Hodnocení sociální politiky jako jedné z klíčových oblastí života v obci Mgr. Jan Mandys, Ph.D., Bc. Monika Mojžíšová, Mgr. Tetiana Korovchenko Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 15. – 17. 6. 2016 Čejkovice Sociální politika slouží k narovnání životních podmínek osob, které se z nejrůznějších podmínek ocitli na pokraji sociální exkluze či již sociálně vyloučení jsou. Jedná se primárně o typ politiky, která řeší nepříznivé situace bez rozdílu jejich vzniku. To s sebou přináší společenské komplikace a celou řadu předsudků. Ve většinové společnosti převládá názor, že každý člověk si je primárně zodpovědný za svou životní situaci sám a veřejnost citlivě reaguje na podporu různorodých problémových osob, u nichž se domnívá, že si za své problémy mohou sami. Klíčovým pojem je pak veřejný zájem. Veřejným zájmem v nejobecnějším významu je pak spokojený občan, který má optimální podmínky naplňovat své životní cíle. Politika je pak pouze prostředkem pomoci k tomuto naplnění. Veškeré oblasti života v obci by měli být v symbióze. Finanční a další materiální prostředky na jejich realizaci by pak měly být vyváženě, efektivně a účelně vynakládány dle definované nutnosti. Ta vychází, jak již bylo řečeno z volebních priorit a skutečně definovaných potřeb. Úvod Průnikem v debatách o sociální politice je soustavnost a cílevědomost při zlepšování životních podmínek lidí pro život, udržení a fungování tohoto systému. Jedná se o aktivity, které směřují ke zlepšení kvality života občanů a slouží ve veřejném zájmu. Sociální politika koreluje s ekonomickou situací země či regionu a primárně z ní vyhází. Cílem politiky je zejména zajištění příznivých životních podmínek jedinců nebo případně celých sociálních skupin, které jsou z nějakého důvodu v sociálněekonomickém ohrožení. Formulace problematiky Hodnocení jevů, událostí, faktů obvykle vychází z hodnotového žebříčku, který se vytváří na základě hodnotové orientace a z hierarchie individuálních potřeb. Tyto hodnoty a potřeby pak predikují chování a prožívání člověka v každodenních situacích. Na základě individuálních hodnot utváříme svůj svět a výrazně jimi ovlivňujeme náš způsob života. „Hodnoty představují systém získaných dispozic člověka jednat nebo směřovat k cíli v souladu s žádoucností, kterou určují podmínky existence“ Jedna z definic potřeb říká, že potřeby představují potenciál (připravenost organismu) reagovat určitým způsobem na danou situaci. Potřeba je v jeho pojetí hybná síla mozku, která nás nutí chovat se určitým způsobem s tím, aby bylo dosaženo cíle. Toto chování může být vzhledem k užitečnosti či příjemnosti orientováno cíleně. Formulace problematiky Chování člověka a vnímání konkrétního problému, je tedy odvozeno od motivace, potřeb a hodnot. Jak si stojí sociální politika v očích politické reprezentace, ukazuje následující příklad: 1.Sport, doprava a zdravotnictví 2.Životní prostředí. 3.Kultura. 4.Školství, 5.Bezpečí v obci, pracovní příležitosti. 6.Sociální věci. 7.Sousedské vztahy. ¨Zastupitelé měli ve výzkumu reflektovat znalost svých voličů. Výzkum se záměrně neptal na osobní názor zastupitele, ale na představy, které má zastupitel o svých voličích. Formulace problematiky Cílem naší analýzy ukázat, jak občané ve městě hodnotí situaci v sociálních službách. Výsledky však významně ovlivňuje neznalost dané problematiky a částečně také i nezájem o sociální problematiku. Vyjádření k životu v obci bez ohledu o jakou situaci se jedná, považujeme za klíčový atribut