Miroslav Šifta
KSGRR
Přírodovědecká fakulta UK v Praze
o regionální rozvoj – institucionální směry (důraz na
endogenní zdroje rozvoje, kvalitu prostředí)
o regionální identita – identita regionu (vnitřní i vnější)
o potenciál pro formování a reprodukci RI
o mechanizmy, procesy, aktéři a subjekty s vlivem na
formování a reprodukci RI
 Grantový projekt GA ČR č. P404/12/1112 (2012–2014)
Formování územních identit v oblastech s intenzivně
přeměněnou krajinou
 Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v
Praze, katedra geografie PřF UJEP v Ústí nad Labem
 regionální identita problémových oblastí: regiony
s intenzivně přeměněnou krajinou (KV, UST, LB kraj)
 otázka formování regionální identity je součástí strategií
rozvoje regionů
 dosud nedostatečně probádaná role přírodních symbolů /
dědictví v procesu formování identit (regionálního vědomí
i utváření image regionu)
o pásmo vnějšího a vnitřního pohraničí
o výrazné proměny ve 20. století (odsun, dosídlení,
industrializace)
o přetváření územních identit
 posoudit úlohu přírodní symboliky při formování
regionální identity a utváření image regionu v zájmovém
území 3 krajů
 porovnat diferenciaci přírodní symboliky v reprezentaci
regionů různých měřítek (kraj - mikroregion – obec)
o vyhodnotit výstupy výzkumu veřejného mínění
obyvatel Česka: přírodní symboly krajů ve vědomí
populace
o porovnat vnímání přírodních symbolů obyvateli krajů a
respondenty z jiných částí Česka (vnější a vnitřní
image)
o analyzovat odraz přírodního dědictví a bohatství
v grafických symbolech regionů
o porovnat výběr přírodních symbolů deklarovaných
respondenty s přírodní charakteristikou krajů
prezentovanou v sekundárních zdrojích
 A) přírodní symbolika hraje důležitou roli v procesu
formování regionálního vědomí i při utváření image regionů
 B) v dosídlených krajích je kladen vyšší důraz na přírodní
symboliku, rozdíl mezi vnitřním a vnějším image (zatímco
místní vnímají detaily a místní specifika / konkrétní symboly,
vnější – pod vlivem vzdělávání a médií – pouze „tradiční“
nejvýznamnější, obecně definované symboly)
Zdroje informací:
1. databáze výstupů šetření CVVM pro projekt GA ČR
2. internet – znaky, loga institucí (kraje – mikroregiony –
MAS – CHKO, NP, …)
3. internet – znaky obcí jednotlivých krajů (KV, UST, LB)
◦ přírodní (FG podmínky) – pohoří, hory, vodní toky,
prameny, přírodní katastrofy
◦ socio⁃ekonomické – využití přírodních zdrojů (v
minulosti – těžba, nyní – rekreace, turismus, lázeňství)
◦ socio⁃kulturní – tradice, pověsti, události, osobnosti s
vazbou na přírodní prostředí, dědictví krajiny
◦ institucionální – územní ochrana, sdružování aktérů
(reg. roz.), instituce veřejné správy – státní správy,
samosprávy, mikroreg. sdružení obcí, obce)
 měnící se podmínky pro identifikaci a využití symbolů…
 posílit vnitřní sounáležitost nebo zlepšit image
navenek?
Krušné hory, Jizerské hory i Krkonoše
 Rekreace: sportovní střediska, turistické cíle
 legislativní ochrana, ekologické aktivity
 podnikání, zdroj příjmů
 názvy regionálních sdružení, iniciativ i aktivit
 sepětí s lidovými pověstmi a legendami - vyhaslé symboly
kraje
 nepřerušené tradice
o Krakonoš
o doktor Kittel
o Říp - praotec Čech
o vrch Vladař na Karlovarsku
o Milešovka a Střekov v Ústeckém kraji
o Ještěd, Trosky a Bezděz v Libereckém kraji
 kulturní prolínání českého a německého živlu v regionech
Ohře, Labe, Jizera
 význam pro image regionu
 Labe – největší česká řeka, nejvýznamnější vodní cesta
 Ohře – vodní nádrže (Nechranice, Skalka)
 elektrárny
 vodácký sport
 úrodné nížiny podél toků
 časté a poměrně ničivé záplavy
 názvy regionálních institucí a aktivit
 tradice vlastivědné produkce
Karlovarský kraj
 zdroje termálních, minerálních i léčivých vod
 naleziště nerostných surovin
Ústecký kraj
 těžba hnědého uhlí (Mostecká uhelná pánev)
 rudy barevných kovů
 kámen (děčínská žula, pískovec)
 minerální a léčivé prameny (Teplice)
Liberecký kraj
 těžba kamene (žula, čedič,…)
