Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 651 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-84 NOVÁ ENERGETICKÁ KRAJINA: VYMEZENÍ NA ZÁKLADĚ LOKALIZACE VYBRANÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ (PŘÍPADOVÁ STUDIE ČESKÁ REPUBLIKA) NEW ENERGY LANDSCAPE: SPATIAL DELIMITATION BASED ON THE LOCATION OF SELECTED RENEWABLE SOURCES (CASE STUDY AREA – CZECH REPUBLIC) MGR. EVA NOVÁKOVÁ Oddělení environmentální geografie Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. Department of environmental geography Institute of Geonics AS CR, v. v. i. * Drobného 28, 602 00 Brno, Czech Republic E-mail: novakova@geonika.cz Anotace Význam energie generované z obnovitelných zdrojů v České republice neustále roste. S rozvojem jednotlivých sektorů obnovitelných zdrojů energií však stoupá i ovlivnění krajiny přilehlé k těmto zdrojům. Příspěvek se zabývá územním vymezením nové energetické krajiny, která dosud byla na území České republiky popisována pouze v teoretické rovině. Na základě GIS analýzy, která využila vrstvu větrných elektráren, bioplynových stanic a velkých fotovoltaických elektráren s kapacitou výkonu nad 5MW byla vytvořena základní databáze zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů. Na základě této vrstvy byly vymezeny oblasti vlivu těchto zařízení, a tím i územní rozsah nové energetické krajiny, který má význam nejen z vědeckého hlediska, ale může přinést cenné informace i pro představitele veřejné správy, investory a občany. Výsledky této studie přinášejí poznatky o výskytu nové energetické krajiny na území České republiky. Článek by se měl stát východiskem pro další vědecké výzkumy a odborné diskuze, které by měly vést nejen k budoucímu zpřesňování a modifikacím vytvořené metodiky, tak i k detailnějšímu budoucímu vymezení nové energetické krajiny, jež by mohlo napomoci ke zkvalitnění rozhodovacích procesů spjatých s územním plánováním na různých hierarchických úrovních (národní, regionální, lokální). Klíčová slova nová energetická krajina, obnovitelné zdroje, větrné elektrárny, bioplynové stanice, fotovoltaické elektrárny Annotation The contribution deals with the definition and the spatial delimitation of the new energy landscape which has been described in the Czech Republic only in theory yet. The primary database was created by means of GIS analyses based on combination three layers with installations producing energy from renewable sources - wind power plants, biogas plants and photovoltaic power plants with production capacity over 5MW. On the basis of this layer were spatially delimited areas of influence of these devices, and thus the theoretical range of the new energy landscape. The result of this study brings new knowledge about spatial distribution of new energy landscapes on the territory of the Czech Republic. The article should be starting point for future scientific researches and discussions, which should help not only to the improvements and modifications of the original methodology, should support the improvement of the decision-making processes associated with spatial planning at the different hierarchical levels (national, regional, local). Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 652 Key words new energy landscape, renewable resources, wind power plants, biogas plants, photovoltaic power plants JEL classification: Q24 Úvod Výroba elektřiny a průmysl celkově jsou velkou měrou zodpovědní za změny celkového složení atmosféry a tím i za změněné podmínky v ovzduší. Vzhledem k očekávaným negativním důsledkům z toho plynoucím se již v roce 1988 konala první Světová klimatická konference, která vyzvala průmyslově vyspělé státy ke snížení emisí oxidu uhličitého o 20 %. Následovalo vyjednávání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – výsledný text byl schválen v roce 1992 a za hlavní cíl byla označena ...stabilizace atmosférické koncentrace skleníkových plynů na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému... (Ministerstvo životního prostředí, 2010). Až v roce 1997 byl přijat Kjótský protokol, který obsahoval závazné kroky ke snížení emisí a také jejich časový rámec. Průmyslové rozvinuté země se zavázaly snížit produkci emisí celkově o 5,2 %. Pro Českou republiku z toho vyplynul cíl snížení vlastních emisí o 8 %. Dalšími jednáními byla prodloužena platnost Kjótského protokolu až do roku 2020 a zúčastněné vyspělé státy se(např. bez USA a Kanady) dohodly na snížení emisí o 18 % oproti roku 1990. Snahy o snižování emisí jsou velmi silně podporovány Evropskou unií. S touto snahou souvisí podpora neuhlíkových technologií a rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkově. Státy EU přijaly cíl do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 20 % (Bosch a kol, 2009). Hlavním lídrem v produkci energie z obnovitelných zdrojů v rámci EU jsou skandinávské a pobaltské státy a Rakousko, z hlediska naplňování cílové kvóty (která je pro každý stát se zohledněním přírodních podmínek jiná) je ve velmi dobré pozici i Rumunsko (tab. 1). Tab. 1: Podíl obnovitelné energie země 2011 Cíl 2020 Plnění cílů [%] 1 Estonsko 25,9 25 103,6 2 Švédsko 46,8 49 95,5 3 Rakousko 30,9 34 90,9 4 Rumunsko 21,4 24 89,2 5 Litva 20,3 23 88,3 19 Česká republika 9,4 13 72,3 Zdroj: Eurostat Masivní podpora obnovitelných zdrojů s sebou nese i významné změny v krajině. Dlouze diskutovaným problémem jsou změny krajinného rázu (Amir, Gidalizon, 1990, Voivontas a kol., 1998). Diskuze na toto téma byla v České republice velmi aktivní od počátku výstavby větrných elektráren, které jsou díky své výšce viditelné z velké vzdálenosti a mimo jiné narušují historicky zažitá panoramata. Vhodná lokalizace větrných elektráren byla důkladně probírána např. Loew (2009), Manchado a kol. (2013), Mroczek (2013), Frantál a kol. (2007), Vorel a kol (2006). Obdobná avšak mírnější debata se odehrává i nad poli solárních elektráren (Klusáček, Martinát, Dvořák, 2013, Brachert, Hornych, Franz, 2013), které byly v podmínkách České republiky instalovány často na zemědělské půdě, neboť zde nebyly žádné systematické nástroje (finanční, plánovací), který by podporovaly jejich budování například na brownfields, kterých je i ve venkovských oblastech značné množství (viz Klusáček et al 2013). Vliv těchto staveb na krajinu je neoddiskutovatelný, jejich výstavbou dochází k přeměně krajiny. Vzniká, respektive z prostorového hlediska se rozšiřuje, stávající energetická krajina. Zatímco klasické zdroje výroby elektřiny (tepelné a jaderné elektrárny) jsou obvykle prostorově velmi koncentrované, obnovitelné zdroje elektřiny vykazují značnou prostorovou dekoncentrovanost. Pojem Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 653 energetická krajina (energy landscape) se dlouho používá v biofyzice a příbuzných oborech, avšak až v posledních letech byl přejat některými geografy - rozumí se jím krajina, která byla významně ovlivněna jak funkčně tak vizuálně energetickým průmyslem (Frantál, Martinát, Dvořák, 2011). Česká krajina je takto významně ovlivněna díky historické orientaci na energeticky náročné typy průmyslových výrob. Nová energetická krajina je typ krajiny, jejíž vznik podnítil novodobý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a který má předpoklad k dalšímu rozšiřování. Tato krajina vzniká v okolí obnovitelných zdrojů energie – větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, bioplynových stanic či vodních elektráren. Za novou energetickou krajinu považujeme i krajinu, která vznikla z důvodu podpory obnovitelných zdrojů – typicky výsadba speciálních energetických plodin určených na následné spalování či zplyňování. Na území České republiky lze vymezit dvě časové etapy masivního rozšiřování nové energetické krajiny. První etapa začíná s novým tisíciletím instalací prvních větrných elektráren. Druhá etapa pak navazuje kolem roku 2006 masivním rozšířením solárních elektráren a podporou výstavby bioplynových stanic (Graf 1). Graf 1: Vývoj produkce elektrické energie z OZE Zdroj: Ročenka Českého statistického úřadu Ač již byly publikovány některé teoretické příspěvky na téma původní i nové energetické krajiny, zatím žádný se nepokusil ani o základní územní vymezení v rámci České republiky. Vzhledem k reálnému předpokladu dalšího rozvoje v souvislosti s rozvojem nových technologií a s ohledem na posílení významu energie z obnovitelných zdrojů jako zdroje rychlého, vhodného pro stabilizaci a doplnění přenosového gridu (Blaschke, Bieracher, Gadocha, Schardinger 2012), a také s přihlédnutím k nutnosti naplňovat cíle, ke kterým se Česká republika zavázala v rámci EU, je nutné očekávat, že tento typ krajiny se bude i v budoucnu dále rozšiřovat. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 654 1. Cíl, metody a použitá data Cílem příspěvku je § územní vymezení jednotlivých typů tzv. nové energetické krajiny, která vznikla v posledních dvou dekádách rozvojem zdrojů obnovitelné energie a § zhodnocení jejího prostorového rozmístění, které by mělo odrážet jednak přírodní podmínky, tak i s ohledem na charakter vyráběné elektřiny – doplňovat grid, být v blízkosti spotřebitele a tím i v oblastech s větší koncentrací obyvatelstva. Příspěvek si klade za cíl přispět k současně čistě teoretické debatě o energetické krajině základním územním vymezením této nové energetické krajiny pro případové území České republiky. Vstupním předpokladem vyplývajícím z dosavadních teoretických koncepcí je, že by se měla vyskytovat v celé České republice více méně rovnoměrně (Nadaï, van der Horst 2010). Pro analýzy zaměřené na novou energetickou krajinu byly použity vrstvy stávajících větrných elektráren (VTE), bioplynových stanic (BPS) a fotovoltaických (FVE) elektráren s kapacitou výkonu nad 5MW. Energetická krajina je pro účel tohoto článku definována umístěním zdroje pro výrobu obnovitelné energie a jeho okolím. Za výrobní zařízení je považována větrná či fotovoltaická elektrárna a bioplynová stanice. Pro každý typ výrobního zařízení byly nastaveny parametry dle ovlivnění okolní krajiny. Tyto parametry souvisí primárně s výškou, resp. rozlohou u FVE, objektu a tím jeho viditelností. Vzhledem k nesnadnému získání přesné lokalizace všech zdrojů obnovitelné energie bylo přistoupeno k mírné generalizaci. Vrstva VTE byla vytvořena na Ústavu geoniky AV ČR z dostupných dat na internetu a je aktuální k 31. 12. 2011. Každý větrný park/farma je reprezentován jedním bodem, který se nachází uvnitř areálu parku. Stejně tak byly nadefinovány FVE, zde bylo dalším kritériem množství vyrobené elektřiny. Mezní hodnotou byl určen instalovaným výkon nad 5 MW, vstupní data byla aktuální k 1. 1. 2013. Všechny zkoumané FVE dohromady nezaujímají ani desetinu procenta rozlohy České republiky, přesto je díky boomu v nedávné minulosti nelze opomenout. Také bioplynové stanice jsou reprezentovány bodovou vrstvou, která je vztažena ke katastru a aktuální k 1. 9. 