Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 224 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-27 HODNOCENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V DEMOGEOGRAFICKÉM KONTEXTU – VYBRANÉ VÝSLEDKY SHLUKOVÉ ANALÝZY OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY EVALUATION OF HUMAN RESOURCES IN DEMO-GEOGRAPHICAL CONTEXT – CLUSTER ANALYSIS OF THE DISTRICTS OF THE CZECH REPUBLIC PHDR. DANA HÜBELOVÁ, PH.D. Ústav demografie a aplikované statistiky Fakulta regionálního rozvoje Mendelova univerzita v Brně Department of Demography and Applied statistics Fac. of Reg. Development and International Studies Mendel University in Brno * Třída Generála Píky 2005/7, 613 00 Brno, Czech Republic E-mail: hubelova@mendelu.cz Anotace Prezentovaný článek se zabývá teritoriálním rozmístěním lidských zdrojů na úrovni okresů České republiky. Výzkum byl realizován na základě použití statistické metody shlukové analýzy. Text se zaměřuje především na kvalitativní stránku lidských zdrojů, kterou do značné míry ovlivňuje současný ekonomický vývoj České republiky a stávající demografická situace. Shluková analýza ukázala, že existují poměrně výrazné regionální (okresní) disparity. Nejvyšší kvalitu lidských zdrojů zaznamenávají velká města a zázemí největších jader, naopak nejnižší kvalitou lidských zdrojů disponují okresy hraniční i vnitřní periferie. Kvalitativní změna a eliminace stávajících disparit je podmíněna příznivým fungováním klíčových faktorů, k nimž patří především optimální socioekonomická situace, pozitivní demografický vývoj a moderní vzdělávací systém. Klíčová slova lidské zdroje, demografické indikátory, regionální rozvoj, okres Annotation Human resources can be defined as the knowledge and skills that a person has. It is probably the most significant developing factor in coming post-industrial period. The research aim is to comprehensively specify demographic aspects as indicators of the human resources quality and qualitatively spatially differentiate the territory of the Czech Republic at the district level. Cluster analysis is used for the evaluation and comparison of demographic indicators within the districts. The analysis showed that there are quite significant regional (district) differences. These disparities are mainly derived from differences in the development of the economic base, geographic location and previous demographic trends that influence currently lingers. Key words human resources, demographic indicators, regional development, district JEL classification: J11 Úvod Společenskou a politickou proměnu v České republice po roce 1989 provázela také prudká změna demografického chování obyvatel. V důsledku přechodu od plánovaného hospodářství k tržní Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 225 ekonomice došlo k vytváření nových regionálních nerovnováh založených především na rozdílném vývoji ekonomické základny, které se následně odrážejí v disparitách kvality lidských zdrojů. Uvedené skutečnosti se staly podnětem pro realizaci prezentované analýzy a podnítily zájem o empirický výzkum, který by v širších symbiotických souvislostech dokázal komparovat kvalitu lidských zdrojů na úrovni okresů České republiky. Kvalitativní hodnocení lidských zdrojů v demogeografickém kontextu se může následně stát významným podkladem pro podobně koncipované výzkumy, prognózování dalšího vývoje nebo komparace výsledků v časové řadě. 1. Lidské zdroje v kontextu regionálního rozvoje Lidské zdroje jsou pokládány za jeden z hlavních faktorů regionálního rozvoje (kromě přírodních faktorů, faktorů hmotných a nehmotných). Regiony je možno považovat za základní stavební kameny republiky. Jejich rozvoj vychází ze „Strategie regionálního rozvoje ČR“. Materiál byl přijat vládou v roce 2000 a vytvořil základní rámec pro formování regionální politiky České