Podpora studentských projektů na MU Projekty kategorie A - návrh projektu Podpora grantových projektů specifického výzkumu MUNI/A/0845/2013, Možnosti využití experimentálních a behaviorálních přístupů ve veřejné ekonomii 560000 Ekonomicko-správní fakulta, 561300 Kat.veřejné ekonomie Období řešení projektu od: 01.01.2014 do: 31.12.2014 Navrhovatel doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. (7027) kontaktní údaje (telefony, e-mail) 7027@mail.muni.cz; 549497985 Navrhovatel je akademický pracovník MU Celkový počet studentů (magisterských i doktorských) zapojených do řešitelského týmu 7 Celkový počet akademických pracovníků zapojených do řešitelského týmu 2 Anotace projektu Předložený projekt specifického výzkumu se zaměřuje na podporu studentských projektů v oblasti využití behaviorálních přístupů a metody ekonomického experimentu ve studiu veřejného sektoru. V rámci projektu jsou studovány jednak dvě oblasti, které jsou tradičním předmětem studia experimentálního týmu na ESF MU - teorie a praxe charitativních sbírek (a související nástroje fundraisingu) a chování aktérů veřejné volby. Tato témata jsou doplněna aplikací behaviorální ekonomie v oblastech penzijních reforem, či neuroekonomie. V oblasti fundraisingových technik a jejich relativní efektivnosti projekt navazuje na dosavadní výsledky získané týmem katedry veřejné ekonomie ESF v uplynulém období. Tyto výsledky ukazují poměrně významný potenciál experimentální metody při hledání vhodných fundraisingových nástrojů. Novinkou je zařazení crowdfundingu mezi analyzované nástroje a s tím související přístup s využitím nejen experimentální metody, ale i agentových modelů. Stejně tak v případě veřejné volby navazujeme na dosavadní, i když dosud ne tolik rozvinutý výzkum. V předkládaném projektu se zaměříme na motivace aktérů veřejné volby, zejména na fenomén korupce. Poslední oblastí je neméně zajímavá, avšak v českém prostředí téměř nestudovaná oblast behaviorálních aspektů rozhodování při tvorbě a aplikaci veřejné politiky. Specificky se zaměříme na penzijní reformu, neboť její dosavadní průběh v ČR vzbuzuje celou řadu otázek. Jednotícím prvkem všech částí projektu je především diskuse principu racionality ve smyslu tzv. homo oeconomicus a jeho použitelnost v moderní veřejné ekonomii. Existuje celá řada příkladů, které ukazují, že tento, standardní, model ekonomie funguje v realitě pouze omezeně a že lze zvažovat i alternativní pohledy, vycházející z behaviorálního pohledu na lidské rozhodování (omezená, či subjektivní racionalita, teorie vyhlídek). Praktickými přínosy projektu mohou být doporučení neziskovým organizacím v oblasti vhodného nastavení fundraisingových nástrojů, či dokonce doporučení pro tvůrce veřejné politky._ Odborná charakteristika projektu_ Veřejná či charitativní sbírka je jednou z důležitých fundraisingových metod a hraje klíčovou roli ve veřejném sektoru. Velmi často je využívána neziskovými organizacemi, které tak využívají zdroje na realizaci svého poslání. Nicméně i veřejná správa může tuto metodu využít k financování některých veřejně poskytovaných statků. Teoretickým modelem tuto situace znázorňuje např. mechanismus dobrovolného přispívání na veřejný statek (Andreoni, 1995; Špalek, 2011). Příspěvky na veřejnou sbírku jsou často hodnoceny v kontextu obecné racionality, neboli v situaci kdy přispěvatel zvažuje všechny výnosy i náklady této činnosti. Jinými slovy, příspěvek se mu musí vyplatit. Pokud jsou brány v úvahu behaviorální aspekty rozhodnutí (př. Landry, 2005; Huck, 2011), pozornost se soustředí především na systémové nastavení veřejné sbírky (mechanismus dobrovolného přispívání, loterie, spoluúčast hlavního donora, atd.) nebo explicitní charakteristiky (velikost skupiny, počet opakování, způsob stanovení výhry v loterii, velikost spoluúčasti hlavního donora apod.), přičemž mohou uniknout zdánlivě nepodstatné detaily. A právě tyto detaily mohou hrát, posuzováno pohledem omezené racionality, zásadní roli (Loewenstein, 2007; Kahneman, Tversky