Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 546 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-70 VLIV INSTITUCIONÁLNÍHO PROSTŘEDÍ NA IMPLEMENTACI MÍSTNÍ AGENDY 21 THE IMPACT OF INSTITUTIONAL ENVIRONMENT TO THE LOCAL AGENDA 21 IMPLEMENTATION ING. ZUZANA KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, PH.D. ING. JACQUELINE VOCHOZKOVÁ Katedra regionálních studií Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Department of Regional Studies Faculty of Economimics University of Economics, Prague * W. Churchilla 4, 130 67 Praha, Czech Republic E-mail: trhlinova@email.cz, Jacqueline.v@seznam.cz Anotace Příspěvek představuje základní principy místní Agendy 21, včetně přínosů její aplikace do zvyšování kvality řízení ve veřejném sektoru. Specifická pozornost je věnována současnému stavu aplikace místní Agendy 21 v ČR, včetně zhodnocení pozitivních dopadů její implementace do dlouhodobého rozvoje obcí, měst a regionů. Příspěvek zároveň ukazuje na určité bariéry a omezení, se kterými se jednotlivé obce, města a kraje potýkají při procesu zavádění místní Agendy 21 do praxe. Představena je zejména role participace, komunikace a partnerství mezi různými typy aktérů v dané lokalitě nebo regionu pro úspěšné využívání metodiky místní Agendy 21, včetně institucionální podpory národních organizací a struktur. Přínosy i limity zavádění projektu místní Agendy 21 jsou představeny na příkladu města Litoměřice, které z hlediska metodiky zavádění a přenosu zkušeností patří mezi města tzv. dobré praxe. Klíčová slova Místní Agenda 21, partnerství, kvalita ve veřejné správě Annotation The paper presents basic principles of Local Agenda 21, including its impacts to the public management quality improvement. Specific attention is paid to the actual process of implementation of the Local Agenda 21 in the Czech Republic. It analyses positive effects of its implementation to the sustainable development of communes, cities and regions. The contribution presents some limits and constraints that are faced by municipalities and regions in the process of implementation of Local Agenda 21. Paper introduces also the importance of participation, communication and partnership in between different stakeholder for the long term success of development strategies. Institutional support of national organisations and networks is also presented in this analysis. Impacts and limits of the Local Agenda 21 implementation are presented on the case study of the Town Litoměřice that is considered as a “town of good practices” in the process of implementation of Local Agenda 21. Key words Local Agenda 21, partnership, public administration quality JEL classification: Q01 Úvod Místní Agenda 21 může být chápána jako určitý soubor principů a doporučení jak přistupovat k řešení vybraných rozvojových problémů obcí, měst a regionů, např. v oblasti sociální, environmentální, Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 547 vzdělávací apod. Místní Agendu 21 (dále v textu též MA 21) lze definovat jako nástroj, popř. metodiku plánování rozvoje na lokální i na regionální úrovni, která v sobě zahrnuje prvky strategického řízení i řízení kvality (Maier, 2012). Podstatou metodiky MA21 je řešení vybraných problémů v území na bázi širokého partnerství, metodika MA21 je v souladu se základními principy konceptu vládnutí, resp. dobrého vládnutí a posilování demokracie. Integrace různých typů subjektů do řízení věcí veřejných má přispět k hledání nových a inovativních způsobů řešení rozvojových problémů obcí, měst i regionů a k vyšší informovanosti územní samosprávy o potřebách a prioritách obyvatel a dalších aktérů i o dílčích, popř. skrytých problémech v území (Khendriche Trhlínová, 2014). Pokud se obec, město nebo kraj rozhodnou aplikovat metodiku místní Agendy 21 do praxe řízení, zavazují se zároveň, že budou rozvíjet partnerství se širokou škálou subjektů na identifikaci priorit rozvoje území a podporovat dlouhodobé zvyšování kvality života v příslušné lokalitě nebo regionu. Metodika MA 21 v sobě zahrnuje metodické pokyny pro územní samosprávy, které definují, jak mají s veřejností