• RNDr. et PhDr. Aleš Nováček, Ph.D. – KGE, JU v Českých Budějovicích
• RNDr. Michal Semian – KSGRR, UK v Praze
Prostorová diferenciace populačního vývoje - obecně:
= Výsledek působení přír. a spol. faktorů
I) Předindustriální éra: dominance přír. determinismu
II) Industriální období: dominance vlivu SE faktorů
- procesy industrializace, urbanizace, revoluce v dopravě
- růst nerovnoměrností, hierar. sídel. systému, polarizace prostoru
=> selektivnost rozvoje ve prospěch koncentračních jader
III) Postindustriální období: projevy téhož, ale v kvalitativní rovině
Předpoklady:
- Populační vývoj je senzorem komplexního RR (pro před- a industr. obd.)
- Studium reg. diferenciace popul. vývoje jako východisko pro pochopení
širších souvislostí a podmíněností RR
Cíle případové studie pro kraj Vysočina:
 Detekce a hodnocení dlouhodobých trendů mikror. difer. popul. vývoje
 Sledování širších souvislostí RR, hledání determinantů
 Typologizace mikroregionů dle převažující tendence popul. vývoje.
ÚVOD
 Důvod výběru Kraje Vysočina:
- dlouhodobě periferní, není monocentrický
- kontinuita nenarušena vysídlením Němců
 Mikroregiony = SO ORP
- aktuální od 2003, funkční a relat. vzájemně srovnatelné
- hist. kontinuita = blízké polit. okr. 1868-1948 a „malým“ okr. 1949-60
 Analyzované období = 1869-2011
- sčítání, symbolický rok 1869 (1. železnice v kraji)
- rozdělené do etap.: 1869-1910, 1910-50, 1950-1991, 1991-2011
 Metoda analýzy a hodnocení difer. mikror. popul. vývoje:
- index změny (IZ) a relativní index změny (RIZ, tj. vztažený k prům.
dynamice vývoje v kraji), dále změny ρ a podílu na obyv. kraje,
 Typologie mikroregionů (dle Hampla 2003) – podle:
a) změny postavení mikroregionu v systému jádro – periferie kraje (ρ)
b) převažujícího trendu populačního vývoje 1869-2011 (RIZ, IZ)
METODIKA
- Přírodní podmínky=>vždy spíše periferie ČZ (nižší ρ, koncentrace ob.)
- Poloha: značná vzdálenost od rozvoj. jader (Pha, Brno, Polabí, Vídeň)
- Absence silného integračního a rozvojového jádra (v industr. období)
- Absence naleziště uhlí
- Fázové zaostávání: zejm. pozdní napojení na železnici (ta napomohla
naopak odchodu obyvatel mimo region = dlouhodobě emigrační!)
=> Dlouhodobá populační stagnace kraje (1869 i 2011 má 505 tis. obyv.)
DETERMINANTY ROZVOJE KRAJE
Období 1869-1910:
 Hl. determinant: budování železnice (Rakouská SZ dráha 1871, trať z
Brno-Okříšky 1886; impulz průmyslu a napojuje na jádra rozvoje:…)
 + ORP NnO, Mor.B, TR, JI, HB
 - venkovské a horské obl. na SV a JZ (krize soukenictví, masové
vystěhovalectví)
Období 1910-1950:
 Pokračování započatých trendů
 Hl. determinanty: železnice, události WWI (stop emigrace do Vídně) a
WWII (likvidace Židů, vysídlení 35000 místních Němců, odchod
lidí do dosídlovaného pohraničí: 1930-50 ubylo 13 % lidí v kraji)
 (+) ORP ty co dosud kromě JI
 - periferní a dopravně hůře exponované oblasti SV a Z kraje
VÝVOJOVÉ TRENDY MIKROREG.
DIFERENCIACE (I.)
Období 1950-1991:
 Intenzivní prohlubování dosavadní diferenciace, nejdynamičtější obd.
 Hl. determinanty: socialistická industrializace, centralizace do sídel
„velkých“ okresů 1960-2002
 + ORP JI, TR a nově ZR (mají silná prům. centra), z menších pak
SnS, PE, BnP, Vel.M (industrializace jejich center)
 - ostatní oblasti zejm. na české straně a jižním okraji kraje
VÝVOJOVÉ TRENDY MIKROREG.
DIFERENCIACE (II.)
Období 1991-2011:
 Obnova přirozených mechanismů
 Hl. determinanty: přesun prac. do služeb, stěhování většinou ml. lidí
ze vzdálenějších periferií (špatná dojezdnost) s vysokou
nezaměstnaností, efekt D1, posílený status JI (od r. 2000)
 + ORP Hu, JI, Vel.M (vše na D1)
 - ORP BnP, SnS, Pacov, Telč
VÝVOJOVÉ TRENDY MIKROREG.
