Východo-západní gradient sociální a
ekonomické prostorové diferenciace
Maďarska
East-west gradient of social and economic space
differentiation in Hungary
Martin Kebza, doc. RNDr. Jan Kubeš, CSc., RNDr. et PhDr. Aleš Nováček, Ph.D.
Katedra geografie
Pedagogická fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jeronýmova 10, 371 15, České Budějovice, Czechia
m.kebza@seznam.cz
kubes@pf.jcu.cz
anovacek@pf.jcu.cz
Úvod
Maďarsko je rovinatou zemí s relativně homogenními
přírodními podmínkami, ležící ve
střední Evropě - na rozhraní východní a západní
Evropy, uspořádanou do zhruba stejně
velkých žup = vhodný prostor pro analýzy
sociálních a ekonomických prostorových diferenciací a regionálních disparit.
Cílem příspěvku je odkrýt současnou ekonomickou a sociální prostorovou
diferenciaci Maďarska na úrovni žup, regionů
NUTS2, nalézt zde příslušné regionální
disparity a pokusit se tyto diferenciace a disparity
odůvodnit z pozic sociální geografie.
Předpokládáme východo-západní gradient
těchto diferenciací, resp. disparit, a také výraznou
odlišnost regionu hlavního města
Maďarska proti zbytku země.
Sociální a ekonomická prostorová diferenciace a
regionální disparity Maďarska v literatuře
Nemes-Nagy (1994) - GeoJournal
- dichotomie Budapešť x zbytek země, makroregionální nejednotnost
Maďarska, regionálních disparity na úrovni mikroregionů a rozdílná míra
urbanizace v župách
- vývoj regionálních disparit v župách, zvláště vývoj nezaměstnanosti, byl v
první polovině 90. let velmi dramatický
Enyedi (2005) - Timár, J.(eds.) Hungarian spaces and places: patterns of transition
- změna orientace ekonomických vazeb (z Východu na Západ),
znovuobnovení spolupráce s Rakouskem, rozvoj znalostní ekonomiky v
Budapešti a role dálnic v rozvoji země
Brown, Greskovits, Kulcsár (2007) - Journal of Urban and Regional Research
- rozvoj žup dopravně vybavených a institucionálně modernizovaných, kde
zahraniční kapitál rozvíjel moderní průmysl a služby
Lorentzen (1999) - European Planning Studies
- budapešťské průmyslové podniky západní inovace rychle přijímaly,
podobně podniky v župě Győr-Moson-Sopron, za socialismu rozvíjené
podniky na severovýchodě se dostávaly do začarovaného kruhu
Quadrado, Heijman, Folmer (2001) - Social Indicators Research
- vícekriteriální analýza regionálních disparit - znevýhodněné regiony ležely
na severo-východě, východě, jihovýchodě a také na jihozápadě.
Nagy (2008) - EUROPA XXI
- dichotomie Budapešť x zbytek země
- rozdíly mezi severo-západní (+ střední) a
zbylou částí Maďarska.
- zahraniční investice směřovaly do rozvinutějších
žup
Dusek, Lukács, Rácz (2013) Procedia Economics
and Finance
- disparity a účinnost maďarské reg. politiky
Petrakos (2001) - European Planning Studies
- NUTS3 POL, HU, RU, BUL
- východo-západní dichotomii v HU a POL
- dichotomii hlav. měst. POL, HU, RO, BUL
Skokan (2011) - Regionální disparity
- divergence či konvergence reg.disparit
- v Česku - 0, HU a POL – div., AU – kon.
Tvrdoň, Skokan (2011) - Technological and economic development of economy,
- Česko, SLO, POL, HUN – rozdílná rychlost přibližování zemím EU v
regionálním pohledu (NUTS3) a přetrvávání regionálních disparit
Zdražil, Kraftová (2012) - 15th International Colloquium on Regional Sciences
– Česko, SLO, POL – NUTS2 - v regionální politice zemí V4 vítězí snaha o
růstovou dimenzi nad dimenzí vyrovnávací, což vede k divergenci regionů.
