Vymezení položek způsobilých nákladů mezinárodních projektů
na principu LA pro rok 2016
1.1. Vymezení způsobilých nákladů obecná část
(1) Účelová podpora může být poskytnuta pouze na činnosti definované v návrhu projektu.
(2) Způsobilými jsou pouze takové náklady či výdaje, které jsou definovány ustanovením § 2 odst. 2
písm. l) zákona č. 130/2002 Sb., které věcně a časově bezprostředně souvisejí s řešením grantového
projektu.
(3) Všechny položky způsobilých nákladů, které jsou uvedeny v návrhu projektu, musí být zdůvodněny
a z návrhu projektu musí vyplývat jejich nezbytnost pro řešení grantového projektu.
(4) Je-li v návrhu projektu požadována dodávka nebo dodávky od jednoho dodavatele v celkové
hodnotě vyšší než 500 tis. Kč za celou dobu řešení grantového projektu, je nezbytné předložit nabídku
s jednoznačnou identifikací vybraného dodavatele, předmětu dodávky a předběžné ceny, a to včetně
zdůvodněné kalkulace nabídkové ceny celkové i jednotlivých dodávek. Skutečná cena pak nesmí být
vyšší o více než 5 % z původní nabídkové ceny. Současně se předkládají minimálně dvě další
konkurenční nabídky na stejnou dodávku včetně zdůvodnění výběru. Konkurenční nabídky se
nepřikládají v případech, kdy je vybraný dodavatel jediným dodavatelem nabízejícím dodávku
požadovaných parametrů nezbytných pro řešení grantového projektu. Tuto skutečnost uchazeč uvede
v komentáři připojeném k nabídce.
(5) Dodavatelem pořizovaného majetku nebo služeb nesmí být řešitel ani jiný zaměstnanec příjemce
nebo dalšího účastníka projektu nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů) s příjemcem, dalším účastníkem projektu, řešitelem nebo členem řešitelského týmu
podílejícího se na řešení grantového projektu. Dodávky realizované formou vnitropodnikových
dodávek nejvýše v cenách v místě a čase obvyklých zaúčtované v souladu s obecně závaznými předpisy
jsou uznatelné.
(6) V návrhu projektu musí být uveden návrh míry podpory. O konečné výši uznaných nákladů a míře
podpory na uznaných nákladech však rozhoduje poskytovatel po zhodnocení návrhu projektu.
(7) Do způsobilých nákladů nelze zahrnout:
a) zisk;
b) daň z přidané hodnoty (platí u příjemců, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její
odpočet nebo odpočet její poměrné části);
c) náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků;
d) úroky z dluhů;
e) manka a škody;
a) náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí;
b) další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení grantového
projektu;
f) náklady související s předmětem projektu, jejichž cena přesahuje cenu v místě a čase
obvyklou;
g) náklady na zajištění práv k výsledkům pro účely komerčního využití.
(8) Do způsobilých nákladů, které lze hradit z grantových prostředků, nelze, s výjimkou doplňkových
(režijních) nákladů zahrnout:
c) náklady na pohoštění, dary a reprezentaci;
d) náklady na pronájem prostor, přístrojů, zařízení apod. s výjimkou pronájmu obalů a
prostor pro konání krátkodobých akcí s vědeckým výstupem;
e) náklady na nábytek a další nespecializované zařízení pracovních prostor;
f) náklady na služby telekomunikací, náklady na pořízení, opravu a údržbu přístrojů a
zařízení z oblasti komunikační techniky a technologií (telefony, diktafony, čtečky, apod.);
g) náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript; náklady spojené s účastí na
konferencích a workshopech s výjimkou aktivní prezentace výsledků řešení projektu;
h) náklady na pořízení a provoz elektronických informačních databází;
i) náklady na opravy nebo údržbu místností, stavby, rekonstrukce budov nebo místností;
j) náklady na služby konzultantů, tuzemských či zahraničních;
1.2. Osobní náklady
(1) Osobními náklady jsou náklady vynakládané na odměňování za práce konané v rámci
pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Výše způsobilých osobních nákladů osob (vědeckých pracovníků, technického a dalšího
podpůrného personálu) podílejících se přímo na řešení projektu musí odpovídat pracovní kapacitě
(úvazku) vynaložené na řešení grantového projektu a současně nesmí přesahovat mzdu, resp. plat,
včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní
neschopnost (dále jen „mzda“) obvyklou v daném čase pro pracovníka na příslušném pracovišti. Za
součást mzdy se pro účely stanovení výše způsobilých osobních nákladů v návrhu projektu nepovažují
odměna podle § 134 zákoníku práce, cílová odměna podle § 134a zákoníku práce a jiné obdobné
odměny. Při snížené pracovní kapacitě (úvazku) to znamená, že se výše způsobilých nákladů stanoví
jako poměrná část mzdy podle věty první, stejně jako se stanoví poměrná část maximální možné
dotace (prostředky poskytnuté poskytovatelem ze státního rozpočtu na řešení projektu) na osobní
náklady.
(3) Nulová pracovní kapacita (úvazek) se nepřipouští, vzhledem k tomu, že dané osobě by pak ke
grantovému projektu nevznikly žádné závazky (práva a povinnosti. Součet všech pracovních kapacit
(úvazků) alokovaných na řešení všech projektů podporovaných GA ČR nesmí u jednoho zaměstnance
přesáhnout 100 %.
