VADEMECUM H2020 Akce Marie Skłodowska-Curie Aktualizované vydání NCP Národní koordinátor Věda se společností a pro společnost Finanční aspekty Právní aspekty Přístup k rizikovému financování Zdraví, demografické změny a životní pohoda (wellbeing) Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika Zajištěná, čistá a účinná energie Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny Kontaktní osoba Ing. Naďa Koníčková Mgr. Michal Pacvoň Mgr. Milena Lojková Ing. Lucie Honzátková JUDr. Jana Kratěnová Ing. Lucie Honzátková Mgr. Milena Lojková Ing. Naďa Koníčková Ing. Veronika Korittová Mgr. Michalela Vlková Mgr. Jana Čejková Kontakt telefon: +420 234 006 109 e-mail: konickova@tc.cz telefon: +420 234 006 110 e-mail: pacvon@tc.cz telefon: +420 234 006 158 e-mail: lojkova@tc.cz telefon: +420 234 006 147 e-mail: honzatkova@tc.cz telefon: +420 234 006 108 e-mail: telefon: +420 724 582 461 e-mail: kratenova@tc.cz telefon: +420 234 006 147 e-mail: honzatkova@tc.cz telefon: +420 234 006 158 e-mail: lojkova@tc.cz telefon: +420 234 006 117 e-mail: telefon: +420 234 006 109 e-mail: konickova@tc.cz telefon: +420 234 006 115 e-mail: korittova@tc.cz telefon: +420 234 006 262 e-mail: vlkovam@tc.cz telefon: +420 234 006 178 e-mail: cejkova@tc.cz Ing. Martin Škarka telefon: +420 234 006 113 e-mail: skarka@tc.cz Národní kontaktní pracovníci pro program Horizont 2020 Mgr. Jiří Kotouček kotoucek@tc.cz Ing. Eva Sebroňová sebronova@tc.cz  Horizont 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 2020 Vydalo Technologické centrum AV ČR s podporou projektu CZERA 2 – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru 2 (LE15025) financovaného MŠMT z programu EUPRO. Grafický návrh obálky MgA. Martin Procházka, Creature.cz Sazba Art D – Grafický ateliér Černý s.r.o. Petra Perutková Lucie Honzátková Milena Lojková Jiří Kotouček Aktualizované vydání Akce Marie Skłodowska-Curie PŘEDMLUVA Hlavním cílem akcí Marie Skłodowska-Curie (MSCA) je podpořit v Evropském výzkumném prostoru kvalitativní i kvantitativní rozvoj lidských zdrojů, mobilitu a profesní růst výzkumných pracovníků ve všech vědních oborech. Implementací MSCA je Evropskou komisí pověřena Výkonná agentura pro výzkum – REA (Research Executive Agency). MSCA nabízí celou řadu možností jak pro výzkumné pracovníky v různých fázích jejich kariéry, tak pro jejich hostitelské organizace. Celkový rozpočet vyčleněný na MSCA v letech 2014-2020 činí téměř 6,2 miliard €. Evropská komise odhaduje, že by finanční prostředky z tohoto programu mohlo v různé formě čerpat až 65 tisíc výzkumných pracovníků, vč. 25 tisíc studentů doktorských studijních programů. Tato brožura umožňuje zájemcům rychlou orientaci v pěti typech akcí Marie Skłodowska-Curie, představuje základní principy jejich financování, uvádí obecné informace o pracovně-právních aspektech spojených s realizací těchto projektů a v neposlední řadě také stručně shrnuje otázky duševního vlastnictví. Pro hlubší pochopení jednotlivých typů MSCA je žádoucí detailní prostudování aktuálního pracovního programu, podmínek stanovených ve výzvě, příruček pro žadatele a anotovaného textu modelové grantové dohody. Veškeré dokumenty jsou k dispozici na příslušných webových stránkách u každé aktuálně vyhlášené výzvy. Věříme, že se naše brožura stane praktickým pomocníkem při přípravě a řešení projektů MSCA, a přispěje tak k většímu zapojení českých výzkumných pracovníků i vědeckých pracovišť do těchto projektů. Technologické centrum AV ČR Národní informační centrum pro evropský výzkum V lednu 2016 Upozornění: Uvedené informace vycházejí z dokumentů EK platných k 1. 1. 2016. Ačkoliv poskytovaným informacím věnujeme největší možnou pozornost a využíváme nejlepší dostupné informační zdroje, mají informace obsažené v brožuře pouze informativní charakter a nejsou závazným legislativním výkladem. Technologické centrum AV ČR neodpovídá za důsledky spoléhání se na tyto informace, ani za škodu eventuálně vzniklou v důsledku jejich použití. Při využití informací nebo při jejich další publikaci uvádějte vždy jako zdroj uvedené autory a Technologické centrum AV ČR. ISBN: 978-80-86794-50-1 Obsah PŘEDMLUVA....................................................................................................................................2 1 AKCE MARIE SKŁODOWSKA-CURIE.......................................................................................5 1.1 Základní pojmy ................................................................................................................. 7 1.2 Struktura programu .......................................................................................................... 7 1.3 Typy akcí Marie Skłodowska-Curie .............................................................................. 7 1.3.1 Inovativní školicí sítě (Innovative Training Networks – ITN)..................................... 7 1.3.2 Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (Individual Fellowships – IF).................................................................................... 9 1.3.3 Výměnné pobyty (Research and Innovation Staff Exchange – RISE).......................11 1.3.4 Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (cofund).....12 1.3.5 Evropská noc vědců (European Researchers´ Night).............................................14 1.4 Předkládání návrhů projektů........................................................................................14 1.5 Kritéria pro hodnocení návrhů.....................................................................................15 2 Finanční aspekty akcí marie skłodowska-curiE...................................................16 2.1 Rozpočtové kategorie...................................................................................................... 16 2.1.1 Příspěvky určené výzkumnému pracovníkovi ............................................................. 16 2.1.2 Institucionální náklady................................................................................................ 17 2.1.3 Přesuny rozpočtu........................................................................................................ 17 2.2 Výše příspěvků ............................................................................................................... 18 2.3 Kritéria způsobilosti nákladů........................................................................................... 18 2.4 Plánování rozpočtu a sazba financování.......................................................................... 19 2.5 Platby v projektu............................................................................................................. 19 2.6 Vykazování nákladů......................................................................................................... 19 2.6.1 Směnný kurz............................................................................................................... 20 2.7 Kontroly, audity............................................................................................................... 20 3 PRACOVNĚPRÁVNÍ ASPEKTY AKCÍ MARIE SKŁODOWSKA-CURIE................................... 21 3.1 Zaměstnávání a pracovní podmínky výzkumných pracovníků.......................................... 21 3.1.1 Povinnosti příjemce vůči výzkumnému pracovníkovi v rámci projektů ITN (MGA MSCA-ITN, čl. 32)............................................................................................. 21 3.1.2 Povinnosti příjemce vůči výzkumnému pracovníkovi v rámci projektů IF (MGA-MSCA-IF, čl. 32)................................................................................................ 22 3.1.3 Smlouva s výzkumným pracovníkem (ITN, IF)............................................................. 23 3.1.4 Povinnosti příjemce vůči vyslanému pracovníkovi v projektech RISE (MGA-MSCA-RISE, čl. 32)........................................................................................... 24 3.1.5 Povinnosti příjemce/partnerské organizace v rámci projektů COFUND (MGA, MSCA-COFUND, čl. 15).................................................................................... 25 3.2 Vyslání pracovníků – Secondments (ITN, IF, RISE)........................................................... 26 4 DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PROJEKTECH MSCA.................................................................. 28 4.1 Formy duševního vlastnictví............................................................................................ 28 4.2 Ustanovení týkající se duševního vlastnictví.................................................................... 28 4.2.1 Stávající znalosti......................................................................................................... 29 4.2.2 Výsledky..................................................................................................................... 29 4.3 Role duševního vlastnictví v návrhu projektu................................................................... 32 5 SMLUVNÍ VZTAHY V PROJEKTECH MSCA........................................................................... 33 5.1 Grantová dohoda............................................................................................................. 33 5.2 Konsorciální smlouva....................................................................................................... 33 5.3 Partnerská smlouva......................................................................................................... 34 6 EURAXESS ........................................................................................................................... 35 6.1 Nabídka vědecko-výzkumných pobytů v hostitelských organizacích................................ 36 7 příloha .............................................................................................................................. 35 7.1 Korekční koeficienty pro financování výzkumných pracovníků ....................................... 37 7.2 Důležité odkazy .............................................................................................................. 38 1 AKCE MARIE SKŁODOWSKA-CURIE 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY Příjemce grantu Příjemce grantu (beneficiary) podepisuje grantovou dohodu s Evropskou komisí/REA. Má plnou odpovědnost za implementaci projektu. Mezi příjemcem a výzkumným pracovníkem musí existovat pracovněprávní vztah. Partnerská organizace Partnerské organizace (partner organisation) jsou dalšími účastníky v projektech MSCA. Partnerské organizace nepodepisují grantovou dohodu s Evropskou komisí/REA ani nezaměstnávají výzkumné pracovníky (netýká se COFUNDu). Přispívají k řešení projektu tím, že po dobu stáže/vyslání nabízejí školení a kurzy odborné přípravy. K návrhu projektu zpravidla přikládají záměr o spolupráci (letter of commitment). Partnerské organizace musí být uvedeny v grantové dohodě. Konsorciím, jež zahrnují partnerské organizace, se doporučuje, aby uzavřely tzv. partnerskou dohodu (partnership agreement), která upravuje vztahy mezi účastníky v projektu (finanční a právní aspekty, řízení projektu aj.). Partnerská dohoda musí vždy být v souladu s grantovou dohodou. Záměr o spolupráci (Letter of Commitment) Jde o dokument, který k návrhu projektu zpravidla přikládají partnerské organizace a který dokládá jejich aktivní roli v projektu. EK/REA pro tento dokument nepřipravila žádný vzor, nicméně dokument by měl obsahovat co nejkonkrétnější popis zapojení dané organizace do projektu, měl by být aktuální (vydaný po vyhlášení dané výzvy pro podávání návrhů projektů) a být opatřen razítkem a podpisem statutárního zástupce dané organizace. Akademický vs. neakademický sektor Pro MSCA platí poměrně široká definice neakademického sektoru, který kromě podniků může zahrnovat další subjekty (např. nemocnice nebo muzea). Organizace jsou automaticky zařazeny do jedné či druhé kategorie na základě údajů uvedených v Účastnickém portálu při registraci organizace, kdy obdrží tzv. PIC kód (Participation Identification Code). Každá organizace se registruje pouze jednou (PIC kódy ze 7. RP zůstávají platné). Do akademického sektoru organizace patří, pokud se jedná o: ¡¡ veřejnou nebo soukromou vysokou školu, která je akreditovaná udělovat akademické tituly, ¡¡ soukromou nebo veřejnou neziskovou výzkumnou organizaci, jejíž hlavní činností je vý- zkum, 5 6 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E ¡¡ mezinárodní organizaci nebo mezinárodní evropskou zájmovou organizaci (International European Interest Organisation1 ). Pokud organizace nespadá do výše uvedených kategorií, jedná se o účastníka z neakademického sektoru. Pravidlo mezinárodní mobility Obecnou podmínkou účasti v MSCA je – až na určité výjimky2 – mezinárodní mobilita, kdy výzkumní pracovníci nesmí v posledních 3 letech před uzávěrkou výzvy (IF) nebo k datu zaměstnání v hostitelské organizaci (ITN) v zemi, kde o grant žádají, působit déle než 12 měsíců (dlouhodobý pobyt, práce, studium apod.)3 . REA (Research Executive Agency) Výkonná agentura pro výzkum byla zřízena a pověřena Evropskou komisí, aby prováděla a řídila některé části 7. rámcového programu EU (7. RP) a některé oblasti programu H2020 vč. MSCA. Agentura řídí vědecké projekty financované v některých stanovených částech programu Horizont 2020 (H2020), zajišťuje hodnocení návrhů projektů, je v úzkém kontaktu s příjemci grantů a monitoruje průběh těchto projektů. Kromě řízení programů poskytuje agentura REA také administrativní a logistickou podporu dalším útvarům Evropské komise, které spravují program H2020. Účastnický portál (Participant Portal) Webová stránka4 Evropské komise sdružující informace, dokumenty a IT nástroje relevantní pro tvorbu, předkládání a následnou administraci projektů rámcových programů. Vyslání (Secondment) Při realizaci projektů jsou výzkumní pracovníci často vysíláni k ostatním členům konsorcia či partnerským organizacím v zahraničí. Platí, že po dobu „vyslání“ zůstává pracovník zaměstnán vysílající institucí, která mu vyplácí mzdu/plat a je povinna řídit se příslušnými mezinárodními smlouvami a národní legislativou. Země přidružené k H2020 (Associated countries) Země, které jsou k H2020 přidruženy prostřednictvím mezinárodní smlouvy5 . Pro příjemce z přidružených zemí platí stejná pravidla účasti jako pro země EU. Třetí země (Third countries) Země, které nejsou členy EU a ani nejsou přidružené k H2020. 