Těžba nerostných surovin v ČR
jako jeden z faktorů regionálního rozvoje
Irena Smolová, Martin Svoboda
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Valtice, 19. – 21. června 2013
Současná pozice těžebního průmyslu:
 podíl na HDP: 1,4 %
odvětví zaměstnává necelých 50 tisíc pracovníků → 1/4
stavu v roce 1990 (2007: 85,3 tis., 2011: 52,4 tis.)
 Těžba rud – závěrečná fáze útlumu
Těžba uranové rudy – činný poslední důl
(jeho uzavření se opakovaně posouvá)
 Těžba uhlí – závěrečná fáze útlumu (činné pouze doly v
ostravsko-karvinském revíru, ostatní rekultivace,
sanace)
 Těžba stavebních surovin – po výrazném poklesu těžby,
2004 – 2008 rostoucí trend, 2009 – 2012 výrazný
propad
Legislativní rámec
Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství
č. 44/1988 (tzv. horní zákon) – novelizované podoby
Útlumové programy (Usnesení Vlády ČR):
 Prioritně otázka těžby rud a energetických surovin
 Fáze útlumu: 1. omezení státních subvencí (dotací)
2. snížení těžby, pokles zaměstnanosti
3. ukončení těžby
4. zahlazování následků
Privatizace státních podniků
uplatněny všechny privatizační metody:
 malá privatizace (přímé prodeje, dražby)
 velká privatizace – u velkých těžebních společností
 restituce
Horní zákon
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství, (horní zákon), ve znění zákona ČNR č.
541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993
Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č.
61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003
Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012
Sb. a zákona č. 350/2012 Sb.
Orgány státní správy v hornictví
Ministerstvo životního prostředí:
 působnost je uplatňována na počátku využívání nerostných
surovin
Ministerstvo průmyslu a obchodu:
 je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou
politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a využívání
nerostného bohatství
 působnost se týká hlavně surovinové a energetické politiky
státu
Český báňský úřad:
 je ústřední orgán státní správy pro veškerou hornickou
činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem
 podřízených 8 obvodních báňských úřadů se sídly v Praze,
Plzni, Sokolově, Mostě, Hradci Králové, Brně, Ostravě a
Liberci
Změny ve vlastnické struktuře
 snižování podílu státních podílů v těžebních společnostech
 ztráta majority státu v těžbě strategických surovin
 růst podílů nadnárodních společností na těžbě ekonomicky
perspektivních surovin (stavební, bentonity, kaolin, cihlářské
suroviny) → etapa globalizace
 obvyklý model:
státní podnik
zisková těžební část část určená k útlumu netěžební součásti
prodej
nadnárodní společnosti
zůstává státní
(přebírá finanční závazky
za sanace, rekultivace)
Státní podniky - dnes
 většina těžebních společností: soukromé společnosti
 výjimka: 2 státní podniky:
 DIAMO - těží strategickou uranovou rudu + zodpovědný
za rekultivace a odstraňování následků dřívější těžby;
 Palivový kombinát Ústí - zodpovědný za zahlazování
následků hornické činnosti v regionu Mostecka,
Kladenska, Trutnovska a jižní Moravy
+/- Společnost Severočeské doly a.s. - vlastněna společností
ČEZ a.s., jejímž většinovým vlastníkem je stát
Těžba ukončena: 1997
-významné rozsáhlé hydrické rekultivace - vytváření jezer ze
zbytkových jam lomu Chabařovice a lomu Most – Ležáky
Termíny ukončení činností:
Lokalita Chabařovice - po roce 2015
Lokalita Kladenské doly - po roce 2015
Lokalita Kohinoor - po roce 2015
Lokalita Východočeské uhelné doly - po roce 2015
Lokalita Doly a úpravny Komořany - po roce 2015
Lokalita Doly Nástup Tušimice - rok 2012/2013
Lokalita Hodonín - po roce 2015
Ekonomický efekt pro obce
 do českého horního práva byly poplatky z těžby zavedeny
novelou horního zákona č. 541/1991 Sb.
