REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ PROINOVAČNÍCH ZDROJŮV ČR A JEJICHVAZBA NA VÝKONNOST doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. prof. Ing. Jiří Kraft, CSc. XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách INOVATIVNOST PŘINÁŠÍ KONKURENCESCHOPNOST – AXIOM?  „Svět vědy, technologií a inovací je stále více globalizovaný a vzájemně propojený, a tak se národní politiky stále zřetelněji orientují na co možná nejlepší využití globálních hodnotových řetězců pro domácí zájmy a snaží se vytvořit atraktivní podmínky pro segmenty, které s inovacemi souvisejí…“  Ročenka STI, OECD 2014  Symboličtí analytikové doplňují skupinu výzkumníků a konstruktérů a inovativně přistupují k managementu myšlenek.  Robert B. Reich, Dílo národů  „…zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.“  Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, § 3 odst. 1 CÍL: POSOUDIT ROZLOŽENÍ PROINOVAČNÍCH ZDROJŮV NUTS III ČR A POROVNAT JE S EKONOMICKOUVÝKONNOSTÍ Proinovační zdroje Ekonomická výkonnost  Výdaje na výzkum a vývoj (VaV)  PracovištěVaV  Lidské zdroje ve vědě a technologiích (HRST)  HRST = HRSTO+HRSTE- HRSTC  Hrubý domácí produkt (HDP)  Regionální hrubý domácí produkt na obyvatele (rHDP- PC) VÝZKUMNÉ OTÁZKY:  Které z regionů přesahují svým podílem výdajů naVaV z regionálního HDP hodnotu tohoto podílu České republiky jako celku?  Lze předpokládat nerovnoměrnost rozložení pracovišťVaV; otázkou ale je, kolik (a které) z krajů ČR přesahují a které naopak nedosahují 1/14 z celkového počtu pracovišťVaV? Jde stále pouze o extrémní hodnotu Prahy?  Lze roztřídit regiony ČR z hlediska HRTS a jeho subindikátorů do přibližně stejných skupin?  Existuje statisticky významná korelace mezi HTRS a rHDP-PC?  Jsou relace mezi pozicí kraje z hlediska HTRS a z hlediska rHDP-PC regionů ČR podobné? METODIKA A DATA  Desetileté období 2005-2014, resp. 2006-2014 a 2005-2013  ČSÚ, zejménaVeřejná databáze  Jednoduché metody popisné statistiky  Dixonův Q-test pro vylučování extrémních hodnot, α=0,05, n=14  Spearmanův koeficient pořadové korelace, α=0,05, n=13  Ilustrativní metoda porovnání průměrného pořadí komponent HRST a rHDP-PC (účelnost a účinnost) VÝDAJE NAVÝZKUM AVÝVOJ V ČR: KDO ZÍSKÁVÁ, KDO ZTRÁCÍ?  Růst 2006-2007 (1,16 %), stagnace 2007-2010 (1,06 %), růst 2010-2014 (1,61 %) – souvislost s hospodářským cyklem  Struktura: cca 50 % výdajůVaV plyne z podnikatelských zdrojů  Národní veřejné zdroje vs. zahraniční veřejné zdroje  2010: 45 vs. 4  2014: 33 vs. 16  Závazek ČR v rámci Evropa 2020: veřejné výdaje naVaV 1 % z HDP  Plnění v průběhu 2006-2014: cca 0,62 % VÝVOJ PODÍLUVEŘEJNÝCHVÝDAJŮ NAVÝZKUM AVÝVOJ Z HDP, RESP. REGIONÁLNÍCH HDPV LETECH 2006-2014 (V %) REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ PRACOVIŠŤ VÝZKUMU AVÝVOJE  V roce 2014 celkem 2 840 pracovišť  Oproti roku 2006 nárůst o 1/3  Vyšší dynamika než ČR: Olomoucký, Liberecký, Jihomoravský, Moravskoslezský  Vysočina stejně jako ČR, ostatní nižší  Podíl krajů: RELATIVNÍ SATURACE KRAJŮ HRST  HRSTC a HRSTE převažuje u Prahy a Jihomoravského kraje  HRSTO převažuje ve Středočeském a Ústeckém kraji, významnější je i v Pardubickém kraji a v KrajiVysočina VZTAH MEZI PROINOVAČNÍMI ZDROJI A EKONOMICKOUVÝKONNOSTÍ  Vývoj hodnota Spearmanova korelačního koeficientu (n=13, α=0,05, kritická hodnota r= 0,5549)  Sonda korelace v roce 2011 pro n=14, α=0,05, kritická hodnota r=0,5341:  pro rHDP-PC a HRSTE r=0,7495  pro rHDP-PC a počtemVaV pracovišť r=0,8286  pro rHPD-PC a počtem obyvatel bez vzdělání r= - 0,7099  Lze odvodit: kvalifikační struktura lidského kapitálu není z hlediska ekonomického výkonu regionu bezvýznamná. ORDINÁLNÍ SROVNÁNÍ POZIC KRAJŮ ANEB POHLED NA ÚČINNOST HRST  13 krajů řazených vzestupně podle průměrného pořadí rHDP-PC ZÁVĚREM  I při respektování orientace na strategii inteligentní specializace je legitimní požadavek na rovnoměrnost rozložení proinovačních zdrojů v regionech ČR, a to právě z důvodu prokazatelných pozitivních vlivů na výkonnost a potažmo konkurenceschopnost.  Při tom jde jak o HRST, tak o pracoviště a výdaje naVaV – zcela jistě ze soukromých, ale v adekvátní relaci i z veřejných zdrojů.  Nenaplňování závazku podílu výdajů naVaV z veřejných zdrojů je stále realitou ČR a s tím souvisí i přetrvávající poddimenzování financí alokovaných na vysoké školství, což je v rozporu s požadavky na zvyšování kvality jak vzdělávací, tak výzkumné a další tvůrčí činnosti českých univerzit.