést nebo posílit tržní sílu,
kterou má na současných trzích s výrobky, na budoucí trhy
s výrobky. Komise proto pravděpodobně nebude zjišťovat
problémy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s tržní
silou na trzích, na nichž má každý příjemce podpory podíl na
trhu nižší než 25 %, a na trzích s koncentrací trhu s HerfindahlHirschmanovým
indexem (HHI) nižší než 2 000.
Ve své analýze Komise přihlédne k těmto prvkům:
— Tržní síla příjemce podpory a struktura trhu: Má-li
příjemce podpory již nyní na trhu s výrobky dominantní
postavení, opatření podpory může toto dominantní
postavení dále posílit dalším oslabením konkurenčních
překážek kladených ze strany soutěžitelů přijímajícího
podniku. Obdobně, opatření státní podpory mohou mít
závažný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen
několik málo účastníků.
— Úroveň překážek vstupu: V oblasti VaVaI mohou pro
nově příchozí existovat významné překážky vstupu. K těmto
překážkám patří právní překážky vstupu (zejména práva
k duševnímu vlastnictví), úspory z rozsahu, překážky
přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky
vstupu nebo rozšíření působení.
— Kupní síla: Tržní síla podniku může být omezena rovněž
postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupujících
může sloužit jako protiargument zjištění silného
postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že kupující
budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské soutěže
na trhu.
— Postup volby: Opatření podpory, která podnikům se
silným postavením na trhu umožňují ovlivňovat postup
volby např. tím, že mají právo dávat doporučení podnikům
v postupu volby nebo ovlivňovat cestu výzkumu způsobem,
který bezdůvodně nepřeje alternativní cestě, mohou
vzbuzovat u Komise obavy.
7.4.3 Zachování neúčinných struktur trhu
Podpora VaVaI může, není-li správně zaměřena, podporovat
nevýkonné podniky, a tedy vést ke strukturám trhu, kdy mnoho
účastníků trhu nedosahuje účinného rozsahu. Při své analýze
Komise uváží, zda je podpora poskytnuta na trzích s nadbytečnou
kapacitou, v upadajících výrobních odvětvích nebo v citlivých
odvětvích. Obavy jsou méně pravděpodobné v případě, kdy je
státní podpora VaVaI zaměřena na změny v dynamice růstu
odvětví, zejména zaváděním nových technologií.
7.5 Porovnání a rozhodování
Na základě těchto pozitivních a negativních prvků Komise
porovná účinky opatření a rozhodne, zda výsledná narušení
nepříznivě ovlivňují podmínky obchodování v rozsahu, který je
v rozporu se společným zájmem. Analýza každého jednotlivého
případu bude založena na celkovém posouzení předvídatelných
pozitivních a negativních účinků státní podpory. Za tímto
účelem Komise nebude uplatňovat kritéria uvedená v oddílech 7.3
a 7.4 mechanicky, ale bude provádět celkové posouzení na
základě zásady proporcionality.
Komise případně nevysloví námitky k oznámenému opatření
podpory bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení nebo po
formálním vyšetřovacím řízení stanoveném v článku 6 nařízení
(ES) č. 659/1999 může ukončit řízení rozhodnutím podle
článku 7 uvedeného nařízení. Pokud Komise přijme podmínečné
rozhodnutí ve smyslu čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999,
může zejména zvážit připojení níže uvedených podmínek, které
musí omezit výsledné narušení nebo účinek na obchod a být
přiměřené:
— nižší míra podpory než je povolena v kapitole 5, včetně
mechanismů zpětného získání a různých podmínek pro
splacení vratných záloh,
— šíření výsledků, spolupráce a jiné závazky týkající se
chování,
— oddělení účtů, aby se předešlo vzájemnému subvencování
z jednoho trhu na trh druhý, působí-li příjemce na více
trzích,
— žádná diskriminace vůči ostatním možným příjemcům
(omezení selektivity).
8. KUMULACE
Pokud jde o kumulaci, použijí se stropy podpory stanovené
v tomto rámci bez ohledu na to, zda je podpora projektu
financována zcela ze státních prostředků nebo zda je částečně
financována Společenstvím, s výjimkou specifického a omezeného
kontextu rámcových programů vědeckého a technického
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/23
rozvoje přijatých v souladu s hlavou XVIII Smlouvy o ES nebo
hlavou II Smlouvy o Euratomu.
Jsou-li výdaje způsobilé pro podporu VaVaI zcela nebo zčásti
způsobilé i pro podporu k jiným účelům, společná část bude
podléhat nejpříznivějšímu stropu podle použitelných pravidel.
Toto omezení se netýká podpory poskytnuté v souladu s pokyny
Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do
malých a středních podniků (46
).