 naleziště uranových rud
 níže položené lokality krajů – centra zemědělské produkce
 míra vnímání přírodní symboliky jednotlivých krajů jejich
obyvateli i respondenty z jiných krajů Česka
Metodologie:
 šetření realizováno pro grantový projekt CVVM
Sociologického ústavu AV ČR v prosinci 2012
 otázky zaměřeny především na subjektivní hodnocení
vybraných krajů
 1047 respondentů ze všech krajů Česka
 kvótní výběr respondentů
 obyvatelé sledovaných krajů zastoupeni 152 respondenty
(14,5 %)
o 30 obyvatel Karlovarského kraje (2,9 %)
o 35 obyvatel Libereckého kraje (4,2 %)
o 87 Ústeckého kraje (7,9 %)
 české kraje – 629 respondentů (60 %)
 moravské (vč. kraje Vysočina) – 418 respondentů (40 %)
 výchozí otázka:
„Zamyslete se a pokuste se jedním nebo několika slovy
vyjádřit, co je nejcharakterističtějším symbolem krajů.“
 výběr charakteristického (přírodního) symbolu krajů
 kvantitativní zpracování relevantních odpovědí
 stanovení stupně významu přírodního symbolu a
variabilita výběru
opředstava respondentů o kraji
oposouzení poměru pozitivního a negativního
vnímání krajiny
 konfrontace s přírodní charakteristikou krajů
3 četněji volené symboly (z 12) krajinného
nebo přírodního rázu
symbol lázní a lázeňských měst
- 583 respondentů (56,1 %)
prameny (vřídlo, termální vody)
- 30 respondentů (2,9 %)
minerální voda (minerálka)
- 19 respondentů (1,8 %)
 nejvyšší podíl „lázně a lázeňská města“
(nejsou vnímány jako přímá součást přírody)
 krajinná symbolika regionu je nečetná
 přírodní unikáty zůstávají nepovšimnuty
 přírodní potenciál kraje je vnímán pozitivně,
ale v omezené míře
 dva negativní prvky: těžba uranu a znečištěné
ovzduší
4 četněji volené přírodní symboly
(z 8)
těžba uhlí, doly a lomy
– 158 respondentů (15,2 %)
znečištěné ovzduší a životní prostředí
– 85 odpovědí (8,2 %)
příroda (Českosaské Švýcarsko, Boží Dar,
Pravčická brána, Říp, Krušné hory)
– 47 odpovědí (4,5 % )
Labe a Polabí
– 30 respondentů (2,9 %)
 přírodní symbolika zastoupena nejméně
(31,8 % dotázaných)
 převládly symboly plynoucí z devastace
krajiny a životního prostředí – negativní
image regionu
 více konkrétních přírodních lokalit - potenciál
formování územní identity kraje: Labe, Polabí,
Českosaské Švýcarsko, Boží Dar, Pravčická
brána, Říp, Krušné hory
3 (5) volené symboly související
s krajinným rázem
hory a příroda
(Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj)
-191 respondentů (17,5 %)
lyžování a zimní sporty
- 156 respondentů (15,0 %)
turistika
- 22 respondentů (2,1 %)
sníh a zima
– 8 respondentů (0,8 %)
povodně
- 8 respondentů (0,8 %)
Ještěd – architektonický i přírodní symbol kraje
227 respondentů (21,7 %)
 převládají krajinné dominanty - Ještěd, oblast
Českého ráje, Krkonoše i Jizerské hory
 symbolické jsou aktivity a fenomény spjaté s
horami (lyžování, turistika, sníh, zima
 zdejší přírodní symboly vnímány pozitivně
 negativní symboly spíše ojedinělé (povodně,
těžba uranu, znečištěné ovzduší)
 krajinný ráz a přírodní bohatství krajů nejsou ve
vnímání respondentů nejvýraznějším symbolem
 celkový počet zvolených přírodních symbolů poměrně
vysoký (málo konkrétních prvků)
 ve vnímání přírodních specifik není rozdíl mezi vnějším
a vnitřním obrazem
 malé povědomí o hodnotách přírodního dědictví mezi
obyvateli krajů
 za symbolickou není považována příhraniční poloha
krajů
 porovnání výsledků šetření s odrazem přírodních
charakteristik v grafických symbolech krajů
Metodologie:
 vyhledány a sumarizovány přírodní motivy
 posouzen důvod a význam jejich umístění ve znacích
 znaky a loga krajů
 loga regionálních institucí
 loga regionálních produktů
 loga chráněných přírodních lokalit (NP, CHKO)
 obecní znaky (700 obcí, 517 znaků)
Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj
Mikroregiony
Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj
Místní akční skupiny
Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj
Regionální produkty
CHKO a NP
