XIV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 22. – 24. 6. v Bořeticích 1 prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. Obsah přednášky Úvod do tématiky znalostní ekonomiky Konkurenceschopnost států a regionů Inovace jako faktor regionálního rozvoje Nové prostorové dynamiky Paradigma technoekonomického vývoje 2 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Znalostní ekonomika (knowledge economy) Ekonomika, která je založená na výrobě, distribuci a využívání znalostí a informací. Roste význam vzdělání a využití vědeckých poznatků. Zlepšuje konkurenceschopnost země. 3 Znalostní společnost Schopnost jednotlivce orientovat se v informačních zdrojích, vyhledávat v nich, informace interpretovat a zasazovat do kontextu. Rozhodujícím faktorem kvality života se staly znalosti. 4 Přechod ke znalostní ekonomice zemědělská ekonomika zdroj půda průmyslová ekonomika přírodní zdroje (uhlí, ruda) a práce znalostní ekonomika využívání znalostí 5 Management znalostí 6 Zdroj: http://lide.Zdroj: http://lide.uhkuhk..czcz//fimfim//ucitelucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE./buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdfpdf Charakteristiky ZE 1 Využívá ICT digitalizace lidské komunikace, rychlá realizace projektů. Snížená závislost firem na potřebě fyzické koncentrace zdrojů. Nemá pevně definované hranice znalosti překračují různé hranice (firemní, státní). Znalosti už není možné najít na jednom místě. Nové technologie transformace fyzických organizací do virtuálních. 7Zdroj: http://lide.Zdroj: http://lide.uhkuhk..czcz//fimfim//ucitelucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE./buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdfpdf Charakteristiky ZE 2 Počítačové sítě a internet vzájemné propojení, sdílení informací ve velkém rozsahu. Spolupráce a slučování původně odděleně fungujících ek. sektorů vznik nových průmyslových odvětví. Dodání produktů zákazníkům v personalizované formě. Dynamičtější tvorba cen než v klasické ekonomii. Vznikají společenstva zákazníků. 8 Zdroj: http://lide.Zdroj: http://lide.uhkuhk..czcz//fimfim//ucitelucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE./buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdfpdf Hlavní zdroje rozvoje ZE 1) Rostoucí znalostní intenzita ekonomických aktivit používání informačních technologií stále rostoucí míra technologických změn 2) Globalizace ekonomických událostí národní a mezinárodní deregulace telekomunikační revoluce Znalostní ekonomika odpovídá celkové ekonomické struktuře, která z těchto sil vyvstává, nikoliv jednomu nebo kombinaci výše uvedených fenoménů. 9 Zdroj: http://lide.Zdroj: http://lide.uhkuhk..czcz//fimfim//ucitelucitel/buresvl1/SZM/ZS_ZE./buresvl1/SZM/ZS_ZE.pdfpdf Nadnárodní organizace OECD – „The Knowledge-Based Economy“ (1996) UNESCO - „Towards Knowledge Societies“ (2005) Světová banka – metodika KAM připravenost jednotlivých zemí na znalostní ekonomiku. KAM: Knowledge Assessment Methodology 10 ZDROJ:http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/WBI/WBIPROGRAMS/KFDLP/EXTUNIKAM/0,,menuPK:1414738~page PK:64168427~piPK:64168435~theSitePK:1414721,00.html Nadnárodní organizace Světová banka – metodika KAM připravenost jednotlivých zemí na znalostní ekonomiku. KAM: Knowledge Assessment Methodology KAM představuje interaktivní benchmarkingový nástroj vytvořený v rámci Programu znalosti pro rozvoj (the Knowledge for Development Program) s cílem napomoci zemím při jejich identifikaci výzev a příležitostí, kterým čelí při jejich postupnému přibližování znalostní ekonomice. 11 ZDROJ:http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/WBI/WBIPROGRAMS/KFDLP/EXTUNIKAM/0,,menuPK:1414738~page PK:64168427~piPK:64168435~theSitePK:1414721,00.html Kritéria připravenosti na ZE (dle KAM) Ekonomický a institucionální rámec – podmínky pro efektivní využívání znalostí a rozvoj podnikání. Vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla. Informační infrastruktura. Inovační systém firem, výzkumných center, univerzit atd. + několik kritérií hodnotících celkovou výkonnost ekonomiky 12 Indexy KAMIndex znalostní ekonomiky (KEI – Knowledge Economy Index) Znalostní index (KI – Knowledge Index) 13 14 15 16 Index znalostní ekonomiky •výsledky projektu Světové banky Knowledge Assessment Matrix - KAM •NČZ EU si vedou lépe v případě indexu znalostí oproti indexu znalostní ekonomiky (v důsledku horší úrovně institucionální kvality) a v jeho rámci vykazují