2012. Do analýz nevstupovaly žádné další zdroje. Vodní elektrárny nebyly zahrnuty z důvodu minimální výstavby nových zdrojů po roce 1989. Spalovny komunálních odpadů a pevné biomasy vznikají velmi často přestavbou stávajících zařízení, nebyly proto také do analýz zahrnuty. Druhým důvodem k vyjmutí z analýz jsou výsledky zatím ojedinělých studií, které ukazují, že rozšíření spalování biomasy doprovází i snížení kvality ovzduší v jejich okolí a zvýšená eroze v území, kde dochází k pěstování energetických plodin. Další zdroje obnovitelné energie byly z analýz vyloučeny kvůli svému marginálnímu zastoupení v rámci celkové produkce energie a také poslední důležitá část nové energetické krajiny nebyla do analýzy zahrnuta. Jedná se o plochy využívané pro pěstování energetických plodin, jejichž vymezení postrádá logické opodstatnění z důvodu jejich vysoké prostorové i výměrové variability. 2. Vymezení nové energetické krajiny Určení rozlohy energetické krajiny v okolí větrných elektráren bylo díky mnoha studiím zabývajícím se jejich lokalizací a dopadem na krajinný ráz poměrně jednoduché (del Carmen, 2009, Möller 2006, Cetkovský, Frantál, Štekl et al., 2010). Díky svému primárně výškovému charakteru ovlivňuje stavba větrné elektrárny rozlehlé okolní území. Za dotčené území je považován okruh 10 kilometrů od elektrárny, tzv. okruh zřetelné viditelnosti (Loew, 2009) či dobré viditelnosti dle Skleničky (2005), kde lze očekávat přímou viditelnost gondoly a velké části vrtule. Okruh byl zadán u všech stávajících elektráren stejný, bez ohledu na instalovaný typ, neboť existuje předpoklad, že zastaralé nižší větrné elektrárny mohou být v budoucnu nahrazeny výkonnými vyššími typy. Takto zasažené území se nachází zhruba na 12 % území České republiky. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 655 Vzhledem ke skutečnosti, že se část elektráren nachází ve výškově hodně členitém reliéfu, byly pro reálnější výstup spočítány viditelnosti elektráren vždy v každém okruhu zřetelné viditelnosti. Výpočet viditelnosti probíhal v programu ArcMap za pomoci nástroje Hillshade, který umožňuje i zadání výšky pozorovaného bodu. Vzhledem k zanedbání aktivního povrchu a zástavby lze předpokládat, že tyto plochy viditelnosti budou reálně menší. Po započtení viditelnosti elektráren se plocha krajiny jimi ovlivněné zmenšila na 10,32 % (Tab. 1). Pro výpočet byly použity vrstevnicové vrstvy z ArcČR500. Tab. 1: Ovlivnění krajiny v okolí větrných elektráren a bioplynových stanic Průměrná výška [m] Dotčené území kolem stanice [km] Podíl dotčeného území z celkové rozlohy ČR [%] Větrné elektrárny 100 (stožár) 10 12,48 Bioplynové stanice 10 3 10,96 Solární elektrárny 3 5 3,48 celkem 23,24 Zdroj: vlastní zpracování Druhou posuzovanou stavbou je výškově průměrná bioplynové stanice, jejíž fermentory zřídka přesahují 10 metrů. Narušení okolního prostředí krajiny je relativně menší, neboť vznikají převážně v místech, kde má zástavba historicky své místo (obvykle nízkopodlažní zástavba typická pro venkovské oblasti), ovšem svojí výškou ji zpravidla bioplynové stanice přerůstají. Na základě porovnání území dotčených větrnými elektrárnami a terénním šetřením bylo dotčené území kolem bioplynové stanice odhadnuto na okruh 3 km. Prostorová distribuce bioplynových stanic je mnohem rovnoměrnější, avšak vzhledem k jejich velkému počtu je ovlivněné území srovnatelně velké jako u větrných elektráren, tj. 10,96 % rozlohy státu. Poslední vrstvou, která vstupovala do výpočtů, je vrstva solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 5 MW. Solární elektrárny nepřesahují zpravidla výši 2 metrů, avšak svojí rozlohou a také polohou ovlivňují poměrně rozsáhlé okolí. Jejich dosah vlivu byl stanoven na 5 kilometrový radius. Území ovlivněné