 odraz krajinných a přírodních specifik místa
 prostředek prezentace obcí, posílení image
 četnost přírodních motivů zpracována kvantitativně východisko
pro posouzení využití přírodního potenciálu
k posílení regionálního vědomí i utváření image regionu
 analyzováno 517 existujících obecních znaků
o Karlovarský kraj – 112
o Ústecký kraj – 247
o Liberecký kraj – 158
Všechny obecní znaky převzaty z http://wikipedia.cz
přírodní prvky odrážející se v obecních znacích
KV-UST-LB
(112-247-158)
prvek stromu - lesnatost oblasti (15-24-31)
symbol pohoří, hor, skal (24-36-24)
figury zachycující typickou flóru místa a zeleň
(9-23-20)
vodní toky a vodní plochy (15-37-18)
 příroda / krajina, přírodní prvky, přírodní bohatství i
přírodní dědictví mají výrazný potenciál pro
formování územní identity
 přírodní symboly jsou vnímány obyvateli krajů i jiných
částí Česka jako relativně významné (není patrná
diferenciace ve vnímaní krajů mezi obyvateli kraje,
Čech a Moravy)
 přírodní symboly jsou úzce spjaty s místy rekreace,
turismu a sportu
 pozitivní potenciál územní identity tvoří přírodní
symboly spjaté s dalšími kulturními funkcemi (lázně,
Ještěd)
 povědomí o přírodních symbolech je determinováno
společensky a mediálně diskutovanými ekologickými
a hospodářskými rysy
 existence pozitivních i negativních přírodních symbolů
jako prvků potenciálu pro formování RI (pozitivně vnímaná
hornická tradice vs. devastace krajiny a ekologická zátěž
tvoří negativní symboly regionu)
 přírodní dědictví, bohatství i další prvky jsou četně
prezentovány v grafických symbolech krajů,
mikroregionálních sdružení, obcí i dalších institucí
 obyvatelé nezaměřují svůj zájem na příhraniční polohu
kraje
 nepovšimnuta zůstává většina chráněných přírodních
lokalit
 obyvateli je opomíjena role tradic a vlastivědného
potenciálu krajů, ale příslušné regiony ji ke své prezentaci
využívají
 v LB v grafických symbolech inspirace přírodním dědictvím
převládá, v UST je pouze průměrná a v KV je podceněna
Děkuji za pozornost!
mira.sifta@seznam.cz
prvek stromu (častěji jehličnan) - lesnatost
oblasti
Karlovarský kraj – 15 znaků
Smolné Pece, Šindelová
Vejprty, Tisá
Mříčná, Krásný Les
Liberecký kraj
31 znaků
Ústecký kraj
24 znaků
Chlum sv. Maří, Hory
symbol pohoří, hor, skal
Karlovarský kraj – 24 znaků
Albrechtice, Tanvald
Kalek, Libouchec
Liberecký
kraj
24 znaků
Ústecký
kraj
36 znaků
Merklín, Dolní Rychnov
figury zachycující typickou flóru místa a
zeleň
Karlovarský kraj – 9 znaků
Svor, Svojek
UL – Kleneč, Dobříň
Liberecký
kraj
20 znaků
Ústecký kraj
23 znaků
heraldická zeleň - odkaz k hojnosti lesů a luk
Karlovarský kraj – Vysoká Pec, Valy
Ústecký kraj - Jílové, Staňkovice, okr. Litoměřice
Liberecký kraj – Oldřichov v Hájích, Paseky nad Jizerou
vodní toky a vodní plochy
Karlovarský kraj – 15 znaků
Bublava, Stará Voda
Radimovice, Plavy
Liberecký
kraj
18 znaků
Ústecký kraj
37 znaků
Doksany, Srbská Kamenice
prameny a vřídla
Karlovarský kraj – 4 znaky
Lázně Libverda
Mariánské Lázně, Konstantinovy Lázně
Liberecký
kraj 1 znak
Přírodní bohatství
hornictví
Karlovarský kraj – 26 znaků
Citice, Pila
Nové Město pod Smrkem
Srbice, Malé Březno
Ústecký kraj
15 znaků
Liberecký kraj
1 znak
těžba kaolínu
Karlovarský kraj – 3 znaky
Nová Role, Božičany
chmel
Ústecký kraj – 15 znaků
Blšany, Tuchořice
vinná réva
Ústecký kraj – 3 znaky
Obrnice, Kyškovice
ovoce, ovocné stromy
Pěnčín, Peřimov
Ústecký kraj
16 znaků
Lišnice, Prackovice nad Labem
Liberecký kraj
2 znaky
klasy
Karlovarský kraj – 5 znaků
Dolní Nivy, Josefov
Louka u Litvínova, Dušníky
Sychrov, Krásný Les
Ústecký kraj
29 znaků
Liberecký kraj
8 znaků
hojnost říčních ryb, chov ryb
Karlovarský kraj – Vojkovice, Hájek, Aš
Ústecký kraj – Lobendava, Záluží, okr. Litoměřice
Liberecký kraj – Nová Ves
hojnost zvěře nebo typický živočich místa
Karlovarský kraj – Jindřichovice, Libavské Údolí
Liberecký kraj – Horní Řasnice, Benecko, Semily
Ústecký kraj - Jílové
etymologie
Karlovarský kraj – Vrbice, Březová, Bukovany