a Slovic, 1982). Heuristiky v lidském rozhodování mohou např. způsobit, že se lidé ukotví k určité nahodilé částce, záležet může také na zarámování podnětu k příspěvku či kognitivní reprezentaci dané problematiky. V dnešní době existuje již široké povědomí o faktorech, které ovlivňují úroveň příspěvku na veřejný statek (viz např. Ledyard, 1995). Při jejich studiu experimentátoři pracují s různými (více, či méně zásadními) modifikacemi klasického VCM. Jednou z modifikací klasického VCM je i jeho doplnění o loterii neboli možnost mimořádného zisku pro vylosovaného přispěvatele. V praxi (zejména v USA nebo Velké Británii) jsou loterie často používány jako alternativa jiných schémat dobrovolného přispívání na veřejný statek. Jedná se o příklad decentralizovaného mechanismu financování veřejných statků. Významným rozměrem experimentů zabývajících loteriemi jakožto alternativním mechanismem dobrovolného přispívání na veřejné statky je možnost přímého využití jejich výsledků v praktické aplikaci, kterou jsou charitativní sbírky. Cílem organizátorů veřejných či charitativních sbírek je maximalizovat vybrané prostředky, a prostředkem k dosažení tohoto cíle je může být právě doplnění sbírky o Strana 1 Inet MU 23.10.2013 11:22:34 Podpora studentských projektů na MU Projekty kategorie A - návrh projektu Podpora grantových projektů specifického výzkumu loterii. V této souvislosti může experimentální výzkum pomoci zodpovědět otázku, který z loterijních mechanismů je nejefektivnější. Kromě výše uvedené loterie existují ještě další v praxi využívané fundraisingové mechanismy, jako jsou například sbírky se spoluúčastí (významného dárce nebo např. zaměstnavatele) nebo charitativní aukce. Zcela nový fenomén pak představuje crowdfunding, který se - s využitím internetu - stále více uplatňuje při generování prostředků (nejen) pro neziskový sektor. Tyto a další mechanismy budou rovněž předmětem studia předkládaného projektu. Účinnost vybraných bude ověřena pomocí laboratorního testování, případně polním experimentem. Projekt navazuje na již publikované výsledky, kterých členové týmu dosáhli v minulosti.(Šeneklová, Špalek, 2009; Berná, Špalek, 2010; Špalek, Berná, 2011, Berná, 2013, Špalek a kol., 2013). Řešený projekt se tedy rozpadá do tří samostatných částí: 1) Behaviorální faktory ovlivňující efektivnost veřejné sbírky (Špalek, Berná, Kuna, Svobodová), kdy bude zkoumána efektivnost variantních nastavení veřejné či charitativní sbírky a potenciální vliv heuristik v lidském rozhodování. 2) Motivy aktérů veřejné volby (Špalek, Fišar, Sobotková, Kopečková), která se zaměří na aplikaci behaviorálních přístupů při studiu motivací aktérů veřejné volby, zejména v oblasti korupčního chování či daňové morálky. 3) Behaviorální přístupy jako nástroj formulace veřejných politik (Řezáč), kde budou na příkladu penzijní reformy v ČR posouzeny přínosy a limity behaviorální a experimentální metody. Předpokládané výstupy projektu_ S ohledem na to, že řešitelský kolektiv se skládá primárně ze studentů doktorského programu, kteří jsou teprve ve svém prvním nebo třetím semestru studia, se dají publikační výstupy očekávat v dalších letech, tj. i po ukončení řešení navrhovaného projektu. Přidělené finance umožní těmto studentům se zvolené oblasti věnovat do větší hloubky a výsledky výzkumu diskutovat na vědeckých konferencích a publikovat v odborných časopisech. Současně budou výsledky projektu využity v disertačních pracích účastníků projektu. Časový harmonogram řešení Projekt do značné míry navazuje na předchozí projekt, řešený v roce 2013. Měl by tak přinést mimo diskuse mezi členy výzkumného týmu i dosažení větší synergie. Lze rovněž očekávat, že první část výzkumu bude u „mladších" doktorandů charakteristická větším důrazem na metodologickou část výzkumu, kdežto u „starších" doktorandů se již očekávají publikační výstupy v odborných časopisech. Můžeme rovněž předpokládat účast na (zejména domácích) konferencích. Cíle projektu a způsob jejich dosažení Cíle projektu se, z hlediska navrhovatele i garantujícího pracoviště rozpadají do dvou částí. Tou první je vědecko-výzkumný potenciál projektu. Zde se jedná o následující cíle: 1) Na základě analýzy výsledků doposud provedených experimentů (zahraničních i vlastních) posoudit účinnost různých mechanismů přispívání na veřejný statek použitelných při charitativních sbírkách (charitativní loterie, charitativní aukce, sbírky se spoluúčastí, crowdfunding). Vybraný mechanismus otestovat pomocí polního experimentu a s pomocí získaných dat formulovat praktická doporučení. 