výstavbou solárních elektráren se nachází na 3,48 % rozlohy státu (Obr.1). Obr. 1: Vymezení nové energetické krajiny Zdroj: vlastní zpracování Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 656 Veškeré výpočty a vytyčování obalových zón kolem zájmových stanic probíhaly v program ArcMap. Zde byly vypočítány i přesahy jednotlivých vrstev a celková rozloha nové energetické krajiny byla určena jako 23,24 % celkové rozlohy státu. Můžeme tedy říci, že čtvrtina rozlohy České republiky byla ovlivněna výstavbou zdrojů obnovitelné energie v posledních max. 20 letech. Druhou otázkou je, zda splňuje lokalizace obnovitelných zdrojů energie základní výchozí předpoklady, a to nacházet se v blízkosti uživatelů a vyskytovat se v místech s nejvhodnějšími přírodními podmínkami. 3. Zhodnocení lokalizace nové energetické krajiny Předpokladem zahuštění gridu a vytvoření pohotovostní energie, vždy schopné rychle reagovat na proměnlivé potřeby trhu je umístění zdroje obnovitelné energie blízko místa spotřeby. Pro toto porovnání byly obce rozděleny do standardních velikostních kategorií dle počtu obyvatel. Stejným způsobem byly rozděleny i obce, které mají na svém katastru novou energetickou krajinu, tj. jsou v přímém kontaktu s některým z obnovitelných zdrojů energie. Jak vyplývá z grafu 2, křivky zastoupení jednotlivých velikostí obcí jsou obdobné. Můžeme vysledovat mírný trend v podpoře bioplynových stanic menšími městy s 20 až 50 tis. obyvatel. Naopak podpora větrné energie leží na opačném konci spektra – v menších obcích o 200 až 500 obyvatelích, kde vybudování větrné elektrárny přináší nemalé finanční prostředky do obecního rozpočtu. Druhý bod pro podporu větrné energetiky v malých obcích je předpokládaná lokalizace VTE ve výše položených, odlehlejších, méně exponovaných oblastech, kde se vyskytují převážně menší obce a sídla. Graf 2: Rozdělení obcí dle počtu obyvatel Zdroj: dle dat ze Statistické ročenky a vlastní zpracování Celkově se nová energetická krajina nachází na pětině rozlohy České republiky, a zároveň také počet obcí, na jejichž katastru se vyskytuje (1245 obcí), odpovídá pětině celkového počtu obcí, celkový počet obyvatel žijící v oblastech nové energetické krajiny se blíží k 5 200 000 osob, což odpovídá 50 % celkového počtu Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 657 Obr. 2: Větrné elektrárny na podkladu potenciálu větru Zdroj: vlastní zpracování Druhým faktorem hodnotícím lokalizaci je poloha zdrojů z hlediska přírodních podmínek – zde se jedná pouze o větrné a solární elektrárny. Potenciál větru je na území České republiky poměrně slušný (Obr. 2). Ač lze vysledovat určitou závislost výstavby na přírodních podmínkách, mnohé vhodné oblasti jsou dosud nevyužity. Zcela jasnou příčinou tohoto rozložení je ovlivnění lokalizace VTE politickou mocí. Některé kraje (typicky Moravskoslezský), ač mají pro rozvoj větrné energetiky potenciál mocný, odmítají výstavbu VTE na svém území, čímž jsou vytvářeny hranice rozvoje odpovídající hranicím krajů a ne hranicím limitních přírodních podmínek. Také pro využití sluneční energie má Česká republika poměrně slušný potenciál. Z hlediska přirozených přírodních podmínek by se dalo očekávat nejvíce velkých solárních elektráren na jihu Moravy, kde je roční úhrn hodin slunečního svitu až o 600 hodin větší než v oblastech s minimálním svitem, resp. dopad globálního záření je o 500 MJ/m2 za rok větší (Obr. 3A). Navíc je zde předpoklad výstavby (hlavně mimo oblasti s nejintenzivnější insolací) ve vyšší nadmořské výšce, neboť ta je také jedním z důležitých činitelů ovlivňující množství dopadajícího záření (stejně jako např. oblačnost a místní podmínky – lokální