1 Mezinárodní evropská zájmová organizace je organizace, kde většinu jejích členů tvoří členské státy EU nebo země přidružené k H2020 a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckou a technologickou spolupráci v Evropě. Příkladem je CERN, EMBL, ESA. 2 projekty RISE, návratová fáze GF 3 Pro reintegrační panel, „Career Restart Panel“ a „Society and Enterprise Panel“ při evropských vědecko-výzkumných pobytech je tato podmínka flexibilnější (viz. kapitola 1.3.2). 4 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html 5 Aktuální přehled zemí přidružených k H2020 je k dispozici na webových stránkách Účastnického portálu (http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/3cpart/h2020-hi-list-ac_en.pdf). 7 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 7 1.2 STRUKTURA PROGRAMU MSCA tvoří 5 typů grantů: ¡¡ Inovativní školicí sítě (Innovative Training Networks – ITN) ¡¡ Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (Individual Fellowships – IF) ¡¡ Výměnné pobyty (Research and Innovation Staff Exchange, RISE) ¡¡ Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (COFUND) ¡¡ Evropská noc vědců Z hlediska celkového rozpočtu MSCA největší podíl zaujímají Inovativní školicí sítě (ITN), zatímco nejmenší akcí z hlediska objemu finančních prostředků na danou výzvu je Evropská noc vědců. MSCA projekt lze (s výjimkou témat, která by spadala pod program EURATOM – Příloha I) podávat na jakékoli téma, tzv. bottom-up přístup. Minimální podmínkou pro účast výzkumných pracovníků v MSCA je získání akademického titulu, opravňujícího ke studiu v doktorském studijním programu. Stejně jako v 7. RP EU jsou žadatelé o granty MSCA rozdělováni podle délky své výzkumné praxe na dvě skupiny – na začínající a zkušené výzkumné pracovníky. Začínající výzkumní pracovníci nemají kvalifikaci Ph.D. a jejich výzkumná praxe je kratší než 4 roky. Zkušení výzkumní pracovníci mají minimálně 4 roky výzkumné praxe nebo kvalifikaci Ph.D. Obecnou podmínkou účasti v MSCA je – až na určité výjimky – mezinárodní mobilita (viz kapitola 1.1). Výzkumní pracovníci nemohou získat finanční prostředky na vědecko-výzkumné pobyty v zemích, ve kterých žijí. Aby prohloubili svoje odborné znalosti a kompetence, musí se přestěhovat do jiné země. 1.3 TYPY AKCÍ MARIE SKŁODOWSKA-CURIE 1.3.1 INOVATIVNÍ ŠKOLICÍ SÍTĚ (Innovative Training Networks – ITN) Školicí sítě jsou orientovány na posílení kapacity univerzit, výzkumných organizací a podniků, které spolupracují při školení a odborné přípravě začínajících výzkumných pracovníků v rámci doktorského studia. Sítě umožňují začínajícím výzkumným pracovníkům stát se součástí mezinárodních týmů, získat nové (mj. mezisektorové a mezioborové) zkušenosti a znalosti v oboru vč. přenositelných dovedností. Mají za cíl podpořit profesní růst začínajících výzkumných pracovníků a zlepšit jejich uplatnění na trhu práce po ukončení Ph.D. studia, a to jak v akademickém, tak i v soukromém sektoru. Proto je ve všech typech ITN projektů zásadní aktivní účast neakademického sektoru, zejména podniků. Školení a odborná příprava výzkumných pracovníků probíhají prostřednictvím výzkumu v rámci samostatného projektu, který je doprovázen řadou školicích modulů v oblasti nejdůležitějších odborných i přenositelných dovedností. Témata školení v oblasti přenositelných dovedností (transferable 8 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E skills, tj. dovednosti přenositelné do jiných oborů) mohou zahrnovat např. správu a financování výzkumných projektů a programů, práva duševního vlastnictví, způsoby využívání výsledků výzkumu, podnikání, etická hlediska, komunikaci či komercializaci výsledků výzkumu. Zároveň v rámci sítě probíhá celá řada společných aktivit (workshopy, letní školy apod.). Školení a odborná příprava by se měly řídit Principy EU pro inovativní odbornou přípravu na doktorské úrovni (EU Principles for Innovative Doctoral Training)6 . V rámci sítí jsou možné (nikoli nutné) krátkodobé stáže u partnerů sítě (realizované zpravidla formou vyslání). Jejich délka nesmí přesáhnout 30 % celkového času, po který je výzkumný pracovník v síti zaměstnán. Existují tři typy inovativních školicích sítí: Evropské školicí sítě (European Training Networks, ETN), Evropské průmyslové doktoráty (European Industrial Doctorates, EID) a Evropské společné doktoráty (European Joint Doctorates, EJD). Evropské školicí sítě (ETN) jsou programy, v nichž začínajícím výzkumným pracovníkům poskytují odbornou přípravu společně minimálně 3 partneři ze 3 různých členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020. Obvyklý počet příjemců je 6-10. Evropský průmyslový doktorát (EID) je společný doktorský studijní program, který musí tvořit konsorcium min. 2 partnerů ze 2 různých členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020. Má za cíl podpořit mezisektorovou spolupráci a umožnit doktorandům získat odbornou praxi v neakademickém sektoru. Umožňuje jim střídavě pracovat ve dvou zemích – v univerzitních laboratořích i v prostorách podniku – a to pod vedením odborníků ze soukromého sektoru i z univerzity. Alespoň jeden příjemce grantu musí být z akademického sektoru a alespoň jeden příjemce z neakademického sektoru. Pokud žádný z příjemců grantu z akademického sektoru není oprávněn udělovat doktorský titul, musí být součástí konsorcia (jako partnerská organizace) univerzita, oprávněná udělovat doktorský titul. Výzkumný pracovník musí být zapsán do doktorského studijního programu akademického účastníka a musí v neakademickém sektoru strávit nejméně 50 % celkového času, po který je v síti zaměstnán. Obvyklý počet účastníků je 2-3. Evropské společné doktoráty (EJD) navazují na dřívější program Erasmus Mundus, který stejně jako MSCA spadal pod Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu (DG EAC). Jedná se o společný doktorský studijní program, kterého se účastní alespoň 3 partneři ze 3 různých členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020, přičemž každý z nich musí mít oprávnění udělovat doktorský titul. Jde tedy o integrované společné studium se zahraničními partnery, na jehož konci student získá společný diplom, popřípadě dva nebo více diplomů partnerských univerzit. V případě dvojího nebo vícenásobného diplomu (double/multiple degree) uděluje diplom každá škola, v případě společného diplomu (joint degree) je min. dvěma partnery vydán jeden společný diplom. Cílem těchto programů je zlepšit kvalitu doktorského vzdělávání a odborné přípravy v Evropském výzkumném prostoru a podpořit udělování společných dvou, popř. více uznávaných vysokoškolských diplomů. Obvyklý počet příjemců je 4-8. 6 http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/Principles_for_Innovative_Doctoral_Training.pdf 9 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 9 Žadatelé Univerzity, výzkumná pracoviště a podniky ve všech zemích. Školicí síť musí (školicí pracoviště): mít alespoň 3 příjemce ze 3 různých členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020 (pro EID postačují 2 příjemci). Nad rámec této minimální podmínky se v souladu s pravidly účasti mohou zapojit organizace ze všech zemí. Organizace ze třetích zemí mohou být příjemci pouze, jsou-li dané třetí země uvedeny v Příloze A pracovního programu H20207 nebo ve zcela výjimečných případech, pokud je účast těchto organizací experty posouzena jako nezbytná pro implementaci projektu, příp. existuje-li bilaterální dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi EU a danou třetí zemí. Celkový příspěvek EU je omezen na 540 člověkoměsíců u grantů s min. 3 příjemci a na 180 u EID, v případě že má konsorcium pouze 2 partnery. Partneři ze stejné země nebo téže mezinárodní organizace či mezinárodní evropské zájmové organizace nemohou žádat o více než 40 % celkového příspěvku EU (s výjimkou EID s pouze 2 příjemci grantu). Účastníci: Začínající výzkumní pracovníci ze všech zemí. Postup: Žadatelé vytvoří školicí síť (konsorcium) a předloží návrh agentuře REA. Partnerské organizace přikládají k části B návrhu záměr o spolupráci (letter of commitment). REA vyhodnotí návrhy projektů a s úspěšnými žadateli uzavře grantovou dohodu (maximálně na 4 roky). Vztahy mezi partnery v konsorciu musí být ošetřeny v konsorciální smlouvě (povinná pro všechny typy ITN projektů). Příjemci vyberou výzkumné pracovníky a uzavřou s nimi pracovní smlouvy (na 3 měsíce až 3 roky). Ve většině případů jsou začínající výzkumní pracovníci zaměstnáváni na max. možnou dobu, tj. na 36 měsíců. U EID a EJD je potřeba případnou kratší dobu pečlivě zdůvodnit – bude posuzováno experty při hodnocení projektu. 1.3.2 INDIVIDUÁLNÍ VĚDECKO-VÝZKUMNÉ POBYTY PRO ZKUŠENÉ VÝZKUMNÉ PRACOVNÍKY (Individual Fellowships – IF) Individuální vědecko-výzkumné pobyty podporují další vzdělávání a profesní růst zkušených výzkumných pracovníků formou mezinárodní a mezisektorové mobility. V rámci speciálních panelů se také podporuje návrat výzkumných pracovníků ze třetích zemí do Evropy a návrat do výzkumu po přerušení vědecké kariéry. 