republiky. Aktualizovaný dokument určuje orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007–2013. Strategie regionálního rozvoje je konzistentní s prioritami politiky soudržnosti EU. Pro zasazení vnímání lidských zdrojů do kontextu regionálního rozvoje je významná jedna ze základních uvedených priorit „Strategie regionálního rozvoje ČR“, a to rozvoj a péče o lidské zdroje. Jedná se konkrétně o celý soubor opatření vedoucích k aktivitě a zvyšování kvalifikace pracovní síly (např. zvyšování odbornosti, rekvalifikace pracovníků, podpora sociálních a zdravotnických služeb, omezování vylidňování venkova, omezování dlouhodobé nezaměstnanosti atd.). 2. Lidské zdroje v kontextu demogeografickém Současná (demo)geografie nastupujícího postindustriálního období dospěla do fáze, kdy se stále více zaměřuje na řešení úloh, které před ni staví společenská praxe. Zabývá se např. problémy životního prostředí, řeší otázky udržitelného rozvoje společnosti, studuje záležitosti noosféry a věnuje se také podmínkám rozvoje lidských zdrojů. Lidské zdroje v postindustriální společnosti mají pro její vlastní rozvoj klíčový význam. Z demogeografického aspektu disponuje lidský kapitál základními atributy, které se staly východiskem pro volbu demografických indikátorů v samotném výzkumu: § početnost populace, migrace, § věková struktura obyvatelstva, § vzdělanostní struktura obyvatelstva, § zaměstnanost, § sociální struktura a sociální integrace, § sociální problémovost atd. (podrobněji Hübelová, 2013a). 3. Analýza kvality lidských zdrojů – výzkumné cíle a metodické postupy Obecně formulovaným cílem výzkumu bylo komplexně specifikovat demografické aspekty jako indikátory kvality lidských zdrojů a provést prostorovou diferenciaci území České republiky. Hlavním cílem prezentovaného výzkumu bylo prostorově kvalitativně diferencovat disparity 76 okresů České republiky na základě kvality lidských zdrojů. Mezi nejdynamičtější složky humánní geografické sféry patří obyvatelstvo, které velmi citlivě reaguje na změny jednotlivých částí této sféry. Z tohoto důvodu bylo o výběru demografických indikátorů uvažováno jako o komplexu demografických ukazatelů, které by reprezentovaly teoretický model lidský lidských zdrojů z pohledu oboru. S ohledem na aplikaci a využitelnost ve společenské praxi byla cíleně zpracována běžně a bezplatně dostupná a každoročně inovovaná data z informačních zdrojů Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ). Z celkového počtu položek, které bylo možné získat z informační báze ČSÚ za jednotlivé okresy České republiky, bylo nutné selektovat vhodné Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 226 ukazatele, které by zapadaly do teoretické koncepce kvality lidských zdrojů v demogeografickém kontextu (podrobněji o výběru indikátorů Hübelová, 2013b) Tab. 1: Vybrané demografické ukazatele – indikátory Skupina ukazatelů (indikátorů) Demografické ukazatele (indikátory) 1. Střední stav obyvatelstva, struktura obyvatel podle pohlaví a věku střední stav obyvatelstva (k 1. 7. daného roku) střední stav - muži střední stav - ženy počet obyvatel ve věku 0-14 let počet obyvatel ve věku 15-64 let počet obyvatel ve věku 65+ 2. Přirozený pohyb obyvatelstva obecná míra porodnosti úhrnná plodnost obecná míra úmrtnosti kvocient novorozenecké úmrtnosti kvocient kojenecké úmrtnosti obecná míra smrtnosti (letality) na novotvary obecná míra smrtnosti (letality) na nemoci oběhové soustavy obecná míra smrtnosti (letality) na nemoci dýchací soustavy obecná míra smrtnosti (letality) nemoci trávící soustavy obecná míra smrtnosti (letality) na vnější příčiny 3. Mechanický pohyb obyvatelstva obecná míra imigrace obecná míra emigrace obecná míra migrace (čistá migrace) 4. Vzdělanostní struktura obyvatelstva (pro obyvatelstvo ve věku 15 a více let) relativní podíl osob se základní vzdělání