III.
Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje “TRIO“
1. NÁZEV PROGRAMU:
TRIO (dále jen „Program“).
2. PRÁVNÍ RÁMEC PROGRAMU:
Program, realizovaný formou jednostupňových veřejných soutěží ve výzkumu,
experimentálním vývoji a inovacích, bude realizován podle:
- zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“);
- Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články
107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále
jen „Nařízení Komise“);
- Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)
(dále jen „Rámec“);
- a podle ostatních souvisejících předpisů.
Program je vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování
Evropské unie, neboť splňuje podmínky Nařízení Komise.
Na základě ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. a) Nařízení Komise je vyloučeno vyplacení
podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je
podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz.
V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) Nařízení budou zveřejněny informace týkající se každého
poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 tis. EUR (přepočteno podle kurzu ECB
platného ke dni poskytnutí podpory projektu).
Program naplňuje Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací, které byly přijaty usnesením vlády ze dne 19. července 2012 č. 552, a to zejména
prioritu č. 1 „Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech“ a prioritu č. 2
„Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů“. Program je také v souladu s dokumentem
Implementace Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací, který byl přijat usnesením vlády ze dne 31. července 2013 č. 569.
Program vychází z Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České
republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020, schválené usnesením vlády
ze dne 24. dubna 2013 č. 294, která mj. ukládá realizovat program na podporu aplikovaného
výzkumu a experimentálního vývoje pro potřeby průmyslu za účelem posílení
konkurenceschopnosti ČR.
Stránka 2 (celkem 9)
Program je v souladu s Národní výzkumnou a inovační strategií pro inteligentní
specializaci České republiky (RIS 3), schválenou usnesením vlády ze dne 8. prosince
2014 č. 1028, a podporuje zejména dosažení strategických cílů A.1: Zvýšit inovační
poptávku ve firmách a C.1: Zvýšit relevanci výzkumu.
3. DOBA TRVÁNÍ PROGRAMU:
Doba trvání Programu je stanovena na 1. 1. 2016 – 31. 12. 2021. První veřejná soutěž
ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“) na výběr projektů
do Programu bude vyhlášena v roce 2015 se zahájením poskytování podpory v roce 2016.
Následně budou veřejné soutěže vyhlášeny v letech 2016 a 2017 se zahajováním
poskytování podpory v letech 2017 a 2018.
Předpokládaná délka trvání projektů v Programu je maximálně 48 měsíců.
4. POSKYTOVATEL
Poskytovatelem podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
5. IDENTIFIKAČNÍ KÓD PROGRAMU
Pro účely evidence v informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl
Programu přidělen kód „FV“.
6. CÍLE PROGRAMU
Posláním Programu je podpořit aktivity v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji,
které budou využívat a dále rozvíjet potenciál v oblasti klíčových technologií (Key
Enabling Technologies, dále jen „KETs“). Jde o technologie náročné na znalosti
a kvalifikovanou pracovní sílu, vyžadující zásadní podíl výzkumných aktivit a s rychlými
inovačními cykly. KETs jsou uplatnitelné v nových produktech a službách s vysokou přidanou
hodnotou a budou přispívat k hospodářskému růstu a zvyšování konkurenceschopnosti
České republiky a Evropské unie.
V Programu budou podporovány projekty zaměřené zejména na následující KETs:
 Fotonika
 Mikro- a nanoelektronika
 Nanotechnologie
 Průmyslové biotechnologie
 Pokročilé materiály
 Pokročilé výrobní technologie
Cílem programu je zvýšit aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje (dále jen „VaV“)
zaměřeného na KETs v podnikové sféře. Důraz bude kladen na ekonomické oblasti,
ve kterých ČR disponuje významným růstovým potenciálem. Jedná se zejména o výrobu
dopravních prostředků, strojírenství, elektroniku a elektrotechniku, IT služby a software,
Stránka 3 (celkem 9)
výrobu a distribuci elektrické energie a léčiva a zdravotnické prostředky. Program tak bude
přispívat k implementaci RIS 3 a k podpoře jejích vertikálních priorit.