pracovat. Aplikace MA 21 může prostřednictvím této metodiky přispívat k dlouhodobému posilování transparentnosti řízení a tedy i kvalitě řízení organizací veřejné správy. Naplňování metodiky MA 21 může přispět i k vyšší míře sounáležitosti obyvatel s místní komunitou a posilování politické i občanské kultury. Naplnění těchto předpokladů v praxi však není automatické, reálné dopady aplikace metodiky MA 21 závisí na celé řadě faktorů, kromě jiného na politickém klima příslušné samosprávy, na lidských zdrojích, na finančních zdrojích i na socio-kulturních předpokladech jednotlivých lokalit a zemí. Zkušenosti z jednotlivých obcí, měst a regionů v ČR i v dalších zemích ukazují, že využití stejné metodiky má v konkrétních obcích a regionech odlišné dopady. Jedním z faktorů, které ovlivňují pozitivní dopady aplikace MA 21 v rozvoji obcí, měst a regionů je i institucionální a finanční podpora jejího zavádění ze strany centrálních i mezinárodních institucí. Česká republika prošla z hlediska rozsahu a zaměření této podpory v minulých letech dynamickým vývojem. Proměna pohledu vybraných organizací veřejné správy na význam a podporu zavádění metodiky MA21 ovlivnila významným způsobem intenzitu zavádění MA 21 v územních samosprávách i cíle, které mají být prostřednictvím zavádění této metodiky dosaženy. Příspěvek se v tomto smyslu zaměřuje na představení institucionální podpory zavádění metodiky MA 21 v ČR a na její vývojové tendence. Cíle a metody Cílem příspěvku je zhodnotit institucionální rámec zavádění místní Agendy 21 v ČR z hlediska aktuálních potřeb a priorit rozvoje územních samospráv. Dílčím cílem je analyzovat, jak tato institucionální podpora ovlivňuje předpokládané pozitivní dopady aplikace MA 21, především v oblasti posilování kvality řízení ve veřejné správě. Pro zpracování příspěvku byla zvolena deskriptivní metoda založená na analýze stávající odborné literatury, dokumentů a koncepcí analyzujících strav implementace místní Agendy 21 v ČR. Zároveň byly pro zpracování příspěvku využity znalosti získané z vlastních sondážních šetření mezi zástupci Národní sítě zdravých měst, zástupci vybraných obcí a měst. Zdrojem informací byly také rozhovory s koordinátory MA 21 v některých obcích, městech a krajích zapojených do projektu MA21 v ČR. Mezinárodní instituce a organizace Místní Agenda 21 je mezinárodně univerzální metodikou, která byla sestavena mezinárodním teamem expertů na základě iniciativy OSN. Primárním předmětem zájmu mezinárodního společenství byly otázky životního prostředí, resp. hledání řešení zmírňování negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, hledání optimálních cest k využívání nerostného bohatství a zvyšování kvality životního prostředí ve vyspělých i rozvojových zemích. Tyto otázky byly diskutovány nejen vědci a akademickými pracovníky: Od osmdesátých let minulého století se do diskuse o potřebách zachování životního prostředí zapojují i další aktéři, mimo jiné politické a kulturní elity i jednotliví občané, kteří Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 548 se v dané problematice angažují prostřednictvím dobrovolných neziskových organizací. Na mezinárodní úrovni převzala iniciativu za hledání nástrojů a metod ochrany ŽP a hospodaření s nerostným bohatstvím Organizace spojených národů (dále OSN). Postupně se k diskusím o problematice životního prostředí a hospodaření s nerostnými surovinami přidává i otázka sociální a demografická. Dopady lidských aktivit na životní prostředí ovlivňují kvalitu života v jednotlivých regionech a jsou jedním z faktorů migrace jak v rámci národních států, tak i mezinárodních společenství. Ukazuje se, že řešení základních otázek životního prostředí má přímou vazbu i na ekonomiku jednotlivých oblastí (Maier, 2012). Úspěšné řešení vybraných negativních dopadů pak závisí i na kvalitě veřejné správy a její schopnosti vybrané problémy předvídat a řešit. Valné shromáždění OSN se v roce 1983 usneslo, že bude zřízena Světová komise pro životní prostředí rozvoj (World Commission on Environment and Development), která má za úkol najít rovnováhu mezi životním prostředím, hospodářstvím a