politického dění v obci. Pro naše úvahy poslouží již jednou citovaný výzkum z roku 2012. Daný výzkum podrobně mapoval sociální oblast z pohledu veřejnosti, zastupitelů obce a z pohledu uživatelů. Celkem se výzkumu zúčastnilo 827 respondentů z toho: Zastupitelstvo města Pardubice: 18 respondentů. Veřejnost: 384 respondentů. Uživatelé sociálních služeb: 353 a 72 odpovědí od registrovaných sociálních služeb včetně několika neregistrovaných subjektů. Pro srovnání využijeme částečně srovnávacího výzkumu z roku 2015, který je sice součástí diplomové práce, ale ta měla za jeden z úkolů, inovovat dosavadní postupy zjišťování a vytvořit základní porovnatelnou datovou základnu alespoň u veřejnosti, kde se podařilo zajistit celkem 334 respondentů. Cíl, metody a výsledky Přestože výsledky ukazují, že většinou respondenti nějakou rámcovou představu o pojmu sociální služba mají, nelze fakticky hovořit jinak, než v obecné rovině. Většina z nich neumí tento termín konkrétně definovat. V rámci interpretace můžeme říci, že k tomu lidé nemají často žádný důvod, pokud se neocitnou v nějaké složité situaci. Znalost pojmu sociální služba 1 = Ano, zcela (dokáže některé konkrétně jmenovat); 2 = Ano, přibližně (jedná se o pomoc lidem apod.); 3 = Ne, ale má zájem se dozvědět, co to znamená; 4 = Ne, vědět nepotřebuje; 5 = Ne, vědět nemá zájem; 6 = Jiná odpověď Cíl, metody a výsledky - výsledky Přestože se lidé v sociální problematice neorientují, dokáží poté, co si uvědomit, co termín přibližně znamená zhodnotit, zda budou tyto služby někdy potřebovat. V rámci reflexe se pak přiklánějí k tomu, že v budoucnu budou. Možná obava z budoucnosti (byť v dnešní době se nejedná o obvyklý fakt, neboť v soudobé společnosti převládá touha po hédonismu) může přinutit veřejnost ke zvýšenému zájmu o sociální problematiku. Úvaha nad budoucím využíváním sociálních služeb 1 = Ne, neočekává, že by podobná situace mohla někdy nastat; 2 = Nad podobnou otázkou nikdy nepřemýšlel; 3 = Respondent nedokáže odpovědět; 4 = Ano, všichni lidé jsou potencionální klienti; 5 = Ano, až zestárne; 6 = Ano, v případě, že … Cíl, metody a výsledky - výsledky Pakliže člověk uvažuje, že bude muset někdy v budoucnu nějaké služby využívat, nastává otázka hodnocení toho, zda si je respondent může nebo nemůže dovolit s ohledem na své finanční zázemí. Neznalost problematiky je pak také důvodem, proč většina odpovědí skončila opět v pásmu, nedokážu posoudit. V rámci případné informační kampaně je pak třeba upozorňovat na nákladnost některých typů služeb, zejména pobytových. S těmito náklady by každý jedinec, který se aktivně připravuje například na stáří, měl počítat a zohledňovat ve svých úvahách a možnostech. Dostatečnost příjmu na případné platby za služby 1 = Rozhodně ano; 2 = Spíše ano; 3 = Nedokáže posoudit; 4 = Spíše ne; 5 = Rozhodně ne Cíl, metody a výsledky - výsledky Většina respondentů nedokáže sdělit, zda nějaké sociální služby ve městě chybějí či nikoliv případně pak tvrdí, že sociální služby jsou dostatečně zastoupeny. Když porovnáme tuto odpověď s tím, že celá řada respondentů žádné sociální služby nezná, anebo nezná ani tento pojem, můžeme usuzovat, že vyjádření k tomuto problému není objektivní a lidé ve snaze zamaskovat svou neznalost, či dotazování rychle ukončit, volí jednu z uvedených variant. Absence sociálních služeb ve městě 1 = Ano, uveďte prosím jaká …; 2 = Ano, (jedná se o osobní názor) respondent nedokáže říci, jaké služby ve městě konkrétně chybí.; 3 = Ne, sociální služby jsou