včetně neukončeného, relativní podíl osob se středním vzděláním včetně vyučení bez maturity, relativní podíl osob s úplným středním vzděláním s maturitou a s vyšším odborným vzděláním, relativní podíl osob s vysokoškolským vzděláním, relativní podíl osob bez vzdělání Zdroj: vlastní zpracování V prezentované analýze bylo využito členění jednotek souboru (tzn. okresů České republiky) do shluků (homogennějších skupin) podle vybraných proměnných (indikátorů) – shlukovou analýzu. Názornou představu o rozdělení okresů České republiky podle zvolených 24 demografických indikátorů ukazuje dendrogram na Obr. 1. Okresy byly z praktických důvodů rozděleny na deset relativně homogenních shluků (každý z okresů je na Obr. 1 zastoupen pod předem přiřazeným číslem). Obr. 1: Dendrogram okresů České republiky členěných podle demografických indikátorů Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 227 4. Meziokresní rozdíly – vybrané výsledky shlukové analýzy na příkladu shluků s výrazně rozdílnou kvalitou lidských zdrojů Každý ze shluků se vyznačuje společnými demografickým rysy, které lze nejen identifikovat, ale také analyticko-syntetickým způsobem interpretovat v širších demografických, ekonomických či sociálních souvislostech. Vzhledem ke zvolenému metodickému aparátu a užití vstupních demografických dat je možné charakterizovat u jednotlivých shluků (skupin okresů) demografické a socioekonomické chování obyvatelstva se zaměřením na kvalitu lidských zdrojů (podrobněji o kvalitativním hodnocení jednotlivých shluků Hübelová, 2013b). Tab. 2: Přehled okresů a charakteristika shluků na základě kvalitativního hodnocení demografických indikátorů Okresy Charakteristika shluků Zlín, České Budějovice, Plzeň-město, Brno-venkov, Olomouc, Frýdek-Místek dobrá kvalita lidských zdrojů Brno-město, Ostrava-město dobrá kvalita lidských zdrojů, příznivá vzdělanostní struktura Nový Jičín, Hodonín, Kladno, Opava, Hradec Králové, Liberec, Pardubice průměrná kvalita lidských zdrojů Znojmo, Třebíč, Břeclav, Most, Příbram, Jihlava, Náchod, Prostějov, Vyškov, Blansko, Kroměříž, Tábor, Česká Lípa, Mělník, Chrudim, Svitavy průměrná kvalita lidských zdrojů, vysoká míra nezaměstnanosti Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Písek, Strakonice, Plzeň-sever, Semily, Kutná Hora spíše podprůměrná kvalita lidských zdrojů Šumperk, Trutnov, Karlovy Vary, Ústí nad Orlicí, Přerov, Žďár nad Sázavou, Uherské Hradiště, Vsetín spíše podprůměrná kvalita lidských zdrojů, vysoká míra nezaměstnanosti s demografickými a sociálními důsledky Klatovy, Jablonec nad Nisou, Beroun, Louny, Nymburk, Kolín, Havlíčkův Brod, Benešov, Bruntál, Sokolov, Jindřichův Hradec, Cheb dobrá demografická situace, kvalita lidských zdrojů s územní diferenciací - především periferie velmi nízká kvalita lidských zdrojů Děčín, Chomutov, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Mladá Boleslav, Praha-východ, Praha-západ kvalita lidských zdrojů s územní diferenciací především periferie velmi nízká kvalita lidských zdrojů Plzeň-jih, Český Krumlov, Domažlice, Jeseník, Rokycany, Rakovník, Prachatice, Tachov výrazně podprůměrná kvalita lidských zdrojů, nepříznivé hodnoty demografických indikátorů, nepříznivá vzdělanostní struktura Karviná nejméně příznivá kvalita lidských zdrojů Zdroj: vlastní zpracování Shluk - okresy Zlín, České Budějovice, Plzeň-město, Olomouc, Brno-venkov, Frýdek-Místek Analyzované okresy patří z hlediska počtu obyvatel k početnějším. V charakteristikách přirozeného i migračního pohybu vykazují přírůstky, což se projevuje ve výrazně kladném celkovém přírůstku. Z ukazatelů reprodukce je potřeba zdůraznit především sledované indikátory měr úmrtností, které se pohybují pod průměrnou hranicí, obecná míra porodnosti je pak průměrná. V rámci migračních pohybů je významná hlavně hodnota migračního salda, které je