Přímá volba starostů.Přímá volba starostů.
QQui bono?ui bono?
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D.
JUDr. Marek Starý, Ph.D.
VŠFS Praha, Katedra veřejné správy
1
XV. kolokvium o regionálních vědách
Valtice, 22.6.2012
Cíl příspěvku
• Představit vybrané legislativní a sociologické
dopady předpokládaného zavedení přímé
volby starostůvolby starostů
2
Teoretická východiska
• Zavádění modernizačních prvků do řízení ve veřejné
správě
• Teorie udržitelného rozvoje
• Komunitní přístupy• Komunitní přístupy
• Teorie sociálního kapitálu
• Smart Administration – participativní charakter veřejné
politiky jako základ proměny politické kultury, vyšší
transparentnosti a hospodárnosti veřejného sektoru
3
Cesta k přímé volbě
• Návrhy na půdě PS PČR 2000, 2001 (poslanci Paulík, Rujbrová)
• 2006: Koaliční smlouva mezi ODS, KDU-ČSL, SZ:
„Otevřeme diskusi o přímé volbě starostů a reformě
samosprávy.“
• 5.1.2011 Usnesení Vlády ČR (č. 8): vzala na vědomí Analýzu• 5.1.2011 Usnesení Vlády ČR (č. 8): vzala na vědomí Analýzu
zavedení přímé volby starostů a uložila její další rozvedení
• 25.1.2012 usnesení Vlády ČR (č. 55): vzala na vědomí
Mezinárodní srovnávací analýzu přímé volby starostů a zároveň
schválila na ni navazující věcný záměr novely Ústavy
• 30.6.2013 termín předložení konkrétního návrhu změny Ústavy
a textu prováděcích předpisů
4
Proč přímá volba?
„Argumenty podporující přímou volbu starostů jsou jednak
argumenty právními, vztahujícími se k platné právní úpravě
obecního zřízení (kritika této právní úpravy a návrhy na její
změny), jednak argumenty politologického či politologickysociologického
charakteru“.sociologického charakteru“.
(Analýza zavedení přímé volby starostů, s. 3.)
„Analýza je postavena na právních argumentech (právním
vymezení), přičemž často opomíjí argumenty politologické
(reálný kontext, politická praxe)“.
(P. JÜPTNER, 2009)
5
Proč přímá volba? (2)
• neznalost a nezájem veřejnosti podílet se na rozhodování
• ztotožnění rozhodovací činnosti zastupitelstva a rady s
postavou starosty ze strany občanů
• často pouze formální výkon pravomoci zastupitelstva v
menších obcích
• starosta je často zvolen na základě koaliční dohody• starosta je často zvolen na základě koaliční dohody
politických stran, aniž se jedná o osobu, která získala
nejvíce hlasů ve volbách
• radními se stávají politici bez odborné vybavenosti
potřebné k výkonu rozhodovací činnosti, která je tak
fakticky soustředěna v rukou vedoucích úředníků2
• v malých obcích mají volby již v současnosti charakter blížící
se fakticky přímé volbě
6
Sociologické aspekty
• Posílení participace a zájmu občanů (?)
• Vyšší účast ve volbách
• Znalost prostředí a povinností starostů,
zastupitelstvazastupitelstva
• Výběr kandidáta – nereálná očekávání
• Posílení občanské kontroly
• Postoje obcí, měst
• Stanovisko Svazu měst a obcí ČR
7
50
60
70
80
90
100
%
Vývoj účasti na volbách v % - řádné volby od r. 1990
(bez senátních, mimo roku 1996 a opakovaných, nových, dodatečných a doplňovacích)
0
10
20
30
40
ČNR1990
SL1990
SN1990
ZOO+M1990
ČNR1992
SL1992
SN1992
ZOO+M1994
PS1996
SE-11996
SE-21996
PS1998
ZOO+M1998
KZ2000
PS2002
ZOO+M2002
R2003
EP2004
KZ2004
PS2006
ZOO+M2006
KZ2008
EP2009
PS2010
ZOO+M2010
8
Závěrem
• Potenciální zavedení přímé volby starostů je
bytostně politickým rozhodnutím bez
dostatečné odborné argumentace
• Předpokládané zavedení jen v některých• Předpokládané zavedení jen v některých
obcích posílí segregaci obcí na „velké“ a
„malé“
• Těžko předvídat, nakolik se naplní jeden ze
záměrů přímé volby starostů: dlouhodobé
posilování občanské a politické kultury
9