zastínění, znečištění ovzduší, časté ranní mlhy, …). Nad 700 m n. m. lze připočíst 5% nárůst globálního záření. Obr. 3: Solární elektrárny A – Globální záření B – Nadmořská výška Zdroj: vlastní zpracování Díky vhodným přírodním podmínkám v celé České republice a štědrým výkupním cenám za solární energii jsou v podstatě popírána obě zmíněná pravidla – ač se dá mluvit o určitém seskupení v oblasti J-JV Moravy, není toto zahuštění nijak výrazné, a ani nadmořská výška nehrála ve výstavbě velkých Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 658 solárních elektráren roli (Obr. 3B). Všechny (krom jedné) jsou vystavěny v nadmořské výšce do 500 m. 4 .Závěry Energetická krajina obklopuje lidstvo již dlouhá desetiletí, avšak změny v posledních dvou dekádách vyvolaly vlnu nesouhlasu a rozhořčení nad novými změnami v krajině spojenými s rozvojem obnovitelných zdrojů. Za pozitivní skutečnost v tomto kontextu lze označit i vznik široké základny odborných prací na téma umisťování staveb a hodnocení jejich vlivu na krajinný ráz. Faktem je, že ač se nová energetická krajina nachází na pětině území České republiky, v jejím dosahu žije polovina veškeré populace. Tento nesoulad je dán umísťováním staveb (bioplynové stanice, solární elektrárny) v relativní blízkosti sídel, kde jsou obvykle relativně dobré možnosti připojení k přenosové soustavě. Novou energetickou krajinu můžeme nalézt ve všech částech České republiky. Její původ, závislý na zdroji obnovitelné energie, je podmíněn přírodními podmínkami (větrné elektrárny), politickou situací (větrné a solární elektrárny) i blízkostí surovin a koncových spotřebitelů (bioplynové stanice). Jednotlivé kraje podporují různé formy obnovitelné energie, avšak v konečném srovnání je nová energetická krajina rozdělena v obcích rovnoměrně a kopíruje křivku rozdělení obcí do velikostních kategorií. Při důkladnějším zkoumání nové energetické krajiny z hlediska jejího původu, již můžeme vysledovat odlišnosti jednotlivých kategorií. Nová energetická krajina v okolí větrných elektráren se vyskytuje na území České republiky nerovnoměrně. Její výskyt je podmíněn nejen přírodními podmínkami, ale z velké míry také politickou vůlí v jednotlivých krajích. Krajina kolem větších solárních elektráren je také rozmístěna nerovnoměrně. Za touto nerovnoměrností však nestojí žádné původně předpokládané objektivní důvody – ani nadmořská výška, ani počet hodin slunečního svitu. Naopak nová energetická krajina kolem bioplynových stanic je rozmístěna v rámci státu poměrně rovnoměrně. Velká hustota této krajiny je dána mimo jiné i poměrně snadnou finanční dostupností výstavby bioplynových stanic. Literatura [1] AMIR, S., GIDALIZON, E., (1990). Expert based Method for the Evaluation of Visual Absorption Capacity of the Landscape. Journal of Environmental Management, vol. 30, iss. 3, pp. 251 - l63. DOI 10.1016/0301-4797(90)90005-H. [2] BLASCHKE, T., BIBERACHER, M., GADOCHA, S., SCHARDINGER, I., (2012). ‘Energy landscapes’: Meeting energy demands and human aspirations. Biomass and Bioenergy XXX, pp. 1-14. [3] BOOSCH, J., JOHNSON, F. X., CLÉMENT, E., MERTENS, R., ROUBANIS, N., (2009). Panorama of energy. Energy statistics to support EU policies and solutions. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. [4] BRACHERT, M., HORNYCH, C., FRANZ, P., (2013). Regions as Selection Environments? The Emergence of the Solar Industry in Germany from 1992 to 2008. European Planning Studies, vol. 21, iss. 11, pp. 1820 – 1837. DOI 10.1080/09654313.2012.753688. [5] CETKOVSKÝ, S, FRANTÁL, B., ŠTEKL, J., et al., (2010). Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Studia Geographica, 101. Ústav geoniky AV ČR, Brno. [6] DEL CARMEN TORRES SIBILLE, A., CLOQUELL-BALLESTER, V-AN., CLOQUELL-BALLESTER, V-AG., DARTON, R., (2009). Development and validation of a multicriteria indicator for the assessment of objective aesthetic impact of wind farms. Renewable and Sustainable Energy Reviews 13, pp. 40 – 66. [7] Ekolist.cz, (2013). Místo chleba panely. Solární elektrárny zabírají v ČR 4000 hektarů zemědělské půdy [online]. Publikováno 28. 3. 2013 [cit. 2013-10-15]. Dostupné z: [8] FRANTÁL, B., KALLABOVÁ, E., NOVÁKOVÁ, E., (2007). Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině. Větrné elektrárny v Jihomoravském kraji. Brno: Veronica, pp. 17-20. [9] FRANTÁL, B., MARTINÁT, S., DVOŘÁK, P., (2011). Energetika v krajině: inovace, rozvoj a internacionalizace výzkumu. Poster. Průmyslová krajina. [10] LÖW, a kol. (2009): Výstavba větrného parku VP Blatnice, Kraj vysočina. Posouzení krajinného rázu. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 659 [11] MANCHADO, C., OTERO, C., GOMEZ-JAUREGUI, V., ARIAS, R., BRUSCHI, V., CENDRERO, A., (2013). Visibility analysis and visibility software for the optimisation of wind farm design. Renewable Energy, vol. 60, pp. 388 – 401. DOI 10.1016/j.renene.2013.05.026. [12] KLUSÁČEK, P., KREJČÍ, T., MARTINÁT, S., KUNC, J., OSMAN, R., FRANTÁL, B., (2013). Regeneration of agricultural brownfields in the Czech Republic – Case study of the South Moravian Region. Acta Univ.Agric. Silvic. Mendel. Brun, vol. 61, iss. 2, pp. 549-561. Available at . DOI 10.11118/actaun201361020549. [13] KLUSÁČEK, P., MARTINÁT, S., DVOŘÁK, P., (2013). Re-use of brownfields for development of solar energy in the Czech Republic (current state from investors perspective). In 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 264-271. ISBN 978-80- 210-6257-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-32. [14] Ministerstvo životního prostředí ČR. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, (2010). [online]. Publikováno 15. 2. 2010 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z [15] MÖLLER, B., (2006): Changing wind-power landscapes: regional assessment of visual impact on land use and population in Northern Jutland, Denmark. Applied Energy 83, pp. 477 – 494. DOI 10.1016/j.apenergy.2005.04.004. [16] MROCZEK, B., KURPAS, D., KLERA, M., (2013). Sustainable Development and Wind Farms. Problemy Ekorozwoju, vol. 8, iss. 2, pp. 113-122. [17] NADAÏ , A., VAN DER HORST, D., (2010). Landscapes of energies. Landscape Research 35, s. 143 – 155. DOI 10.1080/01426390903557543. [18] ROSCIONI, F., RUSSO, D., DI FEBBRARO, M., FRATE, L., CARRANZA, M. L., LOY, A., (2013): Share of renewable energy up to 13% of energy consumption in the EU27 in 2011. Eurostat News Releases [online]. Publikováno 26. 4. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z [19] SKLENIČKA, P., (2005). Vyhodnocení možnosti umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny. Liberecký kraj. [20] VOIVONTAS, D., ASSIMACOPOULOS, D., MOURELATOS, A., COROMINAS, J., (1998). Evaluation of renewable energy potential using a GIS decision support system. Renewable Energy, vol. 13, iss. 3, pp. 333-344. DOI 10.1016/S0960-1481(98)00006-8. [21] VOREL, I. et al., (2006). Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz. Praha. [22] ZIMMERER, K. S., (2011). New Geographies of Energy: Introduction to the Special Issue, Annals of the Association of American Geographers, vol. 101, iss. 4, pp. 705-711. DOI 10.1080/00045608.2011.575318. Příspěvek byl zpracován v rámci projektu OPVK pod názvem „Energetika v krajině: inovace, dynamizace a internacionalizace výzkumu“ (CZ.1.07/2.3.00/20.0025). RVO:68145535