pozitivní. Příčiny zvýšeného počtu přistěhovalých do sledovaných okresů shluku můžeme vyvozovat například z míry registrované nezaměstnanosti, která je ve většině okresů pod hranicí celorepublikového průměru. Vzdělanostní struktura je na dobré úrovni, neboť počet absolventů vysokých škol výrazně převyšuje průměr okresů České republiky a obecně platí pravidlo, čím vyšší vzdělání osob, tím dostupnější uplatnění na trhu práce. Pro analyzované okresy shluku je charakteristický přibližně jeden a půl násobek počtu obyvatel než je tomu průměrně v okresech České republiky. Nepříznivá věková struktura je alespoň částečně nahrazována průměrnou hodnotou úhrnné plodnosti a sníženými ukazateli měr úmrtnosti. Pro vyšší kvalitu lidských zdrojů hovoří dobrá vzdělanostní struktura a zejména kladné migrační saldo. Vysoká je míra imigrace osob v mladším produktivním věku, která dokazuje, že okresy jsou relativně Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 228 atraktivní z pohledu dopravní a bytové infrastruktury a pracovního nebo zdravotnického zázemí. Uvedené indikátory společně s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti dávají předpoklad pro budoucí příznivý regionální rozvoj. Shluk – okres Karviná Ve srovnání s průměrem je v daném shluku patrné relativně malé zastoupení věkové skupiny 0-14 let, což má za následek vysokou hodnotu indexu stáří. Uvedené skutečnosti souvisejí také s nejnižší mírou porodnosti i úhrnné plodnosti, která společně s vysokou mírou úmrtnosti a výrazně záporným migračním saldem znamená celkový úbytek obyvatelstva okresu Karviná. Také analyzované ukazatele úmrtnosti nejsou ve srovnání s průměrem příznivé, jak obecná míra úmrtnosti, tak úmrtnost podle příčin je vysoko nad průměrem. Vyšších hodnot dosahují také ukazatele novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Nelze předpokládat jejich zlepšení ani v dlouhodobém časovém horizontu, neboť se nedaří odstraňovat značnou míru strukturální nezaměstnanosti související s nabídkou pracovních míst a ekonomickou situací regionu a širšího zázemí. Nezaměstnanost a s ni navazující pokles životní úrovně se tak podepisuje nejen na způsobu života, ale může v dlouhodobém horizontu vést k prohlubování sociálního vyloučení a přispět k tak zvané stigmatizaci prostoru. Souhrnně je možné říci, že se jedná o jeden z nejohroženějších regionů resp. okresů České republiky, který vykazuje téměř ve všech zvolených demografických ukazatelích nejméně příznivá data pro předpokládaný rozvoj lidských zdrojů, potažmo pozitivní regionální rozvoj. Změnu stávající situace je možno realizovat jako komplex synergicky působících opatření v oblasti ekonomické a sociální, což si bude žádat samozřejmě větší finanční prostředky plynoucí do tohoto okresu. Závěr a diskuze výsledků Rok 1989 je neodmyslitelně spojen s událostí, která se stala významným mezníkem pro země východoevropského bloku, tedy i pro Českou republiku. Kromě přeměny politického režimu či orientace ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství, měla transformace vliv i na změnu demografického chování. V České republice se díky ekonomickým a sociálně-společenským změnám postupně mění také populační chování, což nejen ovlivňuje stávající demografické ukazatele, ale i jejich další vývoj. K tomu, abychom mohli tyto ukazatele sledovat a správně interpretovat i v budoucnu, je třeba porozumět jejich současnému stavu a naznačit některé vývojové tendence. Podobně jako v populaci můžeme i v ekonomickém vývoji Československa od jeho samotného vzniku vysledovat mezníky, které měly dopad na další sféry společnosti. § Do roku 1989 byl přirozený demografický vývoj částečně brzděn ekonomickou a politickou situací a záměrnými zásahy státu (Koschin, 2005). Jednalo se například o cílená populační opatření (pronatalitní politika v první polovině 70. let 20. stol.) nebo