7 http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/annexes/h2020-wp1415- -annex-a-countries-rules_en.pdf 10 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E Existují dva moduly individuálních vědecko-výzkumných pobytů: ¡¡ Evropské vědecko-výzkumné pobyty (European Fellowship – EF) ¡¡ Vědecko-výzkumné pobyty ve třetích zemích (Global Fellowships – GF) Evropské vědecko-výzkumné pobyty (EF) umožňují zkušeným výzkumným pracovníkům všech národností podpořit svůj další profesní růst formou výzkumných pobytů na renomovaných pracovištích v zemích EU nebo zemích přidružených k H2020, se kterými se dohodnou na pracovní náplni pobytu a cílech, kterých má být dosaženo. Délka grantu činí 1 až 2 roky. U tohoto typu grantu existují kromě 8 vědeckých panelů tři specifické, multioborové panely. Prvním je tzv. Reintegration Panel (RI), který podporuje návrat zkušených výzkumných pracovníků ze třetích zemí do zemí EU či zemí přidružených k H2020, má jim pomoci při získání stálé, resp. dlouhodobé pozice ve vědě a výzkumu v Evropě. Reintegrační panel je určen pouze zkušeným výzkumným pracovníkům, kteří mají národnost některé z členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020, případně jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty v  těchto zemích (tj. výzkumný pracovník musí v těchto zemích aktivně na plný úvazek působit ve výzkumu alespoň po dobu po sobě následujících 5 let). Druhým panelem je tzv. Career Restart Panel (CAR), který je určen pro výzkumné pracovníky vracející se do výzkumu po určité pauze (např. ženy po mateřské dovolené). Výzkumný pracovník však nesmí po dobu alespoň 12 měsíců bezprostředně před uzávěrkou výzvy aktivně působit ve výzkumu. Třetím panelem je tzv. „Society and Enterprise Panel“, určený pro příjemce z neakademického sektoru. Cílem tohoto panelu je podpořit mezisektorovou mobilitu výzkumných pracovníků a rozšířit možnosti profesního uplatnění výzkumných pracovníků mimo akademickou sféru. Pro tyto tři specifické panely je pravidlo mobility flexibilnější: v posledních 5 letech před uzávěrkou výzvy nesmí žadatel v zemi, kde o grant žádá, působit déle než 3 roky (dlouhodobý pobyt, práce, studium apod.). Vědecko-výzkumné pobyty ve třetích zemích (GF) umožňují zkušeným výzkumným pracovníkům, kteří mají národnost některé z členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020, případně dlouhodobě pobývajícím rezidentům těchto zemí (tj. výzkumný pracovník musí v těchto zemích aktivně na plný úvazek působit ve výzkumu alespoň po dobu po sobě následujících 5 let) podpořit jejich další profesní růst formou vědecko-výzkumných pobytů na renomovaných pracovištích ve třetích zemích. Pobyty se skládají ze dvou fází. Výjezdovou fázi absolvují výzkumní pracovníci v hostitelských organizacích ve třetích zemích (délka pobytu 1-2 roky). Návratová fáze v délce 1 roku probíhá v hostitelských organizacích v členských zemích EU nebo zemích přidružených k H2020. Na návratovou fázi se nevztahuje pravidlo mobility. Celková délka pobytu v rámci GF je tedy 2-3 roky. V porovnání se 7. RP zahrnují IF nově možnost (nikoli nutnost) krátkodobých stáží, realizovaných formou vyslání na partnerské organizace v zemích EU či zemích přidružených k H2020. Stáže by měly zvyšovat celkový dopad grantu a v oborech, kde je to relevantní, se očekává, že se uskuteční v neakademickém sektoru. Délka stáží je u grantů trvajících do 18 měsíců max. 3 měsíce, u grantů delšího trvání max. 6 měsíců. Žadatelé: Zkušení výzkumní pracovníci ze všech zemí. Výjimku tvoří reintegrační panel v rámci evropských vědecko-výzkumných pobytů a vědecko-výzkumné 11 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 11 pobyty ve třetích zemích, kde výzkumní pracovníci musí mít národnost některé z členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020, případně musí být dlouhodobě pobývajícími rezidenty těchto zemí, viz výše. Hostitelské Univerzity, výzkumná pracoviště a podniky (u EF a v návratové fázi GF organizace: v členských zemích EU nebo zemích přidružených k H2020, ve výjezdové fázi u GF organizace ve třetích zemích). Postup: Návrh vypracuje výzkumný pracovník ve spolupráci s budoucí hostitelskou organizací. Ta je formálně zastoupena školitelem. Návrh projektu REA předkládá školitel z budoucí hostitelské organizace v členské zemi EU nebo zemi přidružené k H20208 . REA vyhodnotí návrhy projektů a s úspěšnými žadateli, resp. jejich hostitelskými organizacemi v členských zemích EU nebo zemích přidružených k H2020 uzavře grantovou dohodu. Hostitelská organizace uzavře pracovní smlouvu s výzkumným pracovníkem (na 1 až 2 roky u EF, na 2 až 3 roky u GF). GF: Partnerská organizace ve třetí zemi přikládá k části B návrhu projektu záměr o spolupráci (letter of commitment). V případě udělení grantu hostitelská organizace v členské zemi EU nebo zemi přidružené k H2020 uzavře partnerskou smlouvu s hostitelskou organizací ve třetí zemi (partnership agreement) a rovněž pracovní smlouvu s výzkumným pracovníkem. 1.3.3 VÝMĚNNÉ POBYTY (Research and Innovation Staff Exchange – RISE) Tento typ grantu podporuje mezinárodní9 a/nebo mezisektorové10 výměnné pobyty pracovníků v oblasti výzkumu a inovací v délce 1-12 měsíců. Základem však vždy musí být společný výzkumný/inovační projekt. Výměny mohou absolvovat začínající i zkušení výzkumní pracovníci, případně i administrativní, řídící a technický personál. Všichni účastníci musí být na vysílající instituci zapojení do výzkumných/inovačních aktivit po dobu min. 6 měsíců před vysláním na výměnný pobyt. Na tyto krátkodobé výměnné pobyty se nevztahuje obecné pravidlo mobility. Evropská komise tak chce podpořit vzájemné propojování znalostí, profesní růst vyslaných pracovníků a mezinárodní i mezisektorovou spolupráci. U výměnných pobytů mezi členskými zeměmi EU nebo zeměmi přidruženými k H2020 a třetími zeměmi je třeba mít na paměti, že příspěvky EU jsou primárně určeny k zajištění mobility evropských pracovníků do třetích zemí. Pobyty pracovníků ze třetích zemí v evropských zemích, mohou být financovány ze zdrojů EU pouze tehdy, jedná-li se o pracovníky ze 8 Je tomu tak proto, že právní odpovědnost má organizace v členské zemi EU nebo zemi přidružené k H2020 (budoucí příjemce grantu). Formálně ji až do podpisu grantové dohody zastupuje jí jmenovaný školitel. Technicky je (pro výjimečné případy) v elektronickém systému pro podávání žádostí možné, aby návrh předložil i samotný výzkumný pracovník. V takovém případě je však nutné, aby tak učinil se souhlasem školitele. 9 tj. mezi členskými zeměmi EU nebo zeměmi přidruženými k H2020 a třetími zeměmi 10 tj. mezi akademickým a neakademickým sektorem 12 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E zemí uvedených v příloze A pracovního programu H202011 nebo ve zcela výjimečných případech, pokud je účast těchto organizací experty posouzena jako nezbytná pro implementaci projektu, případně existuje-li bilaterální dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi EU a danou třetí zemí. Výměny v rámci zemí EU nebo zemí přidružených k H2020 musí vždy být mezisektorové (tj. mezi akademickým a neakademickým sektorem). Výměny nemohou probíhat v rámci jedné země či pouze mezi třetími zeměmi. Pravidla pro výměnné pobyty jsou podrobně popsána v průvodci pro žadatele (Guide for Applicants) platném pro aktuální výzvu. Žadatelé: Univerzity, výzkumná pracoviště a podniky ve všech zemích. Konsorcium musí být tvořeno partnery z alespoň 3 různých zemí, přičemž alespoň 2 partneři musí mít sídlo v členské zemi EU nebo zemi přidružené k  H2020. Pokud jsou všichni 3 partneři z členské země EU nebo země přidružené k  H2020, pak musí alespoň jeden být z akademického a alespoň jeden z neakademického sektoru. Nad rámec této minimální podmínky se v souladu s pravidly účasti mohou zapojit organizace ze všech zemí. Pro organizace ze třetích zemí platí, že jsou automaticky považovány za partnerské organizace. Celkový příspěvek EU je omezen na max. 540 člověkoměsíců. Účastníci: Výměnné pobyty jsou určeny především pro začínající i zkušené výzkumné pracovníky, ale může se jich zúčastnit i řídící, technický a administrativní personál. Všichni účastníci však musí být ve vysílající instituci zapojeni do výzkumných/inovačních aktivit po dobu min. 6 měsíců před svým vysláním na výměnný pobyt. Po ukončení výměnného pobytu se účastníci musí vrátit zpět do vysílající organizace. Postup: Konsorcium žadatelů předloží návrh agentuře REA. Partnerské organizace ve třetích zemích přikládají k části B návrhu záměr o spolupráci (letter of commitment). REA vyhodnotí projekty a s úspěšnými žadateli uzavře grantovou dohodu (max. na 4 roky). Vztahy mezi partnery v konsorciu musí být ošetřeny v konsorciální smlouvě. Vybraní zaměstnanci jsou vysláni na výměnný pobyt (na 1 až 12 měsíců). 1.3.4 SPOLUFINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍCH, NÁRODNÍCH A MEZINÁRODNÍCH PROGRAMŮ (COFUND) Cílem Evropské komise je prostřednictvím spolufinancování regionálních, národních nebo mezinárodních programů zvýšit kvalitu vzdělávání a odborné přípravy výzkumných pracovníků v Evropském výzkumném prostoru přispět ke zlepšení pracovních podmínek pro výzkumné pracovníky a kvalitě výběrových řízení, podpořit mezinárodní a mezisektorovou mobilitu výzkumných 11 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html#- 13 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 13 pracovníků ve všech fázích jejich kariéry, a celkově tak zvýšit dopad MSCA na rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. V rámci COFUNDu lze finanční zdroje EU použít na spolufinancování regionálních, národních nebo mezinárodních programů, které podporují individuální vědecko-výzkumné pobyty zkušených výzkumných pracovníků (v délce obvykle 12-36 měsíců) nebo spolufinancování regionálních, národních nebo mezinárodních doktorských studijních programů (min. délka financování začínajícího výzkumného pracovníka je 3 měsíce). Stávající nebo nové programy by měly umožňovat mezinárodní, mezisektorové a mezioborové vzdělávání a odbornou přípravu a maximálně podporovat mezinárodní a mezisektorovou mobilitu v souladu s Principy EU pro inovativní odbornou přípravu na doktorské úrovni (EU Principles for Innovative Doctoral Training12 ), Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků13 . Na volné pozice se vyhlašují se mezinárodní, otevřená výběrová řízení. V rámci doktorských studijních programů lze financovat pouze začínající výzkumné pracovníky (po dobu 3 měsíců až 3 let). V programech, které podporují individuální vědecko-výzkumné pobyty, lze finanční zdroje EU použít na spolufinancování vědecko-výzkumných pobytů zkušených výzkumných pracovníků nejen v Evropském výzkumném prostoru, ale i ve třetích zemích. Spolufinancování se vztahuje také na projekty reintegrace evropských výzkumných pracovníků do členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020. Běžící spolufinancované programy v rámci MSCA lze najít na stránkách EURAXESS Jobs.14 Žadatelé: Právní subjekt (univerzita, výzkumné pracoviště, podnik, ministerstvo, grantová agentura, mezinárodní evropská zájmová organizace apod.) se sídlem v členských zemích EU nebo zemích přidružených k H2020, který financuje nebo řídí programy pro podporu zahraničních vědecko-výzkumných pobytů zkušených výzkumných pracovníků a doktorské studijní programy. COFUND je akce s jedním příjemcem. Pravidla EK však umožňují převod implementace akce COFUND na další možné účastníky projektu – partnerské organizace (partner organizations) z členských zemí EU, zemí přidružených k H2020 nebo třetích zemí, uvedených v příloze A pracovního programu H2020. Partnerské organizace, které se podílejí na spolufinancování projektu, nefigurují v projektu jako příjemci, pouze přikládají k části B návrhu záměr o spolupráci (letter of commitment). Postup: Žadatel předloží návrh REA. REA vyhodnotí návrhy projektů a s úspěšnými žadateli uzavře grantovou dohodu (max. na 5 let). 12 http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/Principles_for_Innovative_Doctoral_Training.pdf 13 http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/brochure_rights/kina21620b1c_cs.pdf 14 http://ec.europa.eu/euraxess/index.cfm/jobs/index 14 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 1.3.5 EVROPSKÁ NOC VĚDCŮ (European Researchers´ Night) Evropská noc vědců patří mezi tzv. koordinační a podpůrné akce. Je zaměřena na zvyšování veřejné informovanosti o výzkumných a inovačních aktivitách a jejich přínosu pro každodenní život občanů. EU se tímto způsobem snaží zvýšit zájem mladých lidí o práci ve výzkumu a informovanost veřejnosti o práci vědců a o výsledcích a přínosech projektů, financovaných ze zdrojů EU, příp. inovacích z nich plynoucích. Výzvy nejsou v H2020 vyhlašovány každoročně, ale ve dvouletých intervalech. Evropská noc vědců se koná v zemích EU a zemích přidružených k H2020 každoročně, obvykle poslední pátek v měsíci září. Probíhají různé typy aktivit, do nichž jsou účastníci často aktivně zapojeni (zábavné experimenty, kvízy, hry, soutěže, výstavy, přednášky, vědecké show, …). Z geografického hlediska může projekt pokrývat určitou oblast, region, několik regionů, jednu nebo více zemí, je však potřeba dosáhnout přiměřeného počtu účastníků, aby akce měla potřebný dopad15 . Maximální a obvyklá délka projektů je 2 roky, které pokrývají přípravu, realizaci a vyhodnocení dosažených výsledků. Žadatelé : Minimálně jeden právní subjekt z členské země EU či země asociované k H2020 nebo mezinárodní evropská zájmová organizace. Postup : Žadatel předloží návrh projektu agentuře REA. REA vyhodnotí projektové návrhy a s úspěšnými žadateli uzavře grantovou dohodu. Vztahy mezi partnery v konsorciu musí být ošetřeny v konsorciální smlouvě. Žadatelé, kteří dosáhli minimálního prahu pro hodnocení a nemohli již být financováni z důvodu nedostatku finančních prostředků, mohou získat status asociované akce k Evropské noci vědců (bez nároku na financování ze zdrojů EU). 1.4 PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ Při předkládání návrhů projektů je nutné postupovat podle průvodců pro žadatele (Guide for Applicants), které jsou na Účastnickém portálu16 k dispozici pro každou výzvu a každý typ MSCA. Průvodce pro žadatele obsahují podrobné instrukce pro vypracování návrhů projektů a definují taktéž jejich požadovanou strukturu i kritéria pro jejich hodnocení. Návrhy projektů se obvykle skládají ze dvou částí. V části A je několik formulářů, do kterých se zapisují administrativní údaje o projektu. Část B tvoří odborný popis projektu ve formě textu s předepsanou strukturou. Návrhy lze předkládat pouze elektronicky prostřednictvím Účastnického portálu. Žadatelé se do systému  přihlašují přes svůj již existující osobní účet – tzv. účet ECAS (European Commission Authentication Service), nebo si účet nově založí. 