Trendy v oblasti realizace
přímých zahraničních
investic a regionalizace
investiční podpory
Milan Damborský
Ondřej Konečný
Úvod
• Cílem prezentace je představit aktuální trendy v oblasti realizace přímých
zahraničních investic a faktorů, které ovlivňují investiční atraktivnost států a
jejich regionů.
• Mění se charakter investic i investorů. Na tyto změny bezprostředně reagují
také jednotlivé vlády v rámci svých hospodářských politik zejména v oblasti
investičních pobídek, které jsou součástí hospodářské politiky většiny států
světa.
Limity pro investice v ČR
• Projekt Technologické agentury ČR, program Beta
• Řešení 2016 až 2017
• Uživatel výsledků Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• Vytvořit podklady pro novelu zákona o investičních pobídkách a úpravu dalších
zákonů, např. stavebního zákona
Metodologie
• V rámci komparativní metody se pozornost zaměřila na primární zdroje zahrnující statistiky a
další informační zdroje jednotlivých zemí a také na sekundární informačním zdroje poskytující
komplexní standardizovaná kvantifikovaná i nekvantifikovaná data.
• Práce s primárními daty se zaměřila na 43 států, tj. Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva,
Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko,
Makedonie, Černá Hora, Albánie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko,
Malta, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Velká Británie, Španělsko,
Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Ukrajina, Rusko, Turecko, Čína, Jižní Korea, USA, Kanada,
Mexiko, Brazílie a Argentina.
• Mezi sekundární zdroje patří vedle Světové banky zejména publikované články na Web of
Science.
• Identifikované aktuální trendy dále vychází ze zkušeností, které byly získání z ex-ante
evaluačních projektů realizovaných pro potřeby veřejné i soukromé sféry.
Diskuzní charakter.
Proč přímé zahraniční investice?
Meziroční změny 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Směr. odchylka
HDP 1,5 -2 4,1 2,9 2,4 2,5 2,6 1,78
Zahraniční obchod 3 -10,6 12,6 6,8 2,8 3,5 3,4 6,46
Zaměstnanost 1,2 1,1 1,2 1,4 1,4 1,4 1,3 0,11
FDI -20,4 -20,4 11,9 17,7 -10,3 4,6 -16,3 14,75
Tab. 1: Vývoj objemu světových investic, HDP, obchodu, zaměstnanosti a FDI v letech 2008 až 2014 (v %)
Zdroj: UNCTAD (2015), vlastní zpracování a dopočet
Pozitiva FDI
• Vliv na technologický rozvoj (podpora transferu technologií),
• Exportní potenciál hostitelské ekonomiky,
• Ekonomická efektivnost,
• Vliv na trh práce…
• I když jsou FDI z hlediska rozvoje hostitelské ekonomiky považovány na
pozitivní, lze nalézt také kritické pohledy.
• Kritizována je zejména politika investiční podpory, která znevýhodňuje
domácí firmy nebo zneužití ekonomické síly nadnárodní korporace, a také
omezené rozhodovací kompetence managementu v hostitelské ekonomice
nebo nižší sofistikovanost aktivit v hostitelských ekonomikách.
Hlavní trendy ve vývoji investičního prostředí
1) Liberalizace investičního prostředí
V posledních 5 až 10 letech řada států upravila své politiky se záměrem zlepšit podmínky vstupu a
snížit restrikce. Výsledkem je větší liberalizace specifických sektorů (např. infrastruktura, služby)
nebo strategických sektorů (např. doprava, energetika, obrana, zdravotnictví). Významně se
dotýká transitivních regionů například Balkánu.
2) Rostoucí význam administrativních překážek
Podmínky na trhu se díky rozvoji moderních komunikačních technologií a vyšší mobilitě mění stále
rychleji. To vytváří tlak na rychlost inovačního a zejména investičního procesu. Administrativní
překážky se tak stávají zásadním problémem. Viz ČR.
