Konference ,,Visegrádská spolupráce a předsednictví ČR v Radě EU"
Praha, 5. ­ 6. 6. 2008
Visegrádská skupina prožívá jednu z dosud nejintenzivnější fázi své existence. Představuje
nejstabilnější a nejvyprofilovanější uskupení ve středoevropském i širším východoevropském
prostoru. Visegrádská skupina demonstruje stabilitu regionu a zároveň k ní přispívá, slouží
jako cenná platforma pro komunikaci členských států a v řadě případů společný postup
visegrádských zemí přispěl i k prosazení sdílených zájmů, například v EU. Visegrádské země
jsou s rostoucí tendencí nuceny aktivně participovat na řešení zásadních otázek, které
vyplývají z jejich členství v EU a spolupráce ve Visegrádském formátu výrazně napomáhá ve
vyrovnávání se s těmito výzvami. Visegrádská a evropská agenda se tím stále více sbližují.
Budapešťská konference The Foreign Policies of the Visegrad Countries towards the Eastern
Neighbourhood ­ Areas and Options of Cooperation (prosinec 2007), která byla
zorganizována na základě strategického grantu Mezinárodního visegrádského fondu, hledala
odpovědi na jeden z klíčových bodů vnějších vztahů EU: její východní a balkánskou dimensi.
Pražská konference (Visegrad Cooperation and the Czech EU Presidency), která na
budapešťskou navazuje, je orientována na neméně závažné téma: na otázku regionální
spolupráce při výkonu předsednictví v EU. Po Slovinsku bude ČR teprve druhou zemí z tzv.
východního rozšíření EU, která se ujme předsednické zodpovědnosti. Na Českou republiku
bude taková zodpovědnost klást obrovské nároky, ovšem rovněž poskytne prostor pro
zdůraznění takových evropských témat, které odpovídají českým zájmům. V obou případech
lze očekávat, že předsednictví nabídne prostor pro vzájemně výhodnou spolupráci ve
visegrádském formátu. Konference si klade za cíl tento prostor důkladně prozkoumat a zjistit
zejména:
1) lze za podmínek týmového předsednictví (Francie, ČR, Švédsko) uvažovat o regionálně
definovaných prioritách?
2) jaké jsou zkušenosti dalších zemí z regionu (Rakousko, Slovinsko) z jejich výkonu
předsednictví?
3) jaké obsahové body předpokládaného programu českého předsednictví mohou znamenat
průnik zájmů mezi visegrádskými zeměmi?
4) které z těchto bodů by měly být adresovány v širším středoevropském kooperačním
formátu než jakým je V4 (V4+, Regionální partnerství?)
5) které z těchto bodů jsou v rozporu s postoji jednotlivých visegrádských zemí?
6) jak by mohla praktická komunikace a spolupráce vypadat, jací aktéři se do ní mohou
zapojit a jakým způsobem?
Konference si klade i vyšší a obecnější cíle. Experti ze zemí dalších významných
regionálních kooperačních platforem (Benelux, Severská rada) se podělí se svými
zkušenostmi s regionální spoluprací v souvislosti s výkonem předsednictví. Konference by
tak mohla otevřít širší otázku možností regionální spolupráce malých a středně velkých zemí
při výkonu předsednictví, pro které je předsednictví často jedinou možností jak výrazněji
ovlivnit vývoj evropské agendy a zároveň přináší enormní odpovědnost a zátěž na
byrokratický aparát i na politické představitele.