Diskuse na téma geografické aspekty cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu Praktická verifikace významu geografie cestovního ruchu v systému českého vědeckého poznávání a následně i systému vzdělávání v cestovním ruchu Jakou váhu přisoudíte roli geografie cestovního ruchu ve vzdělávacím systému CR Odborní geografové učitelé experti Místopis a horopis.. 4,5 4,1 3,6 Inventarizace 4,4 4,1 3,3 Analýza socioekonomických souvislostí v prostoru a čase 4,4 3,7 4,1 Geografie jako základní teoretická disciplína tvořící teorii cestovního ruchu 4,1 3,3 3,8 Analýza hodnoty území pro udržitelný rozvoj 3,7 3,7 4 Teoretická geografie CR jako základní teoretický konstrukční prvek vzdělávacího systému v cestovním ruchu 3,7 3,4 4 Jakou váhu přisoudíte roli geografie cestovního ruchu ve vzdělávacím systému CR prcosLoru a čase Důležitost vlivu geografie na uvedené předměty i i- V° ACT ^ «CT $y <^ *° čí?- *í ■pedagogovo ■odborníci studenti SŠ studenti V5 Význam předmětů ve výuce Přejímání cizích slov do češtiny Destinace z francouzského destination místo určení Jednotná obsahová náplň pojmu „Destinace" je důležitá pro vzdělávací systém a výzkum Rozmanitost názoru Poptávka - laická veřejnost - mentální destinace Nabídka - odborná veřejnost - odborné definice Laická veřejnost mentální destinace cestovního ruchu Graf č. 1. Preference konstrukčních prvků mentální destinace cestovního ruchu Mentální destinace cestovního ruchu Graf č. 2. Preference osobností ovlivňujícíh konstrukci mentální destinace Mentální destinace cestovního ruchu ODBORNÁ VEŘEJNOST DEFINICE DESTINACE CESTOVNÍHORUCHU U deseti vybraných definic destinace CR jsme nechali hodnotit: 1. komplexnost definice, zda daná definice popisuje veškeré aspekty destinace. 2. zda definice dostatečně popisuje geografické aspekty destinace. 3. zda definice vyjadřuje dostatečně ekonomické aspekty destinace. 4. zda definice popisuje dostatečně společenské a sociální aspekty destinace. 5. zda definice dostatečně vymezuje socioekonomické souvislosti v prostoru a čase. 6. zda definice dostatečně vysvětluje co je podstatou a motivačním stimulem návštěvnosti destinace. 7. zda definice dostatečně vysvětluje co je motivačním stimulem vzniku a existence destinace cestovního ruchu Vybrané definice různých autorů 1. Geografický prostor, který host volí jako účasti na cestovním ruchu. (Bieger, München, 2005). 2. Územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívaní potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj, společným životním cyklem a společnými procesy cestovního ruchu. (Pásková, 2002). 3. Geografické prostředí vymezené společným destinačním managementem, který je schopen v tomto území zhodnotit fysickogeografický i socioekonomický potenciál a z těchto potenciálů aktivovat produkty cestovního ruchu úspěšné na trhu cestovního ruchu. (Jiří Šíp 2008) 4. Destinace cestovního ruchu jsou za vzájemně si konkurující jednotky, jejichž společným cílem je prodej služeb v destinaci (ať už regulovaný nebo neomezený), a které plní řadu funkcí. Za prvé, funkci marketingovou, za druhé, funkci nabídkovou, za třetí, funkci zastoupení různých zájmových skupin a za čtvrté, funkci plánovací. (Bieger 1995) 5. Destinace jsou definovány jako regionální, mezinárodně konkurenceschopné, strategicky řízené jednotky nabídky na mezinárodním trhu. (Bartl-Schmidt 1998) 6. Destinace cestovního ruchu je cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu. ( Oficiální publikace Ministerstva pro místní rozvoj, Výkladového slovníku cestovního ruchu). 7. Podle World Tourism Organization (Mezinárodní organizace cestovního ruchu - UNWTO) je destinace „místo s atraktivitami a zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník CR vybírá pro svou návštěvu a jež přináší producenti na trh". 8. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací (Királová, 2003). 9. Destinace je svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě či oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (Palatková 2006). 10. Destinace je tzv. „rekreačním produktem" (Jansen-Verbeke, 1993). Celkový výsledek hodnocení jednotlivých definic 1. do skupiny geografické povahy jsme zařadili definice č. 1. 2. 3 a 6 2. do skupiny jsme zařadili definice ekonomické a obchodní povahy č. 4.5.9. a 10 3. do skupiny č. 3 jsme zařadili definice spíše neutrální povahy č. 7. a 8 Poznatky Poznatky o vzniku „Mentální destinace „ ve vědomí člověka jsou velice potřebné zejména pro odbornou veřejnost, která vytváří nabídku a kontinuálně ji inovuje. Přes zdánlivou rozdílnost lze doložit vzájemnou synergii vycházející z geografických aspektů podstaty destinace cestovního ruchu Geografické aspekty podstaty destinace cestovního ruchu - geografické prostředí vymezené společným destinačním managementem, který je schopný zhodnotit předpoklady přírodní a společenské atraktivity tohoto území, - vytvořit dostatečnou infrastrukturu rozmanitých služeb v prostoru a čase - z těchto potenciálů aktivovat a následně inovovat produkty cestovního ruchu úspěšné na trhu cestovního ruchu tak, aby zajistila trvale udržitelný rozvoj destinace - Pokud dojde k dlouhodobějšímu narušení tržní rovnováhy na straně poptávky, může destinace ve stávající podobě zaniknout, nebo se transformovat do jiných prostorových útvarů Diskuzi o destinaci cestovního ruchu je třeba rozšířit o diskuzi zabývající se destinačním managementem, který se v ČR profiluje velice nesnadno.