3) Zvyšování deklarované ochrany investic
K vyšší ochraně investic přispívá také internacionalizace práva, tj. například posílení role
mezinárodní obchodní arbitráže v obchodním či občanském právu. Tento trend je významná
hlavně v transitivních ekonomikách. Významné jsou bilaterální investice.
Hlavní trendy ve vývoji investičního prostředí II
4) Větší důraz na propagaci, servis a institucionální rámec
Kvalitu služeb pro investory deklarují zejména země s vyspělou demokracií a kvalitním
právním systémem. Specifický nástroj institucionální podpory služeb představují ochranné
bilaterální dohody pro investory, které uzavírají různé země mezi sebou.
5) Zvyšující se uplatnění nízkého zdanění a daňových úlev
Akcent na nízké zdanění je typický také pro některé evropské země. Daňové úlevy jsou
nástrojem veřejné podpory preferovaným v některých státech. Příkladem je Česká republika,
která tento nástroj využívá fakticky od samotného počátku realizace investičních pobídek.
6) Význam globalizace, zejména napojení na globální trh
Velikost trhu je zásadním faktorem pro nákladově orientované investice. Investoři jsou
schopni na větším trhu realizovat úspory z rozsahu. Velké nadnárodní korporace přistupují ke
stále silnější koncentraci výroby, a tím realizují úspory z rozsahu při zachování možnosti
variability výroby.
Hlavní trendy ve vývoji investičního prostředí III
7) Důraz na přípravu podnikatelské infrastruktury
Specifický nástroj představují tzv. zóny volného obchodu, zvláštní podnikatelské a průmyslové zóny
apod. Týká se východní a jihovýchodní Asie, v Evropě např. Polska.
8) Strukturalistický přístup k investiční podpoře
Strukturalistický přístup realizuje většina zemí podporující přímé investice, většinou formou
vymezení prioritních oborů. Struktura preferovaných oborů je odrazem fáze, ve které se
ekonomika nachází. Investiční pobídky nejsou však směrovány jen do moderních odvětví.
Příkladem je Makedonie, která podporuje investice do zemědělství. Specifický strukturalistický
přístup realizují Spojené státy americké, resp. jejich agentura SelectUSA, která funguje na
federální úrovni. USA deklarují zájem podporovat lokalizaci špičkových světových podniků.
9) Podpora znalostní ekonomiky, výzkumu a vývoje
Akcent na podporu znalostní ekonomiky lze identifikovat zejména u ekonomicky vyspělých
evropských zemích. V rámci globálního vývoje se profiluje několik zemí, které se orientují na
posílení investiční atraktivnosti pro oblast IT. Často jsou to menší země, např. Estonsko.
Hlavní trendy ve vývoji investičního prostředí IV
8) Podpora pro investice do životního prostředí
Environmentální aspekty přímých zahraničních investic hrají stále zásadnější roli, a to ve
dvou formách. Všechny investice jsou dnes vnímány v kontextu vlivu na životní prostředí nebo
jsou investice přímo podpořeny jako nástroj pro zlepšení životního prostředí. Silně je
akcetovnáno např. ve skandinávských zemích.
9) Důraz na podporu pracovních míst pro kvalifikovanou pracovní sílu a vzdělávání
Základním problémem EU zemí (ale také např. USA) je zvyšující se míra nezaměstnanosti.
Proto také investiční pobídky jsou směřovány zejména k podpoře vytváření nových
pracovních míst a objem investic nebo další ekonomické efekty investic jsou upozaděny.
Důraz je kladen nejen na celkový počet nově vytvořených pracovních míst, také na jejich
strukturu s cílem využít disponibilní pracovní sílu na trhu práce. Tvorba pracovních míst je
základní kritérium hodnocení FDI.