Program bude rovněž přispívat k naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací, které jsou definovány na základě analýzy potřeb
společnosti ve vazbě na koncept uceleného hospodářského rozvoje. Program je zaměřen
především na prioritu č. 1 Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech,
konkrétně na oblast 1.1. Využití (aplikace) nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose
Technologies, což jsou univerzální technologie, které mají potenciál významně měnit
společnost prostřednictvím jejich dopadu na již existující hospodářské a sociální struktury.
Užším termínem jsou právě KETs, které představují konkrétní identifikované technologie,
které jsou v současnosti klíčové pro změny ve společnosti a ekonomice. Vzhledem
k průřezovému charakteru KETs budou kromě priority 1.1. dále podporovány projekty
z prioritních oblastí 1.2. Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit, 2.1.
Udržitelná energetika, 2.2. Snižování energetické náročnosti hospodářství, 2.3. Materiálová
základna, 3.4. Environmentální technologie a ekoinovace a 5.2. Nové diagnostické
a terapeutické metody. Projekty z jiných prioritních oblastí podporovány nebudou.
Mezi obecné cíle Programu tedy patří zvýšit produktivitu a efektivitu výzkumných aktivit
v podnicích (zejména malých a středních) a ve výzkumných organizacích, dále zvýšit kvalitu,
flexibilitu a atraktivitu produktů a služeb, posílit udržitelnost rozvoje ekonomiky a jejího růstu
včetně udržitelného materiálového hospodářství a výroby s minimálním dopadem
materiálových toků na životní prostředí.
K cílům Programu patří rovněž posílení účinné spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi
podniky a výzkumnými organizacemi, jejíž nízká intenzita patří mezi hlavní slabiny
národního výzkumného systému. V Programu budou podpořeny výhradně projekty
realizované ve spolupráci podniků a výzkumných organizací a Program tak přispěje
ke zkvalitnění a rozvoji inovační poptávky podniků a zvýšení relevance a aplikačního
potenciálu výsledků výzkumných organizací.
7. VÝDAJE NA PROGRAM
Celkové výdaje na Program jsou rozvrženy v souladu s předpokládaným postupným
vyhlašováním jednotlivých veřejných soutěží a očekávanou průměrnou mírou podpory 60 %
a činí 6 150 mil. Kč, z toho 3 700 mil. Kč z výdajů státního rozpočtu.
Orientační přehled výše podpory a celkových uznaných nákladů Programu (v mil. Kč):
rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021 CELKEM
veřejná podpora 300 710 1070 920 530 170 3 700
celkové náklady 500 1180 1780 1530 880 280 6 150
Podpora bude poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo
zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních
samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstev.
Stránka 4 (celkem 9)
8. NEJVYŠŠÍ POVOLENÁ MÍRA PODPORY
Míra podpory, stanovená jako procento uznaných nákladů projektu, bude vypočtena pro
každý projekt i pro každého příjemce a dalšího účastníka samostatně podle Nařízení Komise
a Rámce.
Nejvyšší povolená míra podpory na jeden projekt může být v souladu se zákonem
č. 130/2002 Sb. a Nařízením komise 80 % celkových uznaných nákladů. Nejvyšší
povolené míry podpory pro jednotlivé kategorie podpory a jednotlivé kategorie příjemců
a dalších účastníků budou uvedeny v zadávací dokumentaci každé veřejné soutěže.
V souladu s Nařízením Komise je možné přiznat bonifikaci nad rámec základní míry podpory
pro jednotlivé účastníky za splnění podmínek účinné spolupráce. Za účinnou spolupráci
se v souladu s Nařízením Komise a Rámcem považuje spolupráce nejméně dvou
nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle
na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce,
přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné
výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce
nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.