2) Identifikovat význam heuristik pro nastavení jednotlivých parametrů penzijní reformy. 3) S využitím metod experimentální ekonomie ověřit racionalitu rozhodování jedince „voliče" v procesu veřejné volby, zejména ve vztahu k fenoménu korupce. Druhou oblast zahrnují cíle, orientující se na růst potenciálu vědeckého týmu. S tímto ohledem je za cíle projektu možno považovat: 1) Lépe zacílit výzkumnou aktivitu těch členů výzkumného týmu, kteří jsou vsoučasné době studenty doktorského studijního programu. V rámci výzkumného projektu mají tito kolegové svěřenou svou dílčí část, která vznikla po konzultaci mezi nimi navrhovatelem a ostatními řešiteli projektu. 2) Zlepšit publikační aktivitu a možnosti členů řešitelského týmu. Jedním z nástrojů, se kterým se při řešení projektu počítá, je pořádání pravidelných výzkumných seminářů (cca jednou měsíčně). Výzkumné semináře povedou k většímu provázání řešitelského týmu a současně mohou pomoci k jeho vyšší a kvalitnější publikační aktivitě. Dosažení tohoto cíle má napomoci i finanční motivační program projektu, který počítá s určitou mírou variability ohodnocení (stipendia, či odměny) dle předem daných měřítek publikační aktivity. 3) Zlepšit přenos výsledků do výuky bakalářského a magisterského typu studia. I když studenti mgr. nebo bc. programu nejsou uvedeni v řešitelském týmu, předpokládá se jejich určité zapojení, ať už ve formě výuky oborových předmětů nebo budoucí selekcí nadaných jedinců. V roce 2014 očekáváme následující výstupy projektu (dle Metodiky hodnocení výsledků VaV): • Jeden až dva příspěvky ve vědeckém časopisu, který je ve světově uznávané databázi (Jimp nebo JSvetDB) - publikace, resp. nabídnutí článku k otištění. • Jeden až dva příspěvky v českém recenzovaném časopise (Jrec), které lze substituovat příspěvky v časopisu v mezinárodní databázi. • Účast na konferenci s článkem ve sborníku - alespoň 4 příspěvky sborníku, které lze substituovat příspěvky v českém recenzovaném časopise. • Dvě obhájené diplomové práce. Předpokládáme, že mohou vzniknout i výstupy, které nejsou bodově hodnocené podle Metodiky hodnocení výsledků VaV. Těmi může Strana 2 Inet MU 23.10.2013 11:22:34 Podpora studentských projektů na MU Projekty kategorie A - návrh projektu Podpora grantových projektů specifického výzkumu být vystoupení na konferencích (zejména doktorandské konference), vystoupení na odborném semináři katedry nebo zpracování working páperu, který bude prezentován na tomto semináři._ Plánovaná účast na odborných akcích hrazená z podpory projektu_ S ohledem na malou část rozpočtu věnovanou odborným akcím, lze zmínit, že účast na konferencích je plánovaná zejména pro Českou republiku. Jedná se zejména o konference pořádané jinými vysokými školami v ČR a zejména doktorandské konference. Seznam a stručná souhrnná charakteristika zásadních odborných výsledků členů výzkumného týmu relevantních pro projekt dosažených za poslední 3 roky_ • BERNÁ, Z.,J. ŠPALEK. Decentralized Punishments in Fighting Corruption: Experimental Evidence from Czech Republic. In MODERN AND CURRENT TRENDS IN THE PUBLIC SECTOR RESEARCH. BRNO: MASARYKOVA UNIV, 2012. s. 22-30, 9 s. ISBN 978-80-210-5822-4. • BERNÁ, Z. Different Matching in Public Goods Experiments with Punishment Opportunity. Review of European Studies, Canadian Center of Science and Education, 2013, roč. 5, Č. 4, s. 30-42. ISSN 1918-7173. doi:10.5539/res.v5n4p30. • BERNÁ, Z. Decentralized punishment under different matching types. In Proceedings of the 17th International Conference: Current Trends in Public Sector Research. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. s. • FIŠAR, M. Corruption among Russian Students: Experimental Evidence from the Pilot Sessions at Lobachevsky State University of Nizhni Novgorod. In Proceedings of the 17th International Conference. Current Trends in Public Sector Research. 1st. Brno: Masarykova univerzita, 2013. s. 163-169, 320 s. ISBN 978-80-210-6159-0. • ŠPALEK, J.,BERNÁ, Z. Threshold effectiveness in contributing to the public good: Experiments involving Czech students. Prague Economic Papers, Praha : Oeconomica, 2011, Vol. 3, p. 250-267. • ŠPALEK, J. Veřejné statky: Teorie a experiment. 1. vyd. Praha : C.H, Beck, 2011. 224 s. Edice Ekonomie. ISBN 978-80-7400-353-0. • ŠPALEK, J. Dobrovolné přispívání na veřejný statek: mýtus nebo realita. In Medvěd', J., Němec, J. Veřejné financie. 1. vydání. Bratislava : Sprint dva, 2011. s. 96-102. ISBN 978-80-89393-46-6. • ŠPALEK, J.,BERNÁ, Z. Effectiveness of Charitable lottery design: Experimental evidence from the Czech Republic and Russia. In The 7th PEARL Conference Public Economics At the Regional and Local level. 2010. • KOPEČKOVÁ, L., ŘÍKOVSKÝ, J. Pojetí konceptu racionality ve světle behaviorální ekonomie in Veřejná ekonomika a správa: sborník z mezinárodní konference. Ostrava: VŠB TU, 2011. • KOPEČKOVÁ, L.; FIŠAR, M. Are economists selfish, or not? In 3rd International PhD Students Conference - New Economic Challenges. Brno : Masarykova univerzita. (2011)._ Finanční rozpočet (vjednotnách Kč) Návrh OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM 178 720 Osobní náklady - STUDENTI 142 000 procento z celkových osobních nákladů 79% mzdové náklady na studenty 0 DPP pro studenty 0 DPČ pro studenty 0 stipendia 142 000 odvody na sociální a zdravotní pojištění + soc.fond 0 Osobní náklady - OSTATNÍ členové týmu 36 720 mzdové náklady ostatní 27 200 DPP ostatní 0 DPČ ostatní 0 odvody na sociální a zdravotní pojištění + soc.fond 9 520 cestovné 27 200 drobný hmotný a nehmotný majetek 0 kancelářský a ostatní spotřební materiál 0 služby 13 600 režijní náklady 45 921 procento režijních nákladů 17,30 % CELKEM 265 441 Strana 3 Inet MU 23.10.2013 11:22:34 Podpora studentských projektů na MU Projekty kategorie A - návrh projektu Podpora grantových projektů specifického výzkumu Zdůvodnění finančního rozpočtu_ Osobní náklady: Vzhledem k tomu, že se jedná o studentský projekt výzkumu, je většina nákladů spojena se studenty DSP. Část stipendií je určena také třem magisterským studentům, kteří v rámci projektu získají podklady pro své diplomové práce. Na jednoho studenta doktorského programu zapojeného do projektuje uvažováno s průměrným ročním stipendiem cca 24 tis. Kč. Výše stipendia je odvislá od charakteru výstupů. Ze stipendia jsou studentům hrazeny veškeré náklady, které souvisí s účastí na odborných konferencích. Na oba akademického pracovníka jsou plánovány spíše symbolické roční náklady 8 tis. Kč, dále je plánována odměna navrhovateli (administrátorovi) projektu. SZP je počítáno ve výši 35 %. Studenti se na osobních nákladech podílejí 79 % a splňují tak jednu z podmínek zadavatele výzkumu. Cestovné: Položka cestovné je celá rozplánována na 1 zahraniční cestu akademického pracovníka spojenou s konferencí, případně více cest domácího charakteru. V případě domácí konference je plánován rozpočet v průměrné výši 4 tis. Kč (1,5 tis. konferenční poplatek, 1 tis. doprava a 1,2 tis. ubytování na 1-2 noci v místě konference, 0,4 tis. diety), v případě zahraniční cesty pak rozpočet v průměrné výši 27 tis. Kč (7 tis. konferenční poplatek, 7 tis. doprava a 6 tis. ubytování na 2 noci v místě konference, 5 tis. diety). Služby: Popište typ služeb. Předpokládáme výlučně náklady na služby související s překlady a korekcí příspěvků do časopisů a prezentací na konferencích. Navrhovatel projektu doc. Mgr. Jiří Špalek, Ph.D. Podpis: Datum: Strana 4 Inet MU 23.10.2013 11:22:34