15 Ve výzvě v r. 2014 bylo doporučeno projekt zacílit alespoň na 5000 návštěvníků. 16 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html 15 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 15 Projekty se podávají do jednoho z osmi odborných panelů: ¡¡ Chemie (CHE) ¡¡ Sociální a humanitní vědy (SOC) ¡¡ Ekonomické vědy (ECO) ¡¡ Informatika a technické vědy (ENG) ¡¡ Životní prostředí (ENV) ¡¡ Vědy o živé přírodě (LIF) ¡¡ Matematika (MAT) ¡¡ Fyzika (PHY) U individuálních vědecko-výzkumných pobytů existují navíc tři specifické multioborové panely: Career Restart Panel, Reintegration Panel a Society and Enterprise Panel. Na stránkách Účastnického portálu jsou k dispozici klíčová slova, která blíže definují rozsah jednotlivých panelů. 1.5 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ NÁVRHŮ EK věnuje velkou pozornost transparentní metodice vyhodnocování předkládaných návrhů. Pro hodnocení návrhů projektů se používá těchto 3 kvalitativních kritérií (award criteria): 1. Vědecká kvalita projektu, kvalita školení a/nebo přenosu znalostí (Excellence) 2. Implementace (Implementation) 3. Vliv na evropskou vědu a na profesní růst výzkumných pracovníků vč. strategií pro šíření výsledků (Impact) U individuálních vědecko-výzkumných pobytů je v kritériu excellence hodnocena kvalita uchazeče, a to zejména na základě CV, které se k žádosti přikládá. Každé z uvedených kritérií má svá subkritéria – ta jsou detailně popsána v příslušném průvodci pro žadatele a také v pracovním programu MSCA. Projekty jsou hodnoceny podle jednotlivých kritérií na stupnici 0,0 (nejhorší) až 5,0 (nejlepší) s diferencí jedné desetiny. Pro jednotlivá kritéria byly v různých typech MSCA stanoveny relativní váhy v procentech: Kritérium Váha Vědecká kvalita projektu, kvalita školení a/nebo přenosu znalostí 50 % Implementace 20 % Vliv na evropskou vědu a na profesní růst výzkumných pracovníků vč. strategií pro šíření výsledků 30 % Minimální požadovaná hodnota pro celkové hodnocení návrhů u všech typů MSCA je 70 %. Projekt musí splňovat také určitá formální kritéria (selection criteria). V rámci nich experti vyhodnocují schopnost konsorcia realizovat projekt (operational capacity). U individuálních vědecko-výzkumných pobytů se požaduje CV žadatele, popis infrastruktury hostitelské instituce a potřebného technického vybavení, případně popis partnerských organizací. U ostatních typů MSCA se požaduje profil klíčových osob, zapojených do projektu, popis potřebné infrastruktury a technického vybavení a popis partnerských organizací, přispívajících k implementaci projektu. Experti toto hodnotí pouze vyjádřením ano/ne. 2 FINANČNÍ ASPEKTY AKCÍ MARIE SKŁODOWSKA-CURIE Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) se vyznačují rozdílným pojetím financování, než jak je tomu v převážné většině grantů spadajících pod program Horizont 2020. Hlavním rysem těchto projektů je to, že výše způsobilých nákladů nevychází z běžné praxe příjemce, ale z příspěvků stanovených Evropskou komisí v podobě tzv. jednotkových nákladů (unit costs)17 . Jednotku v tomto případě představuje měsíc hostování/vyslání výzkumného pracovníka18 . 2.1 Rozpočtové kategorie Grant MSCA je tvořen dvěma základními rozpočtovými kategoriemi, které se v závislosti na typu MSCA (viz kapitola 1.3) dále dělí na několik dalších podkategorií. V základní linii jde o náklady určené výzkumnému pracovníkovi a institucionální náklady. 2.1.1 Příspěvky určené výzkumnému pracovníkovi Získání grantu MSCA znamená pro výzkumného pracovníka změnit místo svého pobytu a věnovat se realizaci projektu celým svým úvazkem. Tomu také odpovídá struktura příspěvků, na které má výzkumný pracovník nárok. ¡¡ Příspěvek na mzdu (Living allowance) pokrývá mzdu výzkumného pracovníka a jako takový musí být použit19 (včetně uhrazení zákonných odvodů na sociální a zdravotní pojištění a zdanění). Fixní příspěvek definovaný pracovním programem je upravený tzv. korekčním koeficientem, který zohledňuje finanční nákladnost života v zemi pobytu výzkumného 17 Jedná se o jednu z forem nákladů H2020, kdy je fixně stanovena cena za jednotku. 18 V celé kapitole je pro zjednodušení používán pojem „výzkumný pracovník“, nicméně ve schématu RISE se projektů může účastnit kromě výzkumných pracovníků i administrativní, technický a manažerský personál. 19 Ve výjimečných případech lze po souhlasu REA vyplácet výzkumným pracovníkům stipendium (viz kapitola 3.1.3 a 3.1.5). 16 17 F I N A N Č N Í A S P E K T Y A K C Í M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E pracovníka20 . Příjemce může na dobrovolné bázi výzkumnému pracovníkovi vyplatit vyšší mzdu, než je definovaná v pracovním programu, za předpokladu, že toto navýšení uhradí z vlastních zdrojů. ¡¡ Příspěvek na mobilitu (Mobility allowance) je určený na pokrytí nákladů spojených s přestěhováním výzkumného pracovníka, jako jsou např. cestovní náklady či náklady na ubytování. I u tohoto typu příspěvku platí, že musí být vyplacen výzkumnému pracovníkovi v plné výši. Nejčastější a administrativně nejjednodušší způsob vyplácení příspěvku na mobilitu je ve mzdě výzkumníka . Grantová dohoda umožňuje také výplatu „oproti dokladům“ předloženým výzkumným pracovníkem nebo hrazených přímo příjemcem ve prospěch výzkumného pracovníka. Ve variantě vyplácení oproti dokladům je nutné ohlídat, zda uhrazené částky odpovídají plné výši příspěvku (a případný rozdíl dorovnat). ¡¡ Příspěvek na rodinu (Family allowance) získá automaticky výzkumný pracovník, který má v momentě zaměstnání příjemcem (ITN) nebo k datu uzávěrky výzvy (IF) rodinu. Rodina je definována jako manžel/manželka či ekvivalentní vztah právně definovaný v zemi, kde byl formalizován, či nezaopatřené dítě svěřené do péče. Z příspěvku je možno hradit např. náklady související s přesunem rodiny výzkumného pracovníka do zahraničí nebo na návštěvy rodiny. Možnosti výplaty se řídí stejnými pravidly jako v případě příspěvku na mobilitu. U všech tří výše uvedených příspěvků platí, že je výzkumný pracovník musí obdržet v plné výši (po přepočtu na EUR). Nedoplatky příjemce vůči výzkumnému pracovníkovi nejsou povoleny. ¡¡ Příspěvek při vyslání (Top-up allowance) je relevantní pouze pro schéma RISE. Příspěvek je určen na pokrytí nákladů spojených s vysláním výzkumného pracovníka (např. cestovné, ubytování, stravné, kapesné). Nejedná se o příspěvek na mzdu. Příspěvek by měl být plně použit ve prospěch výzkumného pracovníka. 2.1.2 Institucionální náklady Druhou rozpočtovou kategorii představují institucionální náklady určené na podporu výzkumného pracovníka,  řízení projektu a režijní náklady instituce. Příspěvky spravuje hostitelská instituce. Tyto náklady jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li způsobilé příspěvky určené výzkumnému pracovníkovi, tj. pokud došlo k oprávněnému čerpání člověkoměsíců. ¡¡ Příspěvek na výzkum, školení a networking (Research, training and networking costs) pokrývá aktivity přispívající k rozvoji kariéry výzkumného pracovníka (např. účast na konferencích, školeních) a výzkumné výdaje. ¡¡ Příspěvek na management a režijní náklady (Management and indirect costs) související s realizací projektu. V projektech, kde figuruje více hostitelských institucí, může být příspěvek na management a režijní náklady dále přerozdělen mezi partnery dle ujednání 20 Korekční koeficienty pro jednotlivé země jsou uvedeny v pracovním programu MSCA relevantním pro danou výzvu. 17 18 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E v konsorciální smlouvě. Redistribuce by měla odrážet skutečné zajišťování projektových aktivit v oblasti managementu. Podobně mohou obdržet část tohoto příspěvku i partnerské instituce na krytí nákladů spojených s vysláním výzkumného pracovníka. 2.1.3 Přesuny rozpočtu Rozpočet projektu závisí na počtu využitých člověkoměsíců. Přesuny rozpočtu mezi partnery proto mohou proběhnout pouze v důsledku přesunu člověkoměsíců mezi partnery. Pokud nebude mít přesun vliv na aktivity popsané v Příloze 1, není nutná formální změna GA. Přesuny finančních prostředků mezi rozpočtovými kategoriemi (příspěvky) nejsou vzhledem k jednotkovým nákladům možné. 2.2 Výše příspěvků Výše příspěvků uvedených v předchozí kapitole je ze strany Evropské komise fixně stanovena v pracovním programu MSCA. Tabulka 1: Výše měsíčních příspěvků vycházející z pracovního programu MSCA 2014-2015 Typ MSCA Jednotkové náklady výzkumného pracovníka/personálu (osoba/měsíc, EUR) Jednotkové náklady instituce (osoba/měsíc, EUR) Living allowance (mzda) Mobility allowance Family allowance Top-up allowance Research, training and networking costs Manage- ment Indirect costs ITN 3 110* 600 500 x 1 800 1 200 IF 4 650* 600 500 x 800 650 RISE x x x 2 000 1 800 700 COFUND ESR 3710** x x x x 650** x ER 5250** *upraveno korekčním koeficientem ** v projektech COFUND činí příspěvek EU pouze 50 %, tj. 1 855 e pro začínající výzkumné pracovníky a 2 625 pro zkušené výzkumné pracovníky u příspěvku na mzdu a 325 e u příspěvku na management programu. Zároveň pracovní program MSCA stanoví u akce COFUND minimální výši příspěvku (tj. příspěvek na mzdu vč. zákonných odvodů na sociální a zdravotní pojištění a zdanění + příspěvek na mobilitu), určenou výzkumnému pracovníkovi, která musí být vyplacena v jeho prospěch, tj. (podle pracovního programu MSCA 2014–15) 2 597 e pro začínající výzkumné pracovníky (ESR) a 3 675 e pro zkušené výzkumné pracovníky (ER). V praxi to znamená, že příjemce musí zajistit financování rozdílu mezi částkou 1 855 a 2 597 e pro ESR a mezi částkou 2 625 a 3 675 e pro ER z jiných zdrojů. Těmi mohou být regionální, národní, mezinárodní programy nebo Evropské strukturální a investiční fondy, nikoli však jiné části programu H2020. Z těchto zdrojů lze hradit i další části jednotkových nákladů instituce (nad rámec částky 325 e, která je financována ze zdrojů EU a je určena výhradně jako příspěvek na management programu). 19 F I N A N Č N Í A S P E K T Y A K C Í M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 19 2.3 Kritéria způsobilosti nákladů Aby mohly být výše uvedené příspěvky (jednotkové náklady) v projektu nárokovány, musí splňovat následující kritéria způsobilosti: ¡¡ Jednotky (člověkoměsíce) musí být využity v době trvání projektu ¡¡ Využití jednotek musí být nezbytné pro implementaci projektu ¡¡ Počet využitých jednotek musí být identifikovatelný, ověřitelný a zdokumentovaný (viz kap. 2.7) 2.4 Plánování rozpočtu a sazba financování V závislosti na typu MSCA, rodinném stavu výzkumného pracovníka, délce pobytu v hostitelské instituci a zemi, kde hostitelská instituce sídlí, je stanoven celkový rozpočet projektu. Jde o automatický výpočet, kdy příjemce při tvorbě projektového návrhu na Účastnickém portálu21 vyplní do rozpočtové tabulky počet měsíců plánovaných pro vyslání/hostování výzkumného/ých pracovníka/ů. Ostatní parametry (jako je např. aplikace správného korekčního koeficientu) se do výpočtu promítnou automaticky z informací uvedených v předchozích částech projektového návrhu22 . Součet jednotlivých příspěvků tvoří celkové způsobilé náklady projektu, které jsou financovány ze 100 %, s výjimkou akcí COFUND, kde je spolufinancování sníženo na 50 %. 2.5 Platby v projektu Pro všechny typy projektů je nastaveno stejné schéma finančních toků založené na částečném ex ante financování. Tyto toky peněz souhrnně představují příspěvek EU na projekt (grant). Příspěvek je EK/REA postupně vyplácen ve třech typech plateb: ¡¡ Zálohová platba (pre-financing) vyplacená po zahájení projektu. Přesná výše je stanovena při přípravě grantové dohody. Obvykle odpovídá 100 % průměrného příspěvku EU na jedno vykazované období23 . Ze zálohové platby je automaticky odečten příspěvek do Garančního fondu24 . ¡¡ Průběžné platby (interim payments) následují po každém vykazovaném období. Jejich výše se odvíjí od výše nákladů vykázaných ve finančním výkazu v daném období. Příjemce reálně neobdrží prostřednictvím zálohové platby a průběžných plateb celý schválený příspěvek EU. Kromě odvodu do Garančního fondu si REA ponechává tzv. zádržné25 . 21 Participant Portal (http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html). 22 Příspěvek na rodinu je v případě ITN zprůměrován, neboť v době plánování rozpočtu není známo, kteří výzkumníci se projektu účastní. 23 U projektů s jedním vykazovaným obdobím je zálohová platba nižší. 