Podpora VaVaI nesmí být kumulována s podporou de minimis,
pokud jde o stejné způsobilé výdaje, s cílem obejít maximální
míry podpory stanovené v tomto rámci.
9. ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
Co se týká podpory VaV u výrobků uvedených v příloze I Smlouvy
o ES a odchylně od omezení míry podpory nebo příplatků
stanovených jinde v tomto rámci, Komise bude nadále povolovat
míry podpory do výše 100 % i v případech, kdy VaV provádějí
podniky, jsou-li v každém případě splněny tyto čtyři podmínky:
— jedná se o obecný zájem konkrétního odvětví nebo
pododvětví,
— informace o provedení výzkumu a jeho cílech jsou
zveřejněny na internetu před zahájením výzkumu. Je nutno
uvést rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo
zveřejnění na internetu a zmínku, že výsledky budou
k dispozici zdarma,
— výsledky výzkumu jsou zpřístupněny na internetu po dobu
nejméně 5 let. Tyto informace na internetu nesmí být
zveřejněny dříve, než jsou poskytnuty členům určité
organizace,
— podpora je poskytnuta přímo výzkumnému ústavu nebo
subjektu a nesmí zahrnovat přímé poskytnutí podpory
nesouvisející s výzkumem podniku vyrábějícího nebo
zpracovávajícího nebo uvádějícího na trh zemědělské
výrobky ani poskytovat cenovou podporu výrobcům těchto
výrobků.
Komise schválí státní podporu pro spolupráci podle článku 29
nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře
pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova (EZFRV) (47
) pokud bylo pro tuto spolupráci
schváleno spolufinancování podle uvedeného článku a nebo je
státní podpora udělena formou dalšího financování podle článku
89 nařízení (ES) č. 1698/2005 za stejných podmínek a ve stejné
míře jako spolufinancování.
Případy podpory VaV v případě výrobků uvedených v příloze
I Smlouvy o ES, které nesplňují podmínky této kapitoly,
budou přezkoumány podle běžných pravidel tohoto rámce.
10. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
10.1 Podávání zpráv a monitorování
10.1.1 Výroční zprávy
V souladu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 659/1999 a nařízení
Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se
provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (48
) předkládají
členské státy Komisi výroční zprávy.
Kromě požadavků uvedených v těchto ustanoveních výroční
zprávy o opatřeních podpory VaVaI musí u každého opatření,
včetně poskytnutí podpory v rámci schváleného režimu,
obsahovat tyto informace:
— jméno/název příjemce,
— výše podpory na jednoho příjemce,
— míra podpory,
— odvětví, v nichž se podpořené projekty realizují.
V případě daňové podpory má členský stát povinnost předložit
pouze seznam příjemců, kteří obdrželi roční úlevu na dani vyšší
než 200 000 EUR.
V případě seskupení musí zpráva obsahovat též stručný popis
činnosti seskupení a jeho efektivnosti při podchycování činností
v oblasti VaVaI. Komise si může vyžádat dodatečnou informaci
o udělené podpoře, aby ověřila, zda byly dodrženy podmínky
jejího rozhodnutí o schválení daného opatření podpory.
Výroční zprávy se zveřejní na internetových stránkách Komise.
U veškeré podpory poskytnuté v rámci schváleného režimu
velkým podnikům musí členské státy ve výroční zprávě rovněž
vysvětlit, jak byl u podpory poskytnuté těmto podnikům
respektován motivační účinek, zejména při použití ukazatelů
a kritérií uvedených v kapitole 6 výše.
C 323/24 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006
(46
) Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.
(47
) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
nařízením (ES) č. 1463/2006 (Úř. věst. L 277, 9.10.2006, s. 1).
(48
) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES)
č. 1627/2006 (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 10).
10.1.2 Přístup k plnému znění režimů
Komise se domnívá, že v zájmu lepší transparentnosti regionální
podpory v rozšířené Unii jsou nezbytná i další opatření. Zejména
je nutné zajistit, aby členské státy, hospodářské subjekty,
zainteresované strany a vlastně i Komise samotná měly snadný
přístup k plnému znění všech příslušných programů podpory
VaVaI.
Toho lze snadno dosáhnout zřízením propojených internetových
portálů. Z tohoto důvodu bude Komise při zkoumání režimů
podpory zahrnujícími VaVaI systematicky požadovat od dotčených
členských států, aby zveřejnily plné znění všech povolených
režimů podpory na internetu a sdělily Komisi internetovou
adresu, na níž se tato zveřejněná znění nacházejí. Režim podpory
nesmí být uskutečněn před zveřejněním příslušné informace na
internetu.
