JSOU PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE
DETERMINANTOU ATRAKTIVITY
ČESKÝCH REGIONŮ?
Pavel Zdražil
XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
17. – 19. června 2015, Hustopeče
Struktura
• Úvod a stanovení cíle;
• Vymezení základních pojmů;
• Metodologie;
• Analýza a diskuse;
• Závěry.
Úvod
• Kapitál a atraktivita regionu jsou základní esence
regionální konkurenceschopnosti (Capello, et al,
2011).
• Obě se vzájemně podmiňují i ovlivňují:
– kapitál (zde ve formě PZI) lze na jedné straně považovat
za měřítko atraktivity regionu, ale současně za jednu
z determinant atraktivity budoucí;
– podstatný stimul, který má potenciál významně ovlivňovat
ekonomické prostředí;
– „spirála“, resp. mechanismus akce-reakce.
Cíl
• Posoudit, zda v prostředí českých krajů lze o
předpokládané působnosti PZI na atraktivitu regionů
skutečně hovořit. Respektive, zda je možné PZI
označovat za determinantu, která k atraktivitě
českých regionů prokazatelně přispívá.
Základní pojmy: PZI
• Tradičním pojetí PZI (OECD, 2008):
– přeshraniční investice residenta jedné ekonomiky (investora) s cílem trvalého
zainteresování (10 % hlasovacích práv nebo více) v podniku (objektu
investice), který je residentem v jiné ekonomice.
Základní pojmy: Atraktivita regionu
• Pojetí atraktivity se liší výzkum od výzkumu:
– potenciál k přilákání permanentních i dočasných ekonomických subjektů
(Van den Berg, Braun, 1999);
– systematická báze pro integraci regionálních rozvojových strategií do
prostorově akcentovaných politik při uvažování jejich implikace v aspektech
mobility výrobních faktorů (Servillo, Atkinson, et al, 2011);
– v kontextu významu investic, které přispívají k rozvoji blahobytu
obyvatelstva, zejména prostřednictvím rozvoje trhu práce, ale také se
například projevuje v oblasti rozvoje trhu zboží a služeb, realit, vzdělávání,
volnočasových aktivit, apod. (Van den Berg, Van der Meer, et al, 2006).
• Atraktivitu lze spojovat s kapitálem a investiční činností, která se
díky potenciálu ovlivňování ekonomického prostředí zpravidla
projevuje v kvantitativních i kvalitativních demografických
charakteristikách i v decizních procesech ekonomických subjektů.
Metodologie: Kvalita
• Východisko v dialektické logice - zákon o přechodu
kvantity v kvalitu a vice versa (Hegel, 2003):
– změna kvality je možná jen a pouze tehdy, dojde-li ke
změně příslušné kvantitativní složky, respektive složek.
• Za kvantitativní složky atraktivity regionu je pro
potřeby tohoto výzkumu považováno několik
aspektů, které jsou všechny úzce spjaty s faktorem
obyvatelstva a rozvojem jeho životního standardu.
Metodologie: Ukazatele
• trhu práce:
– počet odpracovaných hodin
(ZOH);
– počet zaměstnanců (ZAM);
– počet volných pracovních míst
(VPM);
– počet uchazečů o zaměstnání
(NEZ) ;
• podnikatelské báze:
– počet registrovaných subjektů
bez živnostníků (RES);
– počet živnostníků (ZIV);
• makroekonomického vývoje:
– hrubý domácí produkt (HDP);
– čistý disponibilní důchod (CDD);
• bytové výstavby:
– počet zahájených bytů (ZAB);
– počet dokončených bytů (DOB);
• demografické ukazatele:
– přírůstek stěhováním (PST),
– přirozený přírůstek (PPR).
Metodologie: „co a jak“
• Vzorek českých NUTS III regionů, respektive 14
samosprávných krajů, v období let 1998-2012.
• Vztahy mezi PZI a jednotlivými ukazateli posuzovány
na základě korelační analýzy časových řad (α = 0.10 ).
– Uvažování opožděného účinku PZI v rozmezí 0-3 let.
– Výsledek je irelevantní, pokud není v daném roce potvrzen
nejméně ve čtvrtině případů, tj. 4 regionech.