24 Garanční fond představuje nástroj, jehož cílem je krýt finanční rizika spojená s realizací projektu. Příspěvek je stanoven na 5 % z celkového příspěvku EU na projekt a je zde uložen po celou dobu trvání projektu. 25 Zádržné je stanoveno ve výši 10 % z celkového příspěvku EU. Účelem zádržného je přispět k řádné realizaci projektu. 20 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E ¡¡ Platba zůstatku (payment of balance) vyplacená na konci projektu. Jedná se o konečné finanční narovnání vč. zaslání částky z Garančního fondu a zádržného (pokud realizace projektu proběhla řádně dle grantové dohody). 2.6 Vykazování nákladů Forma jednotkových nákladů zjednodušuje nejen sestavování rozpočtu projektu, ale také jeho následné finanční vykazování. Při vykazování nákladů v projektech MSCA uvádí příjemce do elektronického finančního výkazu26 pouze počet spotřebovaných člověkoměsíců. Reportovací systém následně automaticky doplní odpovídající výši jednotkových nákladů. V případě, že doba vyslání/hostování výzkumného pracovníka netrvala celý měsíc/e, je nutné počet člověkoměsíců proporcionálně snížit27 . 2.6.1 Směnný kurz Pro účely finančního vykazování vůči Evropské komisi/REA, je nutné zaúčtované náklady v českých korunách převést na eura. Pro tento převod se musí použít směnný kurz Evropské centrální banky odpovídající průměru denních směnných kurzů za dané vykazované období28 . 2.7 Kontroly, audity Používání jednotkových nákladů v projektech MSCA se pozitivně odráží i v oblasti kontrol a auditů. Tzv. Osvědčení o finančních výkazech (Certificate on the Financial Statements, CFS) neboli audit prvního stupně není pro projekty MSC relevantní, neboť dle pravidel H2020 certifikát pokrývá pouze skutečné náklady nebo průměrné osobní náklady. V případě auditu druhého stupně, který může být namátkově proveden i na projektech MSCA, je příjemce povinen prokázat, že byl projekt realizován, že výše příspěvků byla správně stanovena a že vykázaný počet člověkoměsíců odpovídá skutečnosti. K tomuto účelu je nutná pracovní smlouva (či její ekvivalent), dokumenty stvrzující zkušenosti, a tudíž i způsobilost výzkumného pracovníka (např. životopis, kopie diplomů), dále záznamy potvrzující zapojení do projektu (např. laboratorní deníky, vědecké články a publikace, záznamy z knihovny). Příjemce musí být dále schopen adekvátními doklady doložit, že výzkumnému pracovníkovi vyplatil příspěvky, které mu náleží. Pokud byly příspěvky hrazeny ve mzdě, jedná se např. o výplatní pásky, doklady o zaplaceném sociálním a zdravotním pojištění zaměstnavatelem aj. V případě vyplácení příspěvku na mobilitu a rodinu 26 Šablona pro finanční výkaz je uvedena v příloze č. 4 Modelové grantové dohody (MGA) pro MSCA. 27 Pro výpočet poměrné části člověkoměsíce se předpokládá, že každý měsíc má 30 dní. (Příklad: U výzkumníka vyslaného od 1. ledna 2016 do 15. března 2016 by počet spotřebovaných člověkoměsíců činil 2,5). 28 Nástroj pro výpočet směnného kurzu k dispozici na stránkách ECB (nutné zadat vykazované období od-do) http://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-czk.en.html 21 oproti dokladům je nezbytné tyto doklady předložit. Účetní dokumentaci související s vynaloženými náklady určenými pro instituci příjemce v případě auditu druhého stupně nepředkládá. Relevantní dokumenty musí být archivovány minimálně po dobu pěti let od vyplacení zůstatku (pro granty do 60 000 EUR po dobu tří let). 3 PRACOVNĚPRÁVNÍ ASPEKTY AKCÍ MARIE SKŁODOWSKA-CURIE 3.1 Zaměstnávání a pracovní podmínky výzkumných pracovníků Aby byla zaručena transparentnost při výběru výzkumných pracovníků a nejlepší možné pracovní podmínky, stanovuje grantová dohoda následující základní povinnosti, které musí příjemce ve vztahu k výzkumnému pracovníkovi dodržovat. 3.1.1 Povinnosti příjemce vůči výzkumnému pracovníkovi v rámci projektů ITN (MGA MSCA-ITN, čl. 32) Příjemce má vůči výzkumnému pracovníkovi následující povinnosti: 1. Přijmout veškerá opatření k implementaci principů stanovených v Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků29 a zajistit, že jsou o nich výzkumníci informováni. 2. Inzerovat a zveřejňovat volné pracovní pozice v mezinárodním měřítku (např. prostřednictvím portálu EURAXESS Jobs Portal)30 . 3. Provádět otevřené, transparentní, nestranné a spravedlivé výběrové řízení, při kterém bude vyloučen jakýkoliv střet zájmu a které bude zohledňovat a) vědecké dovednosti a relevantnost vědeckých zkušeností výzkumného pracovníka; b) dopad navrhovaných školicích aktivit na kariéru výzkumného pracovníka; c) spravedlivé zastoupení žen a mužů 4. Zajistit výzkumnému pracovníkovi minimálně stejné standardy a pracovní podmínky, které se vztahují na výzkumné pracovníky zaměstnané příjemcem na obdobné pozici. 5. Dodržovat předepsané náležitosti pracovní smlouvy (viz kapitola 3.1.3). 29 Doporučení Evropské komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků 30 K dispozici na http://ec.europa.eu/euraxess/ 21 22 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 6. Asistovat výzkumnému pracovníkovi při vyřizování administrativních náležitostí spojených s jeho zaměstnáním (např. pomoc při vyřízení víz, příprava plánu profesního rozvoje apod.). 7. Informovat výzkumného pracovníka o klíčových náležitostech grantu (např. obsah a termíny školicích aktivit) a o právech a povinnostech výzkumného pracovníka vyplývajících z grantové dohody a o povinnosti výzkumného pracovníka vyplnit a odevzdat na konci školení hodnoticí dotazník a následně po dvou letech navazující dotazník pro účely REA. 8. Zajistit, aby výzkumný pracovník neobdržel za aktivity vykonávané v  projektu jiné příjmy než ty, které mu vyplácí příjemce (nebo jiný subjekt zmíněný v Příloze 1 grantové dohody). 9. Hostit výzkumného pracovníka ve svých prostorách a poskytnout mu školení a nezbytné prostředky pro implementaci projektu. 10. Zajistit adekvátní supervizi výzkumného pracovníka a dohlédnout na přípravu a implementaci plánu profesního rozvoje. 11. Zajistit výzkumnému pracovníkovi adekvátní kontakt s neakademickým sektorem. 12. V případě vyslání pracovníka k jinému příjemci/partnerské organizaci zajistit, aby doba vyslání nepřesáhla 30 % celkových měsíců strávených implementací výzkumných a školicích aktivit v rámci projektu. (U EID a EJD se 30% limit nevztahuje na čas strávený u jiných příjemců/partnerských organizací, pokud bylo vyslání naplánováno v Příloze 1 grantové dohody.) 3.1.2 Povinnosti příjemce vůči výzkumnému pracovníkovi v rámci projektů IF (MGA-MSCA-IF, čl. 32) Příjemce má vůči výzkumnému pracovníkovi následující povinnosti: 1. Přijmout veškerá opatření k implementaci principů stanovených v Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků31 a zajistit, že jsou o nich výzkumníci informováni. 2. Zajistit výzkumnému pracovníkovi minimálně stejné standardy a pracovní podmínky, které se vztahují na výzkumné pracovníky zaměstnané příjemcem na obdobné pozici. 3. Dodržovat předepsané náležitosti pracovní smlouvy (viz kapitola 3.1.3). 4. Asistovat výzkumnému pracovníkovi při vyřizování administrativních náležitostí spojených s jeho zaměstnáním (např. pomoc při vyřízení víz, příprava plánu profesního rozvoje apod.). 5. Informovat výzkumného pracovníka o klíčových náležitostech grantu (např. obsah a termíny školících aktivit) a o právech a povinnostech výzkumného pracovníka vyplývajících z grantové dohody a o povinnosti výzkumného pracovníka vyplnit a odevzdat na konci školení hodnotící dotazník a následně po dvou letech navazující dotazník pro účely REA. 6. Zajistit, aby výzkumný pracovník neobdržel (za aktivity vykonávané v rámci projektu) jiné příjmy než ty, které mu vyplácí příjemce (nebo jiný subjekt zmíněný v Příloze 1 GA). 31 Doporučení Evropské komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků 23 P R A C O V N Ě P R Á V N Í A S P E K T Y A K C Í M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 23 7. Hostit výzkumného pracovníka ve svých prostorách a poskytnout mu školení a nezbytné prostředky pro implementaci projektu. 8. Zajistit adekvátní supervizi výzkumného pracovníka a na začátku výzkumných školicích aktivit sestavení plánu profesního rozvoje ve spolupráci se supervizorem. 9. Podporovat vysílání výzkumného pracovníka do členských zemí EU nebo zemí přidružených k H2020 (podle Přílohy 1 grantové dohody): • U projektů s trváním do 18 měsíců maximálně na 3 měsíce • U projektů s trváním nad 18 měsíců maximálně na 6 měsíců 10. U Global Fellowships: Podporovat výzkumného pracovníka při povinné dvanáctiměsíční návratové fázi. 3.1.3 Smlouva s výzkumným pracovníkem (ITN, IF) Příjemce má za účelem realizace projektu povinnost s výzkumným pracovníkem uzavřít pracovní smlouvu, která plně pokrývá jejich zdravotní a sociální zabezpečení (případně jinou smlouvu s obdobnými benefity a sociálním zabezpečením). Ve výjimečných případech, kdy národní legislativa neumožňuje uzavření pracovní smlouvy32 s výzkumným pracovníkem, může příjemce (po předchozí dohodě s REA) nabídnout výzkumnému pracovníkovi stipendium s minimálním sociálním zabezpečením. V těchto případech se příspěvek na mzdu snižuje o 50 %. Charakter projektů MSCA vyžaduje, aby byl výzkumný pracovník zaměstnán na plný úvazek. Případná výjimka může být udělena výhradně na základě rodinných nebo osobních (nikoliv však pracovních) důvodů. Pracovní smlouva definuje práva a povinnosti výzkumníka a jeho finanční odměnu. Grantová dohoda (GA) explicitně stanovuje povinné náležitosti, které musí být ve smlouvě uvedeny: 1. Datum zahájení a délka trvání projektových školicích aktivit 2. Výši měsíčních příspěvků náležících výzkumnému pracovníkovi (viz kapitola 2.2). V případě, že jsou příspěvky vypláceny v jiné měně než v EUR, je nutné uvést také směnný kurz, který byl aplikován při přepočtu z EUR na národní měnu.  Vzhledem k riziku možných ztrát způsobených pohybem směnného kurzu a z důvodu snadnější administrace projektu povoluje REA používat konzervativní směnný kurz (v českém prostředí silnější kurz CZK) za předpokladu, že příjemce po konci každého vykazovaného období (kdy už je známý příslušný směnný kurz pro vykazované období – viz kapitola 2.6.1) provede korekční platbu, tj. vyplatí výzkumnému pracovníkovi nedoplatek, který vznikl aplikací konzervativnějšího kurzu. Smlouva by měla celý tento proces transparentně popsat. 32  V ČR národní legislativa neklade žádné překážky pro uzavření pracovní smlouvy s výzkumným pracovníkem. 24 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 3. Závazek výzkumného pracovníka: ¡¡ věnovat se výhradně projektu. Doplňkové aktivity (např. příležitostná výuka) jsou možné pouze za předpokladu, že neohrozí realizaci projektu a jsou předem naplánovány v plánu projektových prací (Příloha 1 GA); ¡¡ nepobírat (za aktivity vykonávané v rámci projektu) jiné příjmy než ty, které mu vyplácí příjemce (nebo jiný subjekt zmíněný v Příloze 1 GA); ¡¡ informovat příjemce neprodleně o jakýchkoliv událostech nebo okolnostech, které by mohly ovlivnit implementaci grantové dohody; ¡¡ zachovávat mlčenlivost v souvislosti s daty, informacemi nebo materiály, které byly během realizace projektu označeny jako „důvěrné“; ¡¡ zviditelňovat skutečnost, že projekt byl financován ze zdrojů EU (při publikačních a komunikačních aktivitách či v žádostech o ochranu výsledků). 4. Nastavení souvisejících práv duševního vlastnictví mezi příjemcem a výzkumným pracovníkem v průběhu realizace projektu i po jeho skončení. U individuálních grantů (MSCA-IF) musí smlouva s výzkumným pracovníkem navíc explicitně zmínit jméno školitele a v případě tzv. Global Fellowship také závazek výzkumného pracovníka realizovat povinnou dvanáctiměsíční návratovou fázi v prostorách příjemce. 3.1.4 Povinnosti příjemce vůči vyslanému pracovníkovi v rámci projektů RISE (MGA-MSCA-RISE, čl. 32) Specifikem projektů RISE je to, že pracovník musí být před vysláním zaměstnán příjemcem v oblasti výzkumných a inovačních aktivit minimálně po dobu šesti měsíců (ekvivalentem plného úvazku). Projekty jsou realizovány výhradně formou vyslání (tzv. secondments) v rámci stávající pracovní smlouvy pracovníka, přičemž příjemce je povinen řídit se následujícími zásadami: 1. Přijmout veškerá opatření k implementaci principů stanovených v Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků33 a zajistit, aby o nich byli vyslaní pracovníci informováni. 2. Zajistit, aby práva a povinnosti vyslaných pracovníků zůstaly po dobu jejich vyslání nezmě- něna. 3. Zabezpečit reintegraci vyslaných pracovníků po návratu z vyslání. 4. Zařídit vyslanému pracovníkovi v místě pobytu minimálně stejné standardy a pracovní podmínky, které se vztahují na místní pracovníky zaměstnané na obdobné pozici. 