Hlavní trendy ve vývoji investičního prostředí V
10) Destrukce bilaterálních investic
Tradiční model typický pro 20. století bilaterálních investic se fakticky rozpadl. Tento model
zahrnoval situaci, kdy například koncern s dominantní lokalizací v Německu investoval v dalších
zemích Evropy. Investice byla řízena z mateřské centrály a v rámci investičního projektu byla
vytvořena jasně podřízená pobočka v jiné zemi. V současnosti již tento hierarchický systém není
tak dominantní. Supranárodní korporace mají několik rozhodovacích center, která jsou navíc
nestálá. Ačkoliv každá právnická osoba má svou právní subjektivitu evidovánu v některé zemi,
komplikované vlastnické vztahy rozbíjí hierarchii korporace, a není tak jasné, která právnická
osoba uvnitř holdingu je nadřazena a která je podřízená. S ohledem na skutečnost, že právnické
osoby uvnitř holdingu jsou registrovány v různých státech, je možnost jednoznačně určit národní
původ investice poměrně obtížné. Všechny výše zmíněné skutečnosti přispívají k tomu, že určení
národního původu investice je stále obtížnější.
11) Zvýhodnění malého a středního podnikání
Zatímco dříve byly investiční pobídky orientovány na velké investice nadnárodních korporací,
aktuální trend směřuje k podpoře menších projektů malého a středního podnikání. Hranice
investice pro podporu je snížena zejména u projektů směřujících do ekonomicky zaostávajících
regionů či prorůstově orientovaných oborů jako je například IT.
Regionalizace investiční podpory
• Investiční pobídky jsou v EU v souladu s legislativou EU považovány za nástroj regionální
(kohezní) politiky. Obdobně je vnímána investiční podpora v dalších zemích mimo EU.
• V některých zemích jsou fakticky realizovány různé systémy podpory v různých částech země.
Investiční pobídky jsou v Belgii diferencovány dle jednotlivých části federace (Brusel, Vlámsko a
Valonsko).
• Specifickou kombinaci přináší Čína. Ve východní části se podpora zaměřuje na proexportně
orientovanou produkci a technologický rozvoj. V západní části Číny, která je ekonomicky
zaostávající, je možné získat podporu pro zemědělsky orientované projekty.
• Francie - podpora může být udělena investičním projektům velkých firem jen v určitých
oblastech země oprávněných k regionální pomoci. Lokalizace projektu je determinující faktor při
hodnocení rozsahu dostupné podpory.
• Poměrně ojedinělé je zvýhodnění investorů ve venkovských oblastech. Tento cíl deklaruje pouze
Slovinsko.
• Silně regionalizovaný institucionální systém má Švédko. Každý kraj (län) má svoji agenturu na
podporu investorů. Ty se často zaměřují více konkrétně na jednotlivé druhy investic.
Sleva na dani vs. přímá podpora
Závěr
Přímé zahraniční investice představují jeden z klíčových faktorů determinující vývoj světové i
jednotlivých národních ekonomik.
Jejich význam není determinován jen jejich objemem, ale také vysokou senzitivitou, která
vyplývá z jejich závislosti na ekonomickém očekávání investorů.
Státy realizují investiční podporu na základě strategických cílů hospodářské politiky a v
souladu s mezinárodními smlouvami. Ačkoliv realizace investičních pobídek není na
mezinárodní úrovni (s výjimkou EU) příliš koordinována, lze identifikovat trendy, které jsou
společné většině států světa.
Literatura
• AITKEN, B. J., HARRISON, A. E. (1999): Do Domestic Firms Benefit from Direct Foreign Investment? Evidence from Venezuela. The American Economic Rexiew, Vol. 89, no. 3, pp. 605 - 618.