ve městě zastoupeny dostatečně; 4 = Nedokáže posoudit Cíl, metody a výsledky - výsledky Z výsledků je zřejmé, že sice většina respondentů obecné povědomí má, ale vyjma toho, že se jedná o pomoc lidem ve složité situaci, žádnou širší definici respondenti nevyužívali. Tento výsledek vychází z toho, že lidé se o sociální problematice dozvídají zejména z medií, která přinášejí vybrané kauzy, jejichž smysluplnost a objektivita může být do značné míry diskutabilní. Nezaangažovaná veřejnost se tak setkává pouze s vybranými jevy, nikoliv s běžnými sociálními situacemi. Znalost pojmu sociální politika 1 = Ano, zcela (dokáže některé konkrétně jmenovat); 2 = Ano, přibližně (jedná se o pomoc lidem apod.); 3 = Ne, ale má zájem se dozvědět, co to znamená; 4 = Ne, vědět nepotřebuje; 5 = Ne, vědět nemá zájem; 6 = Jiné (prosím uveďte) … Cíl, metody a výsledky - výsledky Fakt, že občany zajímá sociální problematika až ve chvíli, kdy se jích osobně nějaký sociální problém týká, asi nikoho nepřekvapuje. I z tohoto důvodu jsme neměli potřebu stanovovat v tomto ohledu jakoukoliv hypotézu. Zásadnější pro reálný život je reakce regionálního managementu (zastupitelů a kompetentních úředníků), reakce na tento stav. Na sledovaném případu je vidět počáteční vůli investovat do masivní kampaně na propagaci místní sociální politiky. V rámci diskuzí v rámci příslušné komise a komunitního plánování sociálních a souvisejících služeb však pozvolna dochází ke změnám úvah. Myšlenka velké reklamní kampaně byla záhy opuštěna a v současnosti probíhá pravidelná osvětová kampaň prostřednictvím Radničního zpravodaje. Metodika výzkumu je nastavena a v budoucnu bude dále rozpracovávána i jako vysvětlující, klíčové pojmy sociální politiky. Primárním úkolem pro to, by bylo možné sociální politiku a její význam adekvátně hodnotit, je však objektivně reflektovat její obsah oproti jiným politickým tématům v regionu či obci. Závěr Uvedené výsledky ukazují, že je velmi obtížně objektivně zhodnotit problematiku, o které respondent prakticky nic neví. Přesto se ukazuje, že pokud respondent dostane správné a srozumitelné informace je schopen jednoduchých úvah a reflexe vlastních možností. Veřejná správa minimálně na obecní úrovni nesmí rezignovat na zapojení občanů do hodnocení existujících procesů. Získává neocenitelnou zpětnou vazbu své činnosti a buduje pocit odpovědnosti u osob, kterým de facto slouží. Zároveň je nezbytné, aby zadavatel (úřad) dokázal jasně definovat své vize, kam se má sociální politika ubírat, aby dokázala efektivně a účelně řešit problémy těch, kterým je určena. K tomu je třeba umět nastavovat sociální záchrannou síť a evidovat klíčová data. Ty následně vyhodnocovat a až poté rozdělovat finanční prostředky na podporu sociální politiky. Zpětná vazba získána ze znalosti subjektivní spokojenosti občanů, jsou pak jedním z nástrojů ověření fungování celého sytému a zjištění, že opatření přinášejí, to co skutečně přinést mají. Závěr Děkujeme za pozornost Mgr. Jan Mandys, Ph.D.1 Bc. Monika Mojžíšová2 Mgr. Tetiana Korovchenko3 Ústav správních a sociálních věd1 Ústav ekonomických věd2 Ústav regionálních a bezpečnostních věd3 Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice 532 10, Pardubice, Česká republika jan.mandys@upce.cz monika.mojzisova@student.upce.cz tetiana.korovchenko@student.upce.cz Příspěvek byl zpracován s podporou IGA Univerzity Pardubice v souvislosti s řešením projektu č. SGS_2016_023 „Ekonomický a sociální rozvoj v soukromém a veřejném sektoru“.