5. Zajistit, aby pracovník během vyslání: a) byl řádně zdravotně pojištěn, b) věnoval se plným úvazkem projektu, 33 Doporučení Evropské komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků 25 P R A C O V N Ě P R Á V N Í A S P E K T Y A K C Í M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 25 c) měl odpovídající kvalifikaci nezbytnou pro realizaci projektu. 4. Informovat vyslaného pracovníka o klíčových náležitostech grantu, zejména pak o právech a povinnostech pracovníka vyplývajících z grantové dohody, zejména o: a) povinnosti pracovníka vyplnit a odevzdat na konci pobytu hodnotící dotazník a následně po dvou letech navazující dotazník pro účely REA, b) nastavení souvisejících práv duševního vlastnictví mezi příjemcem a pracovníkem, c) závazku zachovávat mlčenlivost v souvislosti s daty, informacemi nebo materiály, které byly během realizace projektu označeny jako důvěrné, d) povinnosti pracovníka zviditelňovat skutečnost, že projekt byl financován ze zdrojů EU (v rámci publikačních a komunikačních aktivit, či v žádostech o ochranu výsledků). 5. Asistovat vyslanému pracovníkovi s administrativními postupy souvisejícími s vysláním (viz kapitola 3.2). 6. Použít příspěvek (Top-up allowance) k pokrytí nákladů spojených vysláním pracovníka (cestovné, ubytování, stravné, kapesné, …). 3.1.5 Povinnosti příjemce/partnerské organizace v rámci projektů COFUND (MGA, MSCA-COFUND, čl. 15) Příjemce/partnerská organizace má povinnost: 1. Vybrat výzkumné pracovníky v otevřeném a transparentním výběrovém řízení (v souladu s MGA). 2. Uzavřít s výzkumným pracovníkem pracovní smlouvu, která plně pokrývá jeho zdravotní a sociální zabezpečení (případně jinou smlouvu s obdobnými benefity a sociálním zabezpečením). Smlouva musí být uzavřena na plný úvazek (s výjimkou opodstatněných okolností vztahujících se k osobní nebo rodinné situaci výzkumného pracovníka). Ve výjimečných případech, kdy národní legislativa neumožňuje uzavření pracovní smlouvy s výzkumným pracovníkem, může příjemce (po předchozí dohodě s REA) nabídnout výzkumnému pracovníkovi stipendium s minimálním sociálním zabezpečením. V těchto případech se stanovený příspěvek na mzdu snižuje o 50 %. Veškeré aktivity výzkumného pracovníka mohou zahrnovat výhradně výzkumné a školicí aktivity. 3. Zaměstnat výzkumného pracovníka minimálně po dobu 3 měsíců 4. Přijmout veškerá opatření k implementaci principů stanovených v Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků34 a zajistit, že jsou o nich výzkumníci informováni. 5. Zajistit výzkumnému pracovníkovi stejné standardy bezpečnosti a ochrany zdraví při práce, které se vztahují na místní výzkumné pracovníky zaměstnané příjemcem na obdobné pozici. 34 Doporučení Evropské komise ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků 26 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 6. Zabezpečit výzkumnému pracovníkovi prostředky k provádění výzkumných a školicích aktivit (včetně infrastruktury, vybavení atd.). 7. Asistovat výzkumnému pracovníkovi při administrativních procedurách s místními úřady. 8. Garantovat, že veškeré výzkumné školicí aktivity jsou v souladu s etickými pravidly uvedenými v čl. 34 MGA. 9. Informovat výzkumného pracovníka o tom, že jsou řešiteli grantu MSCA. 10. Vyplácet výzkumnému pracovníkovi mzdu v souladu s jeho pracovní (nebo jinou) smlouvou. 11. Zajistit, že smlouva s výzkumným pracovníkem je v souladu s ustanoveními GA a zahrnuje výzkumné školicí aktivity a ustanovení týkající se důvěrných informací a IPR v průběhu výzkumných školicích aktivit i po jejich skončení. 12. Informovat výzkumného pracovníka o jeho povinnosti vyplnit a odevzdat na konci výzkumných školicích aktivit hodnoticí dotazník a následně po dvou letech také navazující dotazník pro účely REA. 13. V případě, že je projekt implementován třetími stranami (tj. partnerskými organizacemi), zajistit EK, REA, ECA a OLAF možnost vykonání jejich práv ve vztahu ke třetím stranám. 14. (U doktorských studijních programů zajistit a) rovné zastoupení mužů a žen při zaměstnávání výzkumných pracovníků; b) jmenování školitele s adekvátní zkušeností, který poskytne výzkumnému pracovníkovi akademickou podporu a kariérní plán.) 3.2 Vyslání pracovníků – Secondments (ITN, IF, RISE) Předpokladem pro realizaci projektů MSCA je uzavření/existence pracovněprávního vztahu mezi hostitelskou institucí a pracovníkem. Vzhledem k tomu, že cílem projektů MSCA je podpora mezinárodní mobility výzkumných (případně jiných) pracovníků, dochází v průběhu realizace projektu často k vyslání pracovníka (secondment) do partnerské instituce v zahraničí. Platí, že po celou dobu vyslání zůstává pracovník zaměstnán vysílající institucí35 , která mu vyplácí mzdu (a případně další příslušející příspěvky). Režim vyslání s sebou přináší řadu aspektů a povinností, kterým je nutné věnovat pozornost. Účastníci grantů se v souvislosti s vysláním nejčastěji zajímají o oblasti sociálního zabezpečení, daně z příjmů a vyplácení cestovních náhrad. Sociální zabezpečení EU/EHP, Švýcarsko V případě, že doba vyslání pracovníka do jiného členského státu EU/EHP či Švýcarska nepřesáhne 24 měsíců, jeho příslušnost k systému sociálního zabezpečení zůstává nezměněna. Tzn. v případě, že pracovníka vyšle česká instituce, bude tato instituce po dobu vyslání nadále odvádět pojistné do českého systému sociálního zabezpečení. 35 U ITN EID/EJD se mohou partneři projektu zvolit jednu ze dvou možností. První možností je, že výzkumný pracovník je zaměstnán na plný úvazek jedním příjemcem, který jej vysílá k jiným příjemcům nebo partnerským organizacím. Druhou možností je, že výzkumný pracovník je uzavírá s jednotlivými příjemci pracovní smlouvy (vždy na dobu, kterou u daného příjemce pobývá). 27 P R A C O V N Ě P R Á V N Í A S P E K T Y A K C Í M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 27 Během pobytu v hostitelské zemi musí být vyslaný pracovník vybaven Formulářem A1, který vydává okresní správa sociálního zabezpečení a který dokládá příslušnost vyslaného pracovníka k českým předpisům36 a Evropským zdravotním průkazem – EHIC (případně potvrzením dočasně nahrazujícím Evropský průkaz), který vyslanému pracovníkovi automaticky zprostředkovává přístup k nezbytnému zdravotnímu ošetření v zemi, kam byl vyslán, za stejných podmínek, jako mají místní občané.  V řadě evropských zemí mohou být doplatky za lékařské ošetření či léky vyšší než v ČR. Z tohoto důvodu je vhodné, aby pracovník na dobu pobytu zvážil uzavření komerčního připojištění. Informace o podmínkách v jednotlivých zemích poskytuje Centrum mezistátních úhrad (www.cmu.cz). Klíčové právní předpisy: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 (tzv. koordinační nařízení). Zdroj informací: Příručka pro migrující osoby, ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/) Třetí země Pokud je pracovník vyslán do třetí země a ČR s touto třetí zemí uzavřela tzv. bilaterální smlouvu37 o sociálním zabezpečení, řídí se příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení touto smlouvou. U bilaterálních smluv je nutné brát v potaz skutečnost, že na rozdíl od koordinačních nařízení aplikovaných v EU/EHP či Švýcarsku bilaterální smlouvy ne vždy pokrývají veškeré oblasti sociálního zabezpečení. Pokud bilaterální smlouva nepokrývá oblast zdravotního pojištění, je nutné, aby měl zaměstnanec po dobu svého vyslání sjednáno komerční zdravotní pojištění.  Při vyslání do zahraničí obecně není zrušena povinnost odvádět příspěvek na zdravotní pojištění v ČR. Výjimka: Při vyslání přesahujícím 6 měsíců, může vyslaný pracovník zažádat o vynětí ze zdravotního pojištění za předpokladu, že je v zahraničí zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti písemné prohlášení u příslušné zdravotní pojišťovny. Po návratu ze zahraničí je vyslaný pracovník při opětovném přihlášení povinen pojišťovně předložit doklad o tom, že byl po celou dobu vyslání v zahraničí zdravotně pojištěn. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen zdravotní pojišťovně pojištění zpětně doplatit (viz § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Daň z příjmů Je-li pracovník vyslán do zahraničí, je také nutné ověřit, zda mu vznikne, či nevznikne daňová povinnost v zemi, do které byl vyslán. Problematika dvojího zdanění je v ČR upravena § 38 f) zákona 36  Žádost o vystavení formuláře A1 je ke stažení na webu ČSSZ: http://www.cssz.cz/cztiskopisy/evropska- -unie.htm 37 Seznam bilaterálních smluv je k dispozici na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí: http://www. mpsv.cz/cs/1275. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, a také příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění38 . Obecně lze říci, že vyslaný zaměstnanec má neomezenou daňovou povinnost pouze v zemi, kde je daňovým rezidentem. Zákon o dani z příjmu definuje daňového rezidenta jako osobu, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (tj. pobývá zde alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích). V případě rozporu mezi českým zákonem a mezinárodní smlouvou, má přednost mezinárodní smlouva. Vedle toho může vyslanému zaměstnanci – daňovému rezidentovi ČR – za určitých podmínek (např. při překročení doby 183 v roce či během 12 měsíců) vzniknout i omezená daňová povinnost v zemi, kam je vyslán. Vyplácení cestovních náhrad Během vyslání do zahraničí je vysílající organizace povinna respektovat příslušné ustanovení zákoníku práce týkající se vyplácení cestovních náhrad. Při dlouhodobějších vysláních (např. u IF Global Fellowships) dochází někdy ke sjednání místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště mimo ČR. V těchto případech náleží vyslanému pracovníkovi (a případně také jeho rodinným příslušníkům) nárok na cestovní náhrady pouze za dny, kdy cestují do zahraničí a zpět – tj. za první a poslední cestu (viz. §172 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Zaměstnancům rozpočtové sféry, kterým je vyplácen plat (nikoliv mzda), navíc přísluší náhrady upravené v nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další povinnosti související s vysláním Před vysláním zaměstnance do zahraničí je také nutné ověřit, zda v hostitelské zemi existuje povinnost nahlásit předem jeho pobyt příslušným úřadům, příp. zda bude zaměstnanec ke svému pobytu potřebovat povolení, víza apod. 4 DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ V PROJEKTECH MSCA Duševní vlastnictví představuje pro příjemce grantu důležitou hodnotu, proto je třeba věnovat pozornost již při přípravě projektového návrhu a poté při přípravě konsorciální nebo partnerské smlouvy (u projektů s více příjemci). Podrobnější instrukce jsou obsaženy v příslušných průvodcích pro žadatele. 4.1 Dělení duševního vlastnictví Duševním vlastnictvím míníme nehmotné výsledky lidské tvůrčí činnosti, myšlení či zkoumání. Duševní vlastnictví je chráněno několika instituty práv duševního vlastnictví, jde o práva průmyslová, 38 Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění je k dispozici na stránkách Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv/2013/prehled-platnych-smluv-ceske- -republiky-o-10203. 28 29 D U Š E V N Í V L A S T N I C T V Í V   P R O J E K T E C H M S C A autorská39 a ostatní. Mezi práva průmyslová řadíme patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, užitné vzory atd. Právem autorským jsou pak chráněna autorská díla jako knihy, články, filmy, obrazy nebo i počítačové programy40 . Ochrany však požívá i např. know-how společnosti nebo doménové jméno. V projektech programu H2020 se dělí duševní vlastnictví podle okamžiku svého vzniku. Dle kategorie, do které spadá, se pak k němu váží určitá práva a povinnosti vyplývající z právních předpisů, jimiž se řídí program H2020, a z grantové dohody uzavřené mezi příjemcem a REA. Stávající znalosti (Background) jsou souborem veškerých dat, informací či know-how, který má žadatel k dispozici před zahájením projektu a který bude sloužit k implementaci projektu. Na jeho vymezení by měla mezi příjemci (pokud je jich více) panovat shoda. Výsledky (Results, dříve nové znalosti/Foreground) lze definovat jako jakýkoliv výstup projektu, hmotný či nehmotný, bez ohledu na možnost jeho právní ochrany. Jde tedy o jakýkoliv výsledek duševní tvůrčí činnosti, který vznikl během plnění projektu. K předchozím dvěma stěžejním kategoriím můžeme přiřadit i tzv. vedlejší znalosti (Sideground) – jde o výsledky, které vytvořil výzkumný pracovník v rámci jiného souběžně probíhajícího bádání, ale mají širší relevanci, kterou je nutno zohlednit i v rámci řešeného projektu. 