nejlepší výsledky u kvality lidských zdrojů (hodnocených podle gramotnosti dospělých a středoškolské a vysokoškolské vzdělanostní úrovně), u nichž také nejméně zaostávají za starými členy EU. Nejhorší jsou naopak výsledky nových členských zemí u úrovně rozvoje inovačního systému, který je hodnocen zejména podle hledisek technické a vědecké výkonnosti a podle počtu pracovníků výzkumu a vývoje. V případě pilíře informačních a komunikačních technologií (hodnocených podle využití telefonů, počítačů a internetu) noví členové zatím ještě silně zaostávají za starými členskými zeměmi (i když méně než v inovační výkonnosti). Zdroj: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_RojicekSmilovice.pdf Konkurenceschopnost států a regionů „Konkurenceschopnost je jako dostih. Nejde v něm o to běžet dnes rychleji, než jste běželi včera. Jde o to běžet rychleji než všichni ostatní koně.“ STEPHAN GARELLI 17 Obecně je konkurenceschopnost ekonomiky charakterizována jako pojem, který syntetickým způsobem vyjadřuje schopnost země proniknout svým zbožím a službami na zahraniční trhy a z mezinárodní směny získávat komparativní výhody. Konkurenceschopnost ekonomiky není úzce vymezený jev, jenž by bylo možné měřit jednotlivým ukazatelem konkurenční schopnosti, nýbrž jde o komplexní skutečnost, jejíž některé složky lze kvantifikovat a jiné jsou kvalitativní povahy, bezprostředně neměřitelné. OECD například definuje konkurenceschopnost jako „schopnost korporací, odvětví, regionů, národů a nadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjmů z výrobních faktorů i relativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci“. 18 Hospodářský rozvoj je v tržních ekonomikách jednoznačně spojen s pojmem konkurenceschopnosti jako základního měřítka dlouhodobé úspěšnosti firem a rovněž států a jejich regionů. Naproti tomu je definování pojmu regionální konkurenceschopnost dosud nedokončeno, a tedy neuspokojivé. Nicméně řada definic regionální konkurenceschopnosti existuje. Při definování regionální konkurenceschopnosti se vychází z několika přístupů: regionální konkurenceschopnost jako agregovaná podniková konkurenceschopnost, regionální konkurenceschopnost jako odvozená makroekonomická konkurenceschopnost. 19 Regionální konkurenceschopnost je významným faktorem rozvoje regionů. Regiony, města a obce spolu soutěží při vytváření, získávání, udržení a podporování ekonomických subjektů. Tyto ekonomické subjekty totiž stabilizují či generují nová pracovní místa, nové příležitosti, přičemž mají zásadní vliv na prosperitu, blahobyt a životní úroveň regionů a obcí. Regionální konkurenceschopnost charakterizuje schopnost regionů generovat příjmy a udržet úroveň zaměstnanosti v rámci národní a mezinárodní konkurence. Konkurenceschopnost je vnímána jako jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících možnosti regionálního rozvoje. 20 Inovace jako faktor regionálního rozvoje Ekonomický růst a současné tendence v konceptech regionálního rozvoje: důležitost a role inovací, včetně jejich vlivu na ekonomický růst, dynamika vývoje globální ekonomiky vytváří takové sociální a ekonomické transformační změny, které jsou srovnatelné s první průmyslovou revolucí, trendy je možné předpovědět již nyní: zvýšený přístup k informacím a vědomostem, ke komunikacím a technologiím, zvýšení důrazu na řídící schopnosti nebo komerční integrace, vysoce inovativní regiony mají mnohem větší tendenci růst rychleji než kterékoliv jiné regiony. 21 Systémy inovací v konceptech regionálního rozvoje systémy inovací patří mezi nové přístupy a rozhodně nepatří k nějaké formální teorii, předpokladem je důležitost různé kombinace faktorů ve vazbě na technologické inovace, systémový přístup umožňuje analyzovat nejen ekonomické faktory procesu tvorby inovace, ale také institucionální, organizační, sociální a politické faktory, systémy inovací se mohou lišit nejen v jednotlivých zemích, ale také mezi regiony či ekonomickými sektory, optimální systém inovací neexistuje, prvky procesu inovací se stávají spíše regionálního než národního charakteru (viz také př. typ high-tech založených průmyslů). 