Maximální míra podpory pro jednotlivé kategorie činností a jednotlivé kategorie účastníků:
kategorie činnosti / účastník malý podnik střední podnik velký podnik
průmyslový výzkum 70 % 60 % 50 %
průmyslový výzkum
v případě účinné spolupráce
80 % 75 % 65 %
experimentální vývoj 45 % 35 % 25 %
experimentální vývoj
v případě účinné spolupráce
60 % 50 % 40 %
Výzkumné organizace mohou obdržet až 100% míru podpory, ale pouze na jejich
nehospodářské činnosti podle čl. 2.1.1 odst. 19 Rámce a pokud budou dodrženy všechny
související podmínky Nařízení Komise a Rámce a nejvyšší povolená míra podpory na jeden
projekt v Programu nepřekročí 80 %.
9. ZPŮSOBILÉ A UZNANÉ NÁKLADY PROGRAMU
Podpora bude poskytována na uznané náklady projektu, tj. na ty způsobilé náklady, které
poskytovatel schválí jako odůvodněné. Uchazeč může jako způsobilé náklady navrhnout
náklady vymezené v souladu se zákonem, Nařízením Komise a Rámcem. Veškeré způsobilé
náklady projektu musí být vynaloženy na činnosti přímo související s realizací projektu
a musí být přiřazeny ke konkrétní kategorii VaV, tj. na aplikovaný výzkum nebo
experimentální vývoj.
Stránka 5 (celkem 9)
Způsobilými náklady projektu v tomto Programu jsou:
a) osobní náklady nebo výdaje podle čl. 25 odst. 3 písm. a) Nařízení Komise;
b) náklady nebo výdaje na nástroje, přístroje a vybavení podle čl. 25 odst. 3 písm. b)
Nařízení Komise;
c) náklady nebo výdaje na služby podle čl. 25 odst. 3 písm. d) Nařízení Komise;
d) dodatečné režijní náklady nebo výdaje podle čl. 25 odst. 3 písm. e) Nařízení Komise.
Do způsobilých nákladů projektů nelze zahrnout náklady nebo výdaje na pořízení hmotného
a nehmotného majetku.
Způsobilé náklady musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v čase a místě obvyklým)
a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.
Maximální výše účelové podpory jednoho projektu v Programu je stanovena na 20 mil.
Kč.
10. SROVNÁNÍ SE SOUČASNÝM STAVEM V ČR A V ZAHRANIČÍ
V budoucnu se předpokládá rapidní růst trhu v oblasti produktů založených na KETs,
a to mezi 5 – 15% ročně. Pokud jde o KETs, Evropa disponuje silnou znalostní základnou.
Významným problémem, který přetrvává, je ovšem nedostatečná aplikace těchto znalostí
do nových tržně uplatnitelných produktů a služeb.
Evropská strategie pro KETs, která byla přijata EK v červnu 20121
, je zaměřena
na „uzavření“ této mezery mezi výzkumem a inovacemi v oblastech KETs s cílem zvrátit
trend poklesu průmyslové výroby v Evropě. KETs nejsou zásadní jen pro
konkurenceschopnost průmyslu, ale také pro řešení sociálních výzev. KETs jsou dále
definovány jako jedna z priorit strategie EK pro reindustrializaci Evropy.
Hlavním nástrojem podpory KETs na evropské úrovni je rámcový program na podporu
výzkumu a inovací Horizont 2020. První osa II. pilíře „Vedoucí postavení v průmyslu“
je přímo zaměřena na podporu klíčových technologií. Výzkumné aktivity pod touto osou mají
rovněž úzkou vazbu na aktivity III. pilíře rámcového programu, kterým jsou „Sociální výzvy“.
Z rozpočtu programu Horizont 2020 budou také částečně financovány další výzkumné
aktivity na evropské úrovni jako např. Společné technologické iniciativy (JTIs), které jsou
partnerstvím veřejného výzkumného sektoru s podnikatelskou sférou. Jako příklad uvádíme
iniciativu Bio-based Industries zaměřenou na využití biotechnologií v průmyslu a iniciativu
ECSEL (Electronic Components and Systems for European Leadership) s cílem podporovat
výzkumné aktivity v oblastech mikro- a nanoelektronika a inteligentních systémů. Obou
těchto iniciativ se účastní i ČR.