sociálními otázkami tak, aby mohly na Zemi žít další generace. Výsledkem práce této komise je závěrečná zpráva, která konstatuje, že hospodářský rozvoj, účinná ochrana životního prostředí a sociální sféra by si neměly odporovat, nýbrž by se měly vzájemně podporovat. Tuto myšlenku obsahuje komisí navržený koncept udržitelného rozvoje, který je v závěrečné zprávě přímo definován a jeho definice zní: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“(Ministerstvo životního prostředí, 2014). V současné době existují různé definice udržitelného rozvoje, které však vycházejí z této původní definice. Definování konceptu udržitelného rozvoje byl první krok, který měl pomoci lepšímu řízení ve veřejné správě. Koncept udržitelného rozvoje v sobě zahrnuje moderní manažerské metody inspirované soukromým sektorem, včetně doporučení pro uplatnění nástrojů pro strategické plánování ve veřejné správě. V roce 1992 iniciuje OSN tzv. Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (United Nations Conference on Enviroment and Development, Rio den Janeiro). Cílem bylo shrnout dosavadní praxi uplatňování konceptu udržitelného rozvoje v praxi a hledat řešení pro jeho intenzivnější využití. Konference se zúčastnili zástupci ze 179 zemí, kteří diskutovali problematiku rozvoje území, životního prostředí a koncept udržitelného rozvoje a výsledkem bylo schválení mnoha set stránkového dokumentu Agenda 21. Agenda 21 je unikátní, strategický dokument, který zahrnuje hlavní globální problémy a snaží se najít pomoc a řešení těchto problémů v aplikaci udržitelného rozvoje (Ritschelová, 2006, 108 - 110). Udržitelný rozvoj se nemá používat pouze na řešení globálních problémů, ale má být implementován do každodenních rozhodovacích procesů po celém světě, proto je v dokumentu Agendy 21 kapitola 28 s názvem „Iniciativy místních úřadu na podporu Agendy 21“. Kapitola 28 dala základ pro vznik metodiky tzv. místní (lokální) Agendy 21, neboť se v kapitole konstatuje, že problémy, které definuje Agenda 21, mají své kořeny na místní úrovni a je zapotřebí, aby tyto problémy byly řešeny v místě vzniku. Místní Agenda 21 představuje nástroj, který slouží k lepší správě věcí veřejných, ke strategickému řízení a k implementaci udržitelného rozvoje. (Fairtrade ČR, 2003, 9). Místní agenda je v praxi konkrétním programem (strategií), která je vytvářena na základě konsensu všech místních aktérů a která prostřednictvím participace s veřejností na přípravě konkrétních projektů napomáhá zavádět principy udržitelného rozvoje do praxe řízení územních samospráv. Místní Agenda 21 může být chápána jako určitý strategický plán, který zohledňuje sociální, ekonomické i environmentální sociální aspekty a reaguje na specifické místní nebo regionální problémy a potřeby. Implementace MA 21 je neustálým procesem, který podporuje posilování kvality života. Zavádění MA 21 je dobrovolné, obce, města, popř. regiony ji využívají na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí. MA 21 je univerzálním konceptem využitelným ve vyspělých i rozvojových zemích, k jejímu zavádění přistupují v současnosti země nejen v Evropě, ale i Asii, Africe, Austrálii a Jižní a Severní Americe. Na evropském kontinentu začal být koncept udržitelného rozvoje a MA 21 podporován Světovou zdravotní organizací (WHO) v rámci projektu Zdravé město (Healthy Cities Project). Cílem projektu Zdravých měst je podporovat aplikaci zásad udržitelného Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 549 rozvoje do praxe řízení obcí a měst. V současné době se k projektu Zdravých měst hlásí více než 30 evropských zemí, kde jsou principy udržitelného rozvoje propagovány prostřednictvím tzv. Národní sítě zdravých měst. V ČR vzniká národní síť „Zdravých měst“ v roce 1994 a jejím cílem je mimo jiné podporovat implementaci MA 21 do praxe řízení obcí a měst. Národní síť zdravých měst zároveň ve spolupráci s mezinárodními partnery zprostředkovává metodickou pomoc a vzájemné kontakty a sítě zainteresovaných subjektů (Khendriche Trhlínová, 2014). Zapojení do národní sítě zdravých měst není povinné, obce, města i kraje mohou metodiku využívat i bez účasti v