- maďarské regiony si po vstupu do EU v roce 2004 zhoršily své postavení
Data a metodika
Pracovali jsme na úrovni žup (NUTS3 – 20 žup) a NUTS2 (7). Regiony NUTS2
nejsou vnitřně spádově integrovány, nicméně sdružují relativně podobné župy.
Základním zdrojem dat byly databáze Maďarského statistického úřadu
Celkem 11 ukazatelů ze 3 skupin (ekonomické, sociální a další).
Hodnoty 11 sledovaných ukazatelů byly převedeny do hodnot odchylek od
mediánů - mediánu byla přidělena hodnota 100 a trojčlenkou byly odvozeny
hodnoty odchylek, následně byly spočteny parciální indexy a souhrnný index
Ekonomické ukazatele Sociální ukazatele Další ukazatele
HDP/obyv. Celkový přírůstek Volební výsledek vítězné
politické strany
Míra nezaměstnanosti Míra rozvodovosti Míra religiozity
Podíl obyv. zaměstnaných v
terciéru
Podíl obyvatel s VŠ
vzděláním
Průměrný měsíční hrubý
příjem obyvatel
Míra urbanizace
Sociální a ekonomická prostorová
diferenciace a regionální disparity Maďarska
Výsledky za župy Maďarska lze nalézt v tabulkách a v Obr. 1. Podobně bylo
postupováno na úrovni regionů NUTS2.
K dispozici byly také kartografické výstupy za
jednotlivé ukazatele.
Tab. 1: Odchylky od mediánů ekonomických, sociálních a zbýv. ukazatelů
v regionech Maďarska
Tab. 2: Parciální sociální, ekonomický a další index a souhrnný index v
regionech Maďarska
Obr. 1 a 2: Hodnoty souhrnného indexu v župách (Obr. 1) a regionech
NUTS2 (Obr. 2) Maďarska
Faktory sociální a ekonomické prostorové
diferenciace a regionálních disparit Maďarska
- regionální disparity žup jsou jen velmi málo založeny na přírodních
podmínkách (přírodní faktory).
- na začátku 20. století bylo nejvíce rozvinuto severozápadní a středozápadní
Maďarsko (vazba na Vídeň) a Budapešť a její okolí. Socialistická etapa vývoje
přinesla průmysl do měst na východě (hutnické, chemické a strojírenské
podniky). Tyto podniky ovšem po roce 1989 většinou neobstály v nově otevřené
mezinárodní konkurenci (faktor geopolitických proměn ve 20. století).
- v Budapešti končí významná sídelní, dopravní a hospodářská osa (pás)
vedoucí sem z německého, rakouského a bratislavského Podunají. Další
přeshraniční vazby jsou méně významné (faktor přeshraničních sídelních a
hospodářských os a vazeb).
- dálnice nezasahují do všech žup a tyto pak mají horší rozvojové
předpoklady (dopravní faktor a faktor vzdálenosti od Budapešti)
- sídelní, kulturní, vědecko-inovační a hospodářský význam Budapešti je ve
značném kontrastu se zbytkem země (faktor velké a rozvinuté Budapešti).
- další, ale řádově menší velká města, města se 100-200 tisíci obyvateli, lze
nalézt jen v některých maďarských župách (Debrecen, Miskolc, Szeged,
Pécs a Győr ). Nepřítomnost velkých měst v některých župách Maďarska
podporuje jejich regionální disparity (faktor zastoupení velkých měst v
župách, faktor míry (skutečné) urbanizace žup)
Závěr
- potvrdila se předpokládaná dichotomie Budapešti proti zbytku země, také
dichotomie žup s velkými městy proti župám s městy malými a v zásadě se
potvrdil i východo-západní (přesněji jihovýchodo-severozápadní) gradient
maďarských regionů, ovšem v různé míře a v různé podobě podle
sledovaných ukazatelů a podle sledovaných regionálních úrovní.
- regionální disparity Maďarska na úrovni žup se zvětšují (Skokan 2011 a
další) a to je výzva pro uskutečnění srovnávacích vývojových regionálních
analýz a také pro silnější regionální politiku v Maďarsku
Děkujeme za pozornost