(4) Způsobilými osobními náklady jsou náklady
b) na příslušnou část mezd dle odst. 2 tohoto článku těch zaměstnanců, kteří se podílejí na řešení
projektu, a to ve výši odpovídající pracovní kapacitě na řešení projektu. V takovém případě poskytnutá
dotace může dosáhnout až výše hrubé mzdy nebo platu zaměstnance, nejvýše však 30 000,- Kč za
kalendářní měsíc při plné pracovní kapacitě;
nebo
c) na úhradu závazků vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které byly
uzavřeny výhradně na řešení grantového projektu, přičemž poskytnutá dotace může dosáhnout výše
odměny z dohody zaměstnance, nejvýše však 400,- Kč/ hod.
(5) V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody a příděl do fondu
kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není
takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným osobním nákladům, přičemž
maximální možná výše poskytnuté dotace na tyto náklady se stanovuje obdobným způsobem.
(6) Pro členy řešitelského kolektivu odměňované podle odst. 1 tohoto článku se uvádí v návrhu
projektu, jméno a příjmení pracovníka, a dále pracovní kapacita (úvazek), výše odpovídajících osobních
nákladů a odpovídající částka požadované dotace. Pro technické a administrativní pracovníky se uvádí
pouze souhrnná pracovní kapacita (úvazek), výše odpovídajících osobních nákladů a odpovídající
částka požadované dotace.
(7) Je-li uchazečem nebo spoluuchazečem fyzická osoba, zahrne se pro účely evidence nákladů částka
na její odměnu za práci při řešení projektu do položky osobních nákladů, i když nejde o náklady
vynakládané na odměňování za práce konané v rámci pracovněprávních vztahů podle zákoníku práce.
1.3. Náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (investice)
(1) Náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dle odst. 2 tohoto článku se
nepřipouští.
(2) Mezi způsobilé náklady nelze zařadit náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku
(přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným
technicko-ekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně,
přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a má provoznětechnickou
funkci delší než jeden rok) a nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý
nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní
cena je vyšší než 60 000 Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok).
(3) Drobný hmotný a nehmotný majetek s provozně technickou funkcí delší než jeden rok a vstupní
cenou nižší nebo rovnou 40 000 Kč resp. 60 000 Kč lze pořizovat v rámci položky ostatní provozní
náklady.
1.4. Ostatní provozní náklady
(1) Mezi ostatní provozní náklady, které lze zařadit mezi způsobilé náklady, patří materiální náklady,
cestovné, nemateriální náklady, náklady na ostatní služby, patentové a licenční náklady a doplňkové
náklady.
(2) Materiálními náklady jsou náklady využívané výhradně v přímé souvislosti s řešením grantového
projektu, které lze doložit samostatným dodavatelským dokladem nebo jiným objektivním způsobem
(např. samostatným měřením), zahrnující spotřebu materiálu (např. spotřebu kancelářského a
laboratorního materiálu, pořízení drobného hmotného majetku nakoupeného nebo pořízeného vlastní
činností v rámci řešení projektu, odbornou literaturu), ve výjimečných a odůvodněných případech
spotřebu energie a dalších neskladovatelných dodávek.
(3) Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173
až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto
zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele a další pracovníky. Jedná se o náklady vzniklé
výhradně v přímé souvislosti s řešením grantového projektu včetně pracovních pobytů a cest
konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné a náklady na
pobyty, spojené s účastí zahraničních pracovníků podílejících se na řešení grantového projektu.
V případě konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která
odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán.
(4) Náklady na ostatní služby a nemateriální náklady jsou náklady využívané výhradně pro řešení
grantového projektu, které lze doložit samostatným dodavatelským dokladem nebo jiným objektivním
způsobem, zahrnující náklady: na provoz, opravy a udržování majetku využívaného při řešení projektu;
pořízení drobného nehmotného majetku nakoupeného nebo pořízeného vlastní činností v rámci řešení
projektu; náklady na další služby, např. zakázky, náklady na zveřejňování výsledků (publikační a ediční
náklady); konferenční poplatky; pronájem prostor pro konání krátkodobých akcí s vědeckým výstupem
(např. konferencí, seminářů apod.), členské příspěvky v institucích, je-li členství prokazatelně nezbytné
či ekonomicky výhodné pro řešení grantového projektu; výkony spojů; ostatní náklady jako kurzové
ztráty, bankovní poplatky, daně a poplatky vázané výhradně na řešení grantového projektu.
(5) Za způsobilé náklady jsou považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového
vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům,
průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s
řešením grantového projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z
průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení grantového projektu (nejdéle tedy po dobu řešení
grantového projektu). Výše způsobilých nákladů se v případě, kdy doba vykonávání práv
z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení grantového
projektu, stanoví podle vzorce: U(N)=(A/B) × C × D, kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po
kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se
zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a
D je podíl jeho využití pro řešení grantového projektu. Pro práva z průmyslového vlastnictví,
vykonávaná po dobu rovnou době řešení grantového projektu nebo kratší, se stanoví způsobilé
náklady ze vzorce: U(N)=C × D, kde symboly U(N), C a D mají stejný význam jako u předchozího vzorce
v tomto odstavci.
(6) Mezi způsobilé náklady lze zahrnout doplňkové (režijní) náklady vzniklé v přímé časové a věcné
souvislosti při řešení grantového projektu (např. administrativní náklady, náklady na pomocný
personál a infrastrukturu). Maximální výše takových nákladů je 20 % z částky celkových uznaných
nákladů grantového projektu požadovaných od Grantové agentury České republiky. Doplňkové
(režijní) náklady plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu
řešení projektu. Nejsou-li doplňkové (režijní) náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout
mezi uznané náklady.