této organizaci. Nicméně většina obcí a měst v ČR implementující místní Agendu 21 a udržitelný rozvoj se zároveň zapojila do tohoto projektu. Zapojení do projektu Zdravé město umožňuje lepší výměnu názorů a sdílení problémů i příkladů dobré praxe při implementaci MA 21. Výsledkem zapojení do projektu je v mnohých obcích a městech rostoucí rozsah nových rozvojových projektů a programů řešících vybrané problémy (nezaměstnanost, bezpečnost, sociální exkluze, vzdělávání apod.). V rámci projektu zdravých měst probíhají pravidelně i světové dny jako např. Den Země, Dny Zdraví, Den bez tabáku či Evropský týden mobility. V rámci světového dne si město určí, na jakou věkovou skupinu obyvatel se zaměří a pro ně připraví speciální program. Zkušenosti z těchto kampaní i dalších projektů obcí a měst jsou pak sdíleny v rámci mezinárodního setkávání zástupců jednotlivých národních sítí zdravých měst. Podpora zavádění místní Agendy 21 na národní úrovni Přestože se vláda ČSFR (a později i ČR) zavázala k naplňování principů udržitelného rozvoje v praxi řízení ve veřejném sektoru a k podpoře zavádění místní Agendy 21 již v roce 1992, nebyla její implementace až do roku 2003 ze strany národních institucí cíleně iniciována. Do roku 2003 se na vládní úrovni s konceptem udržitelného rozvoje a podporou místní Agendy 21 nepracovalo (Ministerstvo životního prostředí, 2003). Zavádění MA 21 bylo iniciováno ad hoc „zdola“ některými obcemi, městy a později i dobrovolnými sdruženími obcí, jejichž představitelé se o konceptu MA 21 dozvěděli a měli zájem na jejich implementaci (např. Kladno, Brno, Boskovice, Třeboň, Třebíč). Zavádění MA 21 bylo představiteli měst často konzultováno a připravováno ve spolupráci se zahraničními vládními i neziskovými organizacemi (např. z V. Británie, Švédska a dalších zemí), proces zavádění MA 21 nebyl více méně koordinován a záleželo na představitelích měst, jak daný koncept uplatní v praxi řízení. Období 1992 - 2003 je charakteristické spíše ojedinělými iniciativami zavádění MA 21, počet subjektů, které danou metodiku znaly a měly zájem ji implementovat, byl relativně malý. Určitým milníkem v dynamice implementace MA 21 v ČR je rok 2003. V tomto roce 2003 byla zřízena Rada vlády pro udržitelný rozvoj, jež je stálým, poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády České republiky pro oblast udržitelného rozvoje a strategického řízení. Rada je tvořena ze zástupců územní samosprávy, neziskového sektoru, ústředních orgánů veřejné správy, sociálních partnerů a akademické obce, jejichž hlavním úkolem je podpora implementace udržitelného rozvoje v ČR, dále i vypracovávání situačních zpráv o stavu implementace a plnění cílů v rámci udržitelného rozvoje, definování indikátorů naplňování těchto principů v praxi a další (Ministerstvo životního prostředí, 2014). Význam této instituce pro implementaci MA 21 je zejména ve fázi koncepční a podpůrné. Zřízením této instituce byla formálně uznána role základních východisek a principů udržitelného rozvoje. Toto uznání pak může být vzorem i pro praxi řízení územních samosprávných celků. Vedle toho byla schválena i Strategie udržitelného rozvoje (aktualizována v roce 2010 pod novým názvem Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky), kde jsou jednotlivé principy udržitelného rozvoje konkretizovány v sadě indikátorů hodnocení udržitelného rozvoje. Tyto indikátory mohou být významným vodítkem pro obce, města a kraje při přijímání konkrétních opatření v rámci jejich politik. Vedle metodické pomoci MŽP, Rady vlády a organizace TIMUR byly zároveň vyčleněny finančními prostředky na podporu zavádění MA 21 do praxe. Prostřednictvím pracovní skupiny pro místní Agendu 21, která byla zřízena v dubnu 2004 Radou vlády, byla posilována informovanost o MA 21 v obcích, městech a krajích tak, aby se místní Agenda 21 stala běžně používaným nástrojem veřejné správy (Ministerstvo životního prostředí, 2014). Vymezení Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 550 finanční pomoci bylo důležitým impulsem umožňujícím aplikovat danou metodiku i v menších obcích, popř. v lokalitách se zvýšenými ekonomickými a