ČR ve většině technologických oblastí, které lze zařadit pod KETs, disponuje potenciálem
pro realizaci špičkového výzkumu, který přináší nové poznatky, i aplikačně zaměřeného
výzkumu s výsledky uplatnitelnými v inovacích. Mezi jednotlivými KETs jsou však rozdíly jak
ve výzkumném potenciálu, tak v aplikaci výsledků.
Existují výzkumné obory s vazbou na ekonomické oblasti klíčové pro ČR, tedy výzkumné
obory s vysokým potenciálem uplatnitelnosti výsledků výzkumu v podnikové sféře2
, a naopak
1
A European strategy for Key Enabling Technologies – A bridge to growth and jobs, COM(2012) 341 final
2
Např. přístrojová technika, materiálové vědy, energetika, informatika.
Stránka 6 (celkem 9)
obory, jejichž potenciální aplikovatelnost v podnikové sféře je nižší (zde se předpokládá
využití výsledků VaV zejména veřejnou sférou)3
.
V ČR neexistuje program na podporu výzkumu, vývoje a inovací, který by byl explicitně cílen
na oblast klíčových technologií. V současné době je k dispozici jediný relevantní program na
podporu projektů průmyslového výzkumu, ve kterém byla v loňském roce vyhlášena veřejná
soutěž na výběr projektů. Tím je program EPSILON realizovaný Technologickou agenturou
ČR. Tento program je ale velmi široce zaměřen a na příkladu výsledků první veřejné soutěže
v tomto programu lze snadno ilustrovat, že projektů v oblasti klíčových technologií může být
podpořeno minimum. Vzhledem k tomu, že se MPO podílí jak na formulaci zaměření
veřejných soutěží v programu EPSILON za oblast průmyslových priorit, tak na hodnocení
veřejných soutěží, zajistí výběrem vhodných prioritních témat minimalizaci možných překryvů
s programem TRIO a zabrání riziku duplicitního financování projektů.
Podrobnější zhodnocení stavu a potenciálu KETs v České republice a jeho srovnání
se zahraničím je uvedeno v publikaci Technologického centra Akademie Věd ČR Key
Enabling Technologies v ČR z června 20144
.
Pokud jde o účelové financování a porovnání ČR se zahraničím, v jednotlivých státech se
uplatňuje různý přístup z hlediska poměru mezi tematicky neorientovanou podporou projektů
(bottom-up) a tematicky zaměřenou podporou (top-down). V Rakousku, stejně jako v České
republice, převažuje podpora tematicky neorientovaného výzkumu, nicméně jako příklad
tematicky zaměřených programů Rakouska můžeme uvést program FIT-IT s cílem podpořit
projekty VaV v oblasti informačních a komunikačních technologií a zároveň zlepšit podmínky
spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a ICT firmami do budoucna. Program
Sustainable Development je zaměřen mimo jiné na materiálový výzkum a pokročilé výrobní
technologie pro využití v energetice a průmyslu. Širokou nabídkou programů podpory
tematicky orientovaného výzkumu disponuje Finsko, co se týče podpory např. ICT, jedná se
o programy 5th Gear (komunikační technologie), Industrial Internet (ICT v průmyslu) nebo
Bits of Health (využití ICT ve zdravotnictví). Z mimoevropských světových leaderů v oblasti
VaVaI můžeme jmenovat např. Izrael, kde jedním z hlavních nástrojů podpory VaVaI je tzv.
Tmura R&D Fund. I když podle jeho charakteristiky jsou z fondu podporovány všechny
oblasti VaV, v posledních letech izraelská vláda klade důraz zejména na progresivní
technologie, konkrétně nanotechnologie, průmyslové biotechnologie a ICT.
11. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY A PŘÍNOSY PROGRAMU
V tomto Programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají
dosažení alespoň jednoho výsledku VaV z následujících druhů výsledků (kategorizace dle
Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací).