– Nestacionarita (na základě ADF) => transformace:
d_X(t) = [X(t) – X(t-1)]/ X(t-1)
Vztahy PZI - ukazatele trhu práce
(kraje ČR, 1998-2012)
Kraj ZOH ZAM VPM NEZ
0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3
PHA .11 .13 -.58 .21 .28 -.30 .16 .07 -.04 .04 .46 -.24 .11 -.20 .00 .02
STČ -.14 .26 .28 -.21 -.28 .02 .26 .29 .22 .40 -.34 -.41 .05 -.30 .12 .34
JHČ .22 -.13 -.53 .19 .25 .32 .17 .12 -.02 .18 .13 -.44 -.03 -.25 -.11 .03
PLK -.08 -.26 -.12 -.01 -.01 -.03 .09 -.09 -.01 .01 -.19 -.33 .14 -.12 .12 .17
KVK .14 .34 -.45 -.18 -.22 .49 -.22 -.18 -.10 .10 -.05 -.14 .51 -.18 .03 .15
ULK -.24 .40 -.54 .20 -.37 .21 .24 -.41 .26 -.31 -.30 .08 -.08 -.07 .75 .19
LBK .50 .24 -.04 .39 .53 .05 .14 .30 .15 .06 .17 .20 -.04 -.14 -.06 -.32
HKK -.05 -.01 -.27 .00 -.04 -.05 -.28 .18 .03 .00 -.59 .10 .00 -.06 .70 -.15
PAK .19 -.12 -.07 -.19 .00 -.28 .19 .06 .02 .00 -.33 .52 .05 -.08 .10 -.10
VYS .21 .05 -.54 -.19 .49 .35 .04 -.15 .31 .10 -.21 -.07 -.34 -.21 .25 .24
JHM -.24 -.07 -.65 -.41 -.38 -.26 -.71 .16 -.18 .17 -.46 .06 .40 .09 .24 .18
OLK -.22 -.33 -.33 .34 -.11 -.35 -.19 .12 -.32 .00 .19 .37 .18 .36 .02 -.32
ZLK .14 -.49 .01 .07 -.09 -.01 -.10 .22 -.16 .01 -.26 -.13 -.23 .05 .28 -.04
MSK -.29 -.20 .16 -.50 -.21 .17 .40 -.45 .52 .03 -.27 .11 -.06 -.42 .16 .37
Zdroj: vlastní zpracování
Vztahy PZI - ukazatele podnikatelské báze a
makroekonimického vývoje (kraje ČR, 1998-2012)
Kraj RES ZIV HDP CDD
0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3
PHA .58 .34 -.14 -.57 .53 .54 .34 .26 .48 .37 .54 .26 .51 .69 .54 .29
STČ .50 .47 .14 .09 .32 .14 .50 .65 .17 .54 .12 -.24 .45 .49 .41 .39
JHČ .62 .25 .17 .02 .31 .30 .60 .71 .43 .26 .17 -.11 .24 .50 .20 -.03
PLK .68 .61 .60 -.13 .57 .57 .67 .60 .19 .32 .30 .16 .28 .30 .22 -.20
KVK .67 .44 -.16 .25 .44 .10 -.06 .82 -.02 .30 .13 .33 -.18 .73 -.11 -.06
ULK .43 .41 .05 -.01 .20 .24 .46 .52 .12 -.02 -.05 -.23 .04 .31 .25 -.63
LBK .72 .40 .58 .57 .23 .02 .14 .47 .23 .47 .57 .26 .22 .49 .82 .58
HKK .19 .25 .02 -.11 .31 .36 .51 .19 .24 -.14 -.40 .03 -.11 .02 -.17 -.43
PAK .56 -.01 .45 .52 .44 .02 .14 .19 .12 .23 -.31 .46 -.24 .11 .20 .02
VYS .12 .25 .20 .11 .35 .09 .41 .46 .53 .52 -.04 -.06 .33 .72 .36 .08
JHM .17 .11 -.32 -.43 .52 .34 .48 .35 -.09 -.07 -.19 -.11 .27 .12 -.31 -.29
OLK .37 -.05 .15 .13 .57 .51 .38 .27 .34 -.07 .07 .48 .35 -.04 -.03 .18
ZLK .07 .09 .25 .09 .02 .36 .31 .41 .18 .27 -.23 .01 .18 .25 -.04 .02
MSK .37 .53 .39 .19 .29 .15 .34 .46 .02 .63 .16 -.35 .05 .68 .63 -.23