10.1.3 Informační listy
Je-li podpora VaVaI udělena na základě režimu podpor, který
nespadá do povinnosti jednotlivého oznamování, a překračuje
částku 3 milionů EUR, členské státy musí ve lhůtě dvaceti
pracovních dnů počínaje dnem udělení podpory příslušným
orgánem poskytnout Komisi požadované informace na jednotném
formuláři uvedeném v příloze tohoto rámce. Komise
zveřejní dostupné souhrnné informace na své internetové stránce
(http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html).
Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o poskytování
podpory na jakákoli opatření VaVaI. Tyto záznamy, které
musí obsahovat veškeré informace potřebné ke zjištění, že byla
dodržena výše způsobilých nákladů a maximální přípustná míra
podpory, musí být uchovávány po dobu 10 let od dne poskytnutí
podpory.
Komise požádá členské státy o předložení této informace, aby
bylo možno provést posouzení dopadu tohoto rámce po třech
letech od okamžiku, kdy vstoupily v platnost (49
).
10.2 Vhodná opatření
Na základě čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES Komise navrhne
členským státům níže uvedená vhodná opatření s ohledem na
jejich příslušné stávající režimy podpor na výzkum a vývoj:
Aby tyto režimy byly v souladu s tímto rámcem, členské státy je
případně pozmění tak, aby je uvedly do souladu s tímto rámcem
ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne vstupu tohoto rámce v platnost,
kromě následujících výjimek:
— členské státy provedou ve lhůtě dvaceti čtyř měsíců změny
týkající se ustanovení uvedených v bodu 3.1.1 tohoto
rámce,
— nový práh pro velké jednotlivé projekty se použije od
vstupu tohoto rámce v platnost,
— povinnost předkládat podrobnější výroční zprávy podle
bodu 10.1.1. a povinnost podávat zprávy podle bodu
10.1.3. se použije na současné režimy podpor ve lhůtě šesti
měsíců ode dne vstupu tohoto rámce v platnost.
Členské státy jsou vyzvány, aby do dvou měsíců ode dne
zveřejnění tohoto rámce udělily svůj výslovný bezpodmínečný
souhlas s navrhovanými vhodnými opatřeními. Pokud se
dotyčný členský stát nevyjádří, bude mít Komise za to, že
s navrhovanými opatřeními nesouhlasí.
10.3 Vstup v platnost, doba platnosti a revize
Tento rámec vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2007 nebo, pokud
nebyl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie před tímto
datem, prvního dne po jeho zveřejnění v Úředním věstníku
a nahradí rámec Společenství pro státní podporu na výzkum
a vývoj.
Tento rámec se použije do 31. prosince 2013. Po konzultaci
členských států může Komise rámec před tímto dnem pozměnit
na základě významných hledisek souvisejících s politikou
hospodářské soutěže nebo politikou výzkumu nebo s cílem vzít
v úvahu jiné politiky Společenství nebo mezinárodní závazky.
Komise hodlá provést přezkum tohoto rámce tři roky po jeho
vstupu v platnost.
Komise použije tento rámec na všechny oznámené podpořené
projekty, u nichž musí přijmout rozhodnutí po zveřejnění rámce
v Úředním věstníku, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny
před zveřejněním rámce. To zahrnuje jednotlivou podporu
udělenou podle schválených režimů podpor a oznámenou
Komisi v souladu s povinností takovou podporu jednotlivě
oznamovat.
V souladu s oznámením Komise o určení použitelných pravidel
pro posouzení protiprávní státní podpory (50
) Komise v případě
neoznámené podpory použije:
— tento rámec, pokud byla podpora udělena po jeho vstupu
v platnost,
— rámec platný v době udělení podpory ve všech ostatních
případech.
30.12.2006 CS Úřední věstník Evropské unie C 323/25
(49
) Při tomto postupu se členské státy mohou rozhodnout, že podpoří
Komisi poskytnutím vlastních následných posouzení režimů podpor
a jednotlivých opatření. (50
) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.
PŘÍLOHA
Formulář pro podávání souhrnných informací k podpoře v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy
(oddíl 10.1)
(1) Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory, malý nebo střední podnik či ne): . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(2) Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora
poskytuje): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(3) Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název a kontaktní údaje): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(4) Členský stát, kde se podpořený projekt nebo opatření provádí: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(5) Typ projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(6) Stručný popis projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(7) Případné způsobilé náklady (v eurech): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(8) Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(9) Míra podpory ( % hrubého ekvivalentu příspěvku): . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(10) Případné podmínky čerpání navrhované podpory: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(11) Plánované datum zahájení a skončení projektu nebo opatření: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
(12) Datum přiznání podpory: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
C 323/26 CS Úřední věstník Evropské unie 30.12.2006