 F - užitný nebo průmyslový vzor,
 G - prototyp, funkční vzorek,
 P - patent,
 R - software,
 Z - poloprovoz, ověřená technologie.
Program přispěje zejména k posílení konkurenceschopnosti českého hospodářství posunem
do kategorie ekonomiky založené na znalostech. Prostředkem k dosažení tohoto cíle bude
3
Např. klinická medicína, biologické vědy, environmentální vědy.
4
Dostupné z http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace?type=2
Stránka 7 (celkem 9)
podpora vývoje nových užitných vlastností produktů a zvýšení efektivnosti, bezpečnosti,
udržitelnosti a spolehlivosti procesů (včetně snížení energetické a materiálové náročnosti)
s využitím nových poznatků v oblasti KETs. Nedílnou součástí těchto cílů je také pokles
energetické náročnosti ekonomiky, efektivní využívání zdrojů a realizace technologických
změn vedoucích k omezování používání materiálů s vysokými výrobními energetickými
nároky.
Mezi konkrétní přínosy Programu patří:
 zvýšení inovační výkonnosti podpořených podniků,
 strategické orientování VaV do oblastí s nejvyšším potenciálem a přínosem pro
hospodářství,
 zvýšení aplikovatelnosti výsledků výzkumu v oblasti KETs,
 zvýšení podnikových výdajů na VaV,
 rozvoj účinné spolupráce mezi podnikovým a výzkumným sektorem,
 začlenění vznikajících špičkových výzkumných center i dalších kapacit podpořených
z veřejných prostředků do inovačního systému.
12. UCHAZEČI O PODPORU A PROKÁZÁNÍ JEJICH ZPŮSOBILOSTI
Uchazeči o podporu na projekt podle zákona č. 130/2002 Sb. mohou být podniky –
právnické i fyzické osoby, které podle Přílohy 1 Nařízení Komise vykonávají hospodářskou
činnost a které řeší projekt v účinné spolupráci s alespoň jednou výzkumnou
organizací. Uchazečem může být též subjekt se statutem výzkumné organizace, musí
ovšem v navrhovaném projektu vystupovat jako podnik, tj. prokázat schopnost
spolufinancovat řešení projektu z neveřejných zdrojů, doložit zajištění implementace
výsledků do praxe a z hlediska míry veřejné podpory vystupovat jako podnik. V takovém
případě projekt nemusí být řešen v účinné spolupráci více subjektů.
Dalšími účastníky projektu mohou být podniky a dále výzkumné organizace –
právnické osoby, které splňují definici výzkumné organizace podle zákona, Nařízení Komise
a podle Rámce. Posouzení, zda naplňuje definiční znaky výzkumné organizace, bude
poskytovatel provádět u každého subjektu individuálně při hodnocení návrhu projektu a dále
v souladu s postupem pro posuzování výzkumných organizací schváleným Radou pro
výzkum, vývoj a inovace.
Podporu na projekt v tomto Programu mohou obdržet pouze uchazeči, kteří splňují podmínky
způsobilosti dané § 18 zákona. Povinnost prokázat svoji způsobilost se vztahuje na všechny
uchazeče i další účastníky. Způsobilost prokazuje uchazeč a další účastník doklady povinně
předkládanými k návrhu projektu. Způsobilost uchazečů a dalších účastníků bude
prokazována v souladu s podmínkami stanovenými § 18 odst. 4 zákona způsobem
stanoveným v zadávací dokumentaci veřejné soutěže.
Splnění podmínky způsobilosti bude vyhodnoceno komisí pro přijímání návrhů projektů před
hodnocením návrhů projektů. Nesplnění některé z podmínek způsobilosti je důvodem pro
nezařazení návrhu projektu do veřejné soutěže.
Stránka 8 (celkem 9)
13. ZPŮSOB A KRITÉRIA HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ
Návrhy projektů jsou komplexně hodnoceny v souladu se zákonem.
Poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Tato komise vyhodnotí splnění
všech podmínek pro zařazení návrhů projektů do veřejné soutěže z hlediska splnění všech
náležitostí stanovených zadávací dokumentací pro návrhy projektů. Nedodržení náležitostí
stanovených zadávací dokumentací bude mít za následek nezařazení návrhu projektu
do veřejné soutěže.
O přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže, resp. o jeho vyřazení z veřejné soutěže,
rozhoduje poskytovatel v souladu s § 21 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb. na základě
protokolu zpracovaného komisí pro přijímání návrhů projektů, resp. odborným poradním
orgánem. Návrhy projektů vyřazené z veřejné soutěže nebudou dále hodnoceny.
Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ustaví poskytovatel odborný
poradní orgán – Radu programu. Každý návrh projektu bude hodnocen nejméně dvěma
odbornými posudky nezávislých oponentů.
Kritéria, která budou uplatněna při hodnocení návrhů projektů, jsou:
a) naplnění cílů Programu,
b) vazba na jednu nebo více KETs v souladu se zaměřením veřejné soutěže,
c) soulad s Národními prioritami orientovaného výzkumu, vývoje a inovací,
d) soulad s vertikálními prioritami RIS 3,
e) prokázání odborné a ekonomické způsobilosti uchazeče,
f) technicko – ekonomická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení,
g) aktuálnost a potřebnost projektu a vhodnost jeho podpory z veřejných prostředků,
h) přiměřenost časového plánu a finančních požadavků,
i) naplnění účinné spolupráce,
j) uplatnění výsledků.
Podrobnější informace o podmínkách pro předložení návrhů projektů, způsobu a kritériích
jejich hodnocení budou součástí zadávací dokumentace veřejné soutěže. U každého
projektu bude stanoven minimálně jeden závazný výsledek, který bude navazovat na plnění
cílů programu.
14. MOTIVAČNÍ ÚČINEK
Za účelem naplnění cílů Programu bude poskytovatel v rámci procesu hodnocení návrhů
projektů posuzovat dosažení dostatečného motivačního účinku podpory. Motivační účinek
bude posuzován pro všechny uchazeče souhrnně za celý projekt. Pro všechny příjemce
především platí, že práce na řešení projektu nesmí být zahájeny před podáním návrhu
projektu.
Pokud je uchazečem velký podnik, musí v návrhu projektu prokázat, že podpora přispěje
k realizaci projektu ve větším rozsahu nebo s vyšší finanční účastí podniků v projektu nebo
k vyřešení projektu v kratší době, než by tomu bylo bez poskytnutí podpory. Zhodnocení
motivačního účinku bude součástí protokolu o výsledku hodnocení zpracovaném odborným
poradním orgánem, který bude pro účely hodnocení návrhů projektů ustanoven
poskytovatelem.
Stránka 9 (celkem 9)
15. KRITÉRIA SPLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU
Dosažení cílů Programu bude vyhodnoceno v souladu s metodikou hodnocení výsledků
ukončených programů, ve znění platném v době hodnocení Programu, případně dalších
podmínek stanovených poskytovatelem a dále podle definic pro předávání výsledků
do Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Pro hodnocení plnění cílů Programu bude využito souboru indikátorů určených pro
monitorování průběhu plnění Programu a hodnocení jeho celkové úspěšnosti.
Indikátory Programu:
Indikátor Počet
Minimální počet podpořených projektů 200
Minimální poměr úspěšně dokončených projektů 90 %
Minimální počet aplikovaných výsledků 300
Minimální počet průmyslově chráněných výsledků 50
Kromě uvedených indikátorů budou dále sledovány a vyhodnocovány přínosy Programu
na úrovni jednotlivých projektů. Tři roky po ukončení projektů bude monitorováno konkrétní
využití dosažených výsledků, ekonomické přínosy z jejich realizace, vliv na hospodářské
výkony a zaměstnanost u realizátora, podíl na exportní výkonnosti atd. Tyto informace budou
následně využity ke komplexnímu vyhodnocení přínosů veřejné podpory a k formulaci
zaměření návazných programů na podporu výzkumu a vývoje za účelem posílení
konkurenceschopnosti ekonomiky.