Zdroj: vlastní zpracování
Vztahy PZI - ukazatele bytové výstavby a
demografie (kraje ČR, 1998-2012)
Kraj ZAB DOB PST PPR
0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3
PHA .16 .44 -.05 .53 .08 -.18 .37 .14 -.28 -.32 -.45 -.53 -.06 -.18 .24 .12
STČ .15 .10 .40 .44 .17 .10 .22 -.04 .38 -.51 .51 -.04 .03 -.16 .33 -.40
JHČ .23 -.16 .23 .29 .22 .05 .22 .17 .00 -.02 .16 .70 -.24 -.20 -.23 -.20
PLK -.20 .13 -.11 .04 .29 .29 .18 .03 -.24 -.06 -.70 -.25 -.03 .07 .26 .21
KVK .34 -.53 .77 -.31 .23 -.19 .15 -.09 -.18 .19 -.10 -.15 .97 -.01 -.08 -.41
ULK .02 .06 -.15 -.56 -.21 -.05 .00 -.11 -.38 .12 .26 .44 .46 .14 -.18 .14
LBK .14 -.22 .25 .29 .33 .08 -.32 -.04 .06 -.55 -.27 -.24 -.29 -.47 .32 .19
HKK -.45 -.02 -.39 -.18 .58 -.35 -.32 .19 .00 -.52 -.29 -.08 -.40 .61 .34 -.03
PAK .09 .16 -.40 .43 -.30 .35 -.21 .11 -.18 .24 .37 -.23 -.04 .00 -.19 -.44
VYS .14 -.02 .41 .43 -.03 .45 -.07 -.08 -.16 .10 -.45 .24 -.30 -.19 -.16 -.50
JHM .13 -.38 -.04 .48 .24 -.09 -.64 .54 .00 .20 .05 -.25 -.05 .08 .65 -.41
OLK .02 -.37 -.16 .11 .20 -.15 -.65 -.10 -.04 -.52 .02 .18 -.10 -.26 -.43 -.13
ZLK .01 .39 -.26 .19 .11 -.25 .05 -.11 .01 -.06 -.11 -.10 -.07 .02 -.07 -.14
MSK .31 .14 .17 -.05 -.23 .22 .43 -.15 .20 .35 -.23 -.30 .38 .28 .52 -.06
Zdroj: vlastní zpracování
Zjištěné souvislosti
• Nejvyšší četnost působnosti PZI naměřena u ukazatelů CDD a
RES – u obou v polovině případů;
• v menší míře také u také u ukazatelů ZIV, ZOH a PST.
• Neúčinnost PZI na oba ukazatele bytové výstavby (ZAB, DOB),
na většinu ukazatelů pracovního trhu (ZAM, VPM, NEZ),
ukazatel ekonomické výkonnosti HDP a demografický ukazatel
PPR.
Omezení výzkumu
• PZI jsou obvykle strategické - dlouhodobé.
• Rozsah disponibilních časových řad.
• Ukazatele bytové výstavby a demografie jsou zpravidla méně
dynamické a značně závislé i na konkrétní referenční hladině,
externích vlivech, …
• Prostředí relativně malé ČR.
Závěry
• PZI lze považovat za relevantní determinantu
atraktivity některých českých regionů v oblastech:
– podnikatelské báze;
– potenciální spotřeby;
– zaměstnanosti (přepočtené na časovou jednotku);
– trvalé migrace (slaběji).
• Ne však v oblastech:
– bytové výstavby;
– přirozeného přírůstku;
– ekonomické výkonnosti;
– ostatních ukazatelů zaměstnanosti.
Děkuji za Vaši pozornost!
Kontakt:
Pavel Zdražil (Pavel.Zdrazil@upce.cz)
Ústav regionálních a bezpečnostních věd
Fakulta ekonomicko-správní,
Univerzita Pardubice