sociálními problémy. Ministerstvo životního prostředí jako zastřešující orgán pro místní Agendu 21 zřídilo v roce 2005 příspěvkovou organizaci CENIA, která provozuje oficiální databázi obcí, měst, mikroregionů, krajů a ostatních subjektů aplikujících místní Agendu 21. Databáze souží jako informační kanál o plnění kritérií jednotlivými subjekty, dále o projektech a činnostech v rámci MA 21. Tyto kroky měly rovněž pozitivní dopad na obce, města a regiony, které se zapojily do aplikace místní Agendy 21. V letech 2006 – 2009 hovoříme o tzv. druhé vlně rozšíření aplikace MA 21 v ČR (Petrovová, Kašpar, 2006, 5). Od roku 2006 se počet oficiálně zaregistrovaných subjektů téměř zčtyřnásobil a v roce 2013 evidujeme 153 municipalit a 31 ostatních subjektů, kam můžeme zařadit např. ekologická a komunitní centra. Během ledna až dubna 2014 se celkový počet oficiálně zaregistrovaných municipalit zvýšil na 165. (CENIA, 20014). Tento trend můžeme vidět na následující tabulce. Tab. 1: Počet oficiálně zaregistrovaných obcí a měst aplikujících místní Agendu 21 Rok Počet registrovaných sídel Rok Počet registrovaných sídel 2006 40 2011 143 2007 69 2012 143 2008 109 2013 153 2009 133 Duben 2014 165 2010 108 Zdroj: Informační systém statistiky a reportingu, CENIA, 2014 Dalším významným impulsem pro zlepšování práce obcí, měst a krajů s metodikou MA 21 ze strany národních institucí bylo schválení oficiální struktury kritérií pro místní Agendu 21 v ČR v roce 2006. Zároveň Ministerstvo vnitra uznalo místní Agendu 21 jako novou oficiální metodu zvyšování kvality ve veřejné správě. Strategická podpora implementace MA 21 je vyjádřena i v Koncepci podpory místní Agendy 21 v ČR do roku 2020 a akčním plánu pro období 2012 – 2013, která kromě jiného vymezuje hlavní současné problémy, se kterými se obce a města v implementaci potýkají (např. financování), a definuje různá opatření, které pomohou řešit tyto. V koncepci jsou stanovené priority, které mají být do roku 2020 naplněny tak, aby docházelo k rozvoji a prohlubování činností v rámci MA 21 v ČR (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014). Jak již bylo zmíněno výše, byla v roce 2006 schválena oficiální struktura kritérií, která musí být naplňována jednotlivými subjekty, které mají zájem MA 21 aplikovat. Bylo vymezeno pět kategorií kritérií: „zájemci“, kategorie D, C, B a A“. Subjekt, který se zaregistruje do oficiální databáze MA 21, automaticky dostane status zájemci a do jednoho roku od své registrace musí splnit kritéria pro postup do další kategorie a tento systém je stejný pro postupy do vyšších kategorií (Petrovová, Kašpar, 2006, 6-7). Obce, města a kraje však často zůstávají v jedné kategorii v delším horizontu s ohledem na cíle a zájmy, se kterými MA 21 aplikují. Nejvyšší kategorií z hlediska stupně zavádění MA 21 je kategorie A, kde jsou územní samosprávy hodnoceny v deseti oblastech s důrazem na transparentnost řízení a kvalitu řízení. V roce 2013 proběhla první, úspěšná obhajoba kategorie A v Chrudimi. V dubnu 2014 bylo v oficiální databázi celkem 165 obcí zapojených do MA 21 a zařazených do těchto kategorií: Tab. 2: Počet obcí a měst v jednotlivých kategoriích Kategorie Počet sídel Kategorie Počet sídel Zájemci 97 B 5 D 23 A 1 C 39 Zdroj: Databáze CENIA, 2014 Podpora zavádění místní Agendy 21 na úrovni obcí, měst a krajů Aplikace MA 21 není jednoduchý úkol, jedná se o dlouhodobý, intenzivní proces, který sebou přináší řadu komplikací, problémů a práce. Vedle státu a národních institucí je pro obce a města významným Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 551 partnerem i kraj, který je určitým prostředníkem mezi zájmy a potřebami obcí a měst a státu. Úspěšná implementace místní Agendy 21 vyžaduje silnou politickou podporu představitelů jednotlivých obcí a měst, neboť proces aplikace MA 21 do praxe znamená i nové přístupy a metody rozhodovacích procesů. Posiluje se role občanů, podnikatelského i neziskového sektoru na správě věcí veřejných, aplikace MA 21 vyžaduje, aby občané, partneři a další aktéři byli přizváni do rozhodovacích procesů v rámci kulatých stolů a do definování hlavních problémů