Vliv inovačního potenciálu na rozvoj
životních podmínek obyvatelstva zemí
střední a východní Evropy
Pavel Zdražil
XVII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O
REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH
18. – 20. 6. 2014, Hustopeče
Vymezení tématu
• Znalosti a inovace jsou zásadní determinanty ekonomické
výkonnosti
• Stěžejní prostředek zvyšování konkurenceschopnosti
• Potenciál:
 zvyšování efektivnosti zdrojů
 společensko-ekonomická oblast: udržitelný rozvoj, sociální soudržnost,
vzdělanost, profesní kvalifikace, všeobecné zvyšování životního standardu
lidské společnosti.
• Současná Evropa:
 strukturální problémy
 „post-krize“
 inovační koncepce
Evropa 2020
Zaměstnanost
Energetická
šetrnost
Investice do VV
Boj proti
chudobě a
soc. exkluzi
Vzdělání
Cíl
• Zhodnotit, zda a jakým způsobem se inovační potenciál
projevuje na rozvoji životních podmínek obyvatelstva regionů
vybraných zemí střední a východní Evropy.
• Předpoklad: analogická intenzita vývoje inovačního potenciálu regionů se
odráží ve vývoji životních podmínek obyvatelstva regionů srovnatelně, bez
ohledu na výchozí dispozice a při abstrakci od vlivu vnějších faktorů
• Dílčí cíle:
I. identifikovat skupiny regionů vykazujících srovnatelné tendence ve vývoji
inovačního potenciálu,
II. komparovat identifikované skupiny regionů z hlediska vývoje životních
podmínek obyvatelstva,
III. zhodnotit intenzitu vlivu faktorů považovaných za determinanty inovačního
potenciálu na vývoj ukazatelů spojených s hodnocením životních podmínek
obyvatelstva.
Metodika (I)
• 10 zemí (Estonsko, ČR, Litva, Lotyšsko, Maďarsko,
Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a
Rakousko)
• 63 NUTS II regionů
I (identifikace)
• 5 ukazatelů, období 2002 – 2011, vývoj tempa růstu
 geometrický průměr
• Shluková analýza:
 Wardova metoda – metrika Manhattan
Inovační potenciál: ukazatele
nejvyšší ρ = 0,43 (GERD – EMRD)
Zaměstnanost v oblasti výzkumu
Zastoupení terciárního studia mladé generace (20-24)
ukazatel jednotka zkratka
Výdaje na výzkum a vývoj % z HDP GERD
Zaměstnanost v oblasti výzkumu a
vývoje
% z celkové zaměstnanosti,
v ekvivalentu zaměstnance na plný
úvazek (FTE)
EMRD
Zaměstnanost v sektoru high-
technology
% z celkové zaměstnanosti EHTC
Zaměstnanost v sektoru knowledge-
intensive
% z celkové zaměstnanosti EKIS
Zastoupení terciárního studia (ISCED
5-6)
% účastníků systému, z celkového
počtu učňů a studentů daného regionu
EDUC
Výstup shlukové analýzy (I)
Zdroj:
vlastní
Metodika (II, III)
• 6 ukazatelů
• Sledované období 2002 – 2011
II (vývoj tempa růstu)
pro každý shluk harmonický průměr
III (vztahy inovačního potenciálu a životních
podmínek)
Spearmanův koeficient korelace (α = 0,05)
Rozvoj životních podmínek: ukazatele
Zaměstnanost
ukazatel jednotka zkratka
Míra chudoby % z celkové populace ARP *
Míra chudoby a sociálního vyloučení % z celkové populace PSE *
Míra nezaměstnanosti % z celkové populace (15 +) UEM
Míra dlouhodobé nezaměstnanost (12 měs. +) % z celkové populace (15 +) LUE
Čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele (v PPS) NDI
Hrubý domácí produkt v běžných cenách na obyvatele (v PPS) GDP
Vývoj inov. potenciálu a živ. podmínek (II)
S
Počet
reg.
Inovační potenciál Životní podmínky
GERD EMRD EHTC EKIS EDUC ARP PSE UEM LUE NDI GDP
1 4 2,64 1,23 8,09 3,46 4,05 -0,80 * -6,25 -6,95 4,55 5,69
2 6 4,84 6,95 -4,56 3,11 8,26 -0,41 -0,30 -1,56 0,38 4,03 3,34
3 11 7,64 2,21 0,23 3,01 3,48 -1,62 -2,58 -0,97 -1,93 4,22 4,67
4 9 8,45 9,68 0,15 4,02 4,25 -0,44 -2,19 -0,34 -3,60 3,45 3,63
5 22 0,93 2,28 -0,49 3,05 3,81 -2,84 -1,75 -5,40 -6,07 5,02 4,95
6 11 3,84 -2,18 -6,45 4,13 3,62 0,21 0,61 0,00 -0,30 6,41 5,81
Zdroj:vlastní
Vzájemné vztahy (III)
GERD EMRD EHTC EKIS EDUC ARP PSE UEM LUE NDI GDP
GERD 1
EMRD 0,43 1
EHTC 0,05 -0,02 1
EKIS -0,01 0,12 -0,01 1
EDUC -0,04 0,28 0,02 -0,07 1
ARP 0,01 -0,32 0,17 -0,03 -0,03 1
PSE 0,20 -0,07 0,28 0,06 0,28 0,66 1
UEM -0,08 -0,51 0,02 -0,15 -0,19 0,40 0,25 1
LUE -0,06 -0,42 0,06 -0,05 -0,16 0,39 0,18 0,78 1
NDI -0,22 -0,55 0,24 -0,13 0,07 0,44 0,16 0,31 0,38 1
GDP -0,18 -0,58 0,22 0,06 -0,02 0,37 0,24 0,32 0,32 0,75 1
Zdroj:vlastní
Závěr
• V examinovaných zemích dynamika vývoje inovačního
potenciálu dynamiku rozvoje životních podmínek
obyvatelstva zásadně nedeterminuje.
• Než samotná dynamika vývoje inovačního potenciálu, má
na dynamiku rozvoje životních podmínek obyvatelstva vliv
dosažená úroveň stavu inovačního potenciálu.
• Statisticky významné vztahy zjištěny pouze mezi
ukazatelem zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje a
všemi ukazateli životních podmínek (vyjma ukazatele míry
chudoby a sociálního vyloučení).
• Doporučení směřující k protekci či naopak exkluzi
ukazatele není zcela jednoznačně obhajitelné.
Děkuji Vám za pozornost!
kontakt:
Pavel Zdražil (Pavel.Zdrazil@upce.cz)
Ústav regionálních a bezpečnostních věd
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzita Pardubice
Studentská 95
532 10, Pardubice 2, Česká republika