ISSN 0002-8282 DOI: 10.1257/aer.89.3.605
• BENÁČEK, V. (1999): Foreign Direct Investment in an Economy of Transition - The Case of the Czech Republic: Evalution, Problems and Policy Issues. Brusel: Science Report
• BLOMSTROM, M., KOKKO, A. (1996): Multinational Corporations and Spillovers. Economics and Finance, Vol. 99, no. 12, pp. 247 – 277, ISSN 1467-641
• BORENSZTEIN, E., DE GREGORIO, J., LEE, J., W. (1998): How does foreign direct investment affect economic growth? Journal of Internation Economics, 1. June, Vol. 45, no. 1, s. 115-135,
ISSN 0022-199
• CAPELLO, R., NIJKAMP, P., et. al. (2009): Handbook of Regional Growth and Development Theories. Cheltenham (UK): Edward Elgar Publishing Limited, 525 p. ISBN 978 1 84720 506
• DAMBORSKÝ, M., ŘÍHOVÁ, G. (2009): Investment Attractiveness of the Czech Republic Regions in a Period of Economic Crisis, In: 3rd Central European Conference in Regional Science,
Košice, pp. 951 – 962, ISBN 978-80-553-2015
• DAMBORSKÝ, M., TVRDOŇ, J. (2016): Vliv lokalizace významného investora na místní ekonomický rozvoj, In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách.
Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2016. pp. 201 - 209. ISBN 978-80-210-8273-1.
• FALLON, G., COOK, M., (2010): Exploring the Regional Distribution of Inbound Foreign Direct Investment in the UK in Theory and Practice: Evidence form a Five-Region Study. Regional
Studies, Vol. 44, no. 3, pp. 337 – 353, ISSN 0034-3404
• FINDLAY, R. (1978): Relative Backwardness, Direct Foreign Investment and the Transfer of Technology: A Simple Dynamic Model. Quarterly Journal of Economics, Vol. 92, no. 1, pp. 1 – 16,
ISSN 0033-5533
• GONCALVES, R. (1986): Technologicla Spillovers and Manpower Training: A Comparative Analisis of Multinational and National Enterprises in Brazlian Manufacturing. Journal of
Development Economics, Vol. 11, no. 1, pp. 119-132, ISSN 0304-3878
• GRAHAM, E., KRUGMAN, P. (1991): Foreign Direct Investment in the United States. Washington D.C.: International Review of Social Sciences. Vol. 44, no. 3, pp. 476–478, ISBN: 978-0-
88132-204-0, DOI: 10.1111/j.1467-6435.1991.tb01777.x
• HLAVÁČEK, P. (2016): Hodnocení konkurenceschopnosti regionů na příkladu České republiky a Slovenska In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách.
Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2016. s. 65 - 73. ISBN 978-80-210-8273-1.
• PERROUX, F. (1955): Note sur la nation de pole de croissance. Ekonomie Appliquée, no. 8, pp. 307 - 320.
• SRHOLEC, M. (2004): Přímé zahraniční investice v České republice. Praha: Linde, 177 p., ISBN 80-86131-52-1.
• UNCTAD (2015): World Investment Report 2015. Geneva, New York: UN, 253 p., ISBN 978-92-1-112891-8
• VERNON, R. (1966): International Investment and International Trade in the Product Cycle. Quarterly Journal of Economics, Vol. 8, no. 4, pp. 190 - 207, ISSN 0033-5533 DOI
• WAGNER, J. (2014): Export, foreign direct investment and producitivity: are sevices firms dirrent?. The Service Industrie Journal, Vol. 34, no. 1, pp. 24 - 37. ISSN 0264-2069
• WANG, J. & BLOMTROM, M. (1992): Foreign investment and technology transfer: A simple model. European Economic Review, Vol. 36, no. 1, pp. 137 - 155, ISSN 0014-2921ZAMRAZILOVÁ,
E. (2007): Přímé zahraniční investice v české ekonomice: rizika duality a role trhu práce. Politická ekonomie, Vol. 5, no. 5, pp. 579 – 602, ISSN 0032-3233 DOI:
https://doi.org/10.18267/j.polek.614
• ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V., (2015) Regionální inovační strategie jako cesta k implementaci inovační politiky. In XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno:
Masarykova univerzita, pp. 155-160. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015-20.
Děkujeme za pozornost.
Ing. Milan Damborský, Ph.D. Mgr. Ondřej Konečný, Ph.D.
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 1
613 00 Brno - Černá Pole
+420 777 565 599
milan.damborsky@gmail.com