daného místa. Občané, partneři a další aktéři jsou zapojování do rozhodování metodou komunitního nebo strategického plánování, kdy jsou cíleně oslovováni, aby vyjádřili svůj názor a připomínky ke vznikajícím dokumentům a projektům. Z výše uvedeného vyplývá, že jsou zastupitelé v rozhodování více kontrolováni i konfrontováni. Politická podpora je důležitá i v rozhodování o přidělení finančních prostředků na jednotlivé projekty, které jsou realizovány v rámci strategií MA 21, neboť výsledné rozhodnutí o podpoře projektů souvisí s preferencemi politických zástupců, kteří o nich hlasují. Výměna politických reprezentantů v kontextu voleb pak může být limitujícím faktorem pro kontinuitu projektů i celého projektu MA 21. Aplikace a přínosy metody MA 21 musí být v případě obměny politických reprezentantů vždy znovu obhajovány vysvětlovány (zejména ze strany koordinátora projektu). S tímto problémem se potýká po volbách každá obec, popř. kraj ve větším či menším měřítku, tento problém je řešen i u obcí a měst, které dosahují v plnění principů MA 21 nejvyšších kritérií (tedy i města Litoměřice). Dosahování pozitivních dopadů do rozvoje obcí, měst a krajů, popř. do řešení jejich specifických problémů nezáleží jen na politické podpoře, ale i na dalších pracovnících, které metodiku aplikují do praxe. Vedle politika, který je v daném sídle nebo kraji zvolen pro koordinaci MA 21 a který je odpovědný za zajištění politické podpory projektu, je důležitým aktérem v koordinaci MA 21 i tzv. koordinátor pro MA 21. Koordinátor je často jediným pracovníkem, který je zodpovědný za realizaci MA 21 a záleží na jeho kompetencích a schopnostech jaké projekty a strategie budou akceptovány, popř. jaká pozornost bude MA 21 v dané lokalitě věnována. Koordinátor musí na začátku implementace místní Agendy 21 vysvětlovat politikům, občanům a dalším subjektům, co proces místní Agendy 21 znamená, co přináší. Dále vytváří a navazuje partnerství s neziskovým sektorem, s občany a dalšími organizaci, které v daném území působí. Koordinátor je zodpovědný za posilování partnerství mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty v procesu aplikace MA 21. V neposlední řadě koordinátor připravuje osvětové akce, kampaně, kulaté stoly, diskusní fóra apod. Koordinátor ve své práci často naráží na řadu překážek a problémů finančního i organizačního charakteru, které se objevují ve všech lokalitách aplikujících MA 21 (Petrovová, Kašpar, 2006, 8). Politická podpora a zájmy a preference jednotlivých představitelů územních samospráv se promítají i do oblastí aktivit, které budou v rámci dané lokality podporovány. V rámci implementace principů udržitelného rozvoje za pomoci místní Agendy 21 probíhá celá řada celosvětových projektů v oblasti zdravotní péče, sociálního začlenění, energetiky, vzdělávání, bezpečnosti apod. Obce, města a kraje, která aplikují MA 21 do praxe, se mohou do těchto projektů zapojit a záleží na politickém rozhodnutí, na kterou oblast se v rámci svých priorit zaměří. Např. město Litoměřice se ve svých projektech orientuje významně na udržitelnou energii. V tomto smyslu se zapojilo do kampaně mezinárodní kampaně Display, která se zaměřuje na energetickou náročnost veřejných budov. Cílem projektu je zjištění a zveřejňování energetické náročnosti veřejných budov v daném městě. V Litoměřicích se nyní můžeme setkat s označenými budovami, které nás informují o jejich energetické náročnosti. Mezi další významné projekty, které souvisejí s místní Agendou 21 a udržitelným rozvojem, do kterých se město Litoměřice zapojilo a které považuje za významné z hlediska kvality života obyvatel, patří projekt Sun Flower či Awere&Fair neboli v Fair Trade, kdy města informují o rozvojové pomoci a podpoře a zároveň podporují myšlenku a produkty Fair Trade. Město Litoměřice aktivně podporuje myšlenku a produkty Fair Trade, neboť každoročně pořádá vzdělávací akce, festival, na kterém jsou prezentovány myšlenky a produkty Fair Trade. Díky této snaze bylo město oceněno titulem Fair Trade. Tímto titulem se může v ČR honosit celkem 6 měst mezi, která patří např. Mladá Boleslav, Vsetín, Český Krumlov, Hodonín