vliv centrálně řízeného národního hospodářství. Ten se projevoval i ve srovnání nejvyšších mezd, které se od průměrných lišily (pouze) třikrát až pětkrát, což se odráželo nejen na uniformitě populačního chování, ale také na uniformním způsobu života a trávení volného času, včetně cestovního ruchu. Volnočasové aktivity byly omezovány bariérami státních hranic a nabízenými možnostmi. Projevovala se limitovaná a mnohdy politicky diferencovaná možnost vzdělávání. Působil také poměrný dostatek pracovních příležitostí vedoucích k přezaměstnanosti a stále menší problém v zajištění bydlení. Tyto faktory se projevily mimo jiné uzavíráním sňatků v mladém věku s následným narozením převážně dvou dětí brzy po sobě. § Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl v počátku 90. let minulého století nezbytný. Dvacetiletý proces strukturálních změn vedl k poklesu pracovníků primárního a sekundárního sektoru. Výsledkem je dominance konzumně terciérní ekonomiky stojící především na hypermarketech, informačních, finančních, poradenských a realitních službách, obchodu, pohostinství a cestovním ruchu. Přesun ekonomicky aktivního obyvatelstva ze sektoru průmyslu (s fyzicky náročnějšími pracovními podmínkami) do sektoru služeb (s činnostmi méně škodlivými na zdraví) a zlepšení kvality životního prostředí, mělo pozitivní vliv na celkovou zdravotní úroveň našeho obyvatelstva. § Od 90. let minulého století se objevila široká paleta nových životních příležitostí, která zcela změnila nejen společenský hodnotový žebříček, ale také vyvolala demografické změny, včetně Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 229 odlišného pojímání smyslu pracovní kariéry a přístupu k trávení volného času. Přes všechny problémy došlo v České republice ke zkvalitnění zdravotnické péče a mimo oblast přímého zdravotnictví se více obyvatel České republiky začalo zabývat realizací zdravého životního stylu. Ve srovnání se situací před dvaceti lety se nabízí širší nabídka potravin a množství tehdy neznámých zdravotně rekreačních aktivit. § Přestože se vývoj po roce 1989 v mnoha ohledech podobá vývoji v západoevropských zemích, vyznačují se demografické změny především rychlou dynamikou. „Uvolnění politických a ekonomických bariér po roce 1989 dopadlo na změnu úrovně demografických procesů a ještě zřetelněji ovlivňuje demografickou strukturu“ (Rychtaříková, 2010, s. 37). Příčin, které vedly ke změnám demografického chování, je nepochybně ve společnosti celá řada, neboť jak uvádí Kučera „dřívější uniformní způsob života – poměrně krátké období málo diferenciovaných možností vzdělávání, následované sňatkem v mladém věku, brzkým narozením převážně dvou dětí brzy po sobě jako v podstatě jediná možná životní kariéra – byl vystřídán širokou paletou životních příležitostí“ (1994, s. 27). V důsledku přechodu od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice došlo k vytváření nových regionálních nerovnováh založených především na rozdílném vývoji ekonomické základny: § na jedné straně jsou zde oblasti s krizí tradičních průmyslových odvětví (těžký a těžební průmysl v Podkrušnohoří a na Ostravsku, textilní průmysl v některých oblastech severních a východních Čech), § na druhé straně regiony s prosperujícími podniky (výroba osobních aut, vybrané elektrotechnické závody apod.) a zejména pak velká centra s koncentrací progresivního terciéru. Na základě výsledků kvalitativního hodnocení lidských zdrojů pomocí shlukové analýzy je možné identifikovat některé základní charakteristiky vyplývající z demografických indikátorů, které se projevují v prostorových disparitách okresů České republiky. Záměrem shlukové analýzy nebylo stanovení pořadí jednotlivých shluků, přesto je patrná objektivně stanovitelná úroveň kvality lidských zdrojů, která vykazuje následující tendence. § Obecně se projevují výrazné disparity kvality