4.2 Ustanovení týkající se duševního vlastnictví Následující výklad vychází z modelových grantových dohod pro všechny typy grantů MSCA (viz kapitola 1.3). Je nutné pečlivě číst grantovou dohodu určenou pro konkrétní projekt. Je možné, že některé z níže popsaných práv a povinností v ní nebudou obsažena. V případě ustanovení, u kterých to grantová dohoda výslovně umožňuje, je možné, aby si partneři v konsorciální smlouvě dohodli jiné vymezení práv a povinností, které jim bude lépe vyhovovat. 4.2.1 Stávající znalosti Standardní součástí grantové dohody je ustanovení ukládající partnerům podílejícím se na řešení projektu uzavřít dohodu, v níž identifikují své stávající znalosti nutné pro úspěšný průběh projektu. Tato dohoda může být samostatná nebo součástí konsorciální smlouvy. Pro úspěšný průběh projektu je nezbytné vzájemné poskytování tzv. přístupových práv ke stávajícím znalostem (Access rights). Jedná se vlastě o poskytnutí licence partnerovi v projektu. Na základě písemné žádosti musí být poskytnut přístup ke konkrétně požadovaným stávajícím znalostem dalšímu partneru v projektu. Pokud potřebuje přístupová práva pro splnění svých úkolů v rám- ci projektu, je nutné poskytovat přístup bez poplatků, ledaže si před podpisem grantové dohody 39 K autorským právům se řadí i práva související s právem autorským, kam patří práva výkonného umělce k uměleckému výkonu, výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele či právo nakladatele. 40 Počítačový program je chráněn stejně jako autorské dílo literární. Je tedy chráněno vyjádření zdrojového kódu. 29 30 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E sjednali jinak. Na základě spravedlivých a přiměřených podmínek41 pak musejí být poskytována přístupová práva ke stávajícím znalostem, které jiný partner potřebuje pro využití42 svých výsledků. Výzkumným pracovníkům je poskytován přístup zdarma ke stávajícím znalostem nutným pro výkon jejich činnosti v rámci projektu. 4.2.2 Výsledky Obecným principem v rámci programu H2020 je, že vlastníkem výsledku projektu je ten partner, který jej vytvořil. V případě spolupráce více institucí je pak nutné uzavřít vždy speciální smlouvu, ve které se partneři dohodnou na způsobu vykonávání práv k výsledkům v jejich spoluvlastnictví (tzv. joint ownership agreement). Výsledek je vlastněn společně, pokud se na jeho vytvoření podílelo více partnerů a není možné určit přesně, v jaké míře, nebo není možné výsledek rozdělit pro účely ochrany. Pak musí partner nakládající s výsledkem zohledňovat práva druhého spoluvlastníka. V rámci joint ownership agreement je však možné dohodnout se na převodu výsledku na jednoho z partnerů. Ochrana výsledků Příjemci musejí u každého výsledku zvažovat možnost a účelnost jeho ochrany43 . V případě výsledků, které mají potenciál ke komerční využitelnosti, je pak nutné příslušný ochranný institut aplikovat, resp. o jeho udělení požádat. Typicky jde o podání patentové přihlášky v případě vzniku vynálezu. V případě, že není příjemce grantu schopen nebo ochoten výsledek chránit, může jeho vlastnictví a ochranu převzít za určitých podmínek REA. V praxi ale k této situaci nedochází. Využití Další povinnost, ke které se příjemce grantu zavazuje v grantové dohodě, je využití výsledků ve lhůtě čtyř let od konce projektu. Využití může probíhat čtyřmi různými způsoby určenými grantovou dohodou.44 Důležité je, že partner může výsledky využít sám, ale svůj závazek splní i v případě, že výsledek za účelem využití převede na třetí osobu nebo jí poskytne za účelem využití výsledku licenci. Šíření Pokud to není v rozporu se zájmy příjemce grantu, musí informace o výsledcích veřejně šířit. Typický rozpor se zájmem vlastníka výsledků je jejich ochrana. Z důvodu, aby nebyla ohrožena novost vynálezu, není možné jej šířit před podáním patentové přihlášky. Tato jeho povinnost může být splněna několika způsoby, např. prezentací na konferencích, tvorbou webové prezentace nebo prostřednictvím článků ve vědeckých časopisech. Nejpozději 45 dní před plánovaným šířením výsledků musí příjemce grantu informovat o tomto svém záměru partnery, kteří mohou proti šíření 41 Tedy typicky za poplatek, který bude stejný pro všechny partnery. 42 K využití výsledků viz dále v textu. 43 Tedy typicky patentem v případě vynálezu, ochrannou známkou v případě např. loga atd. 44 Jedná se o a) využití v dalším výzkumu mimo projekt, b) vývoj či vytvoření produktu či procesu, c) vytvoření a poskytování služby, d) použití pro standardizaci. 31 D U Š E V N Í V L A S T N I C T V Í V   P R O J E K T E C H M S C A 31 výsledků podávat námitky z důvodu ohrožení svých zájmů. Pak je nutné, aby se dohodli na nějakém kompromisním řešení. Open Access (otevřený přístup, dále jen „OA“) a) OA k vědeckým publikacím Novinkou v programu H2020 je všeobecná povinnost v případě publikace recenzovaných vědeckých článků postupovat v souladu s principy OA. V terminologii H2020 to znamená umožnit každému neomezený přístup k článku, jeho stahování a čtení. OA může být uskutečněn dvěma cestami. Tzv. zlatá cesta znamená publikaci v recenzovaném vědeckém časopise, který uplatňuje princip OA. Články v takovém časopise jsou po publikaci všem ihned volně přístupné. Samotné publikování a recenzní řízení s sebou ovšem nese určité náklady (tzv. Article Processing Charge/APC). Ty v případě OA nemohou být hrazeny čtenáři, neboť principem je právě jejich bezplatný přístup k publikacím. Náklady na OA publikování je nutné hradit na počátku publikačního procesu. Hradí je tedy sám autor, resp. jeho mateřská instituce. Pokud tyto náklady vzniknou v době trvání projektu45 , jsou způsobilým nákladem. Druhou možností je tzv. zelená cesta, kdy autor publikuje v klasickém časopise a umístí článek do volně přístupného online repozitáře. Z něj jej po uplynutí dohodnuté doby (tzv. embargo period) zpřístupní veřejnosti. Doba od publikace po zpřístupnění nesmí být delší než 6, resp. 12 měsíců v případě humanitních a společenských věd. Příjemce grantu je povinen v případě zvolení zlaté i zelené cesty uložit verzi článku po recenzním řízení46 do online repozitáře nejpozději ve chvíli publikace. Příjemce musí dbát na to, aby k publikaci využil takový časopis, který mu umožní pravidlům grantové dohody vyhovět. V opačném případě se vystavuje nebezpečí sankcí, které budou plynout buď z porušení smlouvy s vydavatelem, nebo z porušení grantové dohody.47 Společně s článkem musí autor do repozitáře zanést i příslušená bibliografická metadata týkající se článku včetně informace, že jde o výstup z projektu MSCA, a měl by vyvinout snahu uveřejnit data, která článek interpretuje (nejedná se nicméně o povinnost). b) OA k výzkumným datům V rámci programu H2020 se objevuje pilotní program zaměřený na OA k výzkumným datům (Open Research Data Pilot). Tento pilotní program se týká pouze některých předem určených oblastí H2020. 45 Pro projekty ze 7. rámcového programu byl prostřednictvím projektu OpenAIRE spuštěn tzv. FP7 post-grant OA pilot, z jehož fondu je možné financovat zlatý OA po konci projektu. Více viz https://postgrantoapilot. openaire.eu/#home 46 Tedy tzv. postprint článku, příp. konečné verzi určenou k tisku. 47 Podmínky publikace jednotlivých vědeckých časopisů sdružuje služba SHERPA/RoMEO dostupná z odkazu: http://www.sherpa.ac.uk/romeo/ 32 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E Informaci o tom, zda bude účast v pilotním programu požadována, je možné nalézt vždy v příslušné výzvě. Data získaná v projektu pak příjemce musí umisťovat do volně přístupného repozitáře. V případě, že to není z různých důvodů (např. ohrožení účelu projektu, ochrany duševního vlastnictví nebo citlivého obsahu) možné, povinnost uveřejňovat data odpadá. Příjemce je v případě účasti v pilotním programu povinen vytvořit tzv. data management plan (DMP), ve kterém označí jednotlivá data, místo jejich uložení či způsob, jakým jsou sdílena. DMP v podobě deliverable odevzdá REA. Projekty MSCA aktuálně nejsou součástí tohoto pilotního programu, je nicméně možné se jej zúčastnit dobrovolně. Pak platí výše uvedené povinnosti obdobně. Dobrovolná účast v pilotním programu však nemá vliv na hodnocení projektového návrhu. Komunikace Komunikace je podobným institutem jako šíření. Vztahuje se však směrem k široké (i laické) veřejnosti. Příjemci grantu by měli dokázat zaujmout veřejnost, která by se měla dozvědět o jejich projektu, jeho výsledcích, ale i obecně o fungování a financování evropské vědy a přínosu rámcového programu. Další pravidla vztahující se k výsledkům Podobně jako v případě stávajících znalostí mohou být i k výsledkům uplatňována přístupová práva ostatními partnery v konsorciu nebo výzkumnými pracovníky. Ostatní partneři mohou žádat přístupová práva zdarma v případě, že je potřebují ke splnění svých úkolů v projektu. V případě nutnosti využít přístupová práva jiného partnera k využití vlastních výsledků je možné žádat o přístupová práva jiného partnera na základě spravedlivých a přiměřených podmínek. Výzkumným pracovníkům je poskytován přístup zdarma k výsledům nutným pro plnění jejich úkolů. Příjemce může výsledky dále převádět na třetí osoby nebo k nim poskytovat licence. Musí se však ujistit, že k nim zůstanou zachována všechna důležitá oprávnění, jako jsou přístupová práva ostatních partnerů. Ostatní partneři mohou takovému převodu zamezit, pokud prokáží, že by převod negativně ovlivnil jejich přístup k výsledkům. REA může v určitých případech, kdy by byly výsledky převáděny mimo prostor EU a zemí přidružených k H2020, proti převodu vznášet námitky. 4.3 Role duševního vlastnictví v návrhu projektu Duševnímu vlastnictví se žadatel musí věnovat v kapitole Dopad (Impact) projektového návrhu. Měl by zde popsat, jakým způsobem budou výsledky vzniklé v projektu šířeny a využity. Pro tyto účely by měl zpracovat plán využití a šíření výsledků (Exploitation and dissemination plan). Samozřejmě by se měl seznámit s požadavky, které na něj konkrétní výzva klade. V oblasti šíření tak může popsat způsob, jakým bude uplatňován požadavek na OA, pokud budou vznikat v projektu vědecké publikace. Je možné zmínit výběr časopisů, v nichž se bude publikovat, a repozitář, v němž budou články uloženy a z něhož budou volně dostupné široké veřejnosti. V případě účasti v Open Research Data Pilot je pak nutné popsat způsob ukládání výzkumných dat a uvést DMP jako jeden 33 z výstupů projektu. V otázce využití výsledků je nutné se zabývat jejich komerčním potenciálem a možnými způsoby využití. Příp. jestli bude výsledky příjemce využívat sám nebo plánuje jejich prodej atp. Do kapitoly Dopad projektového návrhu je také nutné zařadit informace týkající se komunikace projektových výsledků široké veřejnosti. V kapitole Implementace (Implementation) je vhodné vyznačit vznik speciálního pracovního balíčku, který se bude věnovat šíření a využití výsledků. Do sekce deliverables je vhodné zařadit např. patentové přihlášky, pokud žadatel předpokládá vznik vynálezu. V případě účasti na pilotním programu otevřeného přístupu k vědeckým datům je pak nutné zařadit i DMP. 5 SMLUVNÍ VZTAHY V PROJEKTECH MSCA Právní vztahy, které nejsou v celé šíři upraveny právními předpisy EU nebo ve kterých je možné se od znění právních předpisů odchýlit, je možné (a v některých případech nutné) upravit vzájemnou dohodou zúčastněných stran. V projektech MSCA figurují základní čtyři typy smluv upravující smluvní vztahy mezi účastníky: grantová dohoda, konsorciální a partnerská smlouva a smlouva s výzkumným pracovníkem. Tyto smlouvy upravují jak otázky duševního vlastnictví, tak finanční otázky, otázky odpovědnosti a další relevantní oblasti. V případě, že v instituci nejsou příslušní odborníci, je vhodné jednotlivé smlouvy před podpisem konzultovat s právními experty. 5.1 Grantová dohoda Grantová dohoda je smlouva uzavíraná mezi poskytovatelem grantu (u projektů MSCA agenturou REA) a příjemcem grantu. Upravuje práva a povinnosti příjemce grantu vůči REA i vůči sobě navzájem, pokud jde o projekt s více příjemci. Smlouva se uzavírá elektronicky prostřednictvím Účastnického portálu. Grantové dohody jsou uzavírány na základě modelových smluv pro jednotlivé typy projektů. S modelovou grantovou dohodou pro konkrétní typ akce se může účastník seznámit na Účastnickém portálu, kde je dostupná také obecná grantová smlouva i její anotovaná verze s výkladem jednotlivých institutů.48 Ke grantové dohodě se jako příloha č. 1 přikládá popis projektu, k jehož naplnění se tak příjemci zavážou. Ustanovení grantové dohody je možné v závažných případech měnit prostřednictvím dodatků. Typickým důvodem pro uzavření dodatku je změna účastníka projektu nebo některé nutné změny přílohy č. 1 grantové smlouvy. Není možné ovšem měnit základní práva a povinnosti účastníků projektu. Účastníci si tak musí být jistí, že jsou schopni ustanovení grantové dohody splnit, v opačném případě se vystavují sankcím ze strany REA. 48 Dostupné z http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/funding/reference_docs.html 33 34 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E Grantová dohoda často stanovuje rámec pro další smlouvy uzavírané mezi příjemci (konsorciální smlouva), příjemci a partnerskými organizacemi (partnerská smlouva) a příjemcem a výzkumným pracovníkem. Z grantové dohody plyne pro příjemce povinnost neuzavírat žádné smlouvy, které by byly v rozporu se zněním grantové dohody. 