2 „Největší brzdou rozvoje venkova, paradoxně, je často právě snaha o jeho rozvoj.“ 3 4 Financování meziobecní spolupráce  Vyjdeme-li z tradičního modelu členění meziobecní spolupráce dle GALVASOVÉ, 2007, lze rozčlenit spolupráci Českého Krumlova následovně:  Meziobecní spolupráce na regionální úrovni  Nadace Jihočeské cyklostezky,  Regionální svazek obcí Vltava.  Spolupráce obcí se subjekty v území  Svaz měst a obcí Jihočeského kraje,  Národní struktury spolupráce obcí  České dědictví UNESCO,  Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska,  Svaz měst a obcí České republiky,  Spolupráce s obcemi jiných států  Euroregion Šumava – Jihozápadní Čechy,  Organizace měst zapsaných na listinu UNESCO,  Partnerská města ((Itálie - San Gimignano, Německo - Hauzenberg, Rakousko - Vöcklabruck, Slovinsko - Slovenj Gradec, USA - Miami Beach, Velká Británie - Llanwrtyd Wells),  Společnost tří zemí,  Spřátelená města (Linec, Pasov).  Poznámka: Od roku 2009 se město již nezapojuje do spolupráce v rámci MAS, neboť v tomto roce byla zahájena likvidace MAS Českokrumlovsko. 5 Financování meziobecní spolupráce  Činnost pracovní skupiny Nadace Jihočeské cyklostezky je realizována na dobrovolném a bezplatném základě, vize financování vychází z připravované fundraisingové strategie, která se opírá o finanční prostředky z grantů a dotací, doplňovaných z příspěvků obcí, sponzorů a dalších subjektů. Základní nadační jmění je 500 000 Kč a je tvořeno příspěvky zřizovatelů.  Činnost různých regionálních svazků a spolků je realizována prostřednictvím každoročních členských příspěvků. Jejich výše je výsledkem jednání v tom kterém svazku či sdružení a je do jisté míry i projevem vzájemné solidarity, kdy větší municipalita přispívá více než malá. 6 Financování meziobecní spolupráce  Odlišně je financována spolupráce obcí formou partnerských měst, kdy se každoroční suma odvíjí podle plánovaných aktivit. Pořádá-li daný rok město společnou akci jako je „Setkání partnerských měst“, je v rozpočtu vyhrazena vyšší částka. U spřátelených měst (Pasov a Linec), kde není spolupráce žádným způsobem institucionalizovaná, probíhá financování ad hoc způsobem.  Metodu vzorce využívá Svaz měst a obcí ČR i Svaz měst a obcí Jihočeského kraje. V prvním případě je pevná část kalkulována dle typu obce (tj. jde-li o obec, městys, město či statutární město, popř. hl. město Prahu) v rozmezí od 2,2 tisíc Kč do 10 tisíc Kč a pohyblivá část je poté násobkem počtu obyvatel hodnotou 1,80 Kč. V druhém případě je pevná část stanovena na 4 tisíce Kč pro obec a 7,5 tisíc Kč pro sdružení obcí, kdy v případě sdružení se částka vztahuje na jeho prvních deset tisíc obyvatel a na každých dalších započatých deset tisíc se připočítává 5 tisíc Kč. Variabilní platba je následně kalkulována pomocí hodnoty 1,50 Kč na obyvatele. 7 Financování meziobecní spolupráce  Organizace České dědictví UNESCO je určitou výjimkou z pohledu financování. Významnou část příjmů svazku tvoří totiž kromě pravidelných členských příspěvků také dotace získávané nejčastěji z národních výdajových programů. Např. v letech 2010-2012 České dědictví UNESCO získalo na každoročních poplatcích svých členů 2 565 tisíc Kč a od Ministerstva kultury ČR za stejné období dotace v souhrnné výši 1 850 tisíc Kč. 8 Financování meziobecní spolupráce Forma spolupráce 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014* Celkem Partnerská města 700 450 390 390 510 180 70 70 70 2830 České dědictví UNESCO 50 75 75 75 75 75 75 75 75 650 SMO ČR, SMOJK 50 56 56 56 56 56 56 56 56 498 Euregion Šumava 43 42 42 83 45 45 45 45 45 435 Organizace měst zapsaných na listinu UNESCO 28 28 29 25 30 30 30 30 30 260 Regionální svazek obcí Vltava 15 15 15 15 15 15 15 15 15 135 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska 14 14 14 14 14 14 14 14 14 126 Společnost tří zemí - - - 15 15 15 15 15 15 90 Nadace Jihočeské cyklostezky 14 příspěvek nehrazen bez udání důvodu 14 Spřátelená města - - - - - - - - - 0 Celkem 914 680 621 673 760 430 320 320 320 5024 9 Financování meziobecní spolupráce  Unikátním rozvojovým nástrojem Českého Krumlova, ojedinělým v ČR, je zvláštní fond - Českokrumlovský rozvojový fond, jehož hlavním posláním je zajištění kvalitních oprav historicky cenných objektů ve městě Český Krumlov, s následným zajištěním optimálního funkčního a finančního využití, a to v souladu s cíli rozvoje města. Využíván je fond i v oblasti podpory meziobecní spolupráce Českého Krumlova. Českokrumlovský rozvojový fond byl založen v roce 1991 jako obchodní společnost ve stoprocentním vlastnictví města Český Krumlov, které na počátku do jejího majetku bezúplatně vložilo zhruba pět desítek vybraných nemovitostí - domů, budov a pozemků v historickém centru města. Smyslem založení společnosti bylo prostřednictvím samostatného podnikatelského subjektu města realizovat zejména tyto úkoly a cíle:  Zajistit kvalitní opravu historicky cenných objektů při zachování jejich kulturně-historické hodnoty.  Nalézt a zajistit jejich optimální funkční a ekonomické využití v souladu s cíli rozvoje města.  Podílet se na podpoře, organizaci a koordinaci rozvoje cestovního ruchu ve městě a jeho okolí.  Přitáhnout do města a regionu kvalitní domácí a zahraniční investory. 10 Závěr  Na základě provedeného výzkumu lze jen konstatovat značné rozdíly z hlediska komparace výdajů na meziobecní spolupráci a skutečnými přínosy této spolupráce.  V případě partnerských měst je hlavní přínos v podobě výměny zkušeností, informací, propagaci v oblasti cestovního ruch.  Významný výdaj meziobecní spolupráce je zapojení do organizací sdružujících národní i mezinárodní municipality zapsané v UNESCO – ať již v rámci Českého dědictví UNESCO nebo Organizaci měst zapsaných na listinu UNESCO.  Třetím nejvyšším výdajem jsou platby za členství ve Svazu měst a obcí Jihočeského kraje a Svazu měst a obcí České republiky v celkové roční výši na úrovni 56 tis. Kč.  Obdobnou výši výdajů jako v předchozím případě lze najít i u příspěvku v rámci Euroregionu Šumava, který oproti předcházejícím formám spolupráce vyvíjí celou řadu aktivit, jejich zacílení však není primárně na město Český Krumlov.  U ostatních forem spolupráce se výše finančních příspěvků pohybuje na úrovni 0-15 tis. Kč, v těchto případech by mělo město zvážit další zapojení do těchto forem spolupráce. 11 Závěr  Porovnáme-li závěrem oblast financování meziobecní spolupráce, lze konstatovat, že struktura výdajů je v Českém Krumlově podobná ostatním městům srovnatelné velikosti, kdy např. v Příbrami je též finančně nejnáročnější spolupráce s partnerskými městy, kdy se roční výdaje pohybují na úrovni cca 600 000 Kč, členství ve Svazu měst a obcí ČR město Příbram přijde ročně na cca 70 000 Kč.  Výdaje v oblasti mikroregionální spolupráce jsou pak řádově okolo 10 000 Kč ročně, což je vzhledem k rozpočtu města zanedbatelná částka. Při velikosti ročního rozpočtu Českého Krumlova na úrovni 308 mil. Kč je výše výdajů v oblasti meziobecní spolupráce minimální (pouhých 0,1 %), z čehož ale vyplývají i poměrně nízké přínosy této spolupráce.  Je škoda, že Český Krumlov není aktivním iniciátorem rozvoje meziobecní spolupráce ve svém regionu, jako je tomu například u jiných jihočeských měst (České Velenice, Jindřichův Hradec, Prachatice, Strakonice, Třeboň, atd.). 12 Kontakty  Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Vysoká škola evropských a regionálních studií Žižkova 4/6, 370 01 České Budějovice Česká republika tel.: + 420 386 116 834 e-mail: dusek@vsers.cz 13 Děkuji za pozornost 