Konkurenceschopnost krajů
České republiky
Jana Kouřilová
Karolína Pelantová
Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha
Cílem příspěvku je zhodnotit konkurenceschopnost krajů České
republiky pomocí britské metodiky pro výpočet indexu regionální
konkurenceschopnosti a porovnat výsledky s hodnocením
regionální konkurenceschopnosti v současnosti platné Strategii
regionálního rozvoje České republiky na období 2014-2020.
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Index konkurenceschopnosti (IK)
- hodnotí 379 regionů NUTS 3 ve Velké Británii;
- vznikl v roce 2000;
- pravidelně se aktualizuje a zpřesňuje;
- od počátku konstruován tak, aby bylo možné ho v čase kdykoliv
replikovat a zároveň aby propojoval makroekonomickou výkonnost
regionální ekonomiky a podnikatelského prostředí;
- ukazatele jsou rozděleny do 3 subindexů- vstupy, výstupy, výsledky
- výsledný IK je prostým aritmetickým průměrem všech tří sub-indexů
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Subindex
Ukazatel indexu
konkurenceschopnosti v UK
Ukazatel indexu
konkurenceschopnosti v ČR
Vstupy
Míra ekonomické aktivity Míra ekonomické aktivity
Počet firem na 1000 obyvatel Ekonomické subjekty celkem na 1000
obyvatel
Počet založených firem na 1000
obyvatel
Vzniklé ekon.subjekty celkem na
1000 obyvatel
Podíl ekon.aktivních v zaměstnání
úrovně NVQ4 a výše
Podíl zaměstnaných s
vysokoškolským vzděláním
Podíl znalostních firem na celkovém
počtu firem
Podíl znalostních firem*
Výstupy
Hrubá přidaná hodnota na obyvatele
v současných cenách
Hrubá přidaná hodnota na obyvatele
v současných cenách
Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti
Produktivita práce - výstup na
odpracovanou hodinu
Produktivita práce - HDP v
b.c./odpracované hodiny
Výsledky
Průměrná hrubá týdenní mzda Průměrná hrubá měsíční mzda
Míra nezaměstnanosti (ILO) Míra nezaměstnanosti (ILO)
* Znalostní firmy – J Informační a komunikační činnosti, K Peněžnictví a pojišťovnictví, M Profesní, vědecké a
technické činnosti
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Kraj 2008 2009 2010 2011 2012 2013
hl.m. Praha 1 1 1 1 1 1
Středočeský 2 3 2 2 2 2
Jihočeský 3 2 3 4 4 4
Plzeňský 5 5 4 3 3 3
Karlovarský 13 14 13 13 13 14
Ústecký 14 13 14 14 14 13
Liberecký 10 10 7 9 9 12
Královéhradecký 9 9 6 8 8 7
Pardubický 7 7 9 5 6 9
Vysočina 4 6 8 7 7 6
Jihomoravslý 6 4 5 6 5 5
Olomoucký 11 11 12 10 11 10
Zlínský 8 8 10 11 10 8
Moravskoslezský 12 12 11 12 12 11
Pořadí krajů ČR podle IK v období 2008-2013
Podle výsledné hodnoty IK byly kraje České republiky rozděleny do
5 skupin:
• Praha – pól rozvoje
• Regiony s vysokou dynamikou rozvoje (Středočeský, Plzeňský a
Jihočeský kraj)
• Regiony s průměrnou dynamikou rozvoje (Jihomoravský a
Královéhradecký kraj, Kraj Vysočina)
• Regiony s nižší dynamikou rozvoje (Zlínský, Pardubický a
Olomoucký kraj)
• Regiony s rozvojovými problémy (Moravskoslezský, Liberecký,
Ústecký a Karlovarský kraj)
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Kraj
britská
metodika SRR Kraj
britská
metodika SRR
IK pořadí IK pořadí IK pořadí IK pořadí
hl.m. Praha 154,3 1 203,7 1 Královéhradecký 94,1 7 86,8 7
Středočeský 110,5 2 107,7 3 Pardubický 90,5 9 89,1 6
Jihočeský 101,7 4 84,9 10 Vysočina 94,8 6 84,0 11
Plzeňský 105,8 3 89,8 5 Jihomoravský 97,8 5 114,8 2
Karlovarský 82,5 14 72,2 14 Olomoucký 90,3 10 85,3 8
Ústecký 82,8 13 75,1 13 Zlínský 92,1 8 85,0 9
Liberecký 87,2 12 82,4 12 Moravskoslezský 88,1 11 90,5 4
Index konkurenceschopnosti krajů ČR podle britské metodiky a podle SRR
Hodnoty IK regionů ČR podle britské metodiky jsou z r. 2013. V SRR není vročení možné - viz příloha 2 SRR: Metodický
přístup k typologii regionální konkurenceschopnosti (str. 15): „Pro kvantifikaci ukazatelů jsou využita data jak
pravidelných, tak mimořádných šetření. V případě dat z pravidelných (periodických) statistických zjišťování se pro
výpočet použijí a) nejaktuálnější dostupná data, nebo b) průměr údajů za určité relevantní období (u dat s výraznou
fluktuací). V případě dat z mimořádných (nárazových) šetření se použijí údaje z posledního šetření daného typu. Pro
vyčíslení některých strukturálních a demografických ukazatelů jsou datovým zdrojem výsledky SLDB 2011.“
IK podle britské metodiky 2013
Přestože se jedná o různé metodiky:
1) dominantní postavení Prahy se projevuje
v obou případech
2) z obou indexů vyplývá zaostávání
Karlovarského, Ústeckého a Libereckého
kraje a středová pozice
Královéhradeckého kraje.
3) velmi rozdílné postavení lze pozorovat u
Jihočeského, Moravskoslezského kraje a
Kraje Vysočina.
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
• Lze konstatovat, že každá metodika má svá úskalí a
je potřeba počítat s tím, že tyto indexy nemohou
postihnout a pomocí vybraných ukazatelů popsat
všechny faktory, které mohou ovlivňovat
konkurenceschopnost regionů.
• Určitou výhodu britské metodiky lze spatřovat v tom,
že využívá data, která jsou dostupná za každý rok, a
lze tedy sledovat vývoj IK v čase.
Konkurenceschopnost krajů České republiky
____________________________________________________________________________________________________________
Konkurenceschopnost regionu je výsledkem působení
spousty faktorů.
Regiony mají odlišné geografické podmínky, zdroje surovin,
historický a ekonomický vývoj, ale také obyvatelstvo, které
sdílí určité morální a etické hodnoty, což se promítá do
sociálního prostředí a celkové kultury daného regionu.
Tyto aspekty je jen velmi obtížné transformovat do
nějakého ukazatele či indexu, přesto mohou sehrávat
zásadní roli pro rozvoj území a jeho konkurenceschopnost.
Děkuji za pozornost.
jana.kourilova@vse.cz