skupina: FINANCE TESSEA
Tematická síťťťť pro rozvoj sociální ekonomiky
TESSEA, pracovní skupina Finance
Sociální ekonomika v ČČČČR- financování sociálních podnikůůůů
Bořetice, 23.6.2011
Ing. Marek Jetmar, Ph.D.
Sociální podnik
Základní rysy:
Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity
prospívající společnosti a životnímu prostředí.
Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často
vytváří pracovní příležitosti pro osoby se
zdravotním, sociálním nebo kulturním
znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro
další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální
podnik je stejně důležité dosahování zisku i
zvýšení veřejného prospěchu. (UK)
Sociální podnik
Definice sociálního podniku
Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního
podnikání“, tj. právnická osoba, její součást
nebo fyzická osoba, které splňují principy
sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje
veřejně prospěšný cíl, který je formulován v
zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se
na konceptu tzv. trojího prospěchu –
ekonomického, sociálního a environmentálního.
(UK)
skupina: FINANCE
Cíle:
Zmapování možžžžnosti financování sociálních
podnikůůůů v ČČČČR, analýza těěěěchto možžžžností,
formulování doporuččččení.
Další aktivity: veřřřřejné zakázky, veřřřřejná
podpora
skupina: FINANCE
Realizovaní výstupy:
- desk research - příprava materiálu Financování sociálních
podniků,
- realizace terénních šetření a jejich vyhodnocení – sociální
podniky,
- realizace terénních šetření a jejich vyhodnocení –finanční
instituce,
- účast na jednáních s cílovou skupinou,
- stanoviska k financování sociálních podniků.
skupina: FINANCE
Financování sociálních podnikůůůů: Vyhodnocení řřřřízených
rozhovorůůůů
Při realizaci řízených rozhovorů bylo navštíveno celkem 20 sociálních
podniků. Ve zkoumaném vzorku byly zastoupeny podniky, které
1) podnikají již delší dobu,
2) zahájily podnikání před několika lety.
Jedná se převážně o podniky mladé, které jsou na začátku své podnikatelské
činnosti.
Z hlediska geografického rozmístění byly osloveny podniky:
ze Středočeského kraje,
z Moravskoslezského kraje,
z Královéhradeckého kraje.
Shrnutí zjištěěěění
Jedná se o podnikání se vším všudy.
Dotace na zaměstnání znevýhodněných je dodatečný příjem, pro ekonomiku podniku
je ale podstatný tj. zaměstnanci si na sebe musejí vydělat.
Využívání podpory na chod chráněné dílny.
Mix aktivit – podnikání, sociální služby.
Jsou obeznámeny s dotačními nástroji MPSV na podporu sociální ekonomiky,
projekty již podaly či připravují.
Investice doposud realizovány z vlastních výnosů, u sociálních firem z dotací.
Zisk není zpravidla rozdělován, ale kumulován.
Investice směřovány do budov a technologií.
Možné bariéry při čerpání prostředků z komerčních zdrojů - preference
obchodních společností ze strany bank, os. ops. ale i družstvo je pro ně nečitelné!,
I v dnešních složitých podmínkách firmy zvažují expanzi včetně vstupu do nových
oborů.
Interpretace výsledkůůůů řřřřízených rozhovorůůůů se SP:
Firmy se nacházejí v první fázi své existence, tj. buď byly
čerstvě založeny, případně se nacházejí ve období pozvolného
rozvoje (tj. jejich podnikání se stabilizuje).
Zpravidla nevyžadují dodatečné hmotné investice, neboť
podniky těží z pořízených kapitálových investic v minulých
letech.
Jedná se zpravidla o subjekty, jejichž vznik byl podpořen
poskytnutím investiční dotace na nákup technologií, případně
nákup či modernizaci nemovitostí (SROP, IOP).
Pravděpodobně si neuvědomují potřebu kumulování zdrojů pro
obnovu výrobních prostředků, dosahovaný zisk či nulové
hospodaření je spojováno pouze s provozem (provozními
náklady) firmy.
Interpretace výsledkůůůů řřřřízených rozhovorůůůů SP:
Většina podniků financuje svůj chod z vlastních příjmů. Výpadky
plateb od klientů či zpoždění nárokových plateb od ÚP či MPSV, pak
vyvolává problémy s likviditou.
Řízení cash flow je tak jedním ze základních problémů se kterými se
tyto firmy při své podnikatelské činnosti musejí vypořádat. Za zvláště
rizikovou lze označit situaci těch sociálních podniků, které nemají
charakter obchodní společnosti, neboť jejich schopnost získat externí
zdroje od finančních institucí je velmi nízká.
Významnou bariéru představuje nízká dostupnost investičních a
především provozních úvěrů ze strany finančních institucí – bank.
Nízká dostupnost úvěrů od bank vychází převážně z problému ručení
za poskytnutý úvěr. Banky požadují jako zástavu nemovitosti, které
většina podniků nevlastní, nebo požadují zajištění úvěrů ručiteli.
Interpretace výsledkůůůů řřřřízených rozhovorůůůů s FI:
Základní zjištěěěění:
S termíny sociální ekonomika, sociální podnik se FI
nesetkaly, případně měly pouze dílčí povědomí o
obsahu (v některých případech privátní informace).
V okamžiku, kdy jim byl obsah vysvětlen, respondenti
spojovali s těmito termíny aktivity týkající
se financování výrobních družstev, chráněných dílen
apod.
Interpretace výsledkůůůů řřřřízených rozhovorůůůů s FI :
Většina bank nechápe tento segment jako
samostatný, či výrazně se odlišující od jiných jimi
sledovaných (MSP, Retail).
Banky posuzují žádosti o financování sociálních
podniků standardně dle svých vnitřně nastavených
pravidel a nejsou ochotny přístup měnit. Zpravidla
jsou při posuzování žádostí využívány aplikace určené
pro MSP.
Interpretace výsledkůůůů řřřřízených rozhovorůůůů s FI :
FI nemají ve svém portfoliu specializované finanční
produkty určené pro sociální podniky.
Přirozený segment finančních zprostředkovatelů nevznikl
(kampeličky, regionální banky). Ojedinělé úvahy o vzniku
nových produktů určených sociálním podnikům (ČSOB,
ČS);
Smíšené zkušenosti s využíváním nástrojů EIB a EIF,
malá ochota zapojit se do iniciativy PROGRESS –
mikropůjčky. Malé a mikroúvěry řešeny spíše formou
kontokorentu, kreditní karty.
Další kroky
Propojení dílčích výsledků šetření.
Syntéza poznatků.
Zpracování závěrečné zprávy.
skupina: FINANCE
Děěěěkuji za pozornost.
jetmar.marek@seznam.cz