a Volyně (Fairtrade ČR, 2013). V rámci procesu implementace MA 21 mají být navazována partnerství mezi veřejným, podnikatelským i neziskovým sektorem tak, aby se jednotliví partneři pravidelně zapojovali do dění v Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 552 dané lokalitě v rámci informačně-vzdělávacích kampaní a zároveň se aktivně podíleli na vytváření a spolurozhodování o strategických plánech a projektech. Úspěšnost těchto partnerství je ovlivněna intenzitou a kvalitou komunikace. Zkušenosti ukazují, že komunikace a komunikační strategie jsou oblastí, která při implementaci MA 21 nejsou často dostatečně rozvinuté. Především občané nejsou často dostatečně informováni o možnostech zapojení se do správy věcí veřejných v kontextu MA 21, např. do diskuzí, kulatých stolů apod. Praktický příklad komunikace lze představit na městě Litoměřice. Město Litoměřice patří mezi jednu z nejlepších municipalit v rámci místní Agendy 21 a hned od začátku implementace místní Agendy 21 se město Litoměřice aktivně snaží pracovat a komunikovat se svými občany, partnery, zástupci ze soukromého sektoru. Toto město pravidelně několikrát ročně pořádá kulaté stoly na aktuální témata, které trápí město (např. doprava, parkování na sídlištích, atd.). Největší diskusní akce ve městě Litoměřice je setkání všech obyvatel na diskusním fóru tzv. „10P“, kde se každý občan může vyjádřit k největším problémům města, které ho trápí. Výsledkem této akce je stanovení největších problémů města z pohledu obyvatelstva, které je následně ověřeno v anketě mezi občany. Město Litoměřice se snaží aktivně problémy občanů řešit a aktivně přistupuje ke vzniklým problémům v rámci místní Agendy 21. I přesto občané často nevědí, že se mohou zúčastnit kulatých stolů, diskuzí, osvětových kampaní či informačně-vzdělávacích akcí, základní princip MA 21 tak není často naplněn. V tomto smyslu by bylo vhodné doplnit institucionální podporu implementace MA 21 i o metodiku a vzdělávání v oblasti komunikace. Bylo by vhodné, aby jednotliví koordinátoři prošli odborným školením zaměřeným na měkké dovednosti, včetně komunikace. Závěr Aplikace metodiky MA 21 je dlouhodobým procesem, jehož úspěšnost závisí na řadě faktorů. Vedle politické podpory a zájmu jednotlivých místních aktérů se na pozitivních dopadech aplikace MA 21 podílí i institucionální podpora ze strany státu a mezinárodních organizací. Přestože územní samosprávy mají významnou autonomii a kompetence k realizaci MA 21, ukazuje se, že finanční, metodická i organizační podpora státu je důležitým faktorem při realizaci projektů místního partnerství. Stávající podpora je do určité míry dostatečná, větší medializace projektu MA 21 i informační a metodická podpora by však mohly přispět k rozvoji uplatňování této metodiky v praxi. Literatura [1] Cenia. Databáze Místní agendy 21. [online]. [cit. 2014-4-3]. Dostupné z: . [2] Fairtrade ČR, (2013). Litoměřice, držitel statusu Faitradové město. In Fairtradová města [online]. [Cit. 2014- 4-3]. Dostupné z: < http://www.fairtradovamesta.cz/kde_jsou_fer/mesta> [3] KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ Z., (2014). Partnerství v rozvoji obcí, měst a regionů. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-44-5. [4] MAIER K., (2012). Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-4198-7. [5] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR do roku 2020 a akční plán pro období 2012 – 2013. [online]. [cit. 2014-4-3]. Dostupné z: [6] Ministerstvo životního prostředí, (2014). Udržitelný rozvoj. [online]. [cit. 2014-4-3]. Dostupné z: . [7] Ministertvo životního prostředí, (2003). Metodika pro místní agendy 21 v České republice – strategie, postupy a technické uplatnění MA 21 na místní a regionální úrovni ČR. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ISBN 80-7212-505-2. [8] PETROVÁ, M., KAŠPAR, J., (2006). Místní agenda 21, informace, postupy a kritéria. Praha: Ministerstvo životního prostředí. ISBN 80-7212-435-8. [9] RITSCHELOVÁ I. a kol., (2006). Politika životního prostředí (vybrané kapitoly). Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. ISBN 80-7044-779-6.