lidských zdrojů z pohledu geografické polohy, přičemž nižší kvalitu lidských zdrojů vykazují okresy periferie, a to ať už okresy v pohraničí nebo v tzv. vnitřní periferii. § Velká (krajská) města disponují dobrou kvalitou lidských zdrojů. Pozitivní je především výrazně lepší vzdělanostní struktura obyvatelstva, ale jsou naopak postiženy stárnutím populace (index stáří) a významným záporným migračním saldem. § Zázemí největších jader republiky (Prahy, Brna), tzn. okresy Praha-západ, Praha-východ a Brnovenkov, představuje perspektivní území pro další regionální rozvoj s dobrou kvalitou lidských zdrojů (např. nadprůměrná míra porodnosti a úhrnné plodnosti, kladné migrační saldo, vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, nízká míra nezaměstnanosti). V těchto dynamicky se rozvíjejících lokalitách však nestačila dostatečně rychle reagovat také kapacita sociální infrastruktury, zejména mateřských a základních škol. § U okresů periferie je možné zaznamenat nejnižší kvalitu lidských zdrojů. Útlum tradičních průmyslových aktivit vedl k nadprůměrné míře emigrace a nezaměstnanosti. Prostorová koncentrace osob závislých na sociálních dávkách vytváří v dlouhodobém horizontu hrozbu vzniku tzv. kapes chudoby, umocňuje spirálu sociálního vyloučení a zároveň přispívá k negativní percepci a stigmatizaci prostoru. Věková struktura je sice relativně příznivá, ale jedná se spíše o doznívání přesunu obyvatel v mladším ekonomicky aktivním věku v minulosti zaměstnaných v průmyslu. Nepříznivá ekonomická situace se podepisuje také na extrémní míře novorozenecké a kojenecké úmrtnosti (zejména v okresech Podkrušnohoří), jejíž hodnoty jsou varujícími ukazateli sociálního postavení a životní úrovně obyvatel. Také vzdělanostní struktura obyvatel periferních okresů je ve srovnání s průměrem na velmi nízké úrovni. Ačkoliv by se na první pohled mohl zdát demografický vývoj v České republice jako relativně kompaktně se vyvíjející celek, shluková analýza ukázala, že existují poměrně výrazné regionální (okresní) disparity. Je patrné, že v určitých výše uvedených okresech je již v současné době poměrně problematická kvalita lidských zdrojů, která se pravděpodobně bude v nejbližší budoucnosti i nadále Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 230 prohlubovat. Umocněno je zde riziko dalších sociálně patologických problémů (např. kriminalita, rodinné a sociální konflikty). Řešením stávající situace by měla být včasná realizace komplexně působících opatření v oblasti ekonomické i sociální. Kvalitativní hodnocení lidských zdrojů v demogeografickém kontextu se může následně stát významným podkladem pro další podobně koncipované výzkumy, prognózování následujícího vývoje nebo komparace výsledků v časové řadě. Literatura [1] Český statistický úřad, (2011). [online]. [cit. 2013-25-05] Dostupné z: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/home [2] HÜBELOVÁ, D., (2013b). Kvalita lidských zdrojů v demogeografickém kontextu. In Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnost. Brno: Mendelova univerzita v Brně. pp. 105- 116. [3] HÜBELOVÁ, D., (2013a). Human capital as a one of the key development factor. In 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 72-78. ISBN 978-80-210-6257-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-7. [4] KOSCHIN, F., (2005). Kapitoly z ekonomické demografie. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 80- 245-0959-8. [5] KUČERA, T., (1994). Populace České republiky 1918-1991. Praha: ČDS, SÚ AVČR. ISBN 80-901-6747- 1. [6] RYCHTAŘÍKOVÁ, J., (2010). Nová demografická situace v České republice od počátku devadesátých let. Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993-2008. SLON, Praha. ISBN 978-80- 7419-024-7. [7] Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 MMR. [online]. 2008 [cit. 2014-14-03] Dostupné z: .