22 …nové prostorové dynamiky Městské regiony •Seattle/ Vancouver •Third Italy - Emilia Romagna •Cambridge/ London •Heathrow osa •Shanghai and Singapore •Leeds City Region, Manchester, Newcastle Gateshead Územní spolupráce vyžaduje vytvořit konkurenční výhodu např. Velká Británie, koncept „The Northern Way“ 23 …nové prostorové dynamiky 24 …dramatický vývoj globální pozice EU 25 …paradigma technoekonomického vývoje 26 Tangible Assets Natural Capital Physical Capital Human Capital Intellectual Capital Intangible Assets ‘McLuhan’ Internet-driven industries A hierarchy of industries ‘Schumpeterian’ R&D-driven industries ‘Differentiated Smithian’ assembly-driven industries ‘Non-differentiated Smithian’ scaledriven industries ‘Heckscher-Ohlin factordriven industries NewEconomyOldEconomy 1950s 1960s 1970s 1980s 1990s 2000s Textiles Steel / Chemicals Automobiles / TVs Superchips / Biotechnology Internet-driven communications IT industry ASEAN-4 China NIEs Japan United States Adapted from: Ozawa T, Castello S & Phillips R (2001): ‘The Internet Revolution’ Journal of Economic Issues 35 (2): 289-298 India …paradigma technoekonomického vývoje 27 Zdroj: http://ces.vse.cz/portal/?page=view_chapter&kap=108 …náklady na VaV 28 0 2 4 6 8 10 12 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 China EU Chinese Taipei Singapore USA Japan Korea GERD as % of GDP Researchersper1000employment Note: There is a break in series for China between 1999 and 2000. The Bubble represents the amount of R&D expenditure in current PPPs. GERD: Gross Domestic Expenditure on R&D. Source: OECD, MSTI database 0 2 4 6 8 10 12 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 China EU Chinese Taipei Singapore USA Japan Korea GERD as % of GDP Researchersper1000employment Note: There is a break in series for China between 1999 and 2000. The Bubble represents the amount of R&D expenditure in current PPPs. GERD: Gross Domestic Expenditure on R&D. Source: OECD, MSTI database 29 Co jsou hi-tech odvětví? Vymezuje OECD Handbook on Economic Globalization Indicators Klíčovým kritériem je náročnost na aktivity výzkumu a vývoje jako přiblížení dosažené úrovně znalostí (podíl výdajů na VV na přidané hodnotě nebo obratu) 1) Odvětvový přístup (letecký a kosmický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba počítačů a kanc. strojů, elektronický průmysl, výroba zdravotnických a přesných přístrojů) 2) Produktový přístup („jemnější“ vymezení podle klasifikace SITC) Technologicky x Znalostně náročná odvětví(= důraz kladen na užívání technologií; např. odvětví ICT, finanční služby) Zdroj: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_RojicekSmilovice.pdf 30 Vymezení technologicky náročného zpracovatelského průmyslu podle OKEČ Technologicky vysoce náročná odvětví: 30 - Výroba kancelářských strojů a počítačů, 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů. Technologicky středně náročná odvětví: 24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken, 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení j. n., 31 - Výroba elektrických strojů a zařízení j. n., 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, 35 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Zdroj: www.nvf.cz/observatory/cvks_dokumenty/​znalostni_ekonomika.doc 31 Vymezení znalostně náročných služeb podle OKEČ Technologicky náročné služby 64 – Spoje 72 – Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 – Výzkum a vývoj Tržní služby 61– Vodní doprava 62 – Letecká a kosmická doprava 70 – Činnosti v oblasti nemovitostí 71 – Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem 74 – Ostatní podnikatelské činnosti Finanční služby 65 – Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování 66 – Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení 67 – Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Ostatní znalostně náročné služby 80 – Vzdělávání 85 – Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 92 – Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Zdroj: www.nvf.cz/observatory/cvks_dokumenty/​znalostni_ekonomika.doc 32 Situace v hi-tech odvětví v ČR … •Z jednotlivých odvětví je v ČR relativní úroveň produktivity vůči EU-27 nejvyšší v dřevozpracujícím průmyslu a ve výrobě dopravních prostředků (více než 40 % průměru EU-27). Nejvyšší úroveň produktivity ve všech odvětvích je ve Slovinsku, kde se ve většině případů blíží nebo přesahuje úroveň 50 % průměru Evropské unie. •V ČR se evropskému průměru nejvíce blíží produktivita práce v zemědělství (66 %), v potravinářském průmyslu (40 %), výrobě ostatních nekovových minerálních produktů(41 %) a v rámci služeb v dopravě a spojích (37 %). •V některých odvětvích je však produktivita vyjádřená po přepočtu směnným kurzem výrazně zavádějící, a to v důsledku velkých rozdílů v relativních cenových hladinách. Podhodnocena je úroveň produktivity