DIFERENCIACE (III.)
Generalizace trendů mikror.
diferenciace popul. vývoje
1869-2011:
 Selektivní povaha vývoje
(u 2/3 mikror. depopulace)
 Nejdynamičtější diferenc.=
od WWII do 80-l. 20.st.
 Koncentrace do silných prům. center (JI, TR a později ZR) na úkor
hůře dopravně exponovaných periferií kraje
 Proměnlivost determinantů v čase: …
 „Moravské“ mikroregiony spíše rostly x „české“ spíše ztrácely!
 Specifika proti vývoji jiných krajů: slabá JI, mikror. difer. Vysočiny je
spále dost nivelizovaná, vývoj probíhal kontinuálněji
 Do budoucna: populační stagnace, relativně nízké kvantitativní
projevy diferenciace, mírné posilování JI, depopulace periferií
Typ/SO ORP Hustota zalidnění (obyv./km2)
1869 1910 1950 1991 2011
I. Růstový typ
Jihlava 89,7 102,2 85,6 104,6 106,2
Žďár n. S. 66,3 66,3 54,1 92,2 92,7
Třebíč 61,3 75,6 74,4 90,6 88,8
II. Stabilizovaný
typ
Havlíčkův Brod 82,7 88,5 81,1 82,2 82,0
Humpolec 91,0 95,8 75,5 75,9 76,1
Velké Meziříčí 68,4 68,4 62,5 72,6 74,6
Světlá n. S. 78,7 81,2 63,9 73,8 69,4
III. Typ nové
periferie
Chotěboř 93,6 93,1 70,2 67,9 66,4
Nové Město n. M. 83,0 78,9 62,4 67,0 64,9
Bystřice n. P. 73,7 69,6 54,7 63,3 57,1
Pelhřimov 73,7 75,3 55,3 56,3 54,2
Pacov 75,0 70,6 49,5 45,8 41,6
IV. Typ klasické
periferie
Náměšť n. O. 53,8 61,9 62,0 65,1 64,5
Mor. Budějovice 58,7 65,2 58,7 59,5 57,1
Telč 59,8 60,3 49,5 47,6 44,7
Kraj Vysočina 74,4 78,9 66,6 75,6 74,4
Rozvojová typologie mikroregionů z hlediska dlouhodobého vývoje:
I. Růstový typ:
- mají silné prům. centrum
- růst kontinuální JI a TR, skok ZR
II. Stabilizovaný typ:
- vesměs dobře dopravně dostupné
semiperiferie
III. Typ nové periferie:
- původně protoindust. (textilní a žel.)
- ztráta postavení vlivem pozdního či
nedostatečného napojení na železnici
- depopulace ve 20. stol.
IV. Typ klasické periferie:
- řídce zalidněné a zemědělsky
orientované mikroregiony bez prům.
střediska (specifická NnO)
Děkuji za pozornost
 BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D., (2011). Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum. ISBN 978-
80-246-1974-3.
 Český statistický úřad, (2006). Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Praha: ČSÚ. ISBN 80-250-1310-3.
 Český statistický úřad, (2013). Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: ČSÚ. ISBN 978-80-250-2394-4.
 HAMPL, M., (2003). Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor?
Geografie–Sborník ČGS, vol. 108, no. 3, pp. 173–190. ISSN 1212-0014.
 HAMPL, M., (2005). Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný
kontext. Praha: DemoArt. ISBN 80-86746-02-X.
 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K., (1987). Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha:
Universita Karlova.
 KÁRNÍKOVÁ, L., (1965). Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754–1914. Praha: ČSAV.
 NOVÁČEK, A., (2004). Historickogeografické aspekty perifernosti a mikroregionální diferenciace kraje Vysočina z
pohledu populačního vývoje. [Diplomová práce]. Praha: UK.
 PETR, O., (2014). Spatial differentiation of demographic development: The case of Bruntál, Trutnov and Hodonín
districts. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 17th International Colloquium on Regional Science. Brno: Masarykova
univerzita. pp. 690–700. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-89
 VITURKA, M., (2010). New approach to evaluating disparities in the regional development. In Klímová, V. (ed.) 13th
International Colloquium on Regional Science. Brno: Masarykova univerzita. pp. 25–32. ISBN 978-80-210-5210-9.
Příspěvek byl zpracován v rámci grantového projektu excelence GA ČR č. P410/12/G113 „Výzkumné centrum
historické geografie“.
LITERATURA