5.2 Konsorciální smlouva V konsorciální smlouvě upravují svá vzájemná práva a povinnosti účastníci implementující projekt v rámci tzv. konsorcia. Jde o smlouvu mezi příjemci grantu, proto se týká jen projektů s více příjemci (multi-beneficiary). Především se jedná o úpravu vztahů týkajících se interní struktury a fungování konsorcia, způsobu rozdělování financí mezi jednotlivé partnery, práv k duševnímu vlastnictví či režimu řešení eventuálních vzájemných sporů. Uzavření konsorciální smlouvy je v rámci pracovního programu na roky 2016-2017 povinností u všech typů Inovativních školicích sítí (ITN), u projektů RISE a Evropské noci vědců. Konsorciální smlouva by měla být uzavřena před podpisem grantové dohody. V opačném případě, tj. pokud je projekt zahájen, aniž je podepsána konsorciální smlouva, mohou nejasnosti, které by byly jinak upravené v konsorciální smlouvě, ohrozit samotný průběh realizace projektu. Ani v případě, že je konsorciální smlouva povinná, EK její obsah nekontroluje49 . Je tak zcela na uvážení partnerů, jaké podmínky si dohodnou. Žádné z ustanovení konsorciální smlouvy však nesmí být v rozporu se zněním grantové dohody. Znění konsorciální smlouvy zpravidla navrhuje koordinátor a ostatní partneři jej připomínkují. Po dohodě na konečném znění smlouvy dochází k jejímu podpisu v písemné formě. EK nepřipravila modelovou konsorciální smlouvu, kterou by mohli účastníci využít. Prozatím neexistuje ani doporučení k obsahu konsorciální smlouvy jako v 7. rámcovém programu. Je nicméně k dispozici několik modelových konsorciálních smluv připravených jinými institucemi pro využití v programu H2020.50 Nejpoužívanější a nejvhodnější pro většinu případů je modelová konsorciální smlouva DESCA. Tyto modely si mohou partneři jakkoliv upravit, aby vyhovovaly jejich specifickým potřebám.51 Případně z nich mohou použít jen části týkající se vztahů, které chtějí upravit odlišně od ustanovení grantové dohody. 5.3 Partnerská smlouva Partnerská smlouva je typově obdobná jako smlouva konsorciální. Uzavírá se však mezi příjemcem (nebo více příjemci) a partnerskou organizací (nebo více organizacemi), které nepodepisují 49 V případě, že je projekt vybrán k financování, u EID REA požaduje kopii konsorciální smlouvy před zahájením řešení projektu. 50 Odkazy na dostupné modelové konsorciální smlouvy naleznete na http://www.h2020.cz/cs/pravni- aspekty/dokumenty 51 LERU připravila vzor pro projekty typu ITN: http://cache.media.education.gouv.fr/file/Comment_Partici- per/56/7/LERU_template_for_MSCA_ITN_ETN_452567.pdf 35 grantovou dohodu. Existence partnerské smlouvy není povinná, její uzavření ovšem velmi doporučujeme. Účelem je především upravit spolupráci po dobu vyslání do partnerské organizace a zajistit implementaci projektu v souladu s grantovou dohodou. Partnerská smlouva se tak dotýká stejných témat jako konsorciální smlouva. Je vhodné do smlouvy uvést povinnosti partnerské organizace k vyslanému pracovníkovi. Ve smlouvě tak může být zakotveno poskytování administrativní pomoci nebo přístupu k infrastruktuře. Pro partnerskou smlouvu neexistuje ze strany EK žádný vzor. Je nicméně možné doporučit použití modelové konsorciální smlouvy DESCA, kterou si smluvní strany upraví způsobem, jaký bude vyhovovat jejich konkrétní situaci a ponechají resp. doplní ta práva a povinnosti, která si mezi sebou chtějí smluvně ošetřit. Opět platí, že ustanovení partnerské smlouvy nesmějí být v rozporu s grantovou dohodou. 6 EURAXESS Evropská síť servisních center EURAXESS pro výzkumné pracovníky (European Network of Services Centres) oficiálně zahájila činnost v roce 2004 v Paříži. Servisní centra/centra mobility vznikla na základě iniciativy EK rozhodnutím ministerstev odpovědných za vědu v členských zemích EU a zemích přidružených k RP EU. EU poskytovala finanční příspěvky na činnost těchto center v prvních třech letech. Tato evropská síť, která má v současné době více než 200 center ve 35 členských zemích EU a zemích přidružených k H2020, nabízí výzkumným pracovníkům bezplatné konzultační služby zahrnující praktické informace zejména v těchto oblastech: ¡¡ Pracovní příležitosti ¡¡ Pracovní povolení ¡¡ Mzdy a daně ¡¡ Uznání kvalifikace ¡¡ Zdravotní pojištění ¡¡ Sociální pojištění ¡¡ Víza pro pracovníky ze třetích zemí ¡¡ Ubytování ¡¡ Školní docházka ¡¡ Jazykové kurzy 35 36 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E Služby sítě EURAXESS zahrnují čtyři hlavní oblasti. Stejně je strukturován i informační portál sítě52 , který má čtyři sekce: ¡¡ EURAXESS Jobs – portál uveřejňující nabídky práce, grantů a stipendií ve vědě a výzkumu vč. MSCA a grantů Evropské výzkumné rady, ERC ¡¡ EURAXESS Services – osobní asistence vědcům a jejich rodinám, informace o vízových povinnostech, zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení apod. ¡¡ EURAXESS Rights – informace o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků ¡¡ EURAXESS Links – informace o evropském výzkumu formou měsíčních zpravodajů, webových stránek, informačních dnů apod. pro vědce, kteří bádají v jedné z následujících zemí: USA, Japonsko, Čína, Indie, ASEAN Součástí sítě je i síť EURAXESS Česká republika, která aktuálně zahrnuje osm regionálních kontaktních míst a dvě servisní centra (Praha a Brno). Evropská síť center EURAXESS může poskytnout cenné informace také českým výzkumným pracovníkům, kteří vyjíždějí na různé vědecko-výzkumné pobyty do členských zemí nebo zemí přidružených k H2020. E-mailové adresy a někdy i telefonní čísla pracovníků konzultačních center v jednotlivých zemích jsou dostupné z webové stránky po kliknutí na „Services“ a zadání příslušné země. 6.1 NABÍDKA VĚDECKO-VÝZKUMNÝCH POBYTŮ V HOSTITELSKÝCH ORGANIZACÍCH Organizace, které nabízí vědecko-výzkumné pobyty v rámci MSCA (především v rámci školicích sítí), inzerují volná místa pro výzkumné pracovníky mimo jiné také na portálu EURAXESS Jobs� . Jednotlivé organizace si výzkumné pracovníky vybírají podle vlastních kritérií a stanovují si také vlastní termíny uzávěrek pro žadatele o vědecko-výzkumné pobyty. Při vyhledávání volných pozic je možné využít integrovaných filtrů. V případě MSCA je možné vyhledávání třídit dle zemí, institucí nebo podle vědních oborů. Poznámka: Na portálu EURAXESS Jobs lze vyhledávat i nabídky vědecko-výzkumných pobytů, které nepatří do MSCA. V sekci nazvané „Fellowships and Grants External Links“ jsou informace o volných místech, grantech a stipendiích strukturovány podle zdrojů financování. Těmito zdroji mohou být: ¡¡ Evropská unie ¡¡ Národní organizace ¡¡ Mezinárodní organizace 52 http://ec.europa.eu/euraxess/ 37 7 PŘÍLOHY 7.1 KOREKČNÍ KOEFICIENTY PRO FINANCOVÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ Příspěvek na mzdu výzkumných pracovníků je závislý na korekčních koeficientech zohledňujících rozdílné životní náklady spojené s dočasným pobytem výzkumných pracovníků v různých zemích. Vyšší korekční koeficient „K“ pro zemi znamená, že přijíždějící výzkumní pracovníci budou mít k dispozici vyšší finanční prostředky a vědecko-výzkumný pobyt v této zemi se pro zahraniční výzkumné pracovníky tak stává atraktivnější. Tyto koeficienty, které stanovuje Statistický úřad EU (Eurostat) ve spolupráci se statistickými úřady v členských zemích EU, se průběžně aktualizují. Referenční jednotkou je korekční koeficient pro Belgii, který je vždy roven jedné. V přiložené tabulce jsou uvedeny korekční koeficienty pro členské státy EU, země přidružené k H2020 a vybrané třetí země podle pracovního programu MSCA 2014-15. Albánie 0,761 Indonésie 0,753 Norsko 1,319 Argentina 0,585 Irsko 1,135 Polsko 0,764 Austrálie 1,050 Itálie 1,067 Portugalsko 0,891 Belgie 1,000 Izrael 1,087 Rakousko 1,048 Bosna a Hercegovina 0,736 Japonsko 1,159 Republika Srbsko 0,671 Brazílie 0,920 Jihoafrická rep. 0,558 Rumunsko 0,683 Bulharsko 0,715 Jižní Korea 1,052 Rusko 1,155 Makedonie 0,684 Kanada 0,864 Řecko 0,927 Černá Hora 0,669 Kypr 0,918 Slovensko 0,826 Česká rep. 0,838 Litva 0,731 Slovinsko 0,861 Čína 0,850 Lotyšsko 0,759 Španělsko 0,976 Dánsko 1,353 Lucembursko 1,000 Švédsko 1,117 Estonsko 0,783 Maďarsko 0,762 Švýcarsko 1,131 Faerské ostr. 1,341 Malta 0,896 Turecko 0,866 Finsko 1,166 Moldavská republika 0,611 Ukrajina 0,923 Francie 1,110 Mexiko 0,704 USA 0,994 Chorvatsko 0,975 Německo 0,988 Velká Británie 1,203 Indie 0,528 Nizozemsko 1,043 Vietnam 0,511 37 38 A K C E M A R I E S K Ł O D O W S K A - C U R I E 7.2 DŮLEŽITÉ ODKAZY Účastnický portál – Informace o výzvách a důležité dokumenty H2020 http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html Účastnický portál – Registrace do databáze hodnotitelů http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/experts Akce Marie Skłodowska-Curie – Evropská komise http://ec.europa.eu/research/mariecurieactions Národní portál pro H2020, sekce věnovaná MSCA – TC AV ČR http://www.h2020.cz/cs/vynikajici-veda/akce-marie-curie-sklodowske/informace Marie Curie blog http://mariecurieactions.blogspot.ch/ Community Research and Development Information Service – informace o podpořených pro- jektech http://cordis.europa.eu/fp7/projects_en.html EURAXESS http://ec.europa.eu/euraxess Výkonná agentura pro výzkum http://ec.europa.eu/rea/index_en.htm FINANČNÍ ASPEKTY Anotovaná modelová grantová dohoda, část MSCA – EK http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/amga/h2020- amga_en.pdf Národní portál pro H2020, sekce věnovaná finančním aspektům MSCA – TC AV ČR http://www.h2020.cz/cs/financni-aspekty/akce-marie-curie-sklodowske/informace PRÁVNÍ ASPEKTY A DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ Národní portál pro H2020, sekce věnovaná duševnímu vlastnictví – TC AV ČR http://www.h2020.cz/cs/pravni-aspekty/prava-k-dusevnimu-vlastnictvi/informace Průvodce OA k vědeckým publikacím a datům – Evropská komise http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020- -hi-oa-pilot-guide_en.pdf Průvodce data managementem – Evropská komise http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020- -hi-oa-data-mgt_en.pdf 39 P Ř Í L O H Y 39 Číslo časopisu ECHO věnované OA – TC AV ČR http://www.tc.cz/cs/storage/0c0dd02eef678c7ec26f9635fdbb77ac77018ca6?uid=0c0dd02eef- 678c7ec26f9635fdbb77ac77018ca6 Seznam OA repozitářů http://www.opendoar.org/ Seznam OA časopisů http://doaj.org/ OA politiky vědeckých časopisů (podmínky licenčních smluv uzavíraných s vydavateli – autorskoprávní otázky, embargo period, archivace různých verzí článků v repozitářích) http://www.sherpa.ac.uk/romeo/ Licence Creative Commons https://creativecommons.org/ NCP Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti Bezpečné společnosti: ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů Informační a komunikační technologie Nanotechnologie, pokročilé materiály, pokročilá výroba a zpracování Vesmírné aplikace Inovace v MSP Evropská výzkumná rada Budoucí a vznikající technologie Akce Marie Sklodowska-Curie Evropské výzkumné infrastruktury Společné výzkumné centrum (JRC) Kontaktní osoba Mgr. Michal Pacvoň Ing. Eva Hillerová Ing. Dominka Zsapková Haringová RNDr. Petr Pracna, CSc. Mgr. Ondřej Mirovský Mgr. Michalela Vlková Mgr. Petra Perutková, M.E.S. RNDr. Petr Pracna, CSc. Mgr. Petra Perutková, M.E.S. Mgr. Anna Vosečková Kontakt telefon: +420 234 006 110 e-mail: pacvon@tc.cz telefon: +420 234 006 116 e-mail: hillerova@tc.cz telefon: +420 234 006 141 e-mail: zsapkova@tc.cz telefon: +420 234 006 218 e-mail: pracna@tc.cz telefon: +420 724 833 286 e-mail : mirovsky@tc.cz telefon: +420 234 006 262 e-mail: vlkovam@tc.cz telefon: +420 234 006 161 e-mail: perutkova@tc.cz telefon: +420 234 006 218 e-mail: pracna@tc.cz telefon: +420 234 006 161 e-mail: perutkova@tc.cz telefon: +420 234 006 141 e-mail: zsapkova@tc.cz telefon: +420 234 006 141 e-mail: zsapkova@tc.cz telefon: +420 234 006 236 e-mail: voseckova@tc.cz Euratom Ing. Veronika Korittová telefon: +420 234 006 115 e-mail: korittova@tc.cz Národní kontaktní pracovníci pro program Horizont 2020 Ing. Dominka Zsapková Haringová Šíření excelence a podpora účasti Ing. Martin Škarka telefon: +420 234 006 113 e-mail: skarka@tc.cz Ing. Dominka Zsapková Haringová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 www.tc.cz