zejména v potravinářském a energetickém průmyslu, ve stavebnictví a v odvětvích obchodu, pohostinství a ubytování. Zdroj: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_RojicekSmilovice.pdf 33 Situace v hi-tech odvětví v ČR … •Při srovnání náročnosti jednotlivých odvětví na aktivity výzkumu a vývoje (VaV intenzita) je zřejmá její v průměru zatím nízká úroveň v České republice, která pro zpracovatelský průmysl dosahuje zhruba třetinové hodnoty oproti vyspělým zemím. •Extrémní kontrast je možno sledovat v případě odvětví kancelářských strojů a počítačů(řazeného ve vyspělých zemích do skupiny s vysokou technologickou náročností), jehož VaV intenzita se v ČR pohybuje na úrovni potravinářského či dřevařského průmyslu. •Podle skutečně vykazované VaV intenzity by do skupiny s vyšší technologickou náročností v České republice mohla být řazena pouze odvětví výroby léčiv a výroby motorových vozidel. Všechna ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu spadají spíše do skupiny s nižší či nízkou technologickou náročností. Zdroj: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_RojicekSmilovice.pdf 34 Situace v hi-tech odvětví v ČR … •Odvětví s vysokou úrovní technologické náročnosti nepatří ve srovnání s ostatními skupinami k odvětvím s nejvyšší úrovní produktivity práce. •V roce 2005 byla nejvyšší úroveň produktivity práce ve skupině odvětví s nižší technologickou náročností a high-tech odvětví byla v úrovni produktivity až na třetím místě. •Nejvyšší úroveň produktivity ve skupině high-tech odvětví byla ve farmaceutickém průmyslu, a to téměř dvojnásobná oproti průměru v high-tech odvětvích. •Skupina high-tech odvětví zaznamenala v letech 2001 až2005 nejvyšší dynamiku produktivity práce, a to o 10,8 % v průměru ročně, což byl více než dvojnásobek průměru zpracovatelského průmyslu. Zdroj: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/konference-seminare/gf_RojicekSmilovice.pdf Použité zdroje: 35 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í JilkovaJilkova, J.,, J., PeluchaPelucha, M.:, M.: Innovationspolitik in der Tschechischen RepublikInnovationspolitik in der Tschechischen Republik. In: GERLACH, Frank, ZIEGLER,. In: GERLACH, Frank, ZIEGLER, Astrid, (Hg.) (ed.) Innovationspolitik: Wie kann Deutschland vonAstrid, (Hg.) (ed.) Innovationspolitik: Wie kann Deutschland von anderen lernen?. Schuren Verlag GmbH,anderen lernen?. Schuren Verlag GmbH, 2007, s. 158., ISBN 9782007, s. 158., ISBN 978--33--8947289472--217217--33 ShuttShutt John (2007):John (2007): The Importance of Clusters in RegionalThe Importance of Clusters in Regional Economic Development:Economic Development: Is the UK and Yorkshire Experience Relevant to theIs the UK and Yorkshire Experience Relevant to the Czech Republic?Czech Republic?,, Presentation for the Centre for Technology TransferPresentation for the Centre for Technology Transfer PrahaPraha--SuchdolSuchdol,, 20.03.0720.03.07 ShuttShutt, J.,, J., KoutsoukosKoutsoukos, S.,, S., PPěěluchalucha, M.,, M., TheThe CzechCzech RepublicRepublic’’ss StructuralStructural FundsFunds 20072007--13:13: CriticalCritical IssuesIssues forfor RegionalRegional RegenerationRegeneration, In: John, In: John DiamondDiamond,, JoyceJoyce LiddleLiddle, Alan, Alan SouthernSouthern,, PhilipPhilip OseiOsei ((eded.)..). „„UrbanUrban RegenerationRegeneration Management:Management: InternationalInternational PerspectivesPerspectives““, nakladatelstv, nakladatelstvíí RoutledgeRoutledge –– TaylorTaylor&&FrancisFrancis GroupGroup (Velk(Velkáá BritBritáánie), 2010, ISBN: 978nie), 2010, ISBN: 978--00--415415--4519345193--22 Wokoun RenWokoun Renéé (2001); d(2001); dííllččíí kapitola 6.3.7 v publikacikapitola 6.3.7 v publikaci „Ú„Úvod do regionvod do regionáálnlníích vch věěd a ved a veřřejnejnéé sprspráávyvy““,, IFEC,IFEC, Praha 2001Praha 2001 BUREBUREŠŠ. Vladim. Vladimíír, Znalostnr, Znalostníí management a proces jeho zavmanagement a proces jeho zaváádděěnníí, pr, průůvodce pro praxi 1. vydvodce pro praxi 1. vydáánníí Praha:Praha: GradaGrada PublishingPublishing, a.s., 2007. Str. 15, a.s., 2007. Str. 15 –– 16. ISBN 97816. ISBN 978--8080--247247--19781978--88 Dostupný na WWW: [cit. 2011> [cit. 2011--0303--27].27]. Kartogram indexu KEI za rok 2009 dostupný na WWW:Kartogram indexu KEI za rok 2009 dostupný na WWW: [cit.2011> [cit.2011--0303--27].27]. DalDalšíší zdroje jsou uvedeny v odkazech u jednotlivýchzdroje jsou uvedeny v odkazech u jednotlivých slidslidůů.. Děkuji za pozornost 36