 úhrada je přesně vymezena § 32a Horního zákona
(s platností od 20. 12. 1991)
 k zavedení plateb došlo v období zvýšené kritiky vlivu
těžby nerostných surovin na krajinu, občany a životní
prostředí
 na rozdíl od celosvětových zvyklostí nebyly úhrady
směřovány na stát, ale úhrady z plochy DP - směrovány
na obec
 úhrady z vytěžených nerostů - rozděleny mezi obce a stát
rovným dílem (do roku 2000, 50 : 50)
úhrady za těžbu surovin
 za průzkumné území za dobývací prostory
 za vydobyté nerosty
 prostředky na obnovu krajiny – rekultivace, sanace
 grantové prostředky (např. projekty v Podkrušnohoří)
 mimorozpočtové příjmy – podíl na výstavbě infrastruktury
a její obnově; podpora kulturních a sportovních aktivit,
spolupráce na údržbě komunikací – předmět dotazníkových
šetření se starosty obcí
 např. obcím na Vysočině australskou společností - za
každé povolení průzkumu částka 800 tis. korun ročně
Úhrada za dobývací prostor
 1992 až 2005: byla roční úhrada z DP většího než 2 ha
stanovena ve výši 10 tis. Kč a násobila se s každým započatým
km2, u DP menších jak 2 ha - roční úhrada paušálně 2 tis. Kč.
 1999 - Vláda ČR usnesením -uložila MŽP ČR úkol „Navrhnout
nový systém plateb úhrad z dobývacích prostorů, tyto úhrady koncipovat jako
ekonomický nástroj politiky ochrany životního prostředí a krajiny, tj. diferencovat je
podle hodnoty dotčeného území, míry dopadu a charakteru prováděných prací“.
2005 – novelizován horní zákon – změna výpočtu úhrady z
dobývacích prostorů: za každý i započatý hektar plochy DP
100 – 1.000,- Kč
 výše má být dána nařízením vlády – nebylo vydáno
 důsledek: všichni platí na dolní hranici (i za těžbu v CHKO)
 885 obcí – 13,9 mil. Kč (mohlo by být 100 mil. Kč)
Dobývací prostory v ČR
 plocha: 1.329 km2 (k 31.12.2012) → 1,7 % rozlohy ČR
 973 dobývacích prostorů (v roce 2008: 977 DP, 2007: 990 DP)
 nově stanovené:
2010 – 14 DP: ropa, zemní plyn (Břeclav, Tvrdonice) ŠP
(Březce)
2009 - ropa, zemní plyn (Dolní Bojanovice V, VI, Kaolín, ŠP
2006 – ropa a zemní plyn, kaolín, stavební kámen, štěrkopísky
2005 – ropa a zemní plyn
2004 - ropa a zemní plyn
2003 - kaolín (Hroznětín V. - Karlovy Vary)
ropa a zemní plyn (Krumvíř - Břeclav)
2002 - vápence (Chotěšov - Litoměřice, Líšeň II.-Brnoměsto);
ŠP, ropa a zemní plyn (Žarošice, Uhřice);……
nerostná surovina
Počet DP Celková plocha DP (v km2)
1993 2010
Index (v %)
2010/1993 1993 2010
Index (v %)
2010/1993
černé uhlí 50 16 32,0 858,7 226,9 26,4
hnědé uhlí a lignit 62 30 48,4 531,3 281,5 53,0
ropa a zemní plyn 25 108 432,0 267,8 433,6 161,9
rudy 31 4 12,9 45,3 2,8 6,2
radioaktivní suroviny 21 11 52,4 136,5 65,6 48,1
kaolin 13 32 246,2 9,0 13,6 151,1
stavební kámen1) 354 374 105,6 23,0 63,8 277,4
písky a štěrkopísky2) 237 174 73,4 146,0 113,3 77,6
vápence a dolomity 30 48 160,0 19,2 25,9 134,9
cihlářské suroviny 176 87 49,4 37,0 21,4 57,8
ostatní 149 89 59,7 87,8 58,2 66,3
celkem 1 148 973 84,8 2 161,5 1306,7 60,5
Dobývací prostory v ČR – srovnání 1993 a 2010
Prostorovém rozmístění DP v ČR
Podíl rozlohy DP na rozloze okresu
k 31. 12. 2012
Úhrada za vydobyté nerosty
 1991 – 1999: příjmy z úhrad z vydobytých nerostů na
výhradních ložiscích 50 : 50% (obce – stát)
 od roku 2000 - příjmy 75 : 25 % (obce – stát)
 pro obce, na jejichž území probíhá těžba, se tak výrazně
zvýšily příjmy z vydobytých nerostů
 v ročním objemu dosáhl meziroční nárůst téměř 75 mil. Kč
 Sazby – vyhláška 617/1992 Sb.
 od roku 2005 – úhrada ne z tržeb za nerosty, ale za
výrobky z nerostů, nákladů na dobývání a celkových
nákladů za zhotovení výrobků
 výše je volena z pozice zájmu státu podpořit či nepodpořit
dobývání (rozmezí 0,5 – 10 %)
Podle typu nerostů: např. pro rudy je stanovena výše úhrady na
úrovni 10 % a na druhé straně pro uhlí 0,5 a 1,5 %
Zohledněn vliv dobývací metody, kdy je u některých nerostů
preferováno hlubinné dobývání proti povrchovému – např.
těžba uhlí: hlubinná (zpoplatněna 0,5 %), povrchová (1,5 %)
U surovin s proměnlivou kvalitou se stanovuje pro různé kvality
odlišné procento úhrady podle pravidla, čím kvalitnější
surovina, tím vyšší procento (např. kaolin pro výrobu
porcelánu 8%, papírenský kaolín 6%, ostatní kaolíny 2%)
Rok 2011:
 obcím (476 obcí) = 484 mil. Kč – lze užít na cokoliv
 Státnímu rozpočtu = 161 mil. Kč – náprava škod, děleno
mezi MŽP a MPO
Struktura:
 hnědé uhlí (44,8 %), ropa a zemní plyn (19,9%), černé uhlí
(17,7 %), stavební kámen (4,4 %), štěrkopísky (2%),
ostatní (méně než 1%)
!!! Ze státního rozpočtu – na sanace a rekultivace – do roku
1992 průměrně 4 mld Kč/rok (rok 2011: 1,8 mld Kč)
0
100000
200000
300000
400000
500000
600000
700000
800000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
obcímza DP obcímza vydobytý nerost státnímu rozpočtu za vydobytý nerost
Rozpočet obce Dambořice
2010
Příjmy: 95,3 mil. Kč
- zůstatek z roku 2009:
26,6 mil. Kč
= 68,7 mil. Kč,
z toho těžba: 37,9 mil. Kč
(55,2 %)
Opuštěné dobývací prostory
K 31. 8. 2012
Dobývacích prostorů celkem: 968 (1.290,68 km2)
 s ukončenou těžbou: 68 DP (rozloha 90,5 km2)
 se zastavenou těžbou: 119 DP (rozloha 33,3 km2)
 s ukončenou likvidací: 24 DP (rozloha 42,8 km2)
 uzavírané DP: 8 (rozloha 53,8 km2)
Zdroj dat: Databáze Státní báňské správy ČR
Nové trendy v zahraničí
 využití pro cestovní ruch – montánní turistika
 vzdělávací centra
 naučné stezky
 geoparky
Projekt Eden - Původně povrchový kaolinový lom v britském Cornwallu se přeměnil
na komplex simulující podmínky ekosystému tropického a středozemního klimatu
Závěr
Ekonomický efekt těžby surovin pro obce
 příjmová položka obecního rozpočtu – z plochy DP a
vydobytých nerostů (legislativně horním zákonem)
 příjmy plynoucí do rozpočtu obce jako daňové výnosy v místě
sídla těžební společnosti
 mimorozpočtové příjmy obcí
 finanční spoluúčast na projektech podporujících rozvoj regionu
 legislativa i přistup obcí k těžbě surovin se od roku 1989
výrazně proměnil stejně jako využití příjmů z těžby surovin,
které je diferencované na úrovni obcí a státu (státního
rozpočtu)
 Výrazný rozdíl mezi objemem financí poskytovaných